Ruská ropa ESPO Blend se aktuálně prodává dráž než Brent

Ruská ropa ESPO Blend z Dálného východu se teď prodává za vyšší cenu než severomořská ropa Brent. Konkrétně dodávky s říjnovým termínem do Číny se nyní obchodují až o dolar za barel dráž než srovnatelná ropa Brent. S odkazem na obchodníky to dnes uvedla agentura Reuters. K růstu ceny přispívá vysoká poptávka z Číny a také nejistota ohledně dodávek ropy z Blízkého východu a Íránu.

Asijští odběratelé hledají alternativy k ropě z Blízkého východu kvůli obavám, že přeprava přes Hormuzský průliv zůstane narušena, uvedli obchodníci. Ceny ropy v pondělí vzrostly i kvůli tomu, že diplomatické snahy o vyřešení konfliktu na Blízkém východě zaznamenaly jen malý posun, absence rozsáhlejších výpadků v dodávkách ale růst cen omezila.

"Není jasné, jak dlouho krize na Blízkém východě potrvá a kolik íránské ropy se bude vyvážet, takže ruské dodávky jsou nejspolehlivější,“ uvedl jeden z obchodníků.

Dodávky ropy ESPO Blend s termínem dodání v říjnu se přitom aktivně obchodují. Téměř celý jejich objem byl podle obchodníků prodán odběratelům za cenu zhruba o jeden dolar za barel vyšší než Brent. Cena zahrnuje dodání do čínských přístavů.

Vývoj u říjnových dodávek se liší od zářijových. Ty se minulý měsíc obchodovaly proti Brentu v rozmezí od slevy jednoho dolaru za barel až po cenu odpovídající Brentu. Naposledy se ropa ESPO Blend obchodovala s prémií vůči Brentu letos v červnu, píše Reuters. Brent s dodáním v říjnu se na burze v Londýně aktuálně obchoduje kolem 91 dolarů za barel.

Silná poptávka čínských rafinerií podle obchodníků odsunula na vedlejší kolej Indii, která je dalším významným odběratelem ruské ropy. Indické rafinerie si nedokázaly zajistit říjnové dodávky ruské ropy ESPO, neboť čínští odběratelé skoupili veškeré dostupné objemy. Ropu ESPO Blend aktivně nakupovaly jak nezávislé čínské rafinerie, tak velké státní ropné společnosti, uvedli obchodníci.

ESPO je zkratka z anglických slov Eastern Siberia–Pacific Ocean. Jde o lehčí ruskou ropu přepravovanou stejnojmenným ropovodem z východní Sibiře k tichomořskému pobřeží. Na export se nakládá především v přístavu Kozmino u Vladivostoku a jejím hlavním trhem je Asie, zejména Čína. Na rozdíl od ruské ropy Urals, která před válkou na Ukrajině proudila hlavně do Evropy, byla ESPO už před invazí silně orientovaná na asijské odběratele. Proto bylo pro Rusko relativně snazší přesměrovat její prodej na Čínu.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Evropská unie v důsledku toho postupně zakázala dovoz ruské ropy po moři. Současně skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, EU a další země zavedly na ruskou ropu cenový strop, původně 60 dolarů za barel. Cílem bylo zajistit, aby se ruská ropa dál dostávala na světový trh. Její úplné vyřazení by totiž způsobilo globální cenový šok. Rusko ale mělo za ropu dostávat méně peněz, což mělo podle západních států zkomplikovat snahu Moskvy financovat válku.

K mechanismu, jak Rusku ztížit válečné tažení na Ukrajině, patřila vedle sankcí i různá omezení, například u pojištění tankerů nebo omezení cílená na další služby, které jsou pro přepravu ropy zásadní.

Rusko se ale postupně přizpůsobilo. Vznikla takzvaná stínová flotila, tedy síť tankerů a společností používaných k přepravě ruské ropy mimo standardní západní přepravní a pojišťovací infrastrukturu. Evropská unie letos v červenci přidala na sankční seznam dalších 41 tankerů; podle EU je nyní v rámci těchto opatření sankcionováno už přes 600 plavidel spojených se stínovou flotilou. Po ztrátě evropského trhu se Čína a Indie staly hlavními odběrateli ruské ropy.

Agentura Reuters uvedla, že Rusko loni vyvezlo 238 milionů tun ropy, z toho přibližně 80 procent směřovalo do Číny a do Indie. Pro srovnání: před válkou na Ukrajině Rusko vyváželo do Evropy kolem 175 milionů tun ročně, v roce 2025 to bylo už jen asi 25 milionů tun. U ropy ESPO je přitom klíčová právě Čína. Čínské rafinerie ji nakupují ve velkém a ropa je pro ně atraktivní mimo jiné díky relativně krátké přepravní trase z Kozmina.

Čína nepřijala jednostranné sankce, které na Rusko uvalily Spojené státy a Evropská unie. To ale neznamená, že všechny čínské firmy mohou bez obav obchodovat s jakoukoli ruskou ropou. Čínské státní společnosti jsou například citlivější na riziko sekundárních amerických sankcí než menší nezávislé rafinerie. To bylo dobře vidět loni, když Washington uvalil sankce na velké ruské producenty Rosněfť a Lukoil. Některé čínské státní rafinerie nákupy ruské ropy výrazně omezily, ale nezávislé čínské rafinerie v nákupech pokračovaly.

Než se letos vyhrotil konflikt na Blízkém východě, ruská ropa ESPO Blend se prodávala až o deset dolarů na barel levněji než severomořský Brent. Konflikt, který na konci února zahájily Spojené státy a Izrael společnými údery na Írán, následně výrazně narušil provoz v Hormuzském průlivu. Ten je klíčovou námořní cestou pro vývoz ropy ze zemí kolem Perského zálivu. Před konfliktem jím procházela asi pětina světových dodávek ropy, ale i značná část jiných surovin, včetně hnojiv.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 1,9 procenta
  Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o 1,9 procenta. Ve stejném období loni se hrubý domácí produkt zvýšil o tři procenta, v předchozím čtvrtletí se propadl o 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat.
• Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí poprvé po třech letech klesla
  Ruská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla o 0,2 procenta. Byl to první pokles za tři roky a je za ním hlavně sílící tlak způsobený válkou na Ukrajině a sankcemi. Loni za leden až březen hrubý domácí produkt (HDP) o 1,4 procenta vzrostl. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad.
• Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí rostla
  Ruská ekonomika začátkem letošního roku pokračovala v růstu. Hrubý domácí produkt se podle předběžných údajů tamního statistického úřadu v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 0,5 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku stoupl o 0,3 procenta po předchozích sedmi čtvrtletích poklesu za sebou.
• Ruská ekonomika vykazuje první známky ochlazení, řekl ministr hospodářství
  Ruská ekonomika vykazuje první známky ochlazení, vlivem vysokých úrokových sazeb a inflace klesají tržby a zakázky v různých odvětvích. S odkazem na ministra hospodářství Maxima Rešetnikova to dnes uvedla agentura Reuters.
• Ruská ekonomika v září klesla meziročně o pět procent
  Ruská ekonomika v září klesla meziročně o pět procent. To je o něco horší výkon, než v předchozím měsíci, kdy se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o čtyři procenta. Uvedlo to včera ruské ministerstvo hospodářství. Ve třetím čtvrtletí pak ekonomika podle ministerstva klesla meziročně o 4,4 procenta.
• Ruská ekonomika zažívá šok, řekl mluvčí Kremlu; sankce nazval ekonomickou válkou
  Ruská ekonomika zažívá šok kvůli vnějším vlivům, Moskva přijímá kroky, aby jim dokázala čelit, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters. Rozsáhlé sankce, které na Rusko uvalily západní státy kvůli útoku ruské armády na Ukrajinu, nazval zcela bezprecedentní ekonomickou válkou.
• Ruská ekonomika zrychlila čtvrtletní růst na 5,4 procenta, vyšší je také inflace
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska v prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 5,4 procenta. Tempo růstu zrychlilo z 4,9 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Ekonomiku podpořily vojenské výdaje a příznivý vývoj cen na ropy, vyplývá z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Statistici rovněž oznámili, že inflace v dubnu zrychlila na 7,84 procenta z březnového tempa 7,72 procenta.
• Ruská firma Alrosa opět prodává velké množství diamantů, zvláště do Indie
  Panika, která letos zachvátila svět diamantů, pomalu začíná ustupovat, protože ruský těžební gigant Alrosa, na který byly uvalené sankce, v tichosti obnovil vývoz na téměř stejnou úroveň jako před válkou. Alrosa se na celosvětové nabídce surových diamantů podílí zhruba třetinou, upozornila agentura Bloomberg.
• Ruská měna i akcie po změně vlády výrazně zpevňují
  Ruský rubl dnes výrazně zpevňuje, v jednu chvíli přidával k dolaru více než půl procenta. Na rekord se pak vyšplhaly ruské akcie. Trh tím reaguje jednak na ohlášené změny v ruské vládě, jednak na solidní statistiku z Číny. Vzpruhu znamená pro ruské trhy i růst cen ropy, což je pro Rusko hlavní vývozní komodita, která značnou měrou přispívá i k plnění státní pokladny.
• Ruská měna vystoupila vůči dolaru k 55 rublům, což je maximum za sedm let
  Ruský rubl dnes vůči dolaru vystoupil na nejvyšší hodnotu za téměř sedm let. Podporuje ho zejména blížící se konec měsíce, kdy budou firmy platit daně, uvedla agentura Reuters. Růst kurzu rublu je do značné míry stále jen umělý, protože jeho vývoj ovlivňují kroky ruské centrální banky a zejména administrativní zásahy, které po začátku války na Ukrajině nařídil Kreml.
• Ruská Sberbank odvede na mimořádné dani do rozpočtu tři miliardy rublů
  Největší ruská banka Sberbank odvede na mimořádné dani do ruského státního rozpočtu tři miliardy rublů (700 milionů Kč). Banka to podle agentury Reuters uvedla ve svém dnešním sdělení. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o dani z mimořádných zisků firem v červenci.
• Ruská společnost Gazprom zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska
  Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Polská společnost PGNiG přerušení dodávek potvrdila. Krok označila za porušení smlouvy a vyhradila si právo požadovat odškodné. Upozornila také, že její zákazníci nadále dostávají plyn podle svých potřeb.
• Ruská společnost MTS odkoupí akcie zahraničních vlastníků
  Společnost MTS, která je největším mobilním operátorem v Rusku, zahraničním investorům nabízí, že od nich koupí své akcie, ovšem se slevou kolem 69 procent. Oznámila to včera v tiskové zprávě. Zahraniční akcionáři by tak měli šanci dostat se alespoň ke zlomku svých peněz, které mají v Rusku už asi dva roky blokovány kvůli západním sankcím.
• Ruská státní firma Sovkomflot vstoupila na burzu
  Na ruské akciové burze se dnes začalo obchodovat s akciemi státní společnosti Sovkomflot. Primární veřejná nabídka (IPO) akcií největšího lodního přepravce v zemi je první nabídkou státní firmy v Rusku od roku 2013. Cena akcií byla stanovena na 105 rublů (31 Kč), což je na spodním konci původního rozpětí, což ohodnotilo společnost na 3,2 miliardy USD (73,6 miliardy Kč). Po zahájení obchodování ale akcie podniku klesaly.
• Ruská technologická firma Astra dokončila primární nabídku akcií
  Ruská technologická společnost Astra získala z primární nabídky akcií 3,5 miliardy rublů (842,5 milionu Kč). Cena akcií byla stanovena na horním konci navrhovaného rozpětí. Zájem byl zvláště mezi drobnými investory, napsala agentura Reuters.
• Ruská technologická firma Astra plánuje tento měsíc nabídku akcií v Moskvě
  Ruská technologická společnost Astra plánuje tento měsíc nabídnout své akcie na moskevské burze. Oznámila to dnes společnost. Primární nabídka akcií firmy by mohla oživit skomírající ruské kapitálové trhy, upozornila agentura Reuters.
• Ruská těžařská firma Norilsk Nickel ohlásila dividendu a schválila štěpení akcií
  Ruská těžařská firma Norilsk Nickel ohlásila dividendu za devět měsíců a schválila štěpení akcií. Chce tak zvýšit jejich likviditu na trhu. Největší světový producent palladia a významný producent vysoce kvalitního niklu to uvedl ve svém dnešním sdělení. Akcie firmy na burze v Moskvě po oznámení zpevnily na více než 17měsíční maximum.
• Ruská vláda chystá protikrizový plán
  Ruská vláda v reakci na pád cen ropy chystá protikrizový plán, který počítá s výdaji ve výši přibližně 750 miliard...
• Ruská vláda plánuje v září nabídnout investorům dluhopisy za 40 miliard rublů
  Ruská vláda se tento měsíc chystá nabídnout investorům státní dluhopisy za 40 miliard rublů (zhruba 16 miliard Kč). Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Náměstek ruského ministra financí Timur Maksimov už minulý týden avizoval, že vláda si v září po sedmiměsíční přestávce ve vydávání státních dluhopisů plánuje vypůjčit peníze na domácím dluhopisovém trhu.
• Ruská vláda se po sedmi měsících v září hodlá vrátit na domácí dluhopisový trh
  Ruská vláda si v září po sedmiměsíční přestávce ve vydávání státních dluhopisů hodlá vypůjčit peníze na domácím dluhopisovém trhu. Na finančním fóru v Moskvě to dnes řekl náměstek ruského ministra financí Timur Maksimov. Ministerstvo financí chce podle něj nejprve otestovat zájem trhu pomocí menší emise dluhopisů s pevně stanoveným výnosem.