Meziroční vývoj spotřebitelské inflace

26.09.2023 Spotřebitelské ceny v Česku stoupají, a to stále velmi výrazně. Podle nejnovějších údajů, těch srpnových, totiž rostly meziročním tempem 8,5 procenta. To je vskutku stále citelná inflace. Ovšem nepřehlížejme ono slůvko „meziročním“. Ano, v porovnání s loňským srpnem ceny stále výrazně rostou. Zhruba čtyřikrát výrazněji, než by si přála Česká národní banka. Ta má ze zákona dbát také o cenovou stabilitu. A ta je plně slučitelná s dvouprocentní meziroční inflací.

11.05.2023 Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu zvolnilo z březnových 15 procent. V meziměsíčním srovnání ceny o 0,2 procenta klesly, proti březnu zlevnily zejména potraviny, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici i Česká národní banka (ČNB) očekávali vyšší meziroční růst. Důvodem výraznějšího zvolnění inflace byl podle ČNB zejména pomalejší meziroční růst cen potravin. Odborníci ale zroveň upozorňují, že vzhledem ke kolísavosti cen potravin je třeba brát tento efekt s rezervou. Na jednociferná čísla podle nich meziroční inflace klesne v červnu nebo v červenci.

11.10.2021 Dnešní údaje o zářijové inflaci ukazují, že do konce letošního roku meziroční inflace překoná pětiprocentní hranici především kvůli zdražování energií. Vývoj kolem inflace zároveň povede k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou. Vyplývá to z dnešních vyjádření ekonomů pro ČTK.

13.11.2017 V centru dění tento týden bude projednávání americké daňové reformy. Na obou březích Atlantiku se to také bude hemžit vystoupeními centrálních bankéřů. Z dat zaujme především další odhad růstu HDP za 3Q v eurozóně, který by měl udržet solidních 0,6 % y/y a dalších evropských států. Hospodářský růst v 3Q bude oznámen i v regionu centrální Evropy. Ten by podle našeho odhadu měl zpomalit, což bude hlavně patrné v ČR. Tento týden kromě dat zaplní i vystoupení centrálních bankéřů Druhý odhad HDP eurozóny nepřinese žádnou změnu. Předstihové ukazatele během léta vykreslovaly růžový obrázek, který by Eurostat měl potvrdit. Pokračující pozitivní údaje indikátorů důvěry naznačují, že solidní tempo ekonomického růstu by mělo pokračovat i v závěrečném čtvrtletí roku. Navíc ekonomové SG jsou schopni identifikovat především pozitivní rizika související s vývojem HDP. Odhadovaná struktura růstu HDP v 3Q by měla spočívat na spotřebě domácností a vyšší investiční aktivitě. Tvrdá data, jako průmyslová aktivita, obrázek o růstu HDP potvrzují, ovšem s výjimkou zářijového údaje. Ten především v Německu a Itálii zakolísal, což hodnotíme, ale jako jednorázový jev. Německý hospodářský růst v 3Q by měl vykázat stejnou dynamiku jako celek eurozóny. Ekonomové SG předpokládají, že struktura zveřejněná na konci listopadu ukáže na neutrální vliv čistých exportů a relativně solidní podporu růstu ze strany soukromé spotřeby a investic. ZEW index v listopadu výrazně přidal. Ten zatím za ostatními srovnatelnými ukazateli zaostával. Odhad SG ovšem naznačuje, že právě v listopadu by už konečně mohl jejich vývoj dohnat. Spotřebitelská inflace v USA v říjnu zpomalí na pouhou desetinu procenta meziměsíčně. Jádrová inflace tak vykázala vyšším tempo růstu. Tu v říjnu přestaly ve větším měřítku ovlivňovat nájmy a ceny ubytování. Novým velkým hybatelem jádrové inflace tak budou ceny léků a také ceny ojetých aut. Prodej aut také stojí za růstem maloobchodních tržeb v USA. Jejich důležitou skupinou je prodej nákladních vozidel, která představují pro dealery vyšší marži. Evropská inflace za říjen bude potvrzena na hodnotách prvotního odhadu, tedy 1,4 % y/y při 0,1 % m/m. Data o vývoji amerického průmyslu v říjnu přinesou spíše pozitivní zprávy. Meziměsíční růst by měl akcelerovat o desetinu na 0,4 % m/m. I využití kapacit se podle odhadu ekonomů SG zvýšilo. Pátek pak po celém týdnu bude klidnější. Vystoupení M. Draghiho by po úterní konferenci ve Frankfurtu, kde vystoupí špičky světových centrálních bank včetně šéfa ECB M. Draghiho, by jeho další řeč tento týden nemusela přinést nic dalšího nového. Klidný vývoj kurzu eura vůči dolaru pokračoval i minulý týden Minulý týden pokračoval kurz eura proti dolaru v nezajímavém vývoji, který byl determinován jak slabým trendem, tak i nízkou volatilitou kolem něj. Kurz USD/EUR minulé pondělí otvíral na hladině kolem 1,161, aby do pátku oslabil o 0,4 % na 1,166. Kurz neměl mnoho impulsů k reakci, protože zásadních dat jsme se minulý týden nedočkali a ta ostatní potvrzovala nastavené trendy vývoje v jednotlivých ekonomikách. Ani politické události nepřinesly zásadní informace. Americký prezident cestoval po Asii a do úterý 14. 11. ještě bude. Proto i projednávání daňové reformy bude pokračovat až tento týden. V Evropě se zase nepodařil žádný posun v jednání ohledně Brexitu. Růst HDP v regionu ve 3. čtvrtletí zpomalil Finální údaje polské spotřebitelské inflace potvrdí první odhad. Za akcelerací meziměsíční dynamiky cen stojí hlavně potraviny a pohonné hmoty. Vývoj jádrové inflace by měl podle odhadu ekonomů SG zůstat na stabilním tempu 0,9 % y/y. Silná průmyslová aktivita v Polsku v září pravděpodobně podpořila růst exportů. Riziko růstu importů je vysoké, ačkoliv data z předcházejícího měsíce ukázala, že silná poptávka domácností má na import neutrální dopad. Hlavním hybatelem oživených importů proto bude případně rostoucí investiční aktivita. Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku v regionu pravděpodobně zpomalil. Zásadní dopad do mezičtvrtletního tempa je odhadován pro Českou republiku. Automobilový průmysl kvůli celozávodním dovoleným během prázdnin vykázal nižší růst, což podle nás není plně reflektováno odhadovanou sezónností. Nicméně to je pouze statistický fenomén, proto z toho nevyvozujeme žádné závěry pro celoroční růst. Dynamika HDP v Polsku zpomalila pouze mírně. Hlavním faktorem tamního ekonomického tempa je spotřeba domácností. Pozitivně přispěl i čistý export a také obnovený růst investic. Dynamika cen průmyslových výrobců v České republice v říjnu zpomalila navzdory nadále rostoucím cenám ropy. Meziroční tempo růstu zpomalilo také v důsledku nízké srovnávací základy z loňského roku. Nižší věk odchodu do důchodu v Polsku, který začal platit od října, přinesl nejspíše další tlaky na růst mezd, ale také omezil růst zaměstnanosti. Tamní sociální pojišťovna odhaduje, že asi 2 % pracovní síly může odejít do důchodu dříve, než umožňovala dřívější úprava. Tito pracovníci by nemuseli být na pracovním trhu nahrazeni díky vyšší produktivitě firem nebo z důvodu nedostatků zaměstnanců. Na druhou stranu toto se bude týkat spíše menšího množství lidí, protože většina těch, na které se vztahuje posun důchodového věku je už i tak mimo pracovní trh. Vyšší inflace podpořila trend sílící české měny Uplynulý listopadový týden přinesl pravidelnou měsíční dávku informací o vývoji české ekonomiky. Reálná data potvrdila, že i konec třetího čtvrtletní byl příznivý. Průmysl v září těžil z dobré kondice automobilové výroby, a to nejenom díky stále rostoucí poptávce po dražších modelech, ale svou roli sehrálo i zvýšení kapacit. Chladnější zářijové počasí naopak stimulovalo vyšší výrobu tepla a elektřiny. Akcelerace domácích zakázek ukázala na narůstající investiční aktivitu, která podle nás poroste i v dalších měsících. Při nedostatku pracovníků na trhu práce jsou dodatečně investice bez dalšího najímání zaměstnanců nutností. Firmy tak budou moci dostát rostoucí poptávce po své produkci a zároveň zvyšovat produktivitu, což je při sílícím kurzu české koruny nutnost především pro exportéry. Trh práce ukázal svou sílu i v prvním měsíci posledního letošního čtvrtletí. Podíl nezaměstnaných osob v říjnu poklesl o další 0,2 pb na 3,6 %, a to nejen díky sezónním faktorům. Dobrou zprávou je, že tento pozitivní trend se projevuje ve všech okresech ČR. Podíl uchazečů na jedno volné pracovní místo poklesl na pouhých 1,2. Není potom divu, že maloobchodní tržby v září zaznamenaly také solidní dynamiku. Vysoké prodeje zaznamenaly oděvy a obuv (vlivem chladnějšího počasí). Ceny v ekonomice pak tyto pozitivní trendy reálné ekonomiky reflektují. Meziroční inflace v říjnu akcelerovala na 2,9 %, při meziměsíčním růstu 0,5 %. Na tomto vývoji se podílely všechny hlavní složky, potraviny, pohonné hmoty i jádrové ceny. Podle naší prognózy ale inflace dosáhla svého vrcholu a v příštích měsících by měla zpomalovat. Dokonce roku se bude ještě pohybovat u horní hranice tolerančního pásma centrální banky a příští rok bude klesat až k inflačnímu cíli, protože předpokládáme, že ČNB bude dále zvyšovat své úrokové sazby. Kurz koruny na data z minulého týdne reagoval posílením z pondělních otvíracích hodnot pod 25,70 CZK/EUR až na páteční uzavírací úrovně kolem 25,50. Hlavním impulsem pro tento vývoj se ukázalo zveřejnění spotřebitelské inflace ve čtvrtek, kdy nad očekávání vyšší číslo přineslo okamžité posílení měny o 0,3 %.

12.02.2021 Vývoj inflace v lednu podle analytiků překvapil, především kvůli vývoji cen potravin. Ekonomové čekali totiž pokles meziroční inflace v lednu pod dvě procenta. V dalších měsících tak lze podle nich očekávat inflaci nadále kolem dvou procent, protože se mimo jiné obnoví růst cen pohonných hmot kvůli zdražující ropě. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich tak data potvrdila, že začátek roku je vždy spojen s vyšší nejistotou ohledně vývoje cen. Tu navíc letos umocnila pandemie, upozornili.

27.09.2023 ČNB dle očekávání na dnešním zasedání úrokové sazby nezměnila. Další změna sazeb by již měla být směrem dolů. Možnost snížení úrokových sazeb již na tomto zasedání však na stole ještě nebyla. Současná stále vysoká úroveň meziroční inflace prostor pro pokles sazeb podle bankovní rady zároveň příliš nenabízí. Další kroky centrální banky budou podle guvernéra Michla záviset na nově zveřejněných datech a vyhodnocování prognózy a naplňování jejích rizik. Zároveň dodal, že osobně mu případné podstřelení inflačního cíle vlivem pozdějšího poklesu úrokových sazeb ve srovnání s prognózou ČNB nevadí. Podle nás k prvnímu snížení sazeb dojde až v příštím roce, a to v únoru o 50 bb. Rizika ve směru dřívějšího a rychlejšího poklesu sazeb však přetrvávají v souvislosti s rychlejším odezníváním inflace a útlumem ekonomické aktivity. Dnešní zasedání si ponechalo mírně jestřábí tón, nicméně možnost snížení sazeb v letošním roce nechalo stále ve hře, ačkoli silných indikací bylo poskromnu.

09.10.2022 Meziroční inflace v září byla blízko srpnové hodnoty 17,2 procenta. Shoduje se na tom většina analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny, do jejichž cen se promítají dražší energie. Opačným směrem působily na vývoj spotřebního koše ceny pohonných hmot, které se proti srpnu snížily. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v úterý 11. října.

13.04.2021 Meziroční inflaci drží výš rostoucí ceny u čerpacích stanic a zvyšování cen tabáku v důsledku vyšší spotřební daně. Inflace za březen přesto skončila mírně pod očekáváním a kladná odchylka inflace od prognózy ČNB se snížila na 30 bp. Centrální banka bude se zvyšováním sazeb i nadále vyčkávat. Předělem by mohlo být proočkování významné části obyvatelstva.

06.08.2023 Inflace v červenci pokračovala ve zpomalování a dostala se pod devět procent. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Za poklesem meziroční inflace podle nich stojí zejména vliv loňské srovnávací základny. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny podle analytiků vzrostly, zejména vlivem cen rekreací. V červnu byla meziroční inflace 9,7 procenta, byla to nejnižší hodnota od prosince 2021. Údaje o červencové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.

13.07.2022 Meziroční inflace, která byla v červnu nejvyšší od roku 1993, se v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Současný vývoj podle nich nahrává srpnovému zvýšení úrokových sazeb, což ale nový guvernér České národní banky Aleš Michl při svém jmenování odmítl. Ani analytici nejsou v názoru na potřebu jejich zvýšení jednotní. Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst zrychlil již podvanácté za sebou. Inflace je nejvyšší od prosince 1993.