Energetický šok vrací inflaci do hry

Klíčové body

• Drahé energie zvyšují riziko druhotného růstu cen služeb, potravin a mezd.
• Odolná ekonomika usnadňuje firmám přenášet vyšší náklady do koncových cen.
• Centrální banky mohou držet sazby výše déle, i za cenu slabšího růstu.

Příběh pokračujícího poklesu světové inflace dostal v posledních dnech další trhliny. Zatím sice rozhodně nejde o návrat inflační vlny z let 2021 až 2023, avšak rozložení rizik se změnilo. Energetický šok v návaznosti na blízkovýchodní konflikt trvá o poznání déle, než se na jaře čekalo. Světové ekonomiky včetně eurozóny jsou zároveň překvapivě odolné. Vyšší inflace v nadcházejících čtvrtletích a pomalejší návrat ke 2 % jsou proto podstatně reálnější scénáře, než tomu bylo ještě před několika měsíci.

Hlavním zdrojem stagflačního rizika zůstává konflikt na Blízkém východě. Cena ropy Brent se vrátila nad 100 dolarů za barel, a ještě výrazněji rostou ceny zemního plynu, když na evropském uzlu TTF je již cena nad 80 EUR za MWh. Dopad přitom zesilují omezené kapacity rafinerií a vysoké marže ze zpracování ropy. Ceny benzinu, nafty a leteckého paliva tak nyní rostou rychleji než samotná ropa. První dopad se projeví u pohonných hmot a energií pro domácnosti. S odstupem ale zdraží také doprava, výroba, obaly nebo zemědělství. Vyšší náklady na energie a hnojiva mohou následně zvýšit ceny potravin.

Nová prognóza Evropské centrální banky (ECB) dobře ukazuje, že nemusí jít pouze o krátký výkyv celkové inflace. ECB očekává její vrchol na 3,6 % ve 4. čtvrtletí letošního roku. V roce 2027 by měla inflace dosahovat v průměru 2,5 % a jádrová inflace 2,6 %. Právě jádrové ceny mají kvůli zpožděnému přenosu energetického šoku růst až do začátku příštího roku. Ve stresovém scénáři s ropou kolem 130 dolarů, drahým plynem a silnější reakcí mezd by však inflace v roce 2027 mohla dosáhnout až 5,4 %. To sice není základní prognóza ECB, ale od konce srpna tímto směrem bohužel směřujeme. 

Riziko přenosu do ostatních cen zvyšuje překvapivě odolná ekonomika eurozóny. Pokud podniky čelí solidní poptávce, dokážou rostoucí náklady snadněji promítnout do koncových cen. Uzavírající se produkční mezera nyní zvyšuje pravděpodobnost přenosu drahých paliv do cen a mezd. Také v USA se kombinují drahé energie se stále silným trhem práce a robustními investicemi. 

Energie navíc nejsou jediným možným zdrojem inflačních tlaků. Obchodní spory vedou k fragmentaci dodavatelských řetězců a omezují nabídku některých surovin. Cla zvyšují dovozní ceny. Výdaje na obranu, infrastrukturu a nové energetické kapacity podporují poptávku v době, kdy část ekonomik již naráží na kapacitní omezení. Ceny potravin mohou zvýšit také sucha, vlny veder a vývoj spojený s jevem El Niño. Jednotlivé šoky samy o sobě nemusí být zásadní. Jejich souběh ale může udržovat inflaci nad cíli centrálních bank delší dobu.

Centrální banky se tím dostávají do nepříjemné situace. Vyšší sazby nevytvoří nové barely ropy ani nezvýší kapacitu rafinerií. Mohou však omezit druhotné dopady a zabránit tomu, aby se dražší energie promítly do mezd, marží a inflačních očekávání. ECB už letos sazby dvakrát zvýšila a připouští další zpřísnění. Také Bank of Japan varuje, že opakované nabídkové šoky již nelze automaticky považovat za přechodné. Cenou za tuto opatrnost může být slabší růst. Riziko stagflace proto opět roste. Do tohoto obrazu zapadá i výrazný růst výnosů státních dluhopisů. Výnos amerického 10letého dluhopisu je již na dostřel 5 %, zatímco těsně pře vypuknutím blízkovýchodního konfliktu se pohyboval kolem 4 %. Výnos 10letého německého dluhopisu je nad 3,50 %, nejvýše od r. 2009.

To, že po odeznění energetického šoku inflace během roku 2027 zpomalí, lze zatím s přimhouřením oka i nadále považovat za základní scénář cenového vývoje. Pravděpodobnost výraznějšího inflačního šoku se ale jednoznačně zvyšuje. Mzdová vyjednávací síla v eurozóně je však slabší než po pandemii a dosavadní přenos do jádrových cen zůstává omezený. Rozhodující bude délka růstu cen ropy a plynu, vývoj rafinérských marží a rozšiřování zdražování do služeb, potravin a mezd. Inflace se zatím nevrátila naplno. Přestala však být problémem, který mohou centrální banky považovat za vyřešený.

FAQ

Vrací se vysoká inflace?

Zatím ne, ale riziko jejího návratu výrazně vzrostlo.

Co je hlavním proinflačním rizikem?

Dlouhodobě drahá ropa, plyn a jejich přenos do dalších cen.

Hrozí další růst úrokových sazeb?

Ano, pokud energetický šok zasáhne jádrovou inflaci a mzdy.

Čtěte více

• Energetická skupina PRE loni zvýšila čistý zisk o čtvrtinu na 3,33 miliardy Kč
  Energetická skupina Pražská energetika (PRE) loni zvýšila svůj čistý zisk na 3,33 miliardy korun, což je meziročně téměř o čtvrtinu více. Výnosy skupiny pak vzrostly o skoro 39 procent na více než 38 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy Pražské energetiky (PRE), na kterou dnes upozornil Ekonomický deník. V hospodaření skupiny se během loňské energetické krize spojené s vysokým zdražením energií projevil také nárůst počtu odběratelů a dodávek.
• Energetická transformace v Evropě je trvalý trend, který přináší skvělé investiční příležitosti
  Evropa se nachází uprostřed energetické transformace. Investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) se stávají zásadními pro posílení energetické soběstačnosti a bezpečnosti regionu. Náklady na OZE, především na solární panely a větrné turbíny klesají, což zvyšuje jejich ekonomickou efektivitu. WOOD & Company využívá tohoto trendu a prostřednictvím podfondu WOOD & Co. Renewables investuje do projektů OZE v Evropě. První z akvizic, fotovoltaická elektrárna na území Rumunska je již postavena a blíží se fáze exitu. Druhou akvizicí je investice do bateriového úložiště ve Švédsku. Další investiční kolo je pro investory oteveřené do konce dubna.
• Energetické a vysoko zdanené americké spoločnosti vyzerajú byť podhodnotené. Časom môžu pomôcť indexu S&P vyššie
  Na prvý pohľad to vyzerá, že americké akcie sú aktuálne drahé, keďže index S&P 500 sa obchoduje za viac ako 18-násobok očakávaných ročných ziskov. Existujú však sektory, ktoré vyzerajú byť podhodnotené. Napríklad akcie v energetickom sektore, ktoré sa obvykle hýbu spolu s cenou ropy. Teda až na posledné týždne, počas ktorých nezachytili rast jej ceny. Naopak, vybrali sa mierne nadol. Aktuálne vyzerajú byť v pomere k cene ropy podhodnotené o viac ako 10%. Vyzerá to tak, že investori nie sú príliš presvedčení o udržateľnosti aktuálne vysokých cien ropy. Pokiaľ by však ropa ostala takto vysoko, tak by sa táto diera mohla onedlho zatvoriť, a to skrz rast cien energetických akcií.
• Energetické sankce, znárodňování, fiskální podpora. A Čína si brousí zuby na ruské firmy
  Dnešek přinesl řadu zajímavých zpráv, jejichž výsledkem tentokrát není další vlna paniky, spíše nerozhodnost a ve výsledku konsolidace na akciích. Hlavní evropské i americké akciové indexy registrují menší pohyby a jsou na tom smíšeně, slušně v plusu se pak drží španělský či italský trh. Pod tlakem jsou dluhopisy, a to především na evropské straně.
• Energetický paradox během Trumpova a Bidenova prezidentství
  Heslo "Drill, baby, drill!", které se objevilo během kampaně Donalda Trumpa, mělo předznamenat dobré časy pro těžební a energetický sektor. Existuje však riziko, že by Trump mohl tato odvětví ohrozit? Výrazné zvýšení těžby ropy v USA by mohlo vést k poklesu cen ropy. A historie ukázala, že jsme během posledního Trumpova a Bidenova prezidentství zažili energetický paradox.
• Energetický poplach: Útoky v Zálivu vystřelily ropu i plyn vzhůru 🚨
  Ceny ropy a zemního plynu výrazně rostly poté, co se v Perském zálivu vystupňovaly útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu. Evropské futures na plyn během dne vyskočily až o 35 % a dostaly se na více než dvojnásobek úrovní před začátkem konfliktu. Ropa Brent se zároveň vyšplhala až na 117 USD za barel.
• Energetický sektor a vzácné kovy se po oznámení Evropské centrální banky ocitly na vrcholu
  Pšenice obchodovaná na chicagské burze zažívá nejdelší sérii propadů za posledních 20 let. Zlato si polepšilo v důsled...
• Energetický sektor má za sebou další otřesný týden
  Ropa zažívá dosud nejhorší sérii týdenních propadů za několik desetiletí. Saúdská Arábie nechává své plány ohledně ropné produkce dál pod pokličkou. Zlato pod hladinou 1180 dolarů za unci ovládají medvědi.
• Energetický šok a francouzské fiskální riziko zhoršují vyhlídky eurozóny
  Říjnový průzkum ZEW ukázal, že optimismus ohledně evropského hospodářského oživení začíná slábnout. Index očekávání pro Německo klesl ze zářijových 34,7 na 28,1 bodu, zatímco trh předpokládal pouze pokles na 30 bodů. Přerušila se tak pětiměsíční série zlepšování. Hodnocení současné situace se sice výrazně zvýšilo z −47,1 na −35,9 bodu, stále ale zůstává hluboko v záporném pásmu. Podobný signál vyslala i celá eurozóna, kde index očekávání klesl z 25,8 na 18,5 bodu, nejníže za čtyři měsíce. Hodnocení současné situace se mírně zhoršilo na −14,8 bodu. Výsledky zatím nepředpovídají recesi, když očekávání jsou stále kladná, avšak naznačují, že hospodářské oživení pravděpodobně ztrácí část dynamiky ještě předtím, než se stačilo pevněji usadit.
• Energetický šok je zpět: těžká zkouška pro trhy i ekonomiku
  Říká se, že historie se neopakuje, ale často rýmuje. A právě toho jsme nyní svědky při opětovné eskalaci blízkovýchodního konfliktu, kdy jemenští Hútiové vyřadili z provozu klíčový saúdský ropovod přepravující zhruba 4 miliony barelů denně. Povstalci podporovaní Íránem zároveň posilují své pozice ve strategické úžině Báb al-Mandab, kterou protéká zhruba 9 mil. barelů ropy denně.
• Energetický trh do konce roku 2026: Ropa levnější, plyn s potenciálem růstu
  Podle aktuálního výhledu EIA, dojde v nejbližším období ke zvýšení globálních zásob ropy, což bude tlačit na pokles její ceny. Současně se očekává nárůst produkce kapalných paliv, zejména mimo země OPEC+.
• Energetika pod tlakem: Vyplatí se teď investovat do energetických akcií typu ČEZ
  Investování do akcií energetických společností představuje i letos nadále riziko. Kvůli politickým tlakům v čase stále poměrně vysokých cen energií, byť o dost nižších v porovnání s uplynulými léty, a také kvůli právě klesajícím cenám cen burzovních cen plynu či elektřiny a také ovšem emisních povolenek.
• Energetika pomohla komoditám k dobrému lednovému výsledku. Naopak zlato potřebuje impulz
  Většina hlavních světových komodit vstoupila do roku 2013 se silnými zisky. Také oba hlavní komoditní indexy měly slušné výnosy, zejména pak index S&P GSCI. Důvodem bylo hlavně to, že se dařilo benzinu a ropě. Komoditám pomohlo nahoru několik faktorů, přičemž těmi zásadními byly zlepšené odhady ekonomického růstu, nižší politická rizika nebo pokračování agresivní měnové politiky. A v neposlední řadě pak také oslabování dolaru vůči většině světových měn – tedy kromě japonského jenu, který během ledna dramaticky klesl.
• Energetika zažila silný týden, ceny ropy stoupají společně s inflací
  Ceny komodit už třetí týden rostou. Všeobecný vzestup energetiky a kovů více než vyvážil oslabení některých oblastí zemědělského sektoru. A tak se Bloomberg Commodity Spot Index, který sleduje výnosy za přední kontraktní měsíc hlavních komoditních futures, i ke konci minulého týdne nadále držel poblíž desetiletého maxima.
• Energie českým domácnostem začínají zlevňovat. Lidé by ale neměli brát první nabídku pod úrovní stropu, protože je podmíněna víceletou fixací a už na jaře lze čekat až dramatický propad cen
  Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dnešního rána o více než 83 procent.
• Energie českým domácnostem začínají zlevňovat. Lidé by ale neměli brát první nabídku pod úrovní stropu, protože je podmíněna víceletou fixací a už na jaře lze čekat až dramatický propad cen
  Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dnešního rána o více než 80 procent.
• Energie českým domácnostem zlevňují, nejnověji v podání innogy. Lidé by ale neměli brát první nabídku pod úrovní stropu, je-li podmíněna delší fixací, neboť na jaře ceny dále spadnou
  Mnozí tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, nejnověji společnost innogy, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dneška, tedy za zhruba půl roku, o více než 85 procent.
• Energie dál zdražují a živí obavy z inflace. Trpí hlavně technologie
  Začátkem týdne stály za pozornost opět energie, které jsou klíčovým faktorem pro inflaci a potažmo i inflační očekávání. Cena elektřiny v Německu, zásadní i pro český trh, se zvedla o dalších 5 procent, přičemž ráno to bylo i víc.
• Energie na trhu zlevňují, dodavatelé začínají reagovat novými tarify
  Dodavatelé elektřiny a plynu začínají v reakci na příznivý vývoj na energetickém trhu z posledních týdnů nabízet novým klientům tarify s cenami mírně pod vládou stanoveným maximem. Jde například o E.ON, nový ceník chystá i innogy. Situaci na trhu, kde ceny energií začaly klesat, analyzují i další velcí dodavatelé. Většinou půjde o tarify s dlouhodobou fixací. Vyplývá to z informací firem pro ČTK. Pod úrovní stropu prodávají energie svým stávajícím klientům i někteří menší dodavatelé.
• Energie rostou, techy míří dolů a stahují Nasdaq
  Dnešní americká data nevyznívají úplně jednoznačně. Index ISM naznačil zpomalení průmyslové aktivity, která však zůstala na velice slušné úrovni. Zároveň překvapivě ukázal také další navýšení cenových tlaků ve výrobě. Vedle toho se nečekaně snížily výdaje ve stavebnictví. Smíšeně dopadla zpráva o žádostech o dávky v nezaměstnanosti.