Energetický šok a francouzské fiskální riziko zhoršují vyhlídky eurozóny

Klíčové body

• Index očekávání ZEW v Německu i eurozóně v říjnu klesl.
• Drahé energie oslabují růst a zároveň zvyšují inflační tlaky.
• Francouzské fiskální napětí komplikuje rozhodování ECB.

Říjnový průzkum ZEW ukázal, že optimismus ohledně evropského hospodářského oživení začíná slábnout. Index očekávání pro Německo klesl ze zářijových 34,7 na 28,1 bodu, zatímco trh předpokládal pouze pokles na 30 bodů. Přerušila se tak pětiměsíční série zlepšování. Hodnocení současné situace se sice výrazně zvýšilo z −47,1 na −35,9 bodu, stále ale zůstává hluboko v záporném pásmu. Podobný signál vyslala i celá eurozóna, kde index očekávání klesl z 25,8 na 18,5 bodu, nejníže za čtyři měsíce. Hodnocení současné situace se mírně zhoršilo na −14,8 bodu. Výsledky zatím nepředpovídají recesi, když očekávání jsou stále kladná, avšak naznačují, že hospodářské oživení pravděpodobně ztrácí část dynamiky ještě předtím, než se stačilo pevněji usadit. 

Hlavním zdrojem zhoršení byly opět energie, které současně oslabují spotřebu, investice i konkurenceschopnost průmyslu. Ropa Brent se aktuálně dostala nad 110 dolarů za barel, nejvýše za pět měsíců, a evropský zemní plyn se obchoduje poblíž čtyřletých maxim těsně pod hladinou 90 EUR za MWh. Dražší energie snižují reálné příjmy domácností, zvyšují výrobní a dopravní náklady a nutí podniky odkládat investice. Zvlášť citlivé je Německo se svou energeticky náročnou průmyslovou základnou. ZEW proto současnou situaci výstižně popisuje jako pomalý odchod ze stagnace, nikoli však jako samostatně se udržující oživení. Určitou oporu představují nevyřízené průmyslové zakázky, obranné a infrastrukturní výdaje a investice do elektroniky. Pokud ale energie zůstanou drahé také během zimy, pozitivní impulzy nemusí stačit k obnovení silnější soukromé spotřeby a podnikových investic.

Energetický šok zároveň zhoršuje inflační výhled a komplikuje rozhodování Evropské centrální banky (ECB). 

Inflace v eurozóně v září vzrostla z 3,2 % na 3,8 %, tedy téměř na dvojnásobek dvouprocentního cíle ECB. Energie meziročně zdražily o 18,9 % a k celkové inflaci přidaly 1,71 procentního bodu. Jádrová inflace se zvýšila z 2,4 % na 2,5 % a inflace ve službách z 3,0 % na 3,2 %, takže cenové tlaky již nelze vysvětlit pouze ropou a plynem. Dílčí ukazatel inflačních očekávání v průzkumu ZEW sice v říjnu klesl, to ale spíše znamená, že méně analytiků očekává další zrychlení z již vysoké úrovně. Nejde o signál rychlého návratu inflace ke 2 %. Prognózy ekonomů se naopak posouvají výše a nyní počítají s průměrnou inflací kolem 3,0 % letos a 2,6 % v roce 2027.

Druhým významným problémem je Francie, kde se slabší hospodářský růst propojuje s vysokým deficitem, politickou nestabilitou a prudkým růstem nákladů na financování. 

Francouzská vláda očekává letošní schodek veřejných financí kolem 5,4 % HDP a v návrhu rozpočtu jej chce příští rok snížit na 5,0 %. Schválení rozpočtu je však kvůli protestům a blížícím se prezidentským volbám nejisté. Výnos desetiletého francouzského dluhopisu se zvýšil přibližně na 4,9 % a jeho rozdíl proti německému výnosu dosáhl 146 bazických bodů. Vyšší výnosy zdražují úvěry domácnostem a firmám, oslabují banky a postupně zvyšují úrokové náklady státu. Francouzský problém se navíc může přelévat do dalších zadlužených ekonomik. ECB se tak dostává do nepříjemné situace. Inflace volá po vyšších sazbách, zatímco další zpřísnění měnové politiky může zesílit fiskální napětí a ještě více utlumit hospodářský růst. Část práce za centrální banku již vykonává samotný dluhopisový trh, který finanční podmínky zpřísňuje bez změny základních sazeb.

Základním scénářem pro eurozónu proto zůstává slabý růst, jehož rizika se stále zřetelněji posouvají směrem dolů. 

Současné prognózy počítají s růstem HDP přibližně o 1,0–1,1 % letos a o 1,2 % v roce 2027. Tyto odhady však předpokládají, že ceny energií již výrazněji neporostou a francouzské fiskální napětí se nebude šířit do zbytku měnové unie. Pokud ropa a plyn zůstanou na současných úrovních, domácnosti omezí spotřebu, firemní marže se zhorší a vyšší výnosy začnou výrazněji brzdit investice. Říjnový ZEW proto podle mě představuje první varování, že po zhoršení inflačních prognóz mohou následovat také revize hospodářského růstu. ECB na říjnovém zasedání pravděpodobně ponechá depozitní sazbu na 2,50 %, v prosinci však stále připadá v úvahu zvýšení na 2,75 %. Eurozóna se tak neposouvá jednoznačně k recesi, ale stále blíže k nepříjemné kombinaci slabšího růstu, zvýšené inflace a omezeného prostoru pro fiskální i měnovou podporu.

FAQ

Co ukázal říjnový průzkum ZEW?

Optimismus ohledně evropského oživení slábne.

Co nejvíce zatěžuje evropskou ekonomiku?

Drahé energie a nejistota kolem francouzských veřejných financí.

Hrozí eurozóně recese?

Zatím ne, ale rizika slabšího růstu sílí.

Čtěte více

• Energetická krize 2022: Jiří Tyleček, Lukáš Kovanda, Jan Šura a Tomáš Prouza
  Energetická krize je bezpochyby klíčovým tématem současnosti. Úzce souvisí s inflací a celkovou situací v ekonomice i na finančních trzích. Jak dlouho s námi bude a jaké dopady bude mít na společnost a trhy?
• Energetická samovražda Európy
  Akciové trhy v US sa včera pokúsili počas obchodnej seansy dva krát o rast, no ani jeden pokus nebol úspe...
• Energetická skupina PRE loni zvýšila čistý zisk o čtvrtinu na 3,33 miliardy Kč
  Energetická skupina Pražská energetika (PRE) loni zvýšila svůj čistý zisk na 3,33 miliardy korun, což je meziročně téměř o čtvrtinu více. Výnosy skupiny pak vzrostly o skoro 39 procent na více než 38 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy Pražské energetiky (PRE), na kterou dnes upozornil Ekonomický deník. V hospodaření skupiny se během loňské energetické krize spojené s vysokým zdražením energií projevil také nárůst počtu odběratelů a dodávek.
• Energetická transformace v Evropě je trvalý trend, který přináší skvělé investiční příležitosti
  Evropa se nachází uprostřed energetické transformace. Investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) se stávají zásadními pro posílení energetické soběstačnosti a bezpečnosti regionu. Náklady na OZE, především na solární panely a větrné turbíny klesají, což zvyšuje jejich ekonomickou efektivitu. WOOD & Company využívá tohoto trendu a prostřednictvím podfondu WOOD & Co. Renewables investuje do projektů OZE v Evropě. První z akvizic, fotovoltaická elektrárna na území Rumunska je již postavena a blíží se fáze exitu. Druhou akvizicí je investice do bateriového úložiště ve Švédsku. Další investiční kolo je pro investory oteveřené do konce dubna.
• Energetické a vysoko zdanené americké spoločnosti vyzerajú byť podhodnotené. Časom môžu pomôcť indexu S&P vyššie
  Na prvý pohľad to vyzerá, že americké akcie sú aktuálne drahé, keďže index S&P 500 sa obchoduje za viac ako 18-násobok očakávaných ročných ziskov. Existujú však sektory, ktoré vyzerajú byť podhodnotené. Napríklad akcie v energetickom sektore, ktoré sa obvykle hýbu spolu s cenou ropy. Teda až na posledné týždne, počas ktorých nezachytili rast jej ceny. Naopak, vybrali sa mierne nadol. Aktuálne vyzerajú byť v pomere k cene ropy podhodnotené o viac ako 10%. Vyzerá to tak, že investori nie sú príliš presvedčení o udržateľnosti aktuálne vysokých cien ropy. Pokiaľ by však ropa ostala takto vysoko, tak by sa táto diera mohla onedlho zatvoriť, a to skrz rast cien energetických akcií.
• Energetické sankce, znárodňování, fiskální podpora. A Čína si brousí zuby na ruské firmy
  Dnešek přinesl řadu zajímavých zpráv, jejichž výsledkem tentokrát není další vlna paniky, spíše nerozhodnost a ve výsledku konsolidace na akciích. Hlavní evropské i americké akciové indexy registrují menší pohyby a jsou na tom smíšeně, slušně v plusu se pak drží španělský či italský trh. Pod tlakem jsou dluhopisy, a to především na evropské straně.
• Energetický paradox během Trumpova a Bidenova prezidentství
  Heslo "Drill, baby, drill!", které se objevilo během kampaně Donalda Trumpa, mělo předznamenat dobré časy pro těžební a energetický sektor. Existuje však riziko, že by Trump mohl tato odvětví ohrozit? Výrazné zvýšení těžby ropy v USA by mohlo vést k poklesu cen ropy. A historie ukázala, že jsme během posledního Trumpova a Bidenova prezidentství zažili energetický paradox.
• Energetický poplach: Útoky v Zálivu vystřelily ropu i plyn vzhůru 🚨
  Ceny ropy a zemního plynu výrazně rostly poté, co se v Perském zálivu vystupňovaly útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu. Evropské futures na plyn během dne vyskočily až o 35 % a dostaly se na více než dvojnásobek úrovní před začátkem konfliktu. Ropa Brent se zároveň vyšplhala až na 117 USD za barel.
• Energetický sektor a vzácné kovy se po oznámení Evropské centrální banky ocitly na vrcholu
  Pšenice obchodovaná na chicagské burze zažívá nejdelší sérii propadů za posledních 20 let. Zlato si polepšilo v důsled...
• Energetický sektor má za sebou další otřesný týden
  Ropa zažívá dosud nejhorší sérii týdenních propadů za několik desetiletí. Saúdská Arábie nechává své plány ohledně ropné produkce dál pod pokličkou. Zlato pod hladinou 1180 dolarů za unci ovládají medvědi.
• Energetický šok je zpět: těžká zkouška pro trhy i ekonomiku
  Říká se, že historie se neopakuje, ale často rýmuje. A právě toho jsme nyní svědky při opětovné eskalaci blízkovýchodního konfliktu, kdy jemenští Hútiové vyřadili z provozu klíčový saúdský ropovod přepravující zhruba 4 miliony barelů denně. Povstalci podporovaní Íránem zároveň posilují své pozice ve strategické úžině Báb al-Mandab, kterou protéká zhruba 9 mil. barelů ropy denně.
• Energetický šok vrací inflaci do hry
  Příběh pokračujícího poklesu světové inflace dostal v posledních dnech další trhliny. Zatím sice rozhodně nejde o návrat inflační vlny z let 2021 až 2023, avšak rozložení rizik se změnilo. Energetický šok v návaznosti na blízkovýchodní konflikt trvá o poznání déle, než se na jaře čekalo. Světové ekonomiky včetně eurozóny jsou zároveň překvapivě odolné. Vyšší inflace v nadcházejících čtvrtletích a pomalejší návrat ke 2 % jsou proto podstatně reálnější scénáře, než tomu bylo ještě před několika měsíci.
• Energetický trh do konce roku 2026: Ropa levnější, plyn s potenciálem růstu
  Podle aktuálního výhledu EIA, dojde v nejbližším období ke zvýšení globálních zásob ropy, což bude tlačit na pokles její ceny. Současně se očekává nárůst produkce kapalných paliv, zejména mimo země OPEC+.
• Energetika pod tlakem: Vyplatí se teď investovat do energetických akcií typu ČEZ
  Investování do akcií energetických společností představuje i letos nadále riziko. Kvůli politickým tlakům v čase stále poměrně vysokých cen energií, byť o dost nižších v porovnání s uplynulými léty, a také kvůli právě klesajícím cenám cen burzovních cen plynu či elektřiny a také ovšem emisních povolenek.
• Energetika pomohla komoditám k dobrému lednovému výsledku. Naopak zlato potřebuje impulz
  Většina hlavních světových komodit vstoupila do roku 2013 se silnými zisky. Také oba hlavní komoditní indexy měly slušné výnosy, zejména pak index S&P GSCI. Důvodem bylo hlavně to, že se dařilo benzinu a ropě. Komoditám pomohlo nahoru několik faktorů, přičemž těmi zásadními byly zlepšené odhady ekonomického růstu, nižší politická rizika nebo pokračování agresivní měnové politiky. A v neposlední řadě pak také oslabování dolaru vůči většině světových měn – tedy kromě japonského jenu, který během ledna dramaticky klesl.
• Energetika zažila silný týden, ceny ropy stoupají společně s inflací
  Ceny komodit už třetí týden rostou. Všeobecný vzestup energetiky a kovů více než vyvážil oslabení některých oblastí zemědělského sektoru. A tak se Bloomberg Commodity Spot Index, který sleduje výnosy za přední kontraktní měsíc hlavních komoditních futures, i ke konci minulého týdne nadále držel poblíž desetiletého maxima.
• Energie českým domácnostem začínají zlevňovat. Lidé by ale neměli brát první nabídku pod úrovní stropu, protože je podmíněna víceletou fixací a už na jaře lze čekat až dramatický propad cen
  Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dnešního rána o více než 83 procent.
• Energie českým domácnostem začínají zlevňovat. Lidé by ale neměli brát první nabídku pod úrovní stropu, protože je podmíněna víceletou fixací a už na jaře lze čekat až dramatický propad cen
  Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dnešního rána o více než 80 procent.
• Energie českým domácnostem zlevňují, nejnověji v podání innogy. Lidé by ale neměli brát první nabídku pod úrovní stropu, je-li podmíněna delší fixací, neboť na jaře ceny dále spadnou
  Mnozí tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, nejnověji společnost innogy, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dneška, tedy za zhruba půl roku, o více než 85 procent.
• Energie dál zdražují a živí obavy z inflace. Trpí hlavně technologie
  Začátkem týdne stály za pozornost opět energie, které jsou klíčovým faktorem pro inflaci a potažmo i inflační očekávání. Cena elektřiny v Německu, zásadní i pro český trh, se zvedla o dalších 5 procent, přičemž ráno to bylo i víc.