Trumpova cla zvyšují cenu zlata a oslabují čínské ocelářské trhy

Čtěte více

• Trumpova cla na zboží z EU jsou varováním pro Česko a jeho plány s digitální daní
  Spojené státy zavedou odvetná cla na evropské zboží. Zatím však nejde o transatlantickou obchodní válku, byť její pravděpodobnost narůstá. Světová obchodní organizace povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z EU v objemu 7,5 miliardy dolarů ročního dovozu.
• Trumpova cla otřásají světem, stejně jako chystané masivní zbrojení Evropy
  Svět se ocitá v obchodní válce, která v éře moderní globalizace nemá obdoby. Vždyť Spojené státy jako největší ekonomika světa nyní aplikují průměrnou celní sazbu, která je nejvyšší od roku 1943. A to je jenom začátek.
• Trumpova cla: platí, neplatí a znovu platí
  Netrvalo to ani dvacet čtyři hodin a Trumpova reciproční obchodní cla jsou znovu v platnosti. Rozhodnutí amerického federálního soudu pro mezinárodní obchod o neplatnosti cel totiž včera dočasně pozastavil odvolací soud. Stalo se tak bez konkrétního zdůvodnění, žalobcům však soud nařídil, aby do 5. června dodali konkrétní argumenty, Trumpově administrativě pak do 9. června. Jak významnou překážkou je pro Trumpovu obchodní politiku jeho spor se soudní mocí?
• Trumpova cla pod lupou: Jaké sazbě čelí Česko? A proč je na tom Slovensko nejhůře?
  Americká obchodní politika zůstává hlavním tématem trhů, málokdo ale tuší, jaké efektivní celní sazbě vlastně jednotlivé země čelí. Prezident Trump totiž svými chaotickými kroky, kdy celní sazby navyšuje, snižuje, nebo odkládá, vytvořil extrémně nepřehledné prostředí. Proto jsme se rozhodli analyzovat tvrdá data z amerického celního úřadu, jež berou v potaz hodnotu dováženého zboží zatíženého tarify a konkrétní výši skutečně zaplacených cel na hranici.
• Trumpova cla pořád Česko mají stát dramaticky méně než Green Deal. Jejich náklady jsou 3,4krát nižší než náklady dekarbonizace, plyne z vládních údajů
  Nová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa, kvůli nimž jsou nyní světové burzy a trhy už takřka v panice, mají citelně dolehnout i na českou ekonomiku. Přesto ale jejich nákladnost pro tuzemské hospodářství nelze srovnávat s náklady Green Dealu. Plyne to z aktuálních údajů české vlády.
• Trumpova cla připraví běžnou českou rodinu o 91 000 Kč ročně, varuje Konfederace dánského průmyslu. Cla mají Česko spolu s Irskem poškodit vůbec nejvíce v EU
  Cla, jimiž ve své prezidentské kampani hrozí Donald Trump, by způsobila snížení hrubého domácího produktu EU až o 2,5 procenta a pokles unijní zaměstnanosti odpovídající ztrátě 1,7 milionu pracovních míst. Vůbec nejtíživěji mají přitom cla dolehnout na ekonomiky České republiky a Irska. Po přepočtu na obyvatele bude běžná česká rodina na clech tratit přes 90 000 korun ročně. To vše plyne z říjnové studie Konfederace dánského průmyslu.
• Trumpova cla, včetně nyní nového 30procentního, připraví Česko letos o 76 miliard korun. To je jen zhruba třetina toho, co Česko stojí Green Deal
  Možné nové clo amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz z EU by mělo být ještě vyšší než to, které na import z Unie uvalil začátkem dubna. Tehdy mělo činit 20 procent. O tomto víkendu ovšem oznámil clo 30procentní.
• Trumpova cla vstupují v platnost, na Čínu rovnou 104 %. Jaký bude dopad na inflaci?
  Dnešním dnem oficiálně vstoupila v platnost Trumpova drakonická cla vůči zbytku světa. I když jsme si již zvykli, že americká administrativa je všehoschopná, na bezprostřední odsun platnosti to tentokrát nevypadá. A pokud se tak nestane ani v nejbližších týdnech a měsících, je třeba se připravit na významné makroekonomické dopady. Zatímco v případě růstu půjde o negativní zásah, inflační vývoj se může mezi jednotlivými státy významně lišit.
• Trumpova cla zasáhla Temu a Shein. Slevoví obři ztrácí uživatele, příjmy i důvěru investorů
  „Překotné změny v amerických clech zkomplikovaly podnikání čínským platformám jako je Temu nebo Shein, jejichž počet uživatelů v USA se propadl až o polovinu. Investoři tak ztrácejí důvěru v obchodní model těchto levných e-commerce gigantů,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Trumpova cla zůstanou v platnosti minimálně do listopadu
  Spor týkající se cel Donalda Trumpa dorazil až k Nejvyššímu soudu USA. Původně žalobu, podanou 12 demokratickými guvernéry a několika soukromými podniky, řešil Soud pro mezinárodní obchod (International Trade Court), který vynesl jasný verdikt: cla byla nelegální. Donald Trump se okamžitě odvolal a případ zamířil k odvolacímu soudu. Ani ten nenechal nikoho na pochybách – Trump při uvalování cel na 185 zemí překročil své pravomoci. Trump se však nevzdal a požádal o přezkum u Nejvyššího soudu. Jednání je naplánováno na 9. listopadu, což znamená, že cla určitě zůstanou v platnosti až do tohoto data.
• Trumpova čtyři léta v Bílém domě prospěla ruskému dluhu, zatímco americké akcie jen „remizovaly“ s těmi čínskými. Wall Streetu ale obecně svědčila, hlavně technologickým akciím
  Dosavadní prezidentování Donalda Trumpa dnes prochází hlavní zatěžkávací zkouškou: bude znovuzvolen, či ne? Průzkumy se přiklánějí k záporné odpovědi. Co však víme jistě je, jak se Trumpova už takřka čtyři léta v Bílém domě promítla v ekonomice a na finančních trzích.
• Trumpova defenzivní taktika pokulhává
  Vypadá to, že Trumpova vláda trochu zaškobrtla o svou vlastní politiku, když najednou oznámila devadesátidenní výjimku ze svého zákazu výrobků Huawei. Stalo se tak poté, co americké technologické firmy prohlásily, že s firmou ukončí spolupráci.
• Trumpova dnešní nová cla dále Američany ochudí. Čínu mohou od jednání o smíru v celní válce odradit hongkongské bouře
  Dnešním dnem zavádí americká administrativa další sadu cel na čínské zboží. Tentokrát bude dodatečně zatížen čínský dovoz do USA v ročním objemu 110 miliard dolarů. Nová celní sazba na toto zboží činí patnáct procent. Oproti předešlým celním navýšením Trumpovy administrativy se toto liší v tom, že významně zatěžuje běžné spotřební zboží typu obuvi, oděvů nebo některých oblíbených technologických hraček jako Apple Watch.
• Trumpová dohoda s Čínou zatiaľ nič zásadné nerieši
  Minulý týždeň vo štvrtok a v piatok rokovali americký prezident Donald Trump s čínskym prezidentom Xi Jinpingom ohľadom dosiahnutia obchodnej dohody. Prezident Trump sa v piatok na sociálnej sieti vyjadril, že medzi oboma mocnosťami došlo k tzv. „prvej fáze obchodnej dohody“, ktorá by mala byť podpísaná na novembrovom samite v Čile. Aj keď prezident Trump v minulosti kritizoval čiastočnú možnosť dohody a vlastne povedal, že buď sa dosiahne finálna dohoda, alebo žiadna dohoda, blížiace sa prezidentské voľby na neho vyvíjajú tlak, čo môže byť jeden z dôvodov, prečo svoj postoj náhle zmenil a vydal sa cestou čiastočnej dohody.
• Trumpova energetická politika přináší nejistotu: cla a podpora domácí těžby ropy
  Ceny ropy v úterý oscilovaly mezi zisky a ztrátami, zatímco trhy zpracovávaly oznámení prezidenta Donalda Trumpa o možném zavedení cel na dovoz ropy z Kanady a Mexika a jeho plány na posílení domácí energetické produkce. Tyto kroky vyvolaly smíšené reakce a zvýšily nejistotu ohledně globálního trhu s energií.
• Trumpova firma ztrácí 1,9 miliardy dolarů kvůli propadu akcií DJT před volbami
  Akcie společnosti Trump Media & Technology Group (DJT.US), která vlastní platformu Truth Social, zažila dramatický pokles a přišla o téměř 1,9 miliardy dolarů z hodnoty majetku bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Po prudkém růstu na začátku týdne, kdy se akcie vyšplhaly na 54,68 USD, ztratily během dvoudenního propadu 31 % své hodnoty a klesly na 35,34 USD. Volatilita akcií připomíná "meme akcie", které obchodují spíše na základě mediální popularity než na základě obchodních fundamentů.
• Trumpova hrozba opuštěním WTO dementována. Akcie rostou, euro drží zisky
  Závěr týdne pozitivně ovlivnil summit EU, který neskončil žádnou katastrofou a členským zemím se nakonec podařilo najít jednotný postoj k imigraci. Hrozba obnovování vnitřních hranic tak pominula. Zároveň pomohl vstřícný čínský krok - ohlášení menších restrikcí pro vstup zahraničního kapitálu do čínských firem.
• Trumpova intervence na ropě, zisky pro dolar a slabý závěr týdne pro korunu
  Pátek přinesl slušné výsledky firem z amerického průmyslového sektoru a po přestávce další Trumpovu slovní intervenci. Honeywell nebo GE se předvedly zisky překonávajícími odhady, ale sektoru pomáhají výš minimálně. Americké akciové indexy naopak klesají a dolů se odpoledne vydala také Evropa, které se ráno celkem dařilo.
• Trumpova kontrola, která zatím nic nepřináší
  Steven Mirran se v pondělí může oficiálně stát členem Rady guvernérů Fedu. Připomeňme, že v srpnu se za poněkud podivných okolností vzdala svého postu Adriana Kugler, a to šest měsíců před vypršením mandátu. Podle mého názoru v tom měl prsty Donald Trump. A jelikož Kugler zbývalo ve Fedu už jen několik měsíců, rozhodla se – na rozdíl od Lisy Cook, která své působení ve Fedu teprve začíná – nepustit se s prezidentem USA do právního sporu.Od pondělí tak budou ve FOMC tři známé "holubice". První dvě jsou Christopher Waller, který patří mezi kandidáty na post guvernéra po Powellovi, a Michelle Bowman – oba do funkce jmenoval Trump. Už se tedy rýsuje trend, kdy jsou pro snížení sazeb ochotni hlasovat jen Trumpovi chráněnci. Co Trump bude chtít příště? Samozřejmě zvýšit počet svých lidí ve FOMC.Zatímco v případě Kugler Trump zvítězil snadno, s Cook ho čeká tvrdý boj. Tento týden Nejvyšší soud rozhodl, že odvolání Cook bylo nezákonné, a neshledal pro ně dostatečný důvod. Připomeňme, že jde o guvernérku Fedu – nikoli řadovou pracovnici McDonald's – a její odvolání nemůže stát jen na formální zámince. Vina Lisy Cook nebyla prokázána a Trump klidně mohl jako důvod uvést třeba "dopravní přestupky".
• Trumpova kontrola, která zatím nic nepřináší. Část 2
  V Kongresu mezitím sílí obavy z Trumpových kroků směřujících k přeobsazení FOMC. Většina zákonodárců otevřeně mluví o tom, že Donald Trump vyvíjí nátlak na centrální banku. Tato kritika zaznívá bezpochyby hlavně z úst demokratů, kteří mají momentálně v obou komorách menšinu. Jenže podle mě chápou skutečné Trumpovy motivy velmi dobře i republikáni. Podle demokratů by Fed mohl přijít o nezávislost, což by ohrozilo důvěru firem i spotřebitelů v centrální banku. Veřejnost by pak přestala věřit ve schopnost Fedu krotit inflaci, což by mohlo vyvolat ještě prudší růst cen. Spustila by se řetězová reakce, kdy by podniky pro jistotu zvyšovaly ceny jednoduše v obavě z dalšího růstu.