Tuzemská inflace v zajetí střednědobých rizik

Čtěte více

• Tuzemská inflace dosahuje 18 %, ČEZ opět výrazně ztratil
  Evropa dnes pokračovala ve výprodejích. Nejztrátovějšími indexy starého kontinentu byly britský FTSE 100 (UK100), který odepsal 1,06 % a index pražské burzy PX (CZKCASH), který přišel o 1,65 % a seanci uzavřel na 1 133,93 bodech. Německý blue chip index DAX (DE30) se propadl o 0,43 % a obchodování zakončil na 12 220 bodech.
• Tuzemská inflace hluboko pod průměrem EU
  Inflace v Česku je sedmá nejnižší v Evropské unii. Nejnovější harmonizovaná čísla Eurostatu potvrzují únorový pokles meziroční míry inflace na 2,2 %, zatímco v EU došlo v průměru ke zvolnění na 2,8 %. Mezi členskými státy nadále existují výrazné rozdíly – nejvyšší inflaci reportovalo s náskokem Rumunsko (7,1 %), na opačném konci se nachází Lotyšsko a Dánsko (0,6 %). U našich sousedů na Slovensku inflace v únoru poklesla ze 4,4 % na 3,8 %. Celková inflace napříč sedmadvacítkou sice plošně klesá, jádrové cenové tlaky, především ve službách zůstávají ale nadále zvýšené.
• Tuzemská inflace je druhá nejnižší v EU
  Konflikt na Blízkém východě zvyšuje inflační tlaky v evropské ekonomice. V březnu vzrostla inflace v EU z meziročních 2,1 % na 2,8 %, v eurozóně se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,6 %. Hlavním důvodem rychlejšího růstu cen jsou dražší energie, zejména pohonné hmoty, které odrážejí vývoj na globálním ropném trhu a mimořádný výpadek dodávek v důsledku blokády Hormuzského průlivu. V Česku dosáhla březnová inflace 1,5 % a byla druhá nejnižší v celé EU. Hlavním důvodem je zlevnění elektřiny v důsledku přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, které spolu s nižšími cenami potravin tlumí dopad dražších pohonných hmot.
• Tuzemská inflace opětovně zvolnila
  Po překvapivě vyšší dubnové inflaci došlo v květnu k jejímu zvolnění z 2,9 % na 2,6 %. V meziročním srovnání tak inflace zaostala za očekáváním trhu (2,8 %), oproti našemu odhadu byla nižší o desetinu procentního bodu. ČNB ve své jarní prognóze očekávala růst spotřebitelských cen o 2,5 %.
• Tuzemská inflace v červenci zvolnila pod 9 %
  Hlavní trhy nervózně přešlapují na místě a vyčkávají na významnější impuls. Skokový nárůst tržních výnosů v souvislosti se snížením ratingu amerického vládního dluhu je zdá se zapomenut – desetiletý papír se vrátil zpět k hranici 4,0 %. Akciové trhy sice mírně ztrácejí, v zásadě však drží dobyté pozice z posledních měsíců.
• Tuzemská inflace v květnu mírně zvolnila
  Po nad očekávání dynamickém růstu mezd za první kvartál dnes přijde na řadu druhé klíčové číslo před červnovým zasedáním ČNB. Tím bude květnová inflace, která dle našeho odhadu meziměsíčně vzrostla o 0,1 % a v meziročním srovnání lehce zvolnila z 2,9 % na 2,7 %. Tržní koncensus je nastaven na růst spotřebitelských cen o 2,8 %, zatímco ČNB ve své jarní prognóze očekává 2,5 %.
• Tuzemská inflace v květnu zvolnila na 2,6 %
  Po překvapivě vyšší dubnové inflaci došlo v květnu k jejímu zvolnění z 2,9 % na 2,6 %. V meziročním srovnání tak inflace zaostala za očekáváním trhu (2,8 %), oproti našemu odhadu byla nižší o desetinu procentního bodu. ČNB ve své jarní prognóze očekávala růst spotřebitelských cen o 2,5 %.
• Tuzemská inflace v listopadu zrychlila na 16,2 procenta
  Česká inflace v listopadu zrychlila v meziročním vyjádření z 15,1 procenta na 16,2 procenta. To bylo více než čekal tržní konsensus (15,8 procenta) i naše prognóza (15,5 procenta). Nadále platí, že meziroční inflaci drží níže vliv úsporného tarifu, nebýt tohoto efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 19,8 procenta. ČNB, která ve své prognóze s působením úsporného tarifu nepočítala, předpovídala 18,8 procenta.
• Tuzemská inflace v listopadu zrychlila na 16,2 %, více než se čekalo
  Česká inflace v listopadu zrychlila v meziročním vyjádření z 15,1 % na 16,2 %. To bylo více než čekal tržní konsensus (15,8 %) i naše prognóza (15,5 %). Nadále platí, že meziroční inflaci drží níže vliv úsporného tarifu, nebýt tohoto efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 19,8 %. ČNB, která ve své prognóze s působením úsporného tarifu nepočítala, předpovídala 18,8 %.
• Tuzemská inflace v prosinci zaostala za očekáváními
  Česká inflace v meziročním vyjádření zpomalila z listopadových 16,2 % na 15,8 % v prosinci. To bylo plně v souladu s naší na trhu nejnižší prognózou. Konsensus analytiků pro prosinec počítal se stagnací meziroční inflace na 16,2 %, a to při pásmu odhadů od 15,8 % do 16,7 %. Podobně jako ve zbytku Evropy, tak i v tuzemsku prosincová inflace významně zaostala za očekáváními. Tlaky na růst cen postupně slábnou, ať už z titulu nižších cen energetických komodit či klesající poptávky. Česká národní banka ve své prognóze ze začátku listopadu očekávala meziroční inflaci ve výši 19,1 %.
• Tuzemská míra nezaměstnanosti na vzestupu
  Podíl nezaměstnaných osob dle metodiky MPSV se v červenci zvýšil v souladu s očekáváním z 3,6 % na 3,7 %. Po sezónním očištění podíl nezaměstnaných osob stagnoval na úrovni 3,9 %. Počet nezaměstnaných vzrostl na úřadech práce o 10 tisíc na 283 tisíc, zatímco počet neobsazených pracovních pozic se snížil o 1,5 tisíce na 262 tisíc. Červencový nárůst podílu nezaměstnaných byl způsoben tradičním sezónním výkyvem. Na jedné straně se projevil každoroční příliv absolventů středních a vysokých škol do evidence úřadu práce. Na druhé sehrála roli slabší letní poptávka po pracovní síle například z důvodu celozávodních dovolených.
• Tuzemská nezaměstnanost mírně poklesla
  Česká nezaměstnanost v měsíci říjnu klesla o jednu desetinu procentního bodu a aktuálně tak činí 3,7 %. Naplnil se tak náš předpoklad, podle kterého nárůstu počtu nezaměstnaných v provozech postižených ekonomickými restrikcemi brání vládní podpůrné programy, a naopak mnohé fungující podniky dohánějí předchozí výpadky produkce, k čemuž potřebují nové pracovníky. To vyplývalo již z průběžných indikátorů výrobní aktivity, které signalizovaly rostoucí poptávku v některých odvětvích.
• Tuzemská nezaměstnanost nadále stabilizována
  Česká nezaměstnanost v měsíci listopadu v souladu s očekáváním přidala jednu desetinu procentního bodu a ukotvila se na 3,8 %. Počet dosažitelných nezaměstnaných se oproti říjnu zvýšil o 3 473 na 255 837. Celkový počet uchazečů o zaměstnání činil 274 526 a byl tak o 2 841 vyšší než na konci minulého měsíce. V porovnání s loňským listopadem pracovní úřady zaznamenaly o 77 237 uchazečů více.
• Tuzemská nezaměstnanost v červenci stagnovala
  Česká registrovaná míra nezaměstnanosti zopakovala předchozí výsledek a v červenci tak dosáhla 3,7 %. Počet evidovaných uchazečů se meziměsíčně snížil o zhruba dva tisíce, když dosáhl 272 178, naopak počet volných pracovních míst narostl o téměř tři tisíce a činil 358 152, čímž dosáhl historického tuzemského rekordu. Ve srovnání s červencem loňského roku pak aktuálně hledá práci o 7,5 tisíce lidí méně, vybírají si ovšem z o 24 tisíc větší nabídky pozic. Stejně jako v červnu, i nyní připadá na jedno volné pracovní místo průměrně 0,8 uchazeče.
• Tuzemská plynárenská infrastruktura se po takřka 24 letech kompletně vrací zpět do rukou českého státu. ČEZ dnes totiž ovládl společnost Gas Distribution z majetku německé E.ON
  Dnešek je nakonec zlomovým okamžikem v historii českého plynárenství. Skupina ČEZ totiž kupuje stoprocentní podíl v distributorovi plynu Gas Distribution, který spadá pod křídla německé energetické skupiny E.ON. Český stát tak nyní ovládá prakticky veškerou plynárenskou infrastrukturu na svém území.
• Tuzemská poptávka slábne pod tlakem vysoké inflace
  Průměrná nominální mzda podle našeho odhadu v prvním letošním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 %, v reálném vyjádření však vlivem vysoké inflace pravděpodobně klesla o 4,3 %. Očekáváme navíc, že růst spotřebitelských cen v květnu dále zrychlil na meziročních 15,5 %. Klesající kupní síla domácností se podle nás již začala negativně projevovat na objemu maloobchodních tržeb.
• Tuzemské banky nabízí Fialově vládě „obchod“: daly by až 50 miliard na pomoc ekonomice výměnou za to, že na ně kabinet neuvalí válečnou daň. Lidem by například pomohly se splátkami hypoték
  Česká bankovní asociace, jež sdružuje 34 tuzemských bank a představuje tak více než 99 procent tuzemského bankovnictví, nabízí Fialově vládě „obchod“. Členské banky by zajistily české ekonomice podporu až za 50 miliard korun. Výměnou za to by vláda upustila od svého záměru zavést válečnou daň právě na banky. Banky by v rámci uvedeného až 50miliardového podpůrného balíku mohly finančně podpořit například zajištění dostupného bydlení nebo poskytnout finance do rozvoje dopravy a dopravních projektů či digitalizace, případně také pomoci občanům s jejich závazky v podobě hypoték či úvěrů.
• Tuzemské banky prudce snižují úročení vkladů. Se snižováním úroků na hypotékách tolik nespěchají
  Dolů, a to leckdy i pořádně. Takovým směrem se v dubnu vydávají úroky na klientských vkladech v tuzemských bankách. Banky tak reagují na úder koronavirové krize a související citelný pokles tržních úrokových sazeb a základních úrokových měr České národní banky. Při snižování úroků na hypotékách jsou ale mnohem opatrnější.
• Tuzemské banky získávají v reakci na smíšená makroekonomická data
  Akciové indexy uzavřely úvodní seanci nového týdne smíšeně. Zatímco německý blue chip index DAX (DE30) získal 0,55 % a uzavřel na 13 533 bodech, britský FTSE100 (UK100) ztratil 0,48 %. Index pražské burzy PX (CZKCASH) dnes získal 0,90 % a seanci zakončil na 0,90 %.
• Tuzemské firmy vstoupily do nového roku optimisticky
  Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu se v lednu zvýšila důvěra v české ekonomice, a to zejména díky zlepšení nálady na straně podnikatelského sektoru. Pozitivní hodnocení vyplývá především z očekávaného zvýšení poptávky v průmyslu, ve stavebnictví i ve službách. Průmyslové podniky očekávají vyšší výrobu, export i zaměstnanost v následujících třech měsících a za na největší brzdu růstu pro ně zůstává nedostatek materiálu či komponent.