Tuzemská inflace dosahuje 18 %, ČEZ opět výrazně ztratil

Čtěte více

• Turecký index spotřebitelských cen o něco nižší, než se očekávalo. USDTRY málo změněn
  Turecký index spotřebitelských cen za březen dosáhl 68,5 % vs. 69,1 % oček. a 67,07 % dříve. CPI M/M dosáhl 3,16 % vs. 3,5 % oček. a 4,53 % předtím.
• Turecký prevrat a finančný trh
  Pokus o prevrat v Turecku prišiel počas piatkovej noci. Časová chronológia udalostí pokusu o prevrat v Turecku poukazuje, že ten bol z hľadiska finančných trhov uskutočnený len niekoľko hodín pred zatvorením piatkového obchodovania na finančnom trhu.
• Turecký prezident se chová jako ekonomický analfabet
  „Turecko má vážné problémy s inflací a oslabováním své měny. To odrazuje zahraniční investory, kterým nedůvěryhodná politika tamní centrální banky ničí plánované projekty,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Turecký prezident vyhlásil bojkot elektroniky z USA
  Turecko je připraveno bojkotovat elektroniku ze Spojených států, řekl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou v poslední době napjaté, zejména proto, že Ankara zadržuje amerického pastora Andrewa Brunsona. Spojené státy zavedly sankce vůči tureckým ministrům vnitra a spravedlnosti a zdvojnásobily cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka.
• Turismus na akciovém trhu opět trpí kvůli zpoždění vakcín
  Akcie v odvětví cestovního ruchu utrpěly další porážku na akciovém trhu poté, co společnost Johnson & Johnson dočasně pozastavila pokusy s vakcínou proti koronavirům a Eli Lilly zastavila pokusy s experimentální léčbou protilátkami proti Covid-19.
• Turistický ruch v ČR trpí, jen Číňanů a Korejců ubylo v prvním čtvrtletí meziročně zhruba sto tisíc. A bude mnohem hůře
  Turistický ruch v České republice se v letošním prvním čtvrtletí „vrátil o pět let nazpět“. V hromadných ubytovacích zařízeních se totiž od ledna do března ubytovalo 3,1 milionu lidí, což je ve nejméně od prvního čtvrtletí roku 2015. Situaci přitom ještě částečně zachránil turismus obyvatel ČR, kterých se letos v prvním čtvrtletí ubytovalo 1,62 milionu. Cizinců se totiž ubytovalo jen 1,48 milionu, což je nejméně dokonce od prvního čtvrtletí 2014. Největší úbytek hostů tak v meziročním sledování zaznamenaly ty regiony České republiky, které jsou zvláště vyhledávané právě zahraničními návštěvníky, jako je Jihočeský kraj a zejména Český Krumlov, jižní Morava a Praha.
• Turistika se v EU loni téměř zotavila z dopadů pandemie, mezi státy jsou rozdíly
  Odvětví turistiky se loni v Evropské unii téměř zotavilo z dopadů pandemie covidu-19. Počet přenocování v turistických zařízeních dosáhl 96 procent stavu před pandemií, uvedl ve své dnešní zprávě statistický úřad Eurostat. Mezi členskými státy jsou ale velké rozdíly. Česká republika byla zhruba na 89 procentech stavu z roku 2019, ale například Slovensko pouze na 72 procentech.
• Tuzemská ekonomika dále šlape na brzdu
  Zatímco v první polovině roku se mohla česká ekonomika pochlubit relativně solidní růstovou dynamikou, vstup do druhého pololetí se nese ve znamení viditelného útlumu. Na jedné straně mají rostoucí životní náklady v kombinaci s prudkým poklesem reálných příjmů za následek zhoršující se kondici spotřebitelské poptávky – v srpnu poklesly maloobchodní tržby již pátý měsíc v řadě a v meziročním srovnání se propad prohloubil na 8,8 %.
• Tuzemská ekonomika na začátku roku stagnovala
  Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. Ekonomika tak podle revidovaných dat v prvním letošním kvartále mezičtvrtletně stagnovala oproti původně udávanému růstu o 0,1 % q/q. Zhoršení odhadu pravděpodobně souvisí se slabými daty spotřebitelské poptávky za březen. Stále ale platí, že pokles ekonomiky z druhé poloviny loňského roku a tedy i technická recese odezněly. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 byl HDP v letošním prvním čtvrtletí nižší o 1 %, zatímco v meziročním srovnání se snížil o 0,4 %.
• Tuzemská ekonomika na začátku roku stagnovala
  Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. Ekonomika tak podle revidovaných dat v prvním letošním kvartále mezičtvrtletně stagnovala oproti původně udávanému růstu o 0,1 % q/q. Zhoršení odhadu pravděpodobně souvisí se slabými daty spotřebitelské poptávky za březen. Stále ale platí, že pokles ekonomiky z druhé poloviny loňského roku a tedy i technická recese odezněly. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 byl HDP v letošním prvním čtvrtletí nižší o 1 %, zatímco v meziročním srovnání se snížil o 0,4 %.
• Tuzemská inflace hluboko pod průměrem EU
  Inflace v Česku je sedmá nejnižší v Evropské unii. Nejnovější harmonizovaná čísla Eurostatu potvrzují únorový pokles meziroční míry inflace na 2,2 %, zatímco v EU došlo v průměru ke zvolnění na 2,8 %. Mezi členskými státy nadále existují výrazné rozdíly – nejvyšší inflaci reportovalo s náskokem Rumunsko (7,1 %), na opačném konci se nachází Lotyšsko a Dánsko (0,6 %). U našich sousedů na Slovensku inflace v únoru poklesla ze 4,4 % na 3,8 %. Celková inflace napříč sedmadvacítkou sice plošně klesá, jádrové cenové tlaky, především ve službách zůstávají ale nadále zvýšené.
• Tuzemská inflace v červenci zvolnila pod 9 %
  Hlavní trhy nervózně přešlapují na místě a vyčkávají na významnější impuls. Skokový nárůst tržních výnosů v souvislosti se snížením ratingu amerického vládního dluhu je zdá se zapomenut – desetiletý papír se vrátil zpět k hranici 4,0 %. Akciové trhy sice mírně ztrácejí, v zásadě však drží dobyté pozice z posledních měsíců.
• Tuzemská inflace v listopadu zrychlila na 16,2 procenta
  Česká inflace v listopadu zrychlila v meziročním vyjádření z 15,1 procenta na 16,2 procenta. To bylo více než čekal tržní konsensus (15,8 procenta) i naše prognóza (15,5 procenta). Nadále platí, že meziroční inflaci drží níže vliv úsporného tarifu, nebýt tohoto efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 19,8 procenta. ČNB, která ve své prognóze s působením úsporného tarifu nepočítala, předpovídala 18,8 procenta.
• Tuzemská inflace v listopadu zrychlila na 16,2 %, více než se čekalo
  Česká inflace v listopadu zrychlila v meziročním vyjádření z 15,1 % na 16,2 %. To bylo více než čekal tržní konsensus (15,8 %) i naše prognóza (15,5 %). Nadále platí, že meziroční inflaci drží níže vliv úsporného tarifu, nebýt tohoto efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 19,8 %. ČNB, která ve své prognóze s působením úsporného tarifu nepočítala, předpovídala 18,8 %.
• Tuzemská inflace v prosinci zaostala za očekáváními
  Česká inflace v meziročním vyjádření zpomalila z listopadových 16,2 % na 15,8 % v prosinci. To bylo plně v souladu s naší na trhu nejnižší prognózou. Konsensus analytiků pro prosinec počítal se stagnací meziroční inflace na 16,2 %, a to při pásmu odhadů od 15,8 % do 16,7 %. Podobně jako ve zbytku Evropy, tak i v tuzemsku prosincová inflace významně zaostala za očekáváními. Tlaky na růst cen postupně slábnou, ať už z titulu nižších cen energetických komodit či klesající poptávky. Česká národní banka ve své prognóze ze začátku listopadu očekávala meziroční inflaci ve výši 19,1 %.
• Tuzemská nezaměstnanost mírně poklesla
  Česká nezaměstnanost v měsíci říjnu klesla o jednu desetinu procentního bodu a aktuálně tak činí 3,7 %. Naplnil se tak náš předpoklad, podle kterého nárůstu počtu nezaměstnaných v provozech postižených ekonomickými restrikcemi brání vládní podpůrné programy, a naopak mnohé fungující podniky dohánějí předchozí výpadky produkce, k čemuž potřebují nové pracovníky. To vyplývalo již z průběžných indikátorů výrobní aktivity, které signalizovaly rostoucí poptávku v některých odvětvích.
• Tuzemská nezaměstnanost nadále stabilizována
  Česká nezaměstnanost v měsíci listopadu v souladu s očekáváním přidala jednu desetinu procentního bodu a ukotvila se na 3,8 %. Počet dosažitelných nezaměstnaných se oproti říjnu zvýšil o 3 473 na 255 837. Celkový počet uchazečů o zaměstnání činil 274 526 a byl tak o 2 841 vyšší než na konci minulého měsíce. V porovnání s loňským listopadem pracovní úřady zaznamenaly o 77 237 uchazečů více.
• Tuzemská nezaměstnanost v červenci stagnovala
  Česká registrovaná míra nezaměstnanosti zopakovala předchozí výsledek a v červenci tak dosáhla 3,7 %. Počet evidovaných uchazečů se meziměsíčně snížil o zhruba dva tisíce, když dosáhl 272 178, naopak počet volných pracovních míst narostl o téměř tři tisíce a činil 358 152, čímž dosáhl historického tuzemského rekordu. Ve srovnání s červencem loňského roku pak aktuálně hledá práci o 7,5 tisíce lidí méně, vybírají si ovšem z o 24 tisíc větší nabídky pozic. Stejně jako v červnu, i nyní připadá na jedno volné pracovní místo průměrně 0,8 uchazeče.
• Tuzemská poptávka slábne pod tlakem vysoké inflace
  Průměrná nominální mzda podle našeho odhadu v prvním letošním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 %, v reálném vyjádření však vlivem vysoké inflace pravděpodobně klesla o 4,3 %. Očekáváme navíc, že růst spotřebitelských cen v květnu dále zrychlil na meziročních 15,5 %. Klesající kupní síla domácností se podle nás již začala negativně projevovat na objemu maloobchodních tržeb.
• Tuzemské banky nabízí Fialově vládě „obchod“: daly by až 50 miliard na pomoc ekonomice výměnou za to, že na ně kabinet neuvalí válečnou daň. Lidem by například pomohly se splátkami hypoték
  Česká bankovní asociace, jež sdružuje 34 tuzemských bank a představuje tak více než 99 procent tuzemského bankovnictví, nabízí Fialově vládě „obchod“. Členské banky by zajistily české ekonomice podporu až za 50 miliard korun. Výměnou za to by vláda upustila od svého záměru zavést válečnou daň právě na banky. Banky by v rámci uvedeného až 50miliardového podpůrného balíku mohly finančně podpořit například zajištění dostupného bydlení nebo poskytnout finance do rozvoje dopravy a dopravních projektů či digitalizace, případně také pomoci občanům s jejich závazky v podobě hypoték či úvěrů.