Co je důvodem pro růst zadlužení ve většině zemí?

Je třeba pochopit jednu věc a sice to, že zadlužování se ekonomik není výběrem ale v podstatě nutností už. Před 100 lety situace byla na západě jiná a dařilo se mít vyrovnaný rozpočet a dokonce se považovalo za dobré mít mírný přebytek a některým zemím se to i dařilo (např USA). Ovšem nyní je západ v úplně jiné situaci: jsme již silně rozvinutí, přirozený růst je těžší, populace stárne (sociální účet narůstá), rozdíl v bohatství se prohlubuje (střední třída v reálných číslech nebohatne už velmi dlouho, naopak chudne) a v důsledku toho roste populismus, voliči jsou zklamaní z reality a z toho, že ty komodity (byty, akcie apod.) rostou rychleji, než jejich příjmy a tlačí politiky k tomu, aby více zadlužovali zemi a ulevili svým voličům. Jinými slovy existuje mnoho strukturálních důvodů, proč populace západních zemí již není schopna přirozeným způsobem růst. Takže západ měl na výběr: nerůst vůbec, nebo dokonce sledovat jak se naše ekonomiky zmenšují, nebo ten růst vynutit dluhem (jako Japonsko). Samozřejmě politici si nikdy nevyberou "nerůst", protože to by se voličům nelíbilo, rostla by nezaměstnanost, mzdy by nerostly, ekonomika by stagnovala. Takže sáhnou po dluhu, čímž krátkodobě - střednědobě ten růst nakopnou a tím se celý problém posune v čase o kousek dopředu. Proto předpovídám, že státní dluh bude růst i v další dekádě a to rychlejším tempem, než nyní. Problém s dluhem je také v tom, že se musí splácet a čím víc ho je, tím větší jsou splátky. Takže je to spirála, ze které je téměř nemožné se vymanit. Vše to směřuje k jednomu bodu v čase, kdy dojde k obrovské reformě ve finančním systému, protože se ten dluh už nebude dařit nabalovat a lidé ztratí důvěru ve finanční systém a to bude hodně bolestivé. Ten moment ovšem může přijít za 5 let, za 10 let za 20 let, nikdo neví.

Proč je vlastně vysoké zadlužení problém?

Takže je to špatně? Samozřejmě, je to umělý růst na úkor životnosti finančního systému. Je to problém krátkodobě? Dokud dluh u všech zemí roste podobným tempem tak ne (pokud například začne dluh ČR růst extra rychlým tempem, lidé přestanou věřit v ekonomiku a vládu ČR a v naší měnu a to bude znamenat, že nás opustí kapitál a budeme zemí 3tího světa). Přestaneme s tím? Ne. Vždy vybereme růst i za cenu zkrácení životnosti fin. systému. Je potřeba si uvědomit, že díky rostoucímu dluhu mimo jiné jsme pořád schopni udržet dominanci západu proti východu. Naše pozice by se významně zhoršila, kdyby naše ekonomiky přestaly růst. Jedinou naději vidím v bolestivé reformě, nebo v rozvinutí umělé inteligence na takovou úroveň, že už se nebudeme muset zadlužovat, ale veškerý růst za nás odtáhne AI. Ale to je daleko si myslím, tenhle scénář je od nás tak 10 - 20 let vzdálený.

Jak byste řešil rostoucí zadlužení?

Politici tenhle problém nemohou významným způsobem řešit. Jak vyřešíte stárnoucí populaci? Uděláte finanční pobídky mladým, aby se zvýšila porodnost, ale to znamená více zadlužit zemi. Abychom se vyhrabali z této spirály, musíme "zkvalitnit" to samotné jádro našich ekonomik. Jedním způsobem by mohlo být vyhnat z našich zemí staré lidi a sociálně slabé. Pak budeme moci růst i bez dluhu a dokonce ho můžeme trochu zmenšovat časem. Ale to je samozřejmě extrém a politicky nemožné. Nebo jak jsem zmiňoval vytvořit umělou inteligenci a robotizovat co nejvíce ekonomiky ať to ti roboti "odmakají za nás". Oni pracují ve dne i v noci, často rychleji a efektivněji, takže to by nás z toho maléru dostalo, ale to už je jiný svět a nemyslím si, že je nám blízko zatím. Takže jediné co politici mohou dělat je nezadlužovat tu zem rychle a držet tempo zadlužování v rozumné výši.

Velmi významně se zvýšilo zadlužení Japonska, jaké jsou důvody pro růst dluhu v této zemi?

Japonsko je v mnoha ohledech tam, kam směřuje zbytek západu, jakoby nás předběhli v čase. Oni jsou ale na tom ještě hůře demograficky a ekonomicky. Japonsko je známo kulturou workoholiků, ale ani to jim nepomáhá ekonomicky růst, proč? Průměrný věk japonců je asi 48 let a porodnost je záporná jinými slovy oni vymírají. Čím dál méně lidí musí pracovat na to, aby udrželo čím dál více neproduktivních lidí a v tom je zásadní problém. Asi nejstarší populaci v Evropě má Itálie, zadluženost Itálie patří k největším v EU, náhoda?

Dluh se snížil u Belgie, Islandu a Izraele. Jsou tyto země z hlediska fiskální politiky něčím výjimečné?

U těchto zemí se v posledních letech poměr dluhu k HDP zmenšuje, ale pozor neznamená to, že jejich dluh padá. Je to poměr, jinými slovy, pokud HDP najednou z jakéhokoliv důvodu roste rychle, poměr se začne zmenšovat i když se dluh zvětšuje. V případě Izraele to může být například proto, že dostali spoustu finanční pomoci od USA, popř. Evropy a hodně zbrojí. Všimněte si, že HDP Izraele v letech 2021 a 20222 (kdy klesal ten poměr) byl výrazně vyšší, než v předchozích letech. Ve světě kde každý rabuje, je hlupákem ten, kdo to nedělá, takže bych nečekal, že bude mnoho zemí, jež se budou skutečně snažit zbavovat dluhu.

Jak si stojí Česko z hlediska dluhu? Předpokládáte, že je Česko na udržitelné cestě a podaří se dluh snižovat? Je pro naši zemi vlastně rostoucí dluh nebezpečný?

Jak jsem zmínil, dluh se nebude zmenšovat, bude růst. Přebytek státního rozpočtu je již pouhou iluzí. Jediné co můžeme dělat je snažit se ten dluh nezvyšovat příliš rychle. Ačkoli to pro voliče může být krátkodobě příjemné, pro jejich děti to bude velká útrapa. Problém se starou populací je také v tom, že tyto lidi budoucnost silně nezajímá. Zeptejte se sama sebe, kdyby vám bylo 70 let, bude vás zajímat udržitelná budoucnost, nebo to abyste si mohla vícekrát zajít na dovolenou třeba díky štědřejším vládním programům pro důchodce, které zadlužují stát? Politika potřebuje zoufale mladší lidi, ale jelikož hlavní voličskou základnu tvoří starší lidé, jejich zájmy budou vždy v popředí a to je možná to neštěstí.

Jak hodnotíte vývoj na finančních trzích v posledních letech?

Mám pocit, že se po pandemií svět strukturálně změnil. Staré způsoby analýzy nefungují a investoři se musí adaptovat na nové podmínky, aby nyní mohli správně chápat a předvídat makroekonomické události.

V čem spočívá tato změna?

V intenzivní vládní intervenci. Nepodceňoval bych množství peněz, které se natisklo a napůjčovalo v roce 2020 (obzvlášť v USA). Tyto peníze dodnes proudí v ekonomice a drží západní trhy a ekonomiky nad vodou. Vládní a monetární autority se bály, že pandemie může přerůst v něco srovnatelného s velkou hospodářskou depresí z roku 1929. Proto se západní svět dočkal bezprecedentní stimulace, zpětně ale lze říct, že se to s tím trochu přehnalo, a proto ta inflace.

Inflace ale již klesá a blíží se k 2% cíli centrálních bank, je tedy důvod k obavám?

Ta stimulace byla mnohem intenzivnější ve Spojených státech než v Evropě. Tudíž i důsledky budou jiné ve státech než u nás. Zatímco například v ČR inflace již dosedla na 2 % v USA je problém, že ona se může nyní dlouhodobě držet nad 2 %, třeba kolem 3 %. To bude bránit americkému Fedu, aby snížil úrokovou sazbu v letošním roce. Ale i v Evropě může být problém s odolnou inflací nad 2 %.

Je takto mírně zvýšená inflace opravdu problém?

Centrální banky musejí usilovat o 2% inflaci, jinak ztratí veškerou důvěru trhů, takže problém je to v tom, že ony nemohou teď výrazně se sazbami dolů. Věřím, že v následujících letech bude inflace strukturálně vyšší a bude bránit 0% úrokovým sazbám, které jsme měli před pandemií. To je samozřejmě špatnou zprávou pro silně zadlužené a citlivé na úroky segmenty trhu. Jejich obnova nebude rychlá a je reálné, že jsme ještě neviděli všechny krachy.

Krachy v expandující ekonomice jako je ta americká, není to zvláštní?

Po pandemií tady máme mnoho zvláštních jevů. Například Německá ekonomika je fakticky v recesi, mají to teď velmi těžké, úrokové sazby ECB jsou na 4,5 %, ale nezaměstnanost je tam na rekordních minimech a akciové trhy na maximech. Takže taková recese-nerecese. Ve zkratce, vysoké úrokové sazby dopadají na určité segmenty trhu více než na jiné (výrobní sektor a průmysl je více citlivý na sazby), naopak sektor služeb není moc citlivý na sazby a reaguje pozitivně na všechny ty stimuly. Německá ekonomika je nakloněna více průmyslu než například USA, a proto je zde obrovské rozpětí v ekonomické aktivitě. Mimochodem to je také důvod proč v česku máme jeden z nejpomalejších růstu HDP v Evropě, jsme nejvíce průmyslová ekonomika.

Máte pravdu, že vidět ekonomiku v recesi a akciové trhy na rekordních maximech je nezvyk.

Nalijme si čistého vína, nebýt veškeré té vládní intervence je nyní prakticky celý západ v hluboké a opravdové recesi. Nebyl by tu žádný ekonomický růst, jsme zkrátka již příliš rozvinutí a stárneme. Další růst je pro nás možný jen za pomoci dluhu, bez dluhu nebude ekonomického růstu. A já se obávám, že po pandemií ten vládní dluh každoročně bude trvale vyšší, nemá cenu z toho vinit politiky je to strukturální problém. Vyvážený státní rozpočet je již pouhou fantasií. Kdybychom byli méně zadlužení a měli mladší a rostoucí populaci, byli bychom v úplně jiné pozici. Ale prakticky žádný evropský stát není v této pozici.

Pokud budeme trvale čelit vyššímu dluhu a potažmo vyšší inflaci, jaké to má implikace?

Vládní dluhopisy jsou rizikovější, než se původně zdálo, kupoval bych je pouze s velkou slevou. Peníze se budou v další dekádě rychleji znehodnocovat, je potřeba mít je zainvestované v aktivech. Historicky aktiva rostou rychleji než inflace a vlastně i příjem lidu. Proto se říká, že bohatí bohatnou a chudí chudnou. Aktiva jako jsou akcie, nemovitosti, cenné kovy apod. zkrátka poráží inflaci a bude to tak i v budoucnu, je jedno kolik se natiskne peněz, tato aktiva (pokud zůstanou cenná) vždy udrží krok s inflací.

BH Securities a.s.