Čtvrtina pracovního trhu se do pěti let promění. Nejvíce míst vznikne díky digitalizaci a zeleným technologiím

Automatizace, zelená politika a stárnutí populace. To jsou hlavní faktory, které budou v následujících letech určovat podobu pracovního trhu. Aktuální výzkumná zpráva Světového ekonomického fóra ukazuje, že nejvíce nových míst vznikne v oblastech digitálních a zelených technologií, potřeba budou také zdravotníci a sociální pracovníci. Kromě struktury pracovního trhu se změní i požadavky zaměstnanců.

Aktuální globální průzkum Future of Jobs Světového ekonomického fóra ukazuje, že pracovní trh v nejbližších letech projde skutečně rozsáhlou proměnou, jež se dotkne až čtvrtiny všech pracovních míst. Do roku 2027 deset procent současných pozic zanikne a naopak vznikne třináct procent nových.

„Poslední tři roky zažívali lidé na celém světě plno otřesů a nejistoty, pokud jde o jejich životy a živobytí. Covid-19, geopolitické a ekonomické změny a rychlý rozvoj umělé inteligence i dalších technologií nyní představují riziko, že se nejistota ještě zvýší,“ uvedla Saadia Zahidi, výkonná ředitelka Světového ekonomického fóra. Podle ní musejí vlády a podniky podpořit přechod k pracovním místům budoucnosti prostřednictvím investic do vzdělávání, rekvalifikací a služeb sociální podpory.

Na podobu budoucího pracovního trhu v Evropě se zaměřila také studie společnosti McKinsey Global Institute pojmenovaná Zaměstnanost v Evropě: perspektivy do roku 2030. Podle ní může být v Evropě do roku 2030 vytvořeno až 30 milionů nových pracovních míst v oblastech, jako jsou digitální technologie, zdravotnictví, sociální péče, obnovitelná energie a ekologická doprava. Zároveň se předpokládá, že některá tradiční odvětví, například těžký průmysl a výroba, by mohla být postižena poklesem poptávky a strukturálními změnami.

Automatizace část míst nahradí, jiná vytvoří

Studie se shodují, že hnacím motorem změn na pracovním trhu v nejbližších letech bude automatizace a digitalizace. McKinsey odhaduje, že až 30 % pracovních hodin by mohlo být do roku 2030 nahrazeno automatizací. Tento trend má oboustranný dopad: Na jedné straně může dojít ke snížení počtu pracovních míst v odvětvích, jako je výroba, logistika a administrativa, které jsou k automatizaci zvláště náchylné, na straně druhé se očekává, že vzniknou nové pozice v oblastech, které vyžadují vysokou úroveň lidské kreativity, empatie a strategického myšlení. To vše AI a robotizace nemohou plně nahradit.

„Je důležité si uvědomit, že i když některá tradiční odvětví mohou čelit poklesu, stále zde budou pozice, které vyžadují lidské dovednosti a zkušenosti. Práce, které si žádají kreativitu, sociální inteligenci a komplexní rozhodování, zůstanou důležitou součástí naší ekonomiky,“ vysvětluje Petra Turzová z pracovního portálu Alfréd Jobs, který sleduje vývoj na českém i evropském pracovním trhu.

Mezi nejžádanější profese patří aktuálně ty z IT segmentu a do budoucna se na tom nic nezmění, přestože rozšíření umělé inteligence tuto oblast výrazně promění. Podle Mariana Hurty ze společnosti Engeto budou firmy umělou inteligenci začleňovat do svých produktů i pracovních postupů. „AI nástroje mohou pomáhat při rutinním psaní kódu, ale postupně budou zvládat i složitější úkoly. Ve srovnání s minulými roky se na pracovním trhu zvýší poptávka po AI inženýrech a odbornících na strojové učení. Velmi žádanými obory i nadále zůstanou software vývojáři, datoví analytici, cloud inženýři a odborníci na IT bezpečnost,“ komentuje CEO společnosti školící IT pracovníky.

Vzniknou nové pracovní pozice, umělá inteligence se implementuje do náplně práce mnoha z těch současných a určitá místa zaniknou úplně. Očekává se, že zaměstnanost datových analytiků a vědců, specialistů na big data, specialistů na strojové učení s umělou inteligencí a odborníků na kybernetickou bezpečnost vzroste do roku 2027 v průměru o třetinu.

Podle průzkumu Světového ekonomického fóra bude největší absolutní nárůst pracovních míst patrný v online obchodování. Očekává se poptávka po přibližně 2 milionech pracovníků v nových digitálně podporovaných pozicích, jako jsou specialisté na elektronický obchod, specialisté na digitální transformaci a specialisté na digitální marketing a strategii.

Zelená budoucnost

Vedle automatizace a digitalizace bude druhým významným trendem na pracovním trhu v Evropě zelená transformace. Jde o klíčový pilíř budoucí strategie Evropské unie, jak je popsáno v dokumentu Green Deal. Předpokládá se proto vysoká poptávka po dovednostech souvisejících s obnovitelnou energií a udržitelností.

Na dubnové konferenci v Praci to potvrdila i předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, podle níž Evropská unie při zavádění zelené a digitální transformace zastává ve světě vedoucí roli. Investice do ekologického přechodu a zmírňování klimatických změn, stejně jako rostoucí povědomí spotřebitelů o otázkách udržitelnosti, jsou hnací silou transformace průmyslu a otevírají nové příležitosti na trhu práce.

Nejsilnější vliv na tvorbu pracovních míst budou mít podle studie Světového obchodního fóra investice do zelené transformace podniků. Vysokou poptávku lze čekat po technických odbornících na zelené zdroje energie, včetně solárních systémů. Celkově se v oblasti udržitelnosti do roku 2027 předpokládá nárůst přibližně o 1 milion pracovních míst.

Péče o seniory

Třetím významným trendem působícím na pracovní trh je stárnutí populace. Podle údajů Eurostatu se do roku 2040 podíl osob starších 65 let v EU pravděpodobně zvýší na téměř 30 %. To bude mít na pracovní trh značný dopad, což může vést k větší poptávce po zdravotnických pracovnících a odbornících na péči o seniory.

„Demografické stárnutí populace se bude v brzké budoucnosti týkat celosvětově značného počtu států. Během následujících let se mnoho zemí dočká situace, kdy nejpočetnější věkovou skupinu obyvatelstva budou tvořit lidé starší 65 let a průměrný věk populace se přiblíží k 50 letům. Tomuto životně-vývojovému trendu se nevyhne ani ČR,“ potvrzuje odborník na ergonomii práce Miloslav Král.

S narůstajícím počtem lidí dosahujících důchodového věku se v mnoha sektorech očekává rozsáhlý odchod do penze. To může vést k nedostatku pracovních sil v některých oblastech, zejména v těch náročných na pracovní sílu nebo vyžadujících specializované dovednosti.

Nárůst počtu starších lidí může také vytvořit větší poptávku po pracovních místech v sektoru péče o seniory a zdravotní péče, a to jak v oblasti přímé péče, jako jsou zdravotnické a pečovatelské role, tak i v rovině podpůrných pozic, například v administrativě, managementu a technických službách. Nárůst poptávky může vytvořit nové pracovní příležitosti a rovněž zvýšit platy v těchto sektorech.

Práce na dálku

Čtvrtý trend spočívá v nárůstu dálkové práce a flexibilních pracovních dob. Podle průzkumu Eurofound z roku 2020 pracovalo v EU v době pandemie covid-19 na dálku více než 40 % zaměstnanců. Tento trend by mohl pokračovat i v následujících letech a ovlivnit poptávku po pracovních místech, která umožňují flexibilitu. „Homeoffice je nyní považován za jednu z nejžádanějších zaměstnaneckých výhod. Možnost práce z domova nabízí lidem flexibilitu a rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, což je pro mnoho z nich důležitější než jiné výhody. Zaměstnavatelé by se měli připravit na to, že minimálně částečný homeoffice bude na patřičných pozicích brán jako samozřejmost,“ dodává Petra Turzová.