Rozbřesk: Not so stable stablecoins a ČNB zasahuje proti nejistotě spojené s vlastní obměnou

Čtěte více

• Rozbřesk: Nepříjemné dilema ECB - dokáže bojovat proti rozdílné inflaci?
  Christine Lagardeová jako by se tento týden zalekla velkého jestřábího obratu, s kterým trhy začaly počítat po únorovém zasedání ECB. Eventuální možnost růstu eurových sazeb již v tomto roce vedla k výraznému výprodeji dluhopisů na jihu Evropy - italské výnosy vzrostly na deseti letech o 40 bps nad 1,80 % (poprvé od jara 2020). Proto se v tomto týdnu šéfka ECB pokouší napětí tlumit holubičími komentáři (o pozvolném obratu v měnové politice) - zatím neúspěšně.
• Rozbřesk: Nervozita před francouzskými volbami stoupá
  Nervozita před francouzskými prezidentskými volbami stoupá. Zatím má ale podle našeho názoru daleko k úrovním, které by hrozily v případě, že by došlo na krizové scénáře zavánějící vypsáním referenda o setrvání v eurozóně.
• Rozbřesk: (Ne)splnitelný státní rozpočtový plán
  ČR se v polovině roku zařadila mezi nejlépe hospodařící země EU. S přebytkem veřejných rozpočtů odpovídají 1,5 % HDP a šestým nejnižším dluhem v Unii tak opět patří mezi premianty. Jde samozřejmě o výsledky bez dalších podrobností, avšak lze předpokládat, že se na nich podílel jak solidní ekonomický růst podporující výběr daní (tedy především těch příjmových), tak ještě nepříliš silná investiční aktivita veřejného sektoru. Ostatně leccos už napovídá vývoj státního rozpočtu, kde stále zaostává čerpání přidělených peněz na výstavbu dopravní infrastruktury. A právě tyto „úspory“ pak mohou spolu s penězi z EU letos zafungovat jako jeden z hlavních důvodů, proč rozpočet dopadne výrazně lépe, než naznačoval původně schválený plán. Výsledek státního rozpočtu se bude pravděpodobně blížit nule místo původně schváleného padesátimiliardového deficitu a celé veřejné finance pak mohou znovu vykázat v evropském měřítku nepříliš obvyklé kladné saldo.
• Rozbřesk – Nezaměstnanost a inflace potvrdí blížící se exit, ČNB musí silně intervenovat
  Začíná týden, ve kterém ČNB dostane další důležité dílky do skládačky ukazující na ukončení intervenčního režimu v tomto roce. Dnes by to měl být další dobrý výsledek z trhu práce - míra nezaměstnanosti sice kosmeticky vzroste na 5,2 %, ale i tak půjde za prosinec o nejnižší hodnotu za posledních osm let a číslo velice blízké historickým minimům. Ještě důležitější ale bude výsledek prosincové inflace, která pravděpodobně kvůli vyšším cenám pohonných hmot a potravin vyskočí meziročně do těsné blízkosti cíle ČNB - na 1,9 % (úrovně, kde se naposledy pohybovala před čtyřmi lety). A současně tak výrazně překoná poslední prognózu ČNB, která počítala s návratem inflace k cíli až v polovině roku 2017.
• Rozbřesk: Nezaměstnanost už nemá kam klesat
  Míra nezaměstnanost vypočítaná z dat úřadů práce v září setrvala na úrovni 2,7 % a potvrdila tak očekávání, že prostor pro její další pokles je již silně omezený. Ve srovnání s loňským zářím byla o tři desetiny procentního bodu nižší. V dalších měsících předpokládáme její sezónní pokles o jednu desetinu a v závěru roku opět návrat do blízkosti tří procent.
• Rozbřesk: Nezaměstnanost v EU na minimu
  Výkon evropské ekonomiky sice nebyl v předchozím roce nijak obdivuhodný – ostatně potvrdí to nejspíš i dnes očekávaný předběžný bleskový odhad HDP za čtvrtý kvartál loňského roku – nicméně i tak stačil, aby nezaměstnanost v EU poklesla na úplné dno. Radost nad touto zprávou snad trochu zmírnit fakt, že časová řada nezaměstnanosti za evropskou osmadvacítku je docela krátká, protože začíná až v roce 2000. Dlouhodobě stále platí, že míru nezaměstnanosti v EU sráží dolů země mimo eurozónu (platí to už vlastně 13 let), kde na konci roku činila 6,2 %, zatímco v zemích platících eurem 7,4 %. Ale i tam nezaměstnanost klesá a už jen jedna desetina procentního bodu ji dělí od minima dosahovaného před velkou recesí. Pokud opustíme pohled relativních čísel a podíváme se na ta absolutní, je aktuálně v eurozóně bez práce 11,5 mil. a v celé EU 15,5 mil. lidí, z čehož více než milion „pochází“ z Velké Británie, která dnes o půlnoci EU formálně opouští. Takže podle nových statistik bude situace na evropském trhu práce vypadat mnohem lépe, i když lepší samozřejmě sama o sobě nebude.
• Rozbřesk: Nezaměstnanost v eurozóně na minimu
  Výkon evropské ekonomiky není zatím nijak přesvědčivý, německá ekonomika už nejspíše prožívá recesi, přesto se situace na trhu práce ve většině zemí Unie podle srpnových dat zlepšuje a míra nezaměstnanosti se dostala na minima. V eurozóně na téměř dvanáctileté (7,4 %), v osmadvacítce dokonce na historické (6,2 %), přesněji na dvacetileté, neboť dál už srovnatelná časová řada do minulosti nesahá.
• Rozbřesk: Nezamýšlené důsledky americko-čínské obchodní přestřelky…
  Strach z obchodní války včera na začátku dne opět dolehl na akciové trhy. Ty se ale z hlubokého záporu během dne nakonec vyšplhaly do kladných vod. Oznámení Číny, že uvalí dodatečná cla na výrobky v celkovém objemu 50 miliard dolarů (včetně automobilů, letadel a produktů chemického průmyslu) znamenala pro globální trhy studenou sprchu. Akciím ovšem později pomohly zprávy z Bílého domu. Nový šéf ekonomických poradců Larry Kudlow se snažil situaci uklidnit a hovořil o tom, že se jedná “pouze o první návrhy”, které se budou implementovat řadu měsíců. Vrátil tak trhům naději, že spíše než “válčit” se bude dál “jednat”. K tomu ostatně Bílý dům vybízí i američtí podnikatelé. Množí se diplomaticky formulované výzvy společností od Fordu přes Johna Deera až po zemědělské producenty. Všichni apelují na americkou administrativu, aby při snaze o vyjednání “férovějších” obchodních vztahů s Čínou nevstoupila do otevřené obchodní války.
• Rozbřesk: Nezvládnutá čtvrtá vlna pandemie versus rozvolňování v Německu
  Nezvládnutá třetí a čtvrtá vlna pandemie Česko uvrtává do vlny pesimismu, která se nejvíce projevuje v nejpostiženějších službách – cestovním ruchu, pohostinství, hoteliérství a části obchodu. Pohled do zbytku Evropy, který je určující pro zahraniční poptávku, však zdaleka tak pesimistický není. V sousedním Německu jsou přírůstky nových nakažených (po přepočtu na obyvatele) oproti Česku zhruba desetinové, dál klesají a od pondělka vedly naopak k uvolnění vládních nařízení – do škol se vrátili žáci základních škol a otevřeli se opět kadeřnictví a některé další vybrané služby. Rozvolňování má postupovat v dalších pěti krocích…, za předpokladu, že se bude situace dál vylepšovat (od 8.3. se teoreticky mohou otevřít sportoviště pro 10 a méně sportovců).
• Rozbřesk: Noční můra Theresy Mayové, britská libra zažívá další povolební šok
  Britská libra zažívá další povolební šok. Britská premiérka Theresa Mayová chtěla v předčasných volbách posílit svoje postavení v parlamentu i uvnitř konzervativní strany, aby se jí snadněji dohodl brexit. Stal se však pravý opak. Ze včerejších voleb odchází ona i celá konzervativní strana výrazně oslabená. V dolní komoře parlamentu nebude mít většinu a bude se pravděpodobně muset spolehnout na těsnou koaliční většinu s demokratickou unií (DUP). Libra se dostala okamžitě pod tlak a je zjevné, že pro investory už je v tuto chvíli na britském stole nejistot až až? Pro trhy a libru bude v nejbližších dnech klíčové především to, jak se nová politická nejistota odrazí ve vyjednáváních o brexitu. Co tedy čekat dál?
• Rozbřesk: Nová čísla asi potvrdí útlum ekonomik
  Odklad brexitu na příští rok a předčasné volby v prosinci. Asi tak by se dal stručně shrnout nejnovější pokrok projektu odchodu Velké Británie z EU. Zemi tak čeká předvolební kampaň, která si bude pohrávat i s myšlenkou setrvání, nicméně pro finanční trhy se alespoň na čas a vlastně na poslední chvíli téma brexitu odsouvá na druhou kolej a do popředí se dostanou jiné události. Tou aktuální je nepochybně zasedání Fedu, které by mělo přinést další snížení amerických úrokových sazeb. Trhy budou vnímat nejenom pokles (letos už třetí) jako takový, ale zejména další implikace z dnes končícího jednání. Zda půjde skutečně o krok poslední, nebo se na obzoru začne rýsovat další uvolňování měnové politiky v USA. Napovědět však může nejenom aktuální zasedání FOMC, ale i výsledek HDP, který přijde na řadu už dnes odpoledne. A trhy nečekají zrovna ohromující číslo.
• Rozbřesk: Nová čísla automobilky asi moc nepotěší
  Kdybychom měli soudit podle výsledků z minulého týdne, nevedla si česká, a nakonec ani evropská, ekonomika v posledních měsících zrovna nejhůř. Alespoň ne tak, jak stále naznačují soft ukazatele za poslední více než rok. Na jedné straně jsme zde viděli slušný růst průmyslové výroby (včetně produkce automobilů) podpořený i solidním přírůstkem nových zakázek, na straně druhé slabší čísla ze stavebnictví, nižší inflaci a také pomalejší tvorbu nových pracovních míst. Jde samozřejmě o neúplný vzorek, nicméně tragickému obrazu panujících nálad v podnikovém sektoru až tak přece jen neodpovídá.
• Rozbřesk: Nová čísla potvrdila kondici české ekonomiky
  Včera zveřejněná data z maloobchodu jasně potvrdila, že čeští spotřebitelé nemají hluboko do kapsy a rozhodně se nebojí ani případného zhoršení ekonomického vývoje v ČR. Dnes můžeme očekávat další nadílku tvrdých dat, která nám ukáže, jak se české ekonomice vedlo v červenci.
• Rozbřesk: Nová čísla z autoprůmyslu sama trend nezmění
  Možná dohoda, která by zažehnala tvrdý brexit a po třech letech by konečně dala jasnou odpověď na otázku, zda a jak Británie z EU odejde, by nepochybně pomohla evropskému automobilovému průmyslu, který rozhodně neprožívá svoje nejlepší období. A nic na tom nemění ani dnes zveřejněná zářijová čísla evropských registrací nových osobních automobilů. Než totiž začneme jásat nad jejich dvojciferným meziročním růstem (+14,5 %), musíme vzít v úvahu, že toto číslo vychází z loňského super nízkého základu. Tehdy se totiž – „díky“ přípravě na nová emisní pravidla – propadly registrace o 23,5 %. Takže když letošní září porovnáme jen tak cvičně se zářím 2017, tak je trh stále o více než o 12 % v mínusu, ale to jen tak mimochodem.
• Rozbřesk: Nová data potvrdila skvělou kondici české ekonomiky
  Ještě před začátkem adrenalinového italského víkendu jsme se dozvěděli jedny z posledních dat z české ekonomiky za poslední čtvrtletí loňského roku. Tuzemský HDP už podle bleskového odhadu překonal hranici pěti procent (5,1 %), dnes jsme se dozvěděli přesnější čísla včetně struktury HDP a zpřesnění údaj ten první rychlý ještě překonává: meziroční růst o 5,2 procenta, mezikvartální o 0,5 procenta.
• Rozbřesk: Nová data potvrzují silnou kondici české ekonomiky
  Jak už naznačila včera zveřejněná data o zahraničním obchodě, byl březen pro českou ekonomiku velmi úspěšným měsícem. Přebytek obchodní bilance vzrostl navzdory vyšším cenám dovážených komodit a opět se o to zasloužil automobilový průmysl. Vývoz aut dosáhl historicky nejvyšší hodnoty (95,4 mld. korun) a znovu tak potvrdil, že výroba aut má nejenom dominantní postavení v rámci průmyslu i celé ekonomiky, ale i nadále jí pomáhá k ekonomickému růstu. Díky autům i dnes zveřejněné výsledky za celý průmysl dopadly velmi povzbudivě a napovídaly to už dříve zveřejněné výsledky indexu nákupních manažerů. Největší tuzemské odvětví si i v prvním čtvrtletí letošního roku udrželo pozici motoru české ekonomiky, které opět dopomohlo – po mírném zpomalení na konci loňského roku – k jejímu opětovnému zrychlení. Nové zakázky naznačují výborný start průmyslu do druhého čtvrtletí. Průmyslová výroba v březnu celkově stoupla meziročně o 10,9 procenta, očekáván trhem byl růst o 9,5 procenta.
• Rozbřesk: Nová pracovní místa v Evropě nepřibývají
  I když ekonomický růst EU rozhodně neatakuje žádné rekordy, situace na trhu práce se v posledních měsících stále zlepšuje. Potvrzuje to míra nezaměstnanosti, která sice dosahuje 6,3 % a na naše poměry je ještě docela vysoká, nicméně pořád je to nejnižší číslo za posledních dvacet let.
• Rozbřesk: Nová prognóza zatím “nerozhoupe” ČNB k akci
  Česká národní banka dnes zveřejní novou prognózu. Ta by měla reagovat na vesměs pozitivní zprávy z české ekonomiky. Očkování najíždí na rozumné tempo, které se blíží původnímu plánu - použito bylo již více než 30 vakcín na 100 obyvatel. V prvním kvartále jsme navíc viděli, že další vlna pandemie (podobně jak ČNB očekávala) již ekonomiku výrazněji nezasáhla. Částečně díky relativně odolnému průmyslu a skutečnosti, že řada služeb již jednoduše neměla “kam padat”.
• Rozbřesk: Nová regulace zkresluje čísla z automobilového trhu
  Automobilový průmysl je největším tuzemským průmyslovým oborem vytvářejícím přímo přes šest procent HDP nebo také 23 % přidané hodnoty celého zpracovatelského průmyslu. ČR je proto zemí nejvíce závislou na výrobě dopravních prostředků v celé EU navzdory tomu, že o poznání menší Slovensko produkuje (montuje) více osobních automobilů na hlavu.
• Rozbřesk: Nová tvrdá opatření zastaví v Česku post-pandemické oživení
  V Česku máme za sebou další den, kdy počet nově nakažených zlomil hranici 8000. To podtrhuje vážnost situace, na druhé straně to již není nic překvapivého. Exponenciální nákaza má svou logiku a je pravděpodobné, že denní přírůstky nakažených v nejbližších dnech dál porostou a překonají hranici 10 tisíc (za předpokladu funkčního testování).