Rozbřesk: Nová prognóza zatím “nerozhoupe” ČNB k akci

Čtěte více

• Rozbřesk: Noční můra Theresy Mayové, britská libra zažívá další povolební šok
  Britská libra zažívá další povolební šok. Britská premiérka Theresa Mayová chtěla v předčasných volbách posílit svoje postavení v parlamentu i uvnitř konzervativní strany, aby se jí snadněji dohodl brexit. Stal se však pravý opak. Ze včerejších voleb odchází ona i celá konzervativní strana výrazně oslabená. V dolní komoře parlamentu nebude mít většinu a bude se pravděpodobně muset spolehnout na těsnou koaliční většinu s demokratickou unií (DUP). Libra se dostala okamžitě pod tlak a je zjevné, že pro investory už je v tuto chvíli na britském stole nejistot až až? Pro trhy a libru bude v nejbližších dnech klíčové především to, jak se nová politická nejistota odrazí ve vyjednáváních o brexitu. Co tedy čekat dál?
• Rozbřesk: Not so stable stablecoins a ČNB zasahuje proti nejistotě spojené s vlastní obměnou
  Člověk přezdívaný jako boomer není zpravidla “in” pokud jde o svět kryptoměn. Právě proto jej potěší, když se dočte, že i v tomto finančním ekosystému fungují standardní ekonomické zákonitosti, jako je třeba run na banky či spekulativní útok na fixní měnový kurz.
• Rozbřesk: Nová bankovní rada ČNB a evoluce spíše než revoluce
  Po několika týdnech nejistoty včera prezident Zeman jmenoval tři nové členy bankovní rady ČNB. Stávající šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, analytička Hospodářské komory Karin Kubelková a profesor Jan Frait, který je v ČNB zodpovědný za finanční stabilitu, doplní od prvního července nového guvernéra Aleše Michla a dva stávající radní Marka Moru a Oldřicha Dědka.
• Rozbřesk: Nová čísla asi potvrdí útlum ekonomik
  Odklad brexitu na příští rok a předčasné volby v prosinci. Asi tak by se dal stručně shrnout nejnovější pokrok projektu odchodu Velké Británie z EU. Zemi tak čeká předvolební kampaň, která si bude pohrávat i s myšlenkou setrvání, nicméně pro finanční trhy se alespoň na čas a vlastně na poslední chvíli téma brexitu odsouvá na druhou kolej a do popředí se dostanou jiné události. Tou aktuální je nepochybně zasedání Fedu, které by mělo přinést další snížení amerických úrokových sazeb. Trhy budou vnímat nejenom pokles (letos už třetí) jako takový, ale zejména další implikace z dnes končícího jednání. Zda půjde skutečně o krok poslední, nebo se na obzoru začne rýsovat další uvolňování měnové politiky v USA. Napovědět však může nejenom aktuální zasedání FOMC, ale i výsledek HDP, který přijde na řadu už dnes odpoledne. A trhy nečekají zrovna ohromující číslo.
• Rozbřesk: Nová čísla automobilky asi moc nepotěší
  Kdybychom měli soudit podle výsledků z minulého týdne, nevedla si česká, a nakonec ani evropská, ekonomika v posledních měsících zrovna nejhůř. Alespoň ne tak, jak stále naznačují soft ukazatele za poslední více než rok. Na jedné straně jsme zde viděli slušný růst průmyslové výroby (včetně produkce automobilů) podpořený i solidním přírůstkem nových zakázek, na straně druhé slabší čísla ze stavebnictví, nižší inflaci a také pomalejší tvorbu nových pracovních míst. Jde samozřejmě o neúplný vzorek, nicméně tragickému obrazu panujících nálad v podnikovém sektoru až tak přece jen neodpovídá.
• Rozbřesk: Nová čísla potvrdila kondici české ekonomiky
  Včera zveřejněná data z maloobchodu jasně potvrdila, že čeští spotřebitelé nemají hluboko do kapsy a rozhodně se nebojí ani případného zhoršení ekonomického vývoje v ČR. Dnes můžeme očekávat další nadílku tvrdých dat, která nám ukáže, jak se české ekonomice vedlo v červenci.
• Rozbřesk: Nová čísla z autoprůmyslu sama trend nezmění
  Možná dohoda, která by zažehnala tvrdý brexit a po třech letech by konečně dala jasnou odpověď na otázku, zda a jak Británie z EU odejde, by nepochybně pomohla evropskému automobilovému průmyslu, který rozhodně neprožívá svoje nejlepší období. A nic na tom nemění ani dnes zveřejněná zářijová čísla evropských registrací nových osobních automobilů. Než totiž začneme jásat nad jejich dvojciferným meziročním růstem (+14,5 %), musíme vzít v úvahu, že toto číslo vychází z loňského super nízkého základu. Tehdy se totiž – „díky“ přípravě na nová emisní pravidla – propadly registrace o 23,5 %. Takže když letošní září porovnáme jen tak cvičně se zářím 2017, tak je trh stále o více než o 12 % v mínusu, ale to jen tak mimochodem.
• Rozbřesk: Nová data potvrdila skvělou kondici české ekonomiky
  Ještě před začátkem adrenalinového italského víkendu jsme se dozvěděli jedny z posledních dat z české ekonomiky za poslední čtvrtletí loňského roku. Tuzemský HDP už podle bleskového odhadu překonal hranici pěti procent (5,1 %), dnes jsme se dozvěděli přesnější čísla včetně struktury HDP a zpřesnění údaj ten první rychlý ještě překonává: meziroční růst o 5,2 procenta, mezikvartální o 0,5 procenta.
• Rozbřesk: Nová data potvrzují silnou kondici české ekonomiky
  Jak už naznačila včera zveřejněná data o zahraničním obchodě, byl březen pro českou ekonomiku velmi úspěšným měsícem. Přebytek obchodní bilance vzrostl navzdory vyšším cenám dovážených komodit a opět se o to zasloužil automobilový průmysl. Vývoz aut dosáhl historicky nejvyšší hodnoty (95,4 mld. korun) a znovu tak potvrdil, že výroba aut má nejenom dominantní postavení v rámci průmyslu i celé ekonomiky, ale i nadále jí pomáhá k ekonomickému růstu. Díky autům i dnes zveřejněné výsledky za celý průmysl dopadly velmi povzbudivě a napovídaly to už dříve zveřejněné výsledky indexu nákupních manažerů. Největší tuzemské odvětví si i v prvním čtvrtletí letošního roku udrželo pozici motoru české ekonomiky, které opět dopomohlo – po mírném zpomalení na konci loňského roku – k jejímu opětovnému zrychlení. Nové zakázky naznačují výborný start průmyslu do druhého čtvrtletí. Průmyslová výroba v březnu celkově stoupla meziročně o 10,9 procenta, očekáván trhem byl růst o 9,5 procenta.
• Rozbřesk: Nová pracovní místa v Evropě nepřibývají
  I když ekonomický růst EU rozhodně neatakuje žádné rekordy, situace na trhu práce se v posledních měsících stále zlepšuje. Potvrzuje to míra nezaměstnanosti, která sice dosahuje 6,3 % a na naše poměry je ještě docela vysoká, nicméně pořád je to nejnižší číslo za posledních dvacet let.
• Rozbřesk: Nová regulace zkresluje čísla z automobilového trhu
  Automobilový průmysl je největším tuzemským průmyslovým oborem vytvářejícím přímo přes šest procent HDP nebo také 23 % přidané hodnoty celého zpracovatelského průmyslu. ČR je proto zemí nejvíce závislou na výrobě dopravních prostředků v celé EU navzdory tomu, že o poznání menší Slovensko produkuje (montuje) více osobních automobilů na hlavu.
• Rozbřesk: Nová tvrdá opatření zastaví v Česku post-pandemické oživení
  V Česku máme za sebou další den, kdy počet nově nakažených zlomil hranici 8000. To podtrhuje vážnost situace, na druhé straně to již není nic překvapivého. Exponenciální nákaza má svou logiku a je pravděpodobné, že denní přírůstky nakažených v nejbližších dnech dál porostou a překonají hranici 10 tisíc (za předpokladu funkčního testování).
• Rozbřesk: Nová vlna opatření dopadne na českou ekonomiku
  Dostáváme se do stádia, kdy se vláda snaží krotit šíření pandemie “za každou cenu” i opatřeními, která zjevně moc nepomohou. K takovým patří i nově přijatý zákaz nočního vycházení. Podle slov ministra Havlíčka se vláda inspirovala ve Francii a ve Španělsku, kde skutečně na přelomu dubna a května mohly být noční toulky po plážích problém. V Česku na přelomu října a listopadu opravdu nic takového nehrozí. I podle jedné z největších studií zkoumajících účinnost proti-pandemických opatření na vzorku 41 zemí (https://bit.ly/31J5iqw) “zákazy vycházení z domu” v průměru zatím nepomáhají. Klíčové v boji s pandemií zůstává omezení práva shromažďovat se (v Česku aktuálně po dvojicích), uzavření škol a uzavření velké části obchodů a dalších služeb
• Rozbřesk: Nová vlna státních dluhopisů na obzoru
  Už zítra se opět Ministerstvo financí ČR (MF) vydá na finanční trhy půjčit si dalších šestnáct miliard korun. K mání budou tentokrát státní dluhopisy se splatností čtyři až dvanáct let, tedy spíše delší, přesně v souladu s cílem prodlužování splatnosti českého státního dluhu. Ta v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 4,8 let, přičemž střednědobým cílem zůstává šest let. Tak „dlouhý“ byl ovšem státní dluh naposledy v roce 2010. Od té doby průměrná doba splatnosti státních bondů stále klesala s vyšší preferencí krátkodobějších výpůjček státu. A podobně ve směru prodlužování splatnosti státního dluhu hodlá pokračovat i v červnu, kdy na trhu budou k mání nové dluhopisy v hodnotě 35 mld. korun s průměrnou splatností cca 8 let.
• Rozbřesk: Nové kmeny koronaviru udržují trhy v napětí
  Investoři zatím přes velice dobrý start americké výsledkové sezóny zůstávají opatrní. Poslední zprávy o prudkém růstu tržeb Microsoftu tak širší trhy neovlivňují. Hlavním důvodem šířící se “tržní skepse” jsou obavy z nových kmenů koronaviru. Trhům nejde tolik ani o to, že jsou nakažlivější a pravděpodobně povedou k výraznějšímu omezení ekonomického života v nejbližších týdnech. Potíž je spíš s tím, že také mohou být více odolné vůči schváleným vakcínám.
• Rozbřesk: Nové nejistoty na obzoru: od Teheránu přes Řím po Buenos Aires
  Globálních nejistot jako kdyby v posledním týdnu přibylo. USA vypověděly dohodu s Íránem a v důsledku toho se cena ropy přiblížila k 80 USD za barel. Přímé dopady zvýšeného napětí do inflace by sice měly být omezené, vypovězení dohody je ale potenciálně další komplikací pro volný globální obchod. Spojené státy totiž teoreticky mohou uplatňovat sekundární sankce vůči nadnárodním evropským společnostem, které nepřeruší své operace v Íránu.
• Rozbřesk: Nové registrace aut v EU zmírňují propad, OPEC+ od srpna zvýší produkci
  S opětovným rozběhem výroby a znovuotevřením autosalónů se propad prodejů automobilů v zemích EU začíná zmírňovat. Alespoň to naznačují červnové statistiky registrací nových osobních aut zveřejněné dnes ráno. Ve srovnání s loňským červnem celý trh propadl o 22,3 %, respektive o 273 tisíc vozů. Propad od začátku roku nicméně stále dosahuje více než 38 %, což konkrétně znamená, že se trh EU (bez Velké Británie) zmenšil o více než 2,6 mil. automobilů a k historickému minimu dosaženému při minulé recesi už zbývá jen velmi malý krůček.
• Rozbřesk: Nové zakázky slibují pokračování boomu české ekonomiky
  Ještě než přijde příští týden na řadu bleskový odhad českého HDP za druhý kvartál, máme zde poslední várku dat, která ukazují, jak se ekonomice vedlo v červnu. Indexy nákupních manažerů již řadu měsíců naznačují zpomalování tempa výroby, nicméně poslední výsledek největšího tuzemského odvětví byl opět velmi dobrý – ať už jde o samotnou produkci nebo nové objednávky.
• Rozbřesk: Nový americký ministr financí přeladil na “konzervativní? strunu
  Vystoupení nového ministra financí Spojených států Stevena Mnuchina ukazuje, že administrativa Donalda Trumpa v řadě bodů ustupuje od původních agresivních postojů. Mnuchin přiznal, že zatím nehodlá Čínu označit za měnového manipulátora - krok, který by pravděpodobně předcházel zavedení výraznějších cel na dovoz čínského zboží (i když technicky vzato to nezbytná podmínka není). Ministerstvo financí ale podle Mnuchina bude postupovat tradičním způsobem a vyhodnotí Čínu spolu s ostatními ekonomikami až v pravidelné dubnové zprávě.
• Rozbřesk: Nový hlavní problém pro trhy = inflace
  Nový hlavní problém pro globální trhy nese jméno inflace. Pandemie COVID 19 sice není zdaleka za námi, ale ve vyspělém světě investoři zatím mají všechny důvody sázet na to, že druhá polovina roku bude díky vakcíně výrazně lepší než ta první. Na scénu však přichází nečekaná komplikace v podobě inflace. Ta vzrostla v dubnu jak v USA, tak v eurozóně i ve střední Evropě výrazně rychleji, než se očekávalo. A nešlo jen o očekávané meziroční zdražování pohonných hmot (a v česku piva). Vysoko je i jádrová inflace. Optimisté tvrdí, že je to dočasný fenomén spojený s koncem pandemie, kdy zadržované úspory a nedostatek výrobních kapacit přechodně zvýší inflaci. Kde ale vzít jistotu, že to bude skutečně jen přechodný fenomén? A bez této jistoty mohou podle pesimistů centrální bankéři víc a víc přemýšlet nad tím, že je třeba rychleji sundat nohu z plynu a začít hledat brzdový pedál.