Rafinérské marže u nafty jsou v Evropě na rekordu

Rafinérské marže u nafty dosáhly v Evropě rekordní úrovně. Prémie evropského nízkosirného plynového oleje, která je významným cenovým ukazatelem pro trh s motorovou naftou, dnes dopoledne vůči severomořské ropě Brent dosáhla zhruba 95 dolarů za barel. Růst marží odráží napjatou situaci na trhu s naftou způsobenou konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také obavy z dalšího omezení dodávek, nyní i ze Spojených států.

Spojené státy zvažují omezení vývozu nafty. Americký prezident Donald Trump v úterý podpořil myšlenku zákazu vývozu s cílem snížit cenu tohoto paliva na domácím, tedy americkém trhu, uvedla agentura Reuters.

Evropa je od eskalace konfliktu na Blízkém východě silně závislá na dovozu nafty a leteckého paliva z USA, protože konflikt narušil dodávky z Blízkého východu. Konflikt se vyhrotil na konci února, když Spojené státy a Izrael společně letecky zaútočily na Írán.

Rekordní úrovně dosáhly rafinérské marže v Evropě i přesto, že cena ropy se dopoledne snižovala. Brent s dodáním v listopadu se na burze Intercontinental Exchange (ICE) v Londýně prodával za méně než 100 dolarů za barel, později se ale nad tuto hranici vrátil. Cena termínového kontraktu na nízkosirný plynový olej s dodáním v říjnu odpoledne na téže burze činila zhruba 1470 USD za tunu, což je po přepočtu zhruba 197 USD za barel.

U vzdálenějších kontraktů je cena nízkosirného plynového oleje výrazně nižší, například kontrakt s expirací příští rok v září je těsně nad 1000 USD za tunu. Podobně kontrakt na prémii s expirací v září příštího roku se podle dat ICE odpoledne prodával za méně než 55 USD za barel. Nižší ceny vzdálenějších kontraktů naznačují, že trh očekává v příštím roce zmírnění současného napětí. Vývoj na trhu se ale může změnit podle situace v dodávkách a podle geopolitického vývoje.

"Brent podporují prudce rostoucí ceny plynového oleje v důsledku obnovených obav, že Spojené státy by mohly zavést zákaz vývozu nafty,“ uvedl vedoucí strategie pro komoditní trhy ve společnosti Saxo Bank Ole Hansen. Analytici a obchodníci varovali, že takové opatření by jen málo přispělo ke zmírnění vysokých cen energií a mohlo by zhoršit narušení dodávek a ekonomické problémy po celém světě.

Ceny pohonných hmot prudce vzrostly v důsledku narušení globálních dodávek ropných produktů. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie už dříve donutily Moskvu zavést zákaz vývozu nafty. Rafinerie na Blízkém východě se rovněž staly terčem útoků, a to z Íránu a od jeho spojenců Húsíů v Jemenu. Vývoz ropných produktů přes Hormuzský průliv je omezen kvůli íránským hrozbám namířeným proti tankerům.

Česká vláda v pondělí rozhodla o uvalení mimořádné daně na rafinerie, uplatňovat ji bude v letošním a příštím roce. Zdaňovat se bude část nárůstu hrubé marže proti roku 2025, uvedlo ministerstvo financí. Vláda zavedením sektorové daně reaguje právě na růst rafinerských marží.

Zdroj: Reuters, ČTK, Saxo Bank

Čtěte více

• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Pro dnešní rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi centrálních bankéřů. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Šlo tak o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Růst sazeb podle ekonomů odpovídal očekávání finančního trhu. Zajímavější bude podle expertů rozhodování bankovní rady v srpnu v novém složení. Česká koruna ihned po rozhodnutí bankovní rady významněji nereagovala a k euru se stabilizovala kolem 24,68 Kč za euro. Svaz průmyslu a dopravy ČR další zvýšení sazeb kritizoval.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, je nejvyšší od 2008
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň dnes šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu a na počátku příštího roku další mírnější zvýšení.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta, je nejvyšší od 2002
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň dnes šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 pct. bodu, nejvíce od 1997
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
• Rada EU zahájila s Bulharskem řízení kvůli nadměrnému schodku veřejných financí
  Rada Evropské unie dnes zahájila s Bulharskem řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému schodku. Oznámila to v tiskové zprávě. Důvodem je očekávaný deficit veřejných financí ve výši 4,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v letošním roce, který podle odhadů zůstane nad tříprocentním limitem Evropské unie i v roce 2027.
• Rada pro finanční stabilitu navrhne globální pravidla pro regulaci kryptoměn
  Rada pro finanční stabilitu (FSB) na podzim navrhne globální pravidla pro regulaci kryptoměn. Reaguje tak na prudké výkyvy na trzích s kryptoměnami, které podle ní podtrhly potřebu regulace tohoto odvětví. Rada to uvedla v dnešní zprávě. FSB je mezinárodní organizací monitorující globální finanční systém, sdružuje finanční regulátory a představitele centrálních bank a ministerstev financí skupiny největších ekonomik světa G20.
• Radost z testů bank zakrývá budoucí potíže
  Investoři byli v neděli ušetřeni okamžité bolesti, když zátěžové testy ukázaly, že přední evropské banky...
• Rafaj: EU musí chránit strategické průmyslové oblasti
  Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj doufá, že nová opatření Evropské unie na posílení evropského průmyslu zjednoduší procesy, zrychlí rozhodování v Evropě a odbourají nezbytnou byrokracii. Dále by měl podle něj takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) skutečně ochránit některé strategické průmyslové oblasti. Rafaj to řekl novinářům během své návštěvy Bruselu.
• Rafaj: EU musí přestat regulovat, aby Evropa mohla růst
  Evropská komise by podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje měla přestat regulovat, tedy nepřijímat nové normy a nechat byznys "dýchat a soustředit se na práci". Rafaj to v úterý večer uvedl na setkání s novináři v Bruselu. Zástupci českého svazu průmyslu a dopravy v belgické metropoli představili vlastní dokument vypracovaný spolu s odborníky, který popisuje, co by se mělo udělat, aby byla Evropa opět konkurenceschopná.
• Rafaj: Evropský ekonomický model není dlouhodobě udržitelný
  Evropský sociální a ekonomický model není dlouhodobě udržitelný, válka na Ukrajině a kroky administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa to jen podtrhly. Český byznys chce vidět skutečné změny, nikoliv další Lisabonskou strategii. V úvodním vystoupení třetího ročníku konference Česko na křižovatce, která letos nese podtitul Evropa na křižovatce, to dnes řekl šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
• Rajoy: Řecko si může za svoje chyby samo
  Španělský konzervativní premiér Mariano Rajoy včera vyzval svého řeckého levicového kolegu Alexise...
• Raketový růst Česka zaskočil ČNB
  Velice pozitivní zprávu zveřejnil v pátek Český statistický úřad ohledně vývoje tuzemské ekonomiky v prvním...
• Raketový trend na zlatu nemá konce, další růst se připravuje
  Cena zlata (XAU/USD) na 4hodinovém grafu prolomila směrem vzhůru vyznačenou oblast rezistence a dále posiluje. Dočkáme se nyní oslabení zpět k již zmíněné proražené rezistenci (throwback - nyní support), kde dochází ke konfluenci rostoucí trendové linie, úrovně 61,8 % Fibonacciho retracementu, klouzavého průměru SMA 100 a také úrovně standartního Pivot Pointu S1. V této oblasti by následně mohli nabrat opět sílu býci.
• Raketový útok na ropné objekty v Iráku nezpůsobil škody
  Do blízkosti objektů zahraničních ropných firem v Iráku dnes dopadlo několik raket. Podle iráckých policejních zdrojů, které citovala agentura Reuters, nebyl nikdo zraněn a nejsou hlášeny ani hmotné škody. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
• Rakouská centrální banka: Další cla mohou snížit růst EU o 0,5 procenta
  Další cla na zboží z některých evropských zemí, jak je avizoval americký prezident Donald Trump, by mohla snížit hospodářský růst Evropské unie v delší perspektivě o 0,5 procenta. S odkazem na analýzu rakouské centrální banky to dnes uvedla agentura Reuters.
• Rakouská centrální banka snížila odhad HDP o půl procentního bodu
  Rakouská centrální banka (ONB) snížila odhad růstu domácí ekonomiky na příští rok o půl procentního bodu na 1,1 procenta. Důvodem je globální ekonomické zpomalení, včetně slabšího výkonu důležitého obchodního partnera - Německa, které ohrožují další poptávku po vývozu.
• Rakouská centrální banka zhoršila výhled ekonomiky
  Rakouská centrální banka kvůli konfliktu na Blízkém východě a růstu cen energií snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 0,5 procenta, dosud čekala růst o 0,8 procenta. Odhad letošní inflace naopak zvýšila na 2,7 procenta z dosud předpokládaného tempa 2,4 procenta. Banka o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Varovala také, že v případě mimořádně nepříznivého vývoje by rakouská ekonomika letos mohla mírně klesnout.
• Rakouská centrální banka zhoršila výhled ekonomiky, čeká pokles
  Rakouská centrální banka výrazně zhoršila výhled pro domácí ekonomiku. Ve své dnešní zprávě předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Rakouska se v letošním roce sníží o 0,1 procenta. Ještě v prosinci přitom předpokládala, že HDP letos vykáže nárůst o 0,8 procenta. Rakouská ekonomika se podle centrální banky musí vypořádat s řadou výzev, včetně vysokých cen energie a hrozby cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
• Rakouská ekonomika prý letos klesne o 7,2 procenta
  Rakouská ekonomika letos klesne o 7,2 procenta, uvedla dnes ve svém odhadu centrální banka. Pokud na podzim přijde i jen mírná druhá vlna epidemie nemoci covid-19, mohl by hrubý domácí produkt (HDP) zaznamenat propad až o 9,2 procenta. Na příští rok banka předpovídá růst HDP o 4,9 procenta, na úroveň před krizí se ale ekonomika ještě nedostane.
• Rakouská ekonomika ve 3Q klesla
  Rakouský hrubý domácí produkt se v letošním třetím čtvrtletí snížil o 0,3 procenta proti předchozím třem...