Rozbřesk: Nezamýšlené důsledky americko-čínské obchodní přestřelky…

Čtěte více

• Rozbřesk: Nepokoje v Íránu připomínají geopolitická rizika roku 2018
  Rok 2018 ještě pořádně ani nezačal a na scéně už máme první připomínku toho, že letošní rok nebude radno podceňovat geopolitická rizika. Poprvé od tzv. arabského jara totiž nepokoje zachvátily Írán, kde demonstranti vyjadřují svou nespokojenost s politickým establishmentem v čele s prezidentem Rúháním. Bezprostředním důvodem protestů je neuspokojivá ekonomická situace v zemi (např. nezaměstnanost mladých dosahuje závratných 29 %), stále častěji však zaznívá kritika režimu jako takového.
• Rozbřesk: Nepřekvapivé zpomalení české ekonomiky
  I když první odhad HDP za 1. čtvrtletí mírně zaostal za očekáváním, dá se říct, že se české ekonomice vedlo dobře i v úvodu letošního roku. Mezičtvrtletní růst o 0,5 % je s ohledem na postupné vyčerpávání kapacit ještě velmi solidním číslem, a pokud jde o meziroční zvolnění tempa na 4,5 %, tak rozhodně nelze hovořit o nějakém prudkém obratu. Na to bylo předchozích 5,5 % až příliš výjimečných a vlastně i neopakovatelných.
• Rozbřesk: Nepřesvědčivé výsledky PMI v eurozóně, koruna před ČNB sílí
  Už jen den zbývá do posledního letošního zasedání ČNB, kde budou centrální bankéři opět řešit otázku, zda zvýšit či nezvýšit úrokové sazby. A znovu bude na stole nejenom otázka naplňování aktuální prognózy, ale také vyhodnocení dalších nových čísel z domácí a zahraniční ekonomiky, která více méně postrádají důvod k optimismu. Příkladem budiž včera zveřejněný předběžný PMI za eurozónu, Německo a Francii, který sice na první pohled nevypadal nijak zle (v Německu se dokonce symbolicky zvýšil), nicméně zas až taková hitparáda to nebyla.
• Rozbřesk: Nepříjemné dilema ECB - dokáže bojovat proti rozdílné inflaci?
  Christine Lagardeová jako by se tento týden zalekla velkého jestřábího obratu, s kterým trhy začaly počítat po únorovém zasedání ECB. Eventuální možnost růstu eurových sazeb již v tomto roce vedla k výraznému výprodeji dluhopisů na jihu Evropy - italské výnosy vzrostly na deseti letech o 40 bps nad 1,80 % (poprvé od jara 2020). Proto se v tomto týdnu šéfka ECB pokouší napětí tlumit holubičími komentáři (o pozvolném obratu v měnové politice) - zatím neúspěšně.
• Rozbřesk: Nervozita před francouzskými volbami stoupá
  Nervozita před francouzskými prezidentskými volbami stoupá. Zatím má ale podle našeho názoru daleko k úrovním, které by hrozily v případě, že by došlo na krizové scénáře zavánějící vypsáním referenda o setrvání v eurozóně.
• Rozbřesk: (Ne)splnitelný státní rozpočtový plán
  ČR se v polovině roku zařadila mezi nejlépe hospodařící země EU. S přebytkem veřejných rozpočtů odpovídají 1,5 % HDP a šestým nejnižším dluhem v Unii tak opět patří mezi premianty. Jde samozřejmě o výsledky bez dalších podrobností, avšak lze předpokládat, že se na nich podílel jak solidní ekonomický růst podporující výběr daní (tedy především těch příjmových), tak ještě nepříliš silná investiční aktivita veřejného sektoru. Ostatně leccos už napovídá vývoj státního rozpočtu, kde stále zaostává čerpání přidělených peněz na výstavbu dopravní infrastruktury. A právě tyto „úspory“ pak mohou spolu s penězi z EU letos zafungovat jako jeden z hlavních důvodů, proč rozpočet dopadne výrazně lépe, než naznačoval původně schválený plán. Výsledek státního rozpočtu se bude pravděpodobně blížit nule místo původně schváleného padesátimiliardového deficitu a celé veřejné finance pak mohou znovu vykázat v evropském měřítku nepříliš obvyklé kladné saldo.
• Rozbřesk – Nezaměstnanost a inflace potvrdí blížící se exit, ČNB musí silně intervenovat
  Začíná týden, ve kterém ČNB dostane další důležité dílky do skládačky ukazující na ukončení intervenčního režimu v tomto roce. Dnes by to měl být další dobrý výsledek z trhu práce - míra nezaměstnanosti sice kosmeticky vzroste na 5,2 %, ale i tak půjde za prosinec o nejnižší hodnotu za posledních osm let a číslo velice blízké historickým minimům. Ještě důležitější ale bude výsledek prosincové inflace, která pravděpodobně kvůli vyšším cenám pohonných hmot a potravin vyskočí meziročně do těsné blízkosti cíle ČNB - na 1,9 % (úrovně, kde se naposledy pohybovala před čtyřmi lety). A současně tak výrazně překoná poslední prognózu ČNB, která počítala s návratem inflace k cíli až v polovině roku 2017.
• Rozbřesk: Nezaměstnanost už nemá kam klesat
  Míra nezaměstnanost vypočítaná z dat úřadů práce v září setrvala na úrovni 2,7 % a potvrdila tak očekávání, že prostor pro její další pokles je již silně omezený. Ve srovnání s loňským zářím byla o tři desetiny procentního bodu nižší. V dalších měsících předpokládáme její sezónní pokles o jednu desetinu a v závěru roku opět návrat do blízkosti tří procent.
• Rozbřesk: Nezaměstnanost v EU na minimu
  Výkon evropské ekonomiky sice nebyl v předchozím roce nijak obdivuhodný – ostatně potvrdí to nejspíš i dnes očekávaný předběžný bleskový odhad HDP za čtvrtý kvartál loňského roku – nicméně i tak stačil, aby nezaměstnanost v EU poklesla na úplné dno. Radost nad touto zprávou snad trochu zmírnit fakt, že časová řada nezaměstnanosti za evropskou osmadvacítku je docela krátká, protože začíná až v roce 2000. Dlouhodobě stále platí, že míru nezaměstnanosti v EU sráží dolů země mimo eurozónu (platí to už vlastně 13 let), kde na konci roku činila 6,2 %, zatímco v zemích platících eurem 7,4 %. Ale i tam nezaměstnanost klesá a už jen jedna desetina procentního bodu ji dělí od minima dosahovaného před velkou recesí. Pokud opustíme pohled relativních čísel a podíváme se na ta absolutní, je aktuálně v eurozóně bez práce 11,5 mil. a v celé EU 15,5 mil. lidí, z čehož více než milion „pochází“ z Velké Británie, která dnes o půlnoci EU formálně opouští. Takže podle nových statistik bude situace na evropském trhu práce vypadat mnohem lépe, i když lepší samozřejmě sama o sobě nebude.
• Rozbřesk: Nezaměstnanost v eurozóně na minimu
  Výkon evropské ekonomiky není zatím nijak přesvědčivý, německá ekonomika už nejspíše prožívá recesi, přesto se situace na trhu práce ve většině zemí Unie podle srpnových dat zlepšuje a míra nezaměstnanosti se dostala na minima. V eurozóně na téměř dvanáctileté (7,4 %), v osmadvacítce dokonce na historické (6,2 %), přesněji na dvacetileté, neboť dál už srovnatelná časová řada do minulosti nesahá.
• Rozbřesk: Nezvládnutá čtvrtá vlna pandemie versus rozvolňování v Německu
  Nezvládnutá třetí a čtvrtá vlna pandemie Česko uvrtává do vlny pesimismu, která se nejvíce projevuje v nejpostiženějších službách – cestovním ruchu, pohostinství, hoteliérství a části obchodu. Pohled do zbytku Evropy, který je určující pro zahraniční poptávku, však zdaleka tak pesimistický není. V sousedním Německu jsou přírůstky nových nakažených (po přepočtu na obyvatele) oproti Česku zhruba desetinové, dál klesají a od pondělka vedly naopak k uvolnění vládních nařízení – do škol se vrátili žáci základních škol a otevřeli se opět kadeřnictví a některé další vybrané služby. Rozvolňování má postupovat v dalších pěti krocích…, za předpokladu, že se bude situace dál vylepšovat (od 8.3. se teoreticky mohou otevřít sportoviště pro 10 a méně sportovců).
• Rozbřesk: Nižší výrobní inflace v USA tlačí výnosy dolů, česká výrobní inflace zvolňuje také
  Nižší americká výrobní inflace včera poskytla dluhopisům i akciím novou vítanou vzpruhu. Dařilo se zejména růstovým (technologickým) akciím, které jsou citlivé na pohyby úrokových sazeb - index Nasdaq povyskočil o necelých 1,5 %, což byl čtvrtý růst v řadě (kumulativně impresivních +9,7 %). Na dluhopisových trzích se více daří delším splatnostem - výnos desetiletého dluhopisu poklesl o 8,4bps, což vedlo k dalšímu zploštění americké výnosové křivky. Rozdíl mezi desetiletým a dvouletým výnosem se propadl o další více než 3bps a spadl na -57,5bps - americká křivka je nejvíce invertovaná od roku 1982.
• Rozbřesk: Nobelovka za ekonomii pro vrtulníka Bena
  Helicopter Ben alias bývalý šéf Fedu a architekt nekonvenčního režimu měnové politiky, kdy centrální banka manipuluje se svojí bilancí, Ben Bernanke, dostává letošní Nobelovu cenu za ekonomii. Bernanke ocenění obdržel spolu s Douglasem Diamondem a Philipem Dybvigem za “výzkum bank a finančních krizí”.
• Rozbřesk: Noční můra Theresy Mayové, britská libra zažívá další povolební šok
  Britská libra zažívá další povolební šok. Britská premiérka Theresa Mayová chtěla v předčasných volbách posílit svoje postavení v parlamentu i uvnitř konzervativní strany, aby se jí snadněji dohodl brexit. Stal se však pravý opak. Ze včerejších voleb odchází ona i celá konzervativní strana výrazně oslabená. V dolní komoře parlamentu nebude mít většinu a bude se pravděpodobně muset spolehnout na těsnou koaliční většinu s demokratickou unií (DUP). Libra se dostala okamžitě pod tlak a je zjevné, že pro investory už je v tuto chvíli na britském stole nejistot až až? Pro trhy a libru bude v nejbližších dnech klíčové především to, jak se nová politická nejistota odrazí ve vyjednáváních o brexitu. Co tedy čekat dál?
• Rozbřesk: Not so stable stablecoins a ČNB zasahuje proti nejistotě spojené s vlastní obměnou
  Člověk přezdívaný jako boomer není zpravidla “in” pokud jde o svět kryptoměn. Právě proto jej potěší, když se dočte, že i v tomto finančním ekosystému fungují standardní ekonomické zákonitosti, jako je třeba run na banky či spekulativní útok na fixní měnový kurz.
• Rozbřesk: Nová bankovní rada ČNB a evoluce spíše než revoluce
  Po několika týdnech nejistoty včera prezident Zeman jmenoval tři nové členy bankovní rady ČNB. Stávající šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, analytička Hospodářské komory Karin Kubelková a profesor Jan Frait, který je v ČNB zodpovědný za finanční stabilitu, doplní od prvního července nového guvernéra Aleše Michla a dva stávající radní Marka Moru a Oldřicha Dědka.
• Rozbřesk: Nová čísla asi potvrdí útlum ekonomik
  Odklad brexitu na příští rok a předčasné volby v prosinci. Asi tak by se dal stručně shrnout nejnovější pokrok projektu odchodu Velké Británie z EU. Zemi tak čeká předvolební kampaň, která si bude pohrávat i s myšlenkou setrvání, nicméně pro finanční trhy se alespoň na čas a vlastně na poslední chvíli téma brexitu odsouvá na druhou kolej a do popředí se dostanou jiné události. Tou aktuální je nepochybně zasedání Fedu, které by mělo přinést další snížení amerických úrokových sazeb. Trhy budou vnímat nejenom pokles (letos už třetí) jako takový, ale zejména další implikace z dnes končícího jednání. Zda půjde skutečně o krok poslední, nebo se na obzoru začne rýsovat další uvolňování měnové politiky v USA. Napovědět však může nejenom aktuální zasedání FOMC, ale i výsledek HDP, který přijde na řadu už dnes odpoledne. A trhy nečekají zrovna ohromující číslo.
• Rozbřesk: Nová čísla automobilky asi moc nepotěší
  Kdybychom měli soudit podle výsledků z minulého týdne, nevedla si česká, a nakonec ani evropská, ekonomika v posledních měsících zrovna nejhůř. Alespoň ne tak, jak stále naznačují soft ukazatele za poslední více než rok. Na jedné straně jsme zde viděli slušný růst průmyslové výroby (včetně produkce automobilů) podpořený i solidním přírůstkem nových zakázek, na straně druhé slabší čísla ze stavebnictví, nižší inflaci a také pomalejší tvorbu nových pracovních míst. Jde samozřejmě o neúplný vzorek, nicméně tragickému obrazu panujících nálad v podnikovém sektoru až tak přece jen neodpovídá.
• Rozbřesk: Nová čísla potvrdila kondici české ekonomiky
  Včera zveřejněná data z maloobchodu jasně potvrdila, že čeští spotřebitelé nemají hluboko do kapsy a rozhodně se nebojí ani případného zhoršení ekonomického vývoje v ČR. Dnes můžeme očekávat další nadílku tvrdých dat, která nám ukáže, jak se české ekonomice vedlo v červenci.
• Rozbřesk: Nová čísla z autoprůmyslu sama trend nezmění
  Možná dohoda, která by zažehnala tvrdý brexit a po třech letech by konečně dala jasnou odpověď na otázku, zda a jak Británie z EU odejde, by nepochybně pomohla evropskému automobilovému průmyslu, který rozhodně neprožívá svoje nejlepší období. A nic na tom nemění ani dnes zveřejněná zářijová čísla evropských registrací nových osobních automobilů. Než totiž začneme jásat nad jejich dvojciferným meziročním růstem (+14,5 %), musíme vzít v úvahu, že toto číslo vychází z loňského super nízkého základu. Tehdy se totiž – „díky“ přípravě na nová emisní pravidla – propadly registrace o 23,5 %. Takže když letošní září porovnáme jen tak cvičně se zářím 2017, tak je trh stále o více než o 12 % v mínusu, ale to jen tak mimochodem.