Česko snižuje výdaje na obranu – kdy přijde Trumpův hněv?

Čtěte více

• Česko se v posledních 25 letech zbavilo nejvyššího podílu svých zlatých rezerv ze všech zemí EU. Pokud by ČR zlato prodávala až nyní, dosáhla by o desítky miliard korun vyššího výnosu
  Česká republika v posledních 25 letech prodala ze zemí EU největší podíl svých státních zlatých rezerv. Vyplývá to z aktuálních dat Mezinárodního měnového fondu.
• Česko se v rámci EU výrazně podílí na pokračujícím vývozu aut do Ruska, zjistila agentura Bloomberg. Dochází tak k obcházení protiruských sankcí
  Evropské země v sílící míře kritizují Čínu za její vývoz do Ruska, měly by si však zamést před vlastním prahem, konstatuje agentura Bloomberg. Podle jejího zjištění totiž například export automobilů z EU do Ruska, jak říká, „zůstává takřka na předválečných úrovních“.
• Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda zadlužuje zemi historicky rekordně, za rok ji stihla zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004
  Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která dnes zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
• Česko se zlepšilo v čerpání peněz z fondů EU. Má po dlouhé době proplacen objem, který je v rámci EU nadprůměrný
  Česko v posledním čtvrtletí roku 2019 zlepšilo stav svého čerpání prostředků z fondů EU. Aktuálně má proplaceno už 40 procent dotací určených na programové období let 2014 až 2020. Jedná se o necelých 243 miliard. Česká republika tak má proplacen v rámci EU mírně nadprůměrný objem prostředků. To je ovšem výrazný posun, neboť prakticky po celé běžící programové období v proplácení peněz z evropských fondů za průměrem EU zaostávala. Nyní má proplacen vyšší podíl prostředků než třeba Nizozemsko či Belgie.
• Česko si musí připravit 260 miliard ročně navíc. Trump dnes potvrdil, že bude žádat, aby země NATO dávaly na obranu 5 % HDP
  Mnohé země EU ale možná ztratí vůli na Ukrajině dále válčit, když už budou muset boje platit ze svého, ne z amerického; i to Trump zřejmě testuje.
• Česko si na dluh kupuje nízkou nezaměstnanost, ve stavebnictví přitom zoufale chybí lidi, takže budou chybět i byty
  Míra nezaměstnanosti v ČR v dubnu klesla z březnové úrovně 4,2 na 4,1 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání opět klesl pod 300 tisíc a je nižší než prakticky za celé takřka devatenáctileté období od poloviny roku 1998 do poloviny roku 2017. Třetí měsíc v řadě se v dubnu zvyšoval převis volných pracovních míst, kterých bylo 343,4 tisíce, právě nad počtem uchazečů, jejichž počet činil 297,9 tisíce. Tento převis dosáhl 45,5 tisíce, a byl tak nejvyšší od loňského srpna. To svědčí o tom, že situace na trhu práce se v porovnání s loňskem stabilizuje, aniž přitom loni došlo k výraznějšímu propadu zaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska – čistě dle statistických údajů – je situace na trhu práce stále nadprůměrně příznivá, což lze vzhledem k pandemické situaci považovat za „malý zázrak“.
• Česko si v genderové rovnosti pohoršilo oproti minulému roku o tři příčky. Je na 104. místě
  Nejlépe si ČR vede v oblasti vzdělání, kde dosáhlo stoprocentní genderové rovnosti a v oblasti zdraví, nejhůře naopak v politické sféře. V platové rovnosti je jednou z nejhorších zemí v EU. Úplné genderové rovnosti dosáhlo zatím 24 % organizací v ČR
• Česko skrytě zásobuje sankcionované Rusko počítači, auty, autodíly či karoseriemi. Zboží do Ruska dodává přes třetí země typu Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Arménie nebo Spojených arabských emirátů
  Klíčovým důvodem, proč zatím západní sankce proti Rusku nezabírají dle původních představ, je to, že dochází k jejich obcházení ve spolupráci s třetími zeměmi. Na přeprodeji přes třetí země se zjevně podílí i Česko.
• Česko, Slovensko a Maďarsko vyvázáním se z ručení a splácení půjčky EU pro Ukrajinu sníží své veřejné výdaje; na související úrokové platby o zhruba 3 miliardy korun ročně a na splátku příslušné jistiny o přibližně 80 miliard korun
  Splátka úroků z půjčky EU pro Ukrajinu bude činit v přepočtu zhruba 73 miliard korun ročně (neboli 3 miliard eur ročně, viz níže). O tuto splátku se každoročně podělí 24 zemí EU, a to dle výkonnosti své ekonomiky, konkrétně dle ukazatele hrubého národního důchodu.
• Česko, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín ke zrušení poplatku za plyn
  Česká republika, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín, aby tento měsíc schválil novelu zákona, která zruší poplatek za tranzit plynu přes jeho území. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Odvolává se přitom na dokument, ke kterému získala přístup.
• Česko stále patří v čerpání evropských peněz k podprůměrným státům EU. Programové období končí příští rok a proplacenu má zhruba třetinu
  Ačkoli Česká republika letos oproti loňsku zrychlila tempo čerpání evropských peněz, z celounijního pohledu patří v čerpání stále k podprůměrným státům. K dnešnímu dni se podíl proplacených dotací z celkového přiděleného objemu zvýšil na 34 procent, jak vyplývá z průběžně aktualizovaných údajů Evropské komise. Průměrné číslo za celou EU přitom činí 36 procent.
• Česko šlape mírně na brzdu a hospodářský růst oslabuje
  Česko šlape mírně na brzdu a hospodářský růst oslabuje. Budeme rádi, když si letošní HDP udržíme na kladných hodnotách. Musíme si zvyknout, že pokud ekonomika poroste, bude to spíše šnečím tempem. Důvody nehledejme daleko. Domácnosti budou mít stále méně a méně volných prostředků, kromě energií jim je začnou brát také dražší hypotéky. Rodiny tak budou šetřit, kde se dá. Vstupujeme do náročné éry, kdy se nám po nějaký čas určitě nebude zvyšovat ekonomická životní úroveň.
• Česko udržuje prémiový trh práce i přes růst nezaměstnanosti
  Míra nezaměstnanosti v červenci přesně v souladu s naší i tržní predikcí vzrostla z červnových 3,6 % na 3,8 %. Za nárůstem stojí převážně sezónní faktory, červencový výsledek proto nenasvědčuje, že by růst nezaměstnanosti měl pokračovat i v dalších měsících. Po očištění o sezónnost navíc Česko zůstává zemí s nejnižší nezaměstnaností v EU.
• Českou ekonomiku čeká zítra velký den: vykáže historicky rekordní růst. Půjde o statistický klam, nicméně domácnosti jsou i tak s vlastní ekonomickou situací navzdory pandemii nejspokojenější v historii
  Českou ekonomiku čeká zítra velký den. Statistický úřad totiž zveřejní její meziroční míru růstu v letošním druhém čtvrtletí, která bude velmi pravděpodobně historicky suverénně rekordní. Nelze vyloučit růst atakující hranici 10 procent. Například největší americká banka, JP Morgan, prognózuje růst 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládají růst převyšující úroveň osmi procent. V historii ČR dosud ekonomika rostla nejvýrazněji o 7,5 procenta, a to ve druhém čtvrtletí roku 2006.
• Českou ekonomiku obchodní války a útlum v automoto jen přibrzdí
  Česká ekonomika by měla i v příštím roce pokračovat v solidním růstu, což by znamenalo už sedmý úspěšný rok po sobě. Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,2 procenta, když za letošní rok se očekává vzestup ekonomiky o 2,4 procenta, vyplývá z výhledu ČSOB.
• Českou ekonomiku podržela spotřeba domácností
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za třetí čtvrtletí letošního roku mezikvartální růst o 1,4 % po 1,0 % ve druhém čtvrtletí. V meziročním srovnání ekonomika po předchozích 8,1 % rostla o 2,8 %. Meziroční nižší dynamika jde na vrub menšímu propadu HDP v Q3 2020 oproti Q2 2020.
• Českou ekonomiku táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu brání blízkovýchodní konflikt či cla
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí rostla rychleji, než nač ukazoval předběžný odhad. Meziročně přidala 2,2 procenta, zatímco odhad předpokládal 2,1 procenta. Tahounem ekonomiky jsou investice a spotřeba, a to zejména spotřeba domácností, v menší míře pak také vlády. Naopak zahraniční obchod stahuje ekonomiku mírně dolů. Což však částečně odráží zmíněný růst spotřeby, neboť její část se pochopitelně týká i zboží z dovozu.
• Českou ekonomiku táhnou dolů domácnosti
  Česká ekonomika ve třetím kvartále podle našich očekávání poklesla o něco méně, než naznačoval předběžný odhad (o 0,2 % mezikvartálně), což zpomalilo meziroční dynamiku na 1,7 %. Česko tak vstupuje do recese, kterou ovšem zatím způsobuje prakticky výhradně spotřeba domácností, která ubrala z meziroční dynamiky HDP 2,7procentního bodu (nejvíce od covidového startu do roku 2021).
• Českou ekonomiku v prvním čtvrtletí nakopli spotřebitelé. Už bude jen hůř
  Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
• Českou ekonomiku zasáhla pádivá inflace
  „Inflace v České republice se dostala na dvoucifernou úroveň, takže ji oficiálně můžeme označovat za pádivou. V důsledku tohoto vývoje dochází k výraznému snížení kupní síly úspor a inflace se stává součástí kalkulací při uzavírání smluv. To může způsobit, že období vysoké inflace v naší zemi bude trvat déle než do konce letošního roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.