Snížení spotřební daně na pohonné hmoty v ČR pomůže Orbánovi, Putinovi i oligarchovi Sečinovi – za cenu navýšení českého dluhu

Čtěte více

• Snížení ratingu čínského dluhu ukrajuje důvěru v růst čínské ekonomiky
  Agentura Moody?s snížila rating čínského státního dluhu o jeden stupeň z Aa3 na A1. Jde o první takový krok od roku 1989, kdy byla čínská ekonomika zhruba na 1 % své současné velikosti. Pro porovnání, hodnocení A1 mají od agentury Moody?s také Japonsko a Izrael, a toto hodnocení představuje střední kategorii na investiční stupnici. Stejný rating A1 drží pro čínský dluh také agentura Fitch. Rating agentury S&P je o stupeň výš, avšak s negativním očekáváním.
• Snížení sazeb ČNB – spíš později než dříve
  Dnes zveřejněný záznam z posledního jednání bankovní rady ČNB zdůrazňuje proinflační rizika. Minulý čtvrtek centrální bankéři jednohlasně rozhodli o ponechání úrokových sazeb na současné úrovni. Základní repo sazba tak zůstává na 7 %.
• Snížení sazeb ECB – nejdříve v červnu
  V předchozím přehledu, který se zaměřil na sazby Fedu a projev předsedy Fedu Jeroma Powella, jsem dospěl k závěru, že trh ve středu učinil iracionální rozhodnutí snížit poptávku po americké měně. Zmínil jsem také, že situace ve čtvrtek byla trochu jiná kvůli zasedání Evropské centrální banky a prohlášení prezidentky ECB Christine Lagardeové. Je na čase pochopit, jestli měl trh ve čtvrtek důvod ke zvýšení poptávky po euru a – což je zajímavější – po libře.
• Snížení sazeb Fedu a průlom v krizi na Ukrajině podpoří finanční trhy (možný pokles bitcoinu a #USDX)
  Úterní zpráva o inflaci podpořila očekávání účastníků trhu, že americká centrální banka sníží na zářijovém zasedání úrokové sazby, což otevře cestu k dalšímu růstu akciových trhů.
• Snížení sazeb si polská centrální banka nechává v záloze
  Regionálním měnám dnešní den mnoho vzruchu neslibuje, Žádná data zveřejněna nebudou, takže se obchodování bude řídit spíše technickými faktory, přičemž trhy budou vyčkávat na večerní vystoupení prezidentky Fedu Janet Yellen.
• Snížení sazeb v září ve hře nebylo, jestřábí tón zatím přetrvává
  ČNB dle očekávání na dnešním zasedání úrokové sazby nezměnila. Další změna sazeb by již měla být směrem dolů. Možnost snížení úrokových sazeb již na tomto zasedání však na stole ještě nebyla. Současná stále vysoká úroveň meziroční inflace prostor pro pokles sazeb podle bankovní rady zároveň příliš nenabízí. Další kroky centrální banky budou podle guvernéra Michla záviset na nově zveřejněných datech a vyhodnocování prognózy a naplňování jejích rizik. Zároveň dodal, že osobně mu případné podstřelení inflačního cíle vlivem pozdějšího poklesu úrokových sazeb ve srovnání s prognózou ČNB nevadí. Podle nás k prvnímu snížení sazeb dojde až v příštím roce, a to v únoru o 50 bb. Rizika ve směru dřívějšího a rychlejšího poklesu sazeb však přetrvávají v souvislosti s rychlejším odezníváním inflace a útlumem ekonomické aktivity. Dnešní zasedání si ponechalo mírně jestřábí tón, nicméně možnost snížení sazeb v letošním roce nechalo stále ve hře, ačkoli silných indikací bylo poskromnu.
• SNÍŽENÍ SAZEB ZNAMENÁ PROBLÉM A NEJISTOTU 🩸 (PRAVDIVÝ POHLED NA TRHY)
  Týdenní videokomentář: akcie, indexy, Forex, komodity a kryptoměny.
• Snížení se zmocnilo světových obchodních platforem během včerejší obchodní seanci.
  Během včerejší obchodní seanci, americký investoři rozhodli zafixovat zisk z většiny akci do publikaci výsledků největ...
• Snížení schodku na příští rok je jen kosmetickou úpravou, nic neřeší
  Snížení plánovaného schodku na příští rok z 390 na 376,6 miliardy korun představuje pouze kosmetickou změnu. Rozhodně jakkoli zásadněji nezlepšuje vyhlídky českých veřejných na dosažení udržitelné dráhy svého dalšího vývoje. Aby bylo možné hovořit o započetí ozdravování veřejných financí, musel by schodek na příští rok činit nejvýše 200 miliard korun.
• Snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,70 Kč/l připraví státní rozpočet ročně o zhruba 20 miliard Kč, veřejnost za to získá snížení cen paliv jen z dnešní na předvčerejší úroveň. Na miliardy si ale přijdou čerpadláři a další podnikatelské subjekty
  Snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,70 Kč/l, které navrhuje část opozice, připraví státní rozpočet ročně o zhruba 20 miliard Kč. Pokud by trvalo od května do srpna, pak o nějakých 7 miliard korun. Dostaneme za to snížení cen pohonných hmot z dnešní na předvčerejší úroveň.
• Snížení spotřební daně z paliv ani po měsíci čeští řidiči nepocítili. Vydělávají na něm ale hlavně polští a maďarští čerpadláři, kteří za rekordní marži prodávají produkci z ruské ropy
  Přesně před měsícem, tedy v poslední květnový den, se pohonné hmoty v Česku naposledy prodávaly za cenu bez snížené spotřební daně. Snížení spotřební daně, o 1,50 koruny na litr, k němuž došlo 1. června, motoristé v ČR prakticky vůbec nepocítili. V průměru se nyní pohonné hmoty – benzín a nafta dohromady – prodávají o 1,60 koruny za litr dráže než před snížením daně, tedy než právě v poslední květnový den.
• Snížení úrokových sazeb přispěje k oživení investiční aktivity na trhu
  Rok 2022 byl pro nemovitostní fondy včetně CREDITAS Nemovitostní I výjimečně úspěšný. Se zhodnocením ve výši 11,92 % nás vynesl na pozici jedničky v oblasti retailových nemovitostních fondů v České republice. I přes tento nesporný úspěch však víme, že letošní výnosy nemovitostních fondů nebudou dosahovat rekordních hodnot z předešlého roku. Předpokládáme, že se budou pohybovat v rozmezí 8 až 10 %.
• Snížení úrokových sazeb v eurozóně vyvíjí tlak na EUR/USD
  Možnost dřívějšího než očekávaného snížení úrokových sazeb v eurozóně spolu s nedávným výprodejem indexů vyvíjí tlak na měnový pár EUR/USD.
• Snížení úrokových sazeb v USA se blíží, akciím to prospívá
  Americký akciový trh uzavřel včerejší obchodování se ziskem. Index S&P 500 si polepšil o 0,4 %, technologický Nasdaq získal 0,3 % a Dow Jones uzavřel pouhou jednu setinu procenta nad středeční zavírací cenou. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejlépe vedlo trojici sektorů, které dosáhly zisky 0,8 %. Jsou jimi výrobci nezbytného zboží, finanční instituce a technologické firmy. Na opačné straně spektra se nacházely především telekomunikační společnosti se ztrátou 0,9 %.
• Snížení valorizace je v souladu s literou zákona, řekl soud. Zda i s jeho suchem, to nyní musí posoudit volič – důvody pro pochyby má, i čistě ekonomické
  Poslední naděje důchodců na vyšší penze padla. Ústavní soud nepřekvapivě zamítl stížnost ANO na loňské snížení mimořádné valorizace. Verdikt je třeba respektovat, navíc když k němu soudci dospěli jasnou většinou 12:3. Přesto je třeba opět, i po vynesení rozsudku, říci, že loňská lednová inflace byla sice vysoká, dokonce historicky rekordně, ne však nečekaně vysoká.
• Snížení výhledu na růst ekonomiky eurozóny táhne akcie dolů
  Americké akciové trhy zahajují dnešní obchodování ve ztrátách. Index Dow Jones klesá o 1,2 %, S&P 500 odepisuje 0,8 % své hodnoty a technologický Nasdaq ztrácí 1,1 %. V rámci širšího indexu S&P 500 padají téměř všechny sektory s výjimkou utilit (+0,2 %). Nejhlubší ztrátu zaznamenávají zpracovatelé komodit, a to ve výši 1,5 %.
• Sníží Bank of England úrokové sazby?
  Britská libra se nachází v obtížné pozici, protože tento týden řada obchodníků očekává od Bank of England rozhodné kroky. Většina ekonomů předpokládá, že britská centrální banka na svém zasedání tento čtvrtek poprvé od začátku pandemie sníží sazby. Současná klíčová úroková sazba činí 5,25 %.
• Sníží RBA sazby? V úterý ráno čekejme volatilitu (FA + TA)
  V úterý v 6:30 ráno budou zveřejněny výsledky zasedání australské centrální banky RBA. Šance na pokles sazeb jsou vysoké, ale volatilita je zaručena, i kdyby se se sazbami nehýbalo.
• Sníží rekordní cenu zlata americké volby?
  Cena zlata v polovině října překonala 63 tisíc korun za trojskou unci. Dosažení šedesátitisícové mety očekávali odborníci až koncem roku. Co žene cenu zlata nahoru a čeká ji pokles?
• Sníží Trump cla na Čínu už během dvou dní? A zasadí celní políček svému stoupenci Mileiovi?
  Americký prezident Donald Trump říká, že už během dvou dní zavede další sadu cel. Tentokrát půjde o takzvaná reciproční cla. Dorovnával by tedy americká cla s těmi, jež na USA uplatňují jiné země. Například EU uvaluje na auta z USA čtyřikrát vyšší clo než USA na auta z EU – zatímco EU desetiprocentní, Amerika jen 2,5procentní. Tento rozdíl chce Trump smazat. A zdaleka nejen u aut, pochopitelně. Byť se dají najít některé položky, například mezi surovinami, jejichž dovoz z EU zatěžují USA vyšším clem, než je tomu opačně.