Snížení sazeb Fedu a průlom v krizi na Ukrajině podpoří finanční trhy (možný pokles bitcoinu a #USDX)

Čtěte více

• Snížení DPH na nealko a osvobození spropitného připraví státní rozpočet o 2 až 3 miliardy ročně. Kontrola marží řetězců následuje kroky Maďarska či Rumunska
  Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.
• Snížení DPH na potraviny je zrádné, potraviny by dlouhodobě zlevnit nemuselo. Naopak, mohlo by je zdražit nad nynější úroveň, řetězce se marže zjevně navyšují už teď
  Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.
• Snížení hodnoty bitcoinu o polovinu je pro Saylorovu MicroStrategy příznivé
  Analytici předpovídají, že další předhalvingová rally bitcoinu by mohla začít v příštích čtyřech měsících.
• Snížení inflace v Evropě a dobré údaje o zaměstnanosti v USA podpoří poptávku po rizikových aktivech
  Nedávné události ukazují, že investoři zcela přešli od tématu "omikron" k příslibu Fedu na konci prosincového zasedání, zejména k očekávanému trojímu zvýšení úrokových sazeb v letošním roce.
• Snížení inflace v USA nemusí nutně vést k pauze ve zvyšování sazeb Fedu
  Dnes začíná dvoudenní zasedání Fedu ohledně měnové politiky, které by mohlo mít negativní i pozitivní dopady na globální finanční trhy. Oznámení týkající se konce cyklu zvyšování úrokových sazeb, po kterém bude následovat období snižování sazeb, pravděpodobně povede k nárůstu poptávky po akciích a oslabení dolaru.
• SNÍŽENÍ MÍRY ÚROKOVÝCH SAZEB ECB PODPOŘILO AKCIE
  Pár EUR/USD ztratil více než 100 bodů v důsledku snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou o 0,25% na...
• Snížení nákupu aktiv zrychlíme, oznámil Powell. Ekonomika USA je již dostatečně silná
  Turecká lira v tomto týdnu opět zaznamenala pokles na historická minima. Od začátku roku lira “ztratila“ vůči americkému dolaru okolo 47 %. Tamní centrální banka se proto rozhodla k intervencím na devizovém trhu ve snaze zastavit nebo aspoň zmínit pokles své měny.
• Snížení ratingu čínského dluhu ukrajuje důvěru v růst čínské ekonomiky
  Agentura Moody?s snížila rating čínského státního dluhu o jeden stupeň z Aa3 na A1. Jde o první takový krok od roku 1989, kdy byla čínská ekonomika zhruba na 1 % své současné velikosti. Pro porovnání, hodnocení A1 mají od agentury Moody?s také Japonsko a Izrael, a toto hodnocení představuje střední kategorii na investiční stupnici. Stejný rating A1 drží pro čínský dluh také agentura Fitch. Rating agentury S&P je o stupeň výš, avšak s negativním očekáváním.
• Snížení sazeb ČNB – spíš později než dříve
  Dnes zveřejněný záznam z posledního jednání bankovní rady ČNB zdůrazňuje proinflační rizika. Minulý čtvrtek centrální bankéři jednohlasně rozhodli o ponechání úrokových sazeb na současné úrovni. Základní repo sazba tak zůstává na 7 %.
• Snížení sazeb ECB – nejdříve v červnu
  V předchozím přehledu, který se zaměřil na sazby Fedu a projev předsedy Fedu Jeroma Powella, jsem dospěl k závěru, že trh ve středu učinil iracionální rozhodnutí snížit poptávku po americké měně. Zmínil jsem také, že situace ve čtvrtek byla trochu jiná kvůli zasedání Evropské centrální banky a prohlášení prezidentky ECB Christine Lagardeové. Je na čase pochopit, jestli měl trh ve čtvrtek důvod ke zvýšení poptávky po euru a – což je zajímavější – po libře.
• Snížení sazeb si polská centrální banka nechává v záloze
  Regionálním měnám dnešní den mnoho vzruchu neslibuje, Žádná data zveřejněna nebudou, takže se obchodování bude řídit spíše technickými faktory, přičemž trhy budou vyčkávat na večerní vystoupení prezidentky Fedu Janet Yellen.
• Snížení sazeb v září ve hře nebylo, jestřábí tón zatím přetrvává
  ČNB dle očekávání na dnešním zasedání úrokové sazby nezměnila. Další změna sazeb by již měla být směrem dolů. Možnost snížení úrokových sazeb již na tomto zasedání však na stole ještě nebyla. Současná stále vysoká úroveň meziroční inflace prostor pro pokles sazeb podle bankovní rady zároveň příliš nenabízí. Další kroky centrální banky budou podle guvernéra Michla záviset na nově zveřejněných datech a vyhodnocování prognózy a naplňování jejích rizik. Zároveň dodal, že osobně mu případné podstřelení inflačního cíle vlivem pozdějšího poklesu úrokových sazeb ve srovnání s prognózou ČNB nevadí. Podle nás k prvnímu snížení sazeb dojde až v příštím roce, a to v únoru o 50 bb. Rizika ve směru dřívějšího a rychlejšího poklesu sazeb však přetrvávají v souvislosti s rychlejším odezníváním inflace a útlumem ekonomické aktivity. Dnešní zasedání si ponechalo mírně jestřábí tón, nicméně možnost snížení sazeb v letošním roce nechalo stále ve hře, ačkoli silných indikací bylo poskromnu.
• SNÍŽENÍ SAZEB ZNAMENÁ PROBLÉM A NEJISTOTU 🩸 (PRAVDIVÝ POHLED NA TRHY)
  Týdenní videokomentář: akcie, indexy, Forex, komodity a kryptoměny.
• Snížení se zmocnilo světových obchodních platforem během včerejší obchodní seanci.
  Během včerejší obchodní seanci, americký investoři rozhodli zafixovat zisk z většiny akci do publikaci výsledků největ...
• Snížení schodku na příští rok je jen kosmetickou úpravou, nic neřeší
  Snížení plánovaného schodku na příští rok z 390 na 376,6 miliardy korun představuje pouze kosmetickou změnu. Rozhodně jakkoli zásadněji nezlepšuje vyhlídky českých veřejných na dosažení udržitelné dráhy svého dalšího vývoje. Aby bylo možné hovořit o započetí ozdravování veřejných financí, musel by schodek na příští rok činit nejvýše 200 miliard korun.
• Snížení spotřební daně na pohonné hmoty v ČR pomůže Orbánovi, Putinovi i oligarchovi Sečinovi – za cenu navýšení českého dluhu
  Česká vláda vyjadřuje nespokojenost s tím, jaké marže mají pohonné hmoty. Zatímco ještě v březnu, po prvním vyhodnocení kontrol marží, ministerstvo financí neshledalo žádné závažnější pochybení, nyní už je situace jiná. Marže čerpacích stanic jsou prý v řadě případů opravdu nadměrné, jak kritici upozorňují už v podstatě od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
• Snížení spotřební daně z paliv ani po měsíci čeští řidiči nepocítili. Vydělávají na něm ale hlavně polští a maďarští čerpadláři, kteří za rekordní marži prodávají produkci z ruské ropy
  Přesně před měsícem, tedy v poslední květnový den, se pohonné hmoty v Česku naposledy prodávaly za cenu bez snížené spotřební daně. Snížení spotřební daně, o 1,50 koruny na litr, k němuž došlo 1. června, motoristé v ČR prakticky vůbec nepocítili. V průměru se nyní pohonné hmoty – benzín a nafta dohromady – prodávají o 1,60 koruny za litr dráže než před snížením daně, tedy než právě v poslední květnový den.
• Snížení úrokových sazeb přispěje k oživení investiční aktivity na trhu
  Rok 2022 byl pro nemovitostní fondy včetně CREDITAS Nemovitostní I výjimečně úspěšný. Se zhodnocením ve výši 11,92 % nás vynesl na pozici jedničky v oblasti retailových nemovitostních fondů v České republice. I přes tento nesporný úspěch však víme, že letošní výnosy nemovitostních fondů nebudou dosahovat rekordních hodnot z předešlého roku. Předpokládáme, že se budou pohybovat v rozmezí 8 až 10 %.
• Snížení úrokových sazeb v eurozóně vyvíjí tlak na EUR/USD
  Možnost dřívějšího než očekávaného snížení úrokových sazeb v eurozóně spolu s nedávným výprodejem indexů vyvíjí tlak na měnový pár EUR/USD.
• Snížení úrokových sazeb v USA se blíží, akciím to prospívá
  Americký akciový trh uzavřel včerejší obchodování se ziskem. Index S&P 500 si polepšil o 0,4 %, technologický Nasdaq získal 0,3 % a Dow Jones uzavřel pouhou jednu setinu procenta nad středeční zavírací cenou. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejlépe vedlo trojici sektorů, které dosáhly zisky 0,8 %. Jsou jimi výrobci nezbytného zboží, finanční instituce a technologické firmy. Na opačné straně spektra se nacházely především telekomunikační společnosti se ztrátou 0,9 %.