Proč si lidé vlastně dávají dárky, nejen k Vánocům…? Jde o ryzí altruismus, nebo sledují vlastní zájem a není to náhodou v rozporu s tím, co pohání jednotlivé ekonomiky?

Čtěte více

• Proč se rozevírají nůžky mezi českým a německým průmyslem?
  Poslední dva měsíce se nálada v českém průmyslu podle průzkumů Českého statistického úřadu poměrně překvapivě vylepšila. Jak moc brát tato čísla vážně, by měl ukázat tento týden také výsledek zářijového indexu nákupních manažerů v českém průmyslu. Pokud ukáže i on podruhé v řadě vylepšení, půjde o zajímavý signál - Česko jako by začalo ignorovat setrvalý pokles nálady v německém průmyslu, kde nálada v září spadla do blízkosti ročních minim. Je to vůbec představitelné?
• Proč se rozevírají nůžky mezi ekonomikou USA a eurozónou a co s tím
  Globální ekonomická situace, jak ji prezentuje hospodářský výhled MMF, ukazuje na stabilní, ale utlumený růst v příštím roce. MMF tak předpovídá na rok 2025 celosvětový hospodářský růst ve výši 3,2 %. Ovšem s rozdílnou dynamikou. Zejména rozevírající se nůžky mezi Spojenými státy a Evropou budí u nás ekonomů rozpaky. Jaké jsou hlavní faktory tohoto vývoje? Kde se může vhodnými kroky podařit situaci zásadněji zlepšit?
• Proč se rozevírají nůžky mezi měnovou politikou v USA a v Evropě?
  Měnová politika Spojených států a eurozóny byla v posledních pěti letech nebývale sladěná. Bylo to do značné míry dané tím, že obě ekonomiky čelily podobnému šoku v podobě pandemie COVID-19, který na obou březích Atlantiku vyvolal dlouho nevyzkoušený nabídkový/produkční inflační šok.
• Proč se řešení řeckého problému nedočkáme
  Řecko je otazníkem, který tu s námi bude ještě dlouho a dlouho. I když nyní dojde ke krátkodobé dohodě, budeme muset o...
• Proč se staly kovy velmi nedostatkovým zbožím?
  Řada problému otřásla trhy s kovy a opět zvýšila strach o křehkost skladovacích a přepravních sítí, které mají v průmyslovém hospodářství důležitou roli. Poslední události ovlivnily spoustu nejprestižnějších světových obchodních domů a odhalily nedostatky nad sklady, které jsou napojené na Londýnskou burzu kovů.
• Proč se stává japonský vládní dluh hrozbou?
  Japonské vládní zadlužení představuje jedno z nejvážnějších fiskálních rizik mezi vyspělými ekonomikami. Dluh země dlouhodobě přesahuje 260 % HDP, což je suverénně nejvyšší úroveň mezi členy OECD. Pro srovnání – zadlužení USA se pohybuje kolem 124 % HDP a Německa přibližně na 65 % HDP. Tento extrémní dluh je výsledkem desetiletí rozpočtových deficitů, stárnutí populace a dlouhodobé stimulace ekonomiky prostřednictvím fiskálních i měnových nástrojů.
• Proč se v rámci diverzifikace zaměřit na Asii?
  Asijské ekonomiky dnes zajišťují přibližně 60 % světového růstu HDP. Nabízejí přitom cykly, které nejsou korelované se Západem, rozmanité měny i sektorovou expozici, kterou na západních trzích nenajdeme.
• Proč se Warren Buffett mýlí, pokud jde o kryptoměny?
  Navzdory tomu, že mnoho lidí na poučení Warrena Buffetta o investování dá, je generální ředitel společnosti Berkshire Hathaway dlouhodobě kritizován krypto komunitou kvůli svému postoji k aktivům, jako je Bitcoin, o kterých prohlásil, že jim chybí vnitřní hodnota a jsou ,,jedem na krysy”.
• Proč schválení Bitcoin ETF nebude událostí, která bude “prodávat zprávy”? 
  Kryptoměnoví nadšenci netrpělivě očekávají rozhodnutí Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) o Bitcoin ETF, což v komunitě vyvolalo vlnu spekulací.
• Proč si letos tolik připlatíme za rohlík, máslo a další potraviny? Vydejme se na „stopu zdražování“, skončíme u obvyklých podezřelých
  Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, teď trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba až na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí.
• Proč tam, kde nejvíce řádili nacisté, dnes vzývají Putina? Odpovídají letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii
  Letošní laureáti Nobelovy ceny se obracejí do historie, aby analyzovali současnost, a například doložili důležitost středních vrstev pro rozvoj společnosti. Zjišťují třeba, že v místech v Rusku, kde řádili nacisté, volí dnes lidé častěji komunisty.
• Proč Tesla zanevírá na bitcoiny? Ráda by čerpala dotace z programu podpory obnovitelným zdrojům, který Bidenova administrativa právě rozšiřuje
  Automobilka Tesla se přihlásila do mnohamiliardového dotačního programu podpory obnovitelných zdrojů, uvádějí zdroje agentury Reuters. Administrativa prezidenta Joea Bidena jej totiž nyní hodlá rozšířit nejvýraznějším způsobem od jeho vzniku za vlády administrativy prezidenta George Bushe mladšího. Mohla by tak do něj zahrnout právě i Teslu a další výrobce elektromobilů.
• Proč to bylo Rusko, a ne Ukrajina, které zavřelo Maďarsku a Slovensku ropné kohoutky? A proč Maďarsko a Slovensko mohou i přesto být těmi, kdo se smějí naposled, tedy nejlépe? Aneb o co ve skutečnosti jde v „letní ropné kauze“
  Tento týden vyšlo celkem nečekaně najevo, že to podle všeho byla ruská strana, a nikoli Ukrajina, která zavřela Maďarům a Slovákům kohoutky s ropou. Ale buďme přesní. Zavřela pouze kohoutky s ropou, kterou dodává ruská soukromá firma Lukoil. Takže ropa jiných ruských firem, například Kremlem přímo ovládaného podniku Rosněfť, proudí přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska i do Česka dále.
• Proč trhy svírá zvýšená riziková averze?
  Nálada na finančních trzích není v posledních seancích zrovna přívětivá. Evropské akcie dnes klesají už čtvrtou seanci...
• Proč Trump včera se cly tak náhle otočil? Zradil jej dolar – oslaboval, když měl posilovat
  Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Včera odpoledne středoevropského času bylo stále patrnější, že obchodní válku, kterou rozjela, nemá plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zradila. Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslaboval. Třeba česká koruna si vůči němu včera kolem půl čtvrté odpolední středoevropského času připisovala výrazné takřka procento.
• Proč ubývá mladých řidičů, když jich přitom na venkově žije stále více? Mladých lidí ubylo obecně, nechtějí tolik přebírat zodpovědnost za svůj život a prchli na sítě
  Čeští řidiči stárnou, mladých lidí do 25 let za volantem ubývá, informuje dnes ČTK na základě dat ministerstva dopravy. Zatímco v roce 2014 vlastnilo řidičský průkaz asi 68 procent všech lidí od 18 do 25 let, nyní je to necelých 61 procent. Průměrný věk držitele řidičského průkazu v ČR je oproti roku 2014 o tři roky vyšší, a to přes 48 let.
• Proč Ukrajina sankcionuje jen jednu ruskou ropnou společnost, soukromý Lukoil, a ne také státní Rosněfť? Přitom Rosněfť vozí do své německé rafinérie ropu údajně z Kazachstánu, která může být ve skutečnosti ruská
  Houstnoucí střet mezi Maďarskem a Slovenskem na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé ohledně dovozu ruské ropy přes její území je pozoruhodný i z jednoho spíše přehlíženého důvodu. Ukrajina totiž nesankcionuje ruskou ropu jako takovou. Ukrajina sankcionuje pouze ropu jedné ruské společnosti, a to Lukoilu. To je podstatný rozdíl. Neboť ropa jiné ruské společnosti, Rosněfti, přes Ukrajinu ropovodem Družba v klidu teče dále. I když je to ropa ruská stejně jako ta od Lukoilu.
• Proč uprostřed energetické krize nestoupá cena ropy?
  Počet případů covidu-19 v Číně prudce roste a ceny ropy klesají. IEA varuje, že nejhorší energetická krize nás teprve čeká. Ropa WTI klesla o téměř 2 % a obchodovala se okolo 102 USD za barel. Medvědí nálada zjevně pronikla do komodit, protože v Číně vzrostl počet případů koronaviru. Také hrozící americká inflace přiživuje obavy ohledně výhledu poptávky. Pokračující růst dolaru zvýšil tlak, takže ropa byla pro investory méně atraktivní.
• Proč Vánoce hýbou spotřebitelskými výdaji jako nic jiného, i když jsou spojeny s nezměrným plýtváním?
  Kdyby svět obydlovali pouze ekonomové, Santa ani Ježíšek by dávno neexistovali.
• Proč Velké ropné společnosti nevadí přísná regulace
  I když sliby Donalda Trumpa o zrušení regulací z období Joe Bidena mohou znít jako dobrá zpráva pro ropný průmysl, největším producentům ropy to nutně neprospívá. Regulace jako poplatek za metan, zavedený v rámci Inflation Reduction Act, ukládají pokuty za nadměrné emise metanu, počínaje částkou 900 USD za tunu v roce 2024 a zvyšující se na 1 500 USD v roce 2026. Zajímavé je, že velké společnosti jako Exxon Mobil a TotalEnergies tyto pravidla podpořily, protože přísnější regulace často zvýhodňují větší firmy, které si mohou dovolit splnit požadavky, což nutí menší společnosti odejít nebo se spojit.