Milton Friedman - obhájce minimálních zásahů státu do ekonomiky

Proslulý americký liberální ekonom a zakladatel monetarismu Milton Friedman, který zemřel před 20 lety, 16. listopadu 2006 v 94 letech, ve svých teoriích vždy bojoval proti nadměrné moci státu a naopak podporoval zodpovědnost jednotlivce za vlastní osud. Tento nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1976 byl mnohými považován za nejvlivnějšího ekonoma 20. století a jeho práce významně ovlivnila řadu světových ekonomik. K jeho názorům se z českých politiků hlásil například Václav Klaus.

"Čím méně prostoru necháte vládě, aby ovlivňovala vaše životy, a čím více zodpovědnosti vezmete do svých rukou, tím svobodnější a bohatší budete," vysvětlovala legenda světového liberalismu jednu ze základních myšlenek svého díla. Friedman, zarputilý odpůrce socialismu a přílišných zásahů státu do ekonomiky, pravidelně zdůrazňoval, že stát má jen dva základní úkoly: národní obranu a ochranu svobodného podnikání. Všechno ostatní může podle něj efektivněji a lépe zajistit trh.

"Jediné plus, co může vláda udělat pro ekonomiku, je nepřekážet jí. Kdykoliv vláda někomu 'pomáhá', dělá to na úkor někoho jiného, jde vždycky jen a pouze o přerozdělování," říkal Friedman, který se proslavil svou teorií monetarismu. Podle této teorie je stabilní růst peněžní nabídky klíčovým faktorem ovlivňování inflace a recese. Doporučoval, aby vznikalo pokud možno co nejméně společných peněz, o jejichž rozdělování rozhodují ti, kteří je nevytvořili: "Když někam vstoupí vláda, musíme si jen pořádně držet peněženky". Kritika emeritního profesora Chicagské univerzity se zaměřovala také proti vysokým daním a celním a jiným bariérám ve světovém obchodě.

Zpočátku se Friedmanovy myšlenky setkávaly s nesouhlasem a dlouho se o něm hovořilo jako o outsiderovi vzdálenému realitě. Zejména jej kritizovali stoupenci keynesiánské teorie, která prosazovala naopak nevyhnutelnost státních zásahů do hospodářství. Friedman si však většinou stál za svým a od 60. let začal ve světové ekonomii převládat "jeho" neoliberální směr.

V 80. letech podporoval předvolební boj republikána Ronalda Reagana, který po svém zvolení prezidentem v roce 1980 velkou část učení Chicagské školy převzal do své hospodářské politiky. Friedman také radil například konzervativní britské premiérce Margaret Thatcherové či chilskému diktátorovi Augustu Pinochetovi. Jako duchovní otec neoliberální hospodářské politiky se brzy stal terčem veřejné kritiky, což mu ale nevadilo. A ani v 90. letech nepřestal šířit své názory. Jako neevropan se například skepticky vyjadřoval k euru.

Milton Friedman se narodil 31. července 1912 v Brooklynu v New Yorku rodičům židovského původu, kteří do USA emigrovali ze Zakarpatské Rusi. Vystudoval matematiku a ekonomii na malé soukromé Rutgersově univerzitě. Důležitým v jeho životě se stal rok 1932, kdy obdržel stipendium na katedře ekonomie Chicagské univerzity. Téhož roku se navíc seznámil se svou budoucí ženou Rose, s níž měl syna a dceru.

V roce 1937 začal pracovat jako asistent proslulého amerického ekonoma Simona Kuznetse v Národním úřadu pro hospodářský výzkum. Po tříletém působení na ministerstvu financí USA, na němž se věnoval daňové problematice, se roku 1948 stal profesorem ekonomie na Chicagské univerzitě. Na ní přednášel až do roku 1979, s univerzitou ale nepřestal spolupracovat ani poté.

V roce 1976 se stal nositelem Nobelovy ceny za ekonomii. K jeho nejvýznamnějším pracím patří Eseje v pozitivní ekonomii (1953), Kapitalismus a svoboda (1962) a Teoretický rámec pro měnovou analýzu (1971).

Při návštěvě České republiky v roce 1997 přijal čestný doktorát Vysoké školy ekonomické v Praze.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Miliardář Soros věří, že na brexit nedojde
  Americký miliardář a filantrop George Soros doufá, že odchod Británie z Evropské unie se neuskuteční, protože by na něm tratily obě strany. Britové podle něj ale ještě mohou své rozhodnutí změnit. Názory muže, který stál před 25 lety za spekulativním útokem na britskou libru, přineslo internetové vydání francouzského listu Le Figaro.
• Miliardářští majitelé bunkrů se připravují na nejhorší
  Jsou mezi nimi nejslavnější jména na světě - od technologických miliardářů a celebrit, až po lékaře a právníky a bezpočet titánů obchodního světa. Všichni ale mají jedno společné - neskutečné podzemní bunkry vybavené luxusním zařízením včetně plaveckých bazénů, bowlingových heren či střelnic, napsal zpravodajský server Forbes. Vzhledem k nynější světové krizi kvůli šíření koronaviru přešli majitelé bunkrů do nejvyšší pohotovosti a připravují své rodiny nejméně na šest měsíců pod zemí. Neobávají se jaderné války či zásahu asteroidem, ale v první řadě občanských nepokojů.
• Miliardové tresty za machinace s kurzy
  Evropská komise (EK) dnes vyměřila pokutu 1,07 miliardy eur (27,5 miliardy Kč) pěti bankám za účast v kartelu. Týká se to ústavů Barclays, Citigroup, JPMorgan, MUFG a Royal Bank of Scotland, které v rámci dvou kartelů na promptním trhu manipulovaly s devizovými kurzy 11 měn, uvedla komise. Švýcarská banka UBS pokutě unikla, protože na existenci kartelových dohod komisi upozornila.
• Miliardový podvod J.O. Investment: Dalších 2500 podvedených, škoda je už přes dvě miliardy!
  V kauze pražské investiční společnosti J.O. Investment policie rozšířila stíhání všech tří obviněných o další skutky. Počet klientů, kteří jsou evidovaní jako poškození, vzrostl o 2500 lidí i firem a výše škody o více než 1,5 miliardy korun, uvádí policisté. Celková způsobená škoda tak podle kriminalistů pravděpodobně přesáhne částku 2,3 miliardy.
• Miliardový podvod J.O. Investment: Soud potrestal obžalované
  V kauze kolem společnosti J.O. Investment dnes Městský soud v Praze potrestal majitele firmy Jakuba Ortinského trestem vězení v délce devíti let a jednoho měsíce. Uložil mu navíc peněžitý trest 7,5 milionu korun. Dalším dvěma obžalovaným soud uložil pětileté vězení a peněžitý trest 4,5 milionu korun. Muži podle nepravomocného rozsudku podvedli více než 3700 klientů a 160 firem, od kterých vylákali téměř 2,4 miliardy korun. Ortinský se dnešního jednání nezúčastnil, na počátku hlavního líčení uvedl, že s obžalobou nesouhlasí. Jeho obhájce dnes novinářům řekl, že proti rozsudku podá odvolání. Z vyhlášení rozhodnutí se omluvili i zbylí obžalovaní.
• Miliardový podvod J.O. Investment! Tři obvinění nabízeli investice, peníze si ale nechávali
  Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili tři lidi z podvodu se škodou přes miliardu korun. Podle kriminalistů obvinění nabízeli investice na světových burzách, ve skutečnosti ale vůbec neinvestovali a vylákané peníze používali pro svou potřebu. Informoval o tom mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Podle policistů je poškozených 2060. Případ dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství, obviněným hrozí až deset let vězení.
• Miliony Američanů jsou bez podpory, Trump odmítá stimulační balík
  Miliony Američanů, kteří přišli v důsledku pandemie covidu-19 o zaměstnání, ode dneška ztratily nárok na mimořádnou podporu v nezaměstnanosti. Dosluhující prezident Donald Trump totiž odmítl podepsat stimulační ekonomický balík, který nedávno s velkou podporou schválily obě komory Kongresu po dlouhých vyjednáváních, na nichž se podílel i Trumpův ministr financí. Prezident požaduje větší jednorázový příspěvek pro Američany, nesouhlasí naopak s některými plánovanými výdaji federálního rozpočtu.
• Miliony Američanů neuspěly při registraci o podporu
  Milionům Američanů, kteří za současné pandemie přišli o práci, se nepodařilo registrovat, aby mohli pobírat podporu v nezaměstnanosti. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnilo levicově orientované středisko Economic Policy Institute (EPI). Na každých deset lidí, kteří o podporu úspěšně požádali, připadnou tři nebo čtyři jiní, kterým se registrovat nepovedlo, a dva další, co se o to ani nepokusili.
• Miliony britských domácností dostanou 650 liber vládní podpory
  Až osm milionů britských nízkopříjmových domácností obdrží od vlády finanční podporu o celkovém objemu 650 liber (asi 18.500 korun). Účelem projektu je podle dnešní tiskové zprávy britského ministerstva práce "ulevit (lidem) od vysokých životních nákladů".
• Miliony rodin v Británii čekají ekonomické potíže, varuje výzkumný ústav
  Miliony rodin v Británii čekají příští rok ekonomické potíže, které budou výsledkem vysokých plateb za energie, stagnace mezd a růstu daní. Ve své zprávě to dnes předpověděl analytický ústav Resolution Foundation, podle kterého lze v tomto smyslu hovořit o katastrofálním dopadu na životní úroveň. Ústav odhaduje, že v důsledku toho by se měly rodiny připravit na výpadek v příjmech v objemu 1200 liber (35.600 Kč) za rok.
• Mimořádný summit potvrdí souhlas 27 zemí EU s dohodou o brexitu
  Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie dnes potvrdí souhlas s tím, jak vyjednávači domluvili text smlouvy o vystoupení Británie z evropského bloku. Na mimořádném summitu v Bruselu také podpoří právně nezávaznou politickou deklaraci, v níž EU a Británie popisují, jaké smlouvy ohledně hospodářské a další spolupráce chtějí v příštích letech uzavřít.
• Mincovna USA prodala od počátku roku více zlatých mincí než loni
  Americká mincovna od počátku letošního roku prodala více zlatých mincí American Eagle než za celý loňský...
• Minimální hodinová mzda v Německu stoupne v přepočtu na téměř 300 Kč
  Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 Kč). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. Rozhodla o tom dnes dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.
• Minimální mzda v Německu má stoupnout
  Minimální hodinová mzda v Německu by začátkem příštího roku měla stoupnout o čtyři procenta na 8,84...
• Minimální mzda v Turecku stoupne o více než polovinu
  Minimální měsíční mzda v Turecku se od začátku příštího roku zvýší o 55 procent na 8500 lir (zhruba 10.400 Kč). Oznámil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Opatření má lidem pomoci čelit rostoucím životním nákladům, ekonomové se však podle serveru CNBC obávají, že povede k dalšímu růstu turecké inflace. Ta se nyní nachází nad 80 procenty.
• Ministerstvo financí dnes zveřejní výsledek hospodaření státu za 1Q
  Ministerstvo financí dnes zveřejní výsledek hospodaření státu za první čtvrtletí. Loni byl státní rozpočet na konci března v deficitu 166,2 miliardy korun, což byl nejhorší výsledek hospodaření od vzniku Česka. Letos byl po prvních dvou měsících roku rozpočtový schodek 102,5 miliardy korun, druhý nejhlubší po roce 2023.
• Ministerstvo financí: Na válku s Hamásem Izrael vynaloží v přepočtu 1,15 bil. Kč
  Válka Izraele s palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy bude stát židovský stát 200 miliard šekelů (1,15 bilionu Kč). S odvoláním na izraelské ministerstvo financí to včera napsal hospodářský deník Calcalist. Odhad, který odpovídá zhruba deseti procentům izraelského hrubého domácího produktu (HDP), podle listu vychází z předpokladu, že válka bude trvat osm až dvanáct měsíců a omezí se pouze na Gazu.
• Ministerstvo financí navrhlo rozpočet na rok 2025 se schodkem 230 miliard Kč
  Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo informace o návrhu zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.
• Ministerstvo financí navrhuje, aby ČEZ vyplatil vyšší dividendu za akcii
  Ministerstvo financí navrhuje, aby polostátní energetická společnost ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnost chce na červnové valné hromadě navrhnout dividendu 44 korun. Ministerstvo financí zároveň chce prodloužit termín pro výplatu dividendy o tři měsíce z 1. srpna na 1. listopadu, aby měla společnost dostatečný čas získat likviditu. Ministerstvo financí o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Stát chce vyšší příjem z dividendy do státního rozpočtu využít na kompenzaci vysokých cen energií občanům.
• Ministerstvo financí prodalo dluhopisy za 7,3 miliardy
  Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo ve dvou aukcích státní dluhopisy za 7,3 miliardy korun. Poptávka investorů byla výrazně vyšší, chtěli cenné papíry nakoupit v objemu 18,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukce organizovala. Do konce března se uskuteční ještě jedna vlna aukcí, celkem by prodeje státních dluhopisů za první čtvrtletí měly státu přinést 75 miliard korun.