Proč schválení Bitcoin ETF nebude událostí, která bude “prodávat zprávy”? 

Čtěte více

• Proč se rozevírají nůžky mezi ekonomikou USA a eurozónou a co s tím
  Globální ekonomická situace, jak ji prezentuje hospodářský výhled MMF, ukazuje na stabilní, ale utlumený růst v příštím roce. MMF tak předpovídá na rok 2025 celosvětový hospodářský růst ve výši 3,2 %. Ovšem s rozdílnou dynamikou. Zejména rozevírající se nůžky mezi Spojenými státy a Evropou budí u nás ekonomů rozpaky. Jaké jsou hlavní faktory tohoto vývoje? Kde se může vhodnými kroky podařit situaci zásadněji zlepšit?
• Proč se rozevírají nůžky mezi měnovou politikou v USA a v Evropě?
  Měnová politika Spojených států a eurozóny byla v posledních pěti letech nebývale sladěná. Bylo to do značné míry dané tím, že obě ekonomiky čelily podobnému šoku v podobě pandemie COVID-19, který na obou březích Atlantiku vyvolal dlouho nevyzkoušený nabídkový/produkční inflační šok.
• Proč se řešení řeckého problému nedočkáme
  Řecko je otazníkem, který tu s námi bude ještě dlouho a dlouho. I když nyní dojde ke krátkodobé dohodě, budeme muset o...
• Proč se staly kovy velmi nedostatkovým zbožím?
  Řada problému otřásla trhy s kovy a opět zvýšila strach o křehkost skladovacích a přepravních sítí, které mají v průmyslovém hospodářství důležitou roli. Poslední události ovlivnily spoustu nejprestižnějších světových obchodních domů a odhalily nedostatky nad sklady, které jsou napojené na Londýnskou burzu kovů.
• Proč se stává japonský vládní dluh hrozbou?
  Japonské vládní zadlužení představuje jedno z nejvážnějších fiskálních rizik mezi vyspělými ekonomikami. Dluh země dlouhodobě přesahuje 260 % HDP, což je suverénně nejvyšší úroveň mezi členy OECD. Pro srovnání – zadlužení USA se pohybuje kolem 124 % HDP a Německa přibližně na 65 % HDP. Tento extrémní dluh je výsledkem desetiletí rozpočtových deficitů, stárnutí populace a dlouhodobé stimulace ekonomiky prostřednictvím fiskálních i měnových nástrojů.
• Proč se stříbro opět vrací do centra pozornosti investorů?
  Bank of America (BoA) stanovuje prognózu ceny stříbra pro rok 2026 na 309 USD za unci. V širším kontextu to podporuje i předchozí dynamika ceny, která se po 4 letech konsolidace výrazně změnila. Během roku 2025 došlo k posunu hodnoty tohoto drahého kovu z úrovní kolem 29 USD až nad hranici 74 USD za unci. Růstový trend výrazně překonal očekávání trhu a definitivně narušil vnímání stříbra jako pomalého či druhotného kovu v pozadí zlata. Co však stojí za odvážným tvrzením BoA?
• Proč se v rámci diverzifikace zaměřit na Asii?
  Asijské ekonomiky dnes zajišťují přibližně 60 % světového růstu HDP. Nabízejí přitom cykly, které nejsou korelované se Západem, rozmanité měny i sektorovou expozici, kterou na západních trzích nenajdeme.
• Proč se Warren Buffett mýlí, pokud jde o kryptoměny?
  Navzdory tomu, že mnoho lidí na poučení Warrena Buffetta o investování dá, je generální ředitel společnosti Berkshire Hathaway dlouhodobě kritizován krypto komunitou kvůli svému postoji k aktivům, jako je Bitcoin, o kterých prohlásil, že jim chybí vnitřní hodnota a jsou ,,jedem na krysy”.
• Proč se zlato obchoduje pod hranicí 4 000 dolarů?
  Zlato se nadále obchoduje těsně pod hranicí 4 000 dolarů za unci po ostrém výprodeji na začátku tohoto týdne, protože pokrok v obchodních jednáních mezi USA a Čínou oslabil poptávku po aktivech považovaných za bezpečné přístavy.
• Proč se zlato vrátilo k růstu
  Cena zlata se po výrazné korekci vrátila k růstu, protože obchodníci uvítali zprávy o dohodě mezi USA a Íránem o ukončení války, což částečně snížilo inflační rizika.
• Proč si letos tolik připlatíme za rohlík, máslo a další potraviny? Vydejme se na „stopu zdražování“, skončíme u obvyklých podezřelých
  Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, teď trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba až na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí.
• Proč si lidé vlastně dávají dárky, nejen k Vánocům…? Jde o ryzí altruismus, nebo sledují vlastní zájem a není to náhodou v rozporu s tím, co pohání jednotlivé ekonomiky?
  Zdá se to být poněkud paradox. Motorem jakékoli tržní ekonomiky je to, že lidé v jejím rámci – v rámci trhu – sledují svůj vlastní zájem. Myslí na sebe a svůj užitek. Na svůj zisk. Pokud však nebudou poskytovat užitek ostatním, zisku nedosáhnou. Ti ostatní si svůj užitek kupují za peníze a ty tvoří zisk. Zákazníkův „užitek“ v podobě housky, která zažene hlad, představuje pekařův zisk. To ale ještě není ten paradox. Tím ovšem je to, že každoroční vrcholnou sezónu jakékoli západní tržní ekonomiky představují Vánoce.
• Proč Spojené arabské emiráty opouštějí kartel OPEC právě dnes, právě v době války v Perském zálivu, kdy je cena ropy nejvýše od roku 2022?
  1) cena ropy je vysoko kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu, takže krok Emirátů ji nesníží (pokud by průliv otevřený byl, cena ropy by kvůli odchodu Emirátů spadla, takže by si ještě více nahněvaly “velkého souseda”, Saúdskou Arábii)
• Proč tam, kde nejvíce řádili nacisté, dnes vzývají Putina? Odpovídají letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii
  Letošní laureáti Nobelovy ceny se obracejí do historie, aby analyzovali současnost, a například doložili důležitost středních vrstev pro rozvoj společnosti. Zjišťují třeba, že v místech v Rusku, kde řádili nacisté, volí dnes lidé častěji komunisty.
• Proč teď tolik zdražují hypotéky, když banky peníze na ně stejně vytvářejí „z ničeho“, pouhým stisknutím klávesnice počítače?
  Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?
• Proč tentokrát bezpečné přístavy selhávají
  V dobách, kdy trhy ovládnou nervozita a strach, se investoři obvykle obracejí k takzvaným bezpečným přístavům. Mezi nejznámější patří zlato, státní dluhopisy nebo měny, jako jsou americký dolar, japonský jen a švýcarský frank. Současná situace na trzích přitom přesně odpovídá období, kdy investoři od rizika ustupují. Většina těchto tradičních bezpečných přístavů však tentokrát nefunguje tak, jak jsou investoři zvyklí. Proč?
• Proč Tesla zanevírá na bitcoiny? Ráda by čerpala dotace z programu podpory obnovitelným zdrojům, který Bidenova administrativa právě rozšiřuje
  Automobilka Tesla se přihlásila do mnohamiliardového dotačního programu podpory obnovitelných zdrojů, uvádějí zdroje agentury Reuters. Administrativa prezidenta Joea Bidena jej totiž nyní hodlá rozšířit nejvýraznějším způsobem od jeho vzniku za vlády administrativy prezidenta George Bushe mladšího. Mohla by tak do něj zahrnout právě i Teslu a další výrobce elektromobilů.
• Proč thajský baht sílí navzdory slabé ekonomice
  Thajský baht míří k největšímu ročnímu posílení vůči dolaru za posledních osm let, i když thajská ekonomika zůstává pod tlakem. Právě tenhle rozpor je důvod, proč měna teď budí tolik pozornosti.
• 🎥 Proč TLT a jiné dluhopisové ETF (IDTL, DTLA) padají, když výnosy rostou?
  Dluhopisový trh láká celou řadu investorů. Včetně těch pasivních, kteří diverzifikují portfolio pomocí ETF na různé balíky státních dluhopisů.
• Proč to bylo Rusko, a ne Ukrajina, které zavřelo Maďarsku a Slovensku ropné kohoutky? A proč Maďarsko a Slovensko mohou i přesto být těmi, kdo se smějí naposled, tedy nejlépe? Aneb o co ve skutečnosti jde v „letní ropné kauze“
  Tento týden vyšlo celkem nečekaně najevo, že to podle všeho byla ruská strana, a nikoli Ukrajina, která zavřela Maďarům a Slovákům kohoutky s ropou. Ale buďme přesní. Zavřela pouze kohoutky s ropou, kterou dodává ruská soukromá firma Lukoil. Takže ropa jiných ruských firem, například Kremlem přímo ovládaného podniku Rosněfť, proudí přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska i do Česka dále.