Proč se Warren Buffett mýlí, pokud jde o kryptoměny?

Čtěte více

• Proč se Fed dal na holubičí cestu?
  roč to Fed udělal? Proč Fed ve středu vydal tak šokující holubičí prohlášení a předpovědi a překvapil ty z nás, kdo tak toužebně očekávali trochu víc jestřábí postoj?
• Proč se nákaza koronavirem šíří zrovna z Wu-chanu? Čína má jiné priority než hygienu, lidé si tam nedůvěřují
  Svět opět čelí hrozbě globální pandemie. Zatím si nákaza koronavirem vyžádala sedmnáct obětí, nakažených jsou však možná už tisíce. Šíří se z čínského města Wu-chan, které je technologickým hubem vnitrozemské Číny a sídlem jedné z neprestižnějších tamních technických univerzit. Je to město lidnatější než New York nebo Londýn a od dneška též město v karanténě. A v chaosu a v panice. Zůstává otázkou, zda se šíření nákazy podaří zastavit, či zda přeroste v potenciálně celosvětovou pandemii.
• Proč se na růst kryptoměny Cardano vyplatí počkat?
  Růst Cardana od jeho spuštění v roce 2015 provází nejistota. Ether (ETH-USD), blockchainový token Etherea, se tehdy v té době obchodoval za méně než 1 dolar za minci a v současné době má jednotkovou hodnotu 3 294 dolarů. ADA, token blockchainu Cardano (ADA-USD), má v současné době hodnotu pouhých 1,15 dolaru za jednotku po všech těch letech.
• Proč se rozevírají nůžky mezi českým a německým průmyslem?
  Poslední dva měsíce se nálada v českém průmyslu podle průzkumů Českého statistického úřadu poměrně překvapivě vylepšila. Jak moc brát tato čísla vážně, by měl ukázat tento týden také výsledek zářijového indexu nákupních manažerů v českém průmyslu. Pokud ukáže i on podruhé v řadě vylepšení, půjde o zajímavý signál - Česko jako by začalo ignorovat setrvalý pokles nálady v německém průmyslu, kde nálada v září spadla do blízkosti ročních minim. Je to vůbec představitelné?
• Proč se rozevírají nůžky mezi ekonomikou USA a eurozónou a co s tím
  Globální ekonomická situace, jak ji prezentuje hospodářský výhled MMF, ukazuje na stabilní, ale utlumený růst v příštím roce. MMF tak předpovídá na rok 2025 celosvětový hospodářský růst ve výši 3,2 %. Ovšem s rozdílnou dynamikou. Zejména rozevírající se nůžky mezi Spojenými státy a Evropou budí u nás ekonomů rozpaky. Jaké jsou hlavní faktory tohoto vývoje? Kde se může vhodnými kroky podařit situaci zásadněji zlepšit?
• Proč se rozevírají nůžky mezi měnovou politikou v USA a v Evropě?
  Měnová politika Spojených států a eurozóny byla v posledních pěti letech nebývale sladěná. Bylo to do značné míry dané tím, že obě ekonomiky čelily podobnému šoku v podobě pandemie COVID-19, který na obou březích Atlantiku vyvolal dlouho nevyzkoušený nabídkový/produkční inflační šok.
• Proč se řešení řeckého problému nedočkáme
  Řecko je otazníkem, který tu s námi bude ještě dlouho a dlouho. I když nyní dojde ke krátkodobé dohodě, budeme muset o...
• Proč se staly kovy velmi nedostatkovým zbožím?
  Řada problému otřásla trhy s kovy a opět zvýšila strach o křehkost skladovacích a přepravních sítí, které mají v průmyslovém hospodářství důležitou roli. Poslední události ovlivnily spoustu nejprestižnějších světových obchodních domů a odhalily nedostatky nad sklady, které jsou napojené na Londýnskou burzu kovů.
• Proč se stává japonský vládní dluh hrozbou?
  Japonské vládní zadlužení představuje jedno z nejvážnějších fiskálních rizik mezi vyspělými ekonomikami. Dluh země dlouhodobě přesahuje 260 % HDP, což je suverénně nejvyšší úroveň mezi členy OECD. Pro srovnání – zadlužení USA se pohybuje kolem 124 % HDP a Německa přibližně na 65 % HDP. Tento extrémní dluh je výsledkem desetiletí rozpočtových deficitů, stárnutí populace a dlouhodobé stimulace ekonomiky prostřednictvím fiskálních i měnových nástrojů.
• Proč se v rámci diverzifikace zaměřit na Asii?
  Asijské ekonomiky dnes zajišťují přibližně 60 % světového růstu HDP. Nabízejí přitom cykly, které nejsou korelované se Západem, rozmanité měny i sektorovou expozici, kterou na západních trzích nenajdeme.
• Proč se zlato obchoduje pod hranicí 4 000 dolarů?
  Zlato se nadále obchoduje těsně pod hranicí 4 000 dolarů za unci po ostrém výprodeji na začátku tohoto týdne, protože pokrok v obchodních jednáních mezi USA a Čínou oslabil poptávku po aktivech považovaných za bezpečné přístavy.
• Proč schválení Bitcoin ETF nebude událostí, která bude “prodávat zprávy”? 
  Kryptoměnoví nadšenci netrpělivě očekávají rozhodnutí Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) o Bitcoin ETF, což v komunitě vyvolalo vlnu spekulací.
• Proč si letos tolik připlatíme za rohlík, máslo a další potraviny? Vydejme se na „stopu zdražování“, skončíme u obvyklých podezřelých
  Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, teď trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba až na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí.
• Proč si lidé vlastně dávají dárky, nejen k Vánocům…? Jde o ryzí altruismus, nebo sledují vlastní zájem a není to náhodou v rozporu s tím, co pohání jednotlivé ekonomiky?
  Zdá se to být poněkud paradox. Motorem jakékoli tržní ekonomiky je to, že lidé v jejím rámci – v rámci trhu – sledují svůj vlastní zájem. Myslí na sebe a svůj užitek. Na svůj zisk. Pokud však nebudou poskytovat užitek ostatním, zisku nedosáhnou. Ti ostatní si svůj užitek kupují za peníze a ty tvoří zisk. Zákazníkův „užitek“ v podobě housky, která zažene hlad, představuje pekařův zisk. To ale ještě není ten paradox. Tím ovšem je to, že každoroční vrcholnou sezónu jakékoli západní tržní ekonomiky představují Vánoce.
• Proč tam, kde nejvíce řádili nacisté, dnes vzývají Putina? Odpovídají letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii
  Letošní laureáti Nobelovy ceny se obracejí do historie, aby analyzovali současnost, a například doložili důležitost středních vrstev pro rozvoj společnosti. Zjišťují třeba, že v místech v Rusku, kde řádili nacisté, volí dnes lidé častěji komunisty.
• Proč Tesla zanevírá na bitcoiny? Ráda by čerpala dotace z programu podpory obnovitelným zdrojům, který Bidenova administrativa právě rozšiřuje
  Automobilka Tesla se přihlásila do mnohamiliardového dotačního programu podpory obnovitelných zdrojů, uvádějí zdroje agentury Reuters. Administrativa prezidenta Joea Bidena jej totiž nyní hodlá rozšířit nejvýraznějším způsobem od jeho vzniku za vlády administrativy prezidenta George Bushe mladšího. Mohla by tak do něj zahrnout právě i Teslu a další výrobce elektromobilů.
• Proč to bylo Rusko, a ne Ukrajina, které zavřelo Maďarsku a Slovensku ropné kohoutky? A proč Maďarsko a Slovensko mohou i přesto být těmi, kdo se smějí naposled, tedy nejlépe? Aneb o co ve skutečnosti jde v „letní ropné kauze“
  Tento týden vyšlo celkem nečekaně najevo, že to podle všeho byla ruská strana, a nikoli Ukrajina, která zavřela Maďarům a Slovákům kohoutky s ropou. Ale buďme přesní. Zavřela pouze kohoutky s ropou, kterou dodává ruská soukromá firma Lukoil. Takže ropa jiných ruských firem, například Kremlem přímo ovládaného podniku Rosněfť, proudí přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska i do Česka dále.
• Proč trhy svírá zvýšená riziková averze?
  Nálada na finančních trzích není v posledních seancích zrovna přívětivá. Evropské akcie dnes klesají už čtvrtou seanci...
• Proč Trump včera se cly tak náhle otočil? Zradil jej dolar – oslaboval, když měl posilovat
  Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Včera odpoledne středoevropského času bylo stále patrnější, že obchodní válku, kterou rozjela, nemá plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zradila. Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslaboval. Třeba česká koruna si vůči němu včera kolem půl čtvrté odpolední středoevropského času připisovala výrazné takřka procento.
• Proč ubývá mladých řidičů, když jich přitom na venkově žije stále více? Mladých lidí ubylo obecně, nechtějí tolik přebírat zodpovědnost za svůj život a prchli na sítě
  Čeští řidiči stárnou, mladých lidí do 25 let za volantem ubývá, informuje dnes ČTK na základě dat ministerstva dopravy. Zatímco v roce 2014 vlastnilo řidičský průkaz asi 68 procent všech lidí od 18 do 25 let, nyní je to necelých 61 procent. Průměrný věk držitele řidičského průkazu v ČR je oproti roku 2014 o tři roky vyšší, a to přes 48 let.