Proč trhy svírá zvýšená riziková averze?

Čtěte více

• Proč se zlato vrátilo k růstu
  Cena zlata se po výrazné korekci vrátila k růstu, protože obchodníci uvítali zprávy o dohodě mezi USA a Íránem o ukončení války, což částečně snížilo inflační rizika.
• Proč schválení Bitcoin ETF nebude událostí, která bude “prodávat zprávy”? 
  Kryptoměnoví nadšenci netrpělivě očekávají rozhodnutí Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) o Bitcoin ETF, což v komunitě vyvolalo vlnu spekulací.
• Proč si letos tolik připlatíme za rohlík, máslo a další potraviny? Vydejme se na „stopu zdražování“, skončíme u obvyklých podezřelých
  Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, teď trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba až na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí.
• Proč si lidé vlastně dávají dárky, nejen k Vánocům…? Jde o ryzí altruismus, nebo sledují vlastní zájem a není to náhodou v rozporu s tím, co pohání jednotlivé ekonomiky?
  Zdá se to být poněkud paradox. Motorem jakékoli tržní ekonomiky je to, že lidé v jejím rámci – v rámci trhu – sledují svůj vlastní zájem. Myslí na sebe a svůj užitek. Na svůj zisk. Pokud však nebudou poskytovat užitek ostatním, zisku nedosáhnou. Ti ostatní si svůj užitek kupují za peníze a ty tvoří zisk. Zákazníkův „užitek“ v podobě housky, která zažene hlad, představuje pekařův zisk. To ale ještě není ten paradox. Tím ovšem je to, že každoroční vrcholnou sezónu jakékoli západní tržní ekonomiky představují Vánoce.
• Proč Spojené arabské emiráty opouštějí kartel OPEC právě dnes, právě v době války v Perském zálivu, kdy je cena ropy nejvýše od roku 2022?
  1) cena ropy je vysoko kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu, takže krok Emirátů ji nesníží (pokud by průliv otevřený byl, cena ropy by kvůli odchodu Emirátů spadla, takže by si ještě více nahněvaly “velkého souseda”, Saúdskou Arábii)
• Proč tam, kde nejvíce řádili nacisté, dnes vzývají Putina? Odpovídají letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii
  Letošní laureáti Nobelovy ceny se obracejí do historie, aby analyzovali současnost, a například doložili důležitost středních vrstev pro rozvoj společnosti. Zjišťují třeba, že v místech v Rusku, kde řádili nacisté, volí dnes lidé častěji komunisty.
• Proč tentokrát bezpečné přístavy selhávají
  V dobách, kdy trhy ovládnou nervozita a strach, se investoři obvykle obracejí k takzvaným bezpečným přístavům. Mezi nejznámější patří zlato, státní dluhopisy nebo měny, jako jsou americký dolar, japonský jen a švýcarský frank. Současná situace na trzích přitom přesně odpovídá období, kdy investoři od rizika ustupují. Většina těchto tradičních bezpečných přístavů však tentokrát nefunguje tak, jak jsou investoři zvyklí. Proč?
• Proč Tesla zanevírá na bitcoiny? Ráda by čerpala dotace z programu podpory obnovitelným zdrojům, který Bidenova administrativa právě rozšiřuje
  Automobilka Tesla se přihlásila do mnohamiliardového dotačního programu podpory obnovitelných zdrojů, uvádějí zdroje agentury Reuters. Administrativa prezidenta Joea Bidena jej totiž nyní hodlá rozšířit nejvýraznějším způsobem od jeho vzniku za vlády administrativy prezidenta George Bushe mladšího. Mohla by tak do něj zahrnout právě i Teslu a další výrobce elektromobilů.
• Proč thajský baht sílí navzdory slabé ekonomice
  Thajský baht míří k největšímu ročnímu posílení vůči dolaru za posledních osm let, i když thajská ekonomika zůstává pod tlakem. Právě tenhle rozpor je důvod, proč měna teď budí tolik pozornosti.
• Proč to bylo Rusko, a ne Ukrajina, které zavřelo Maďarsku a Slovensku ropné kohoutky? A proč Maďarsko a Slovensko mohou i přesto být těmi, kdo se smějí naposled, tedy nejlépe? Aneb o co ve skutečnosti jde v „letní ropné kauze“
  Tento týden vyšlo celkem nečekaně najevo, že to podle všeho byla ruská strana, a nikoli Ukrajina, která zavřela Maďarům a Slovákům kohoutky s ropou. Ale buďme přesní. Zavřela pouze kohoutky s ropou, kterou dodává ruská soukromá firma Lukoil. Takže ropa jiných ruských firem, například Kremlem přímo ovládaného podniku Rosněfť, proudí přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska i do Česka dále.
• Proč Trump včera se cly tak náhle otočil? Zradil jej dolar – oslaboval, když měl posilovat
  Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Včera odpoledne středoevropského času bylo stále patrnější, že obchodní válku, kterou rozjela, nemá plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zradila. Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslaboval. Třeba česká koruna si vůči němu včera kolem půl čtvrté odpolední středoevropského času připisovala výrazné takřka procento.
• Proč Trump vybral do čela Fedu Warshe? Půjde mu na ruku, ale měl by to navíc umět obhájit u ostatních ve vedení, navíc vypadá dobře v televizi
  Americký prezident dnes do čela americké centrální banky – Fedu – nominoval Kevina Warshe, který v jejím širším vedení už působil, v letech 2006 až 2011.
• Proč Trump zase ucuknul? Vyděsil historicky rekordní ceny fyzické ropy a tísně, v niž se ocitl trh s ní a kterou běžně sledované ukazatele podceňují?
  Americký prezident Donald Trump hlásá úplné vítězství v již déle než měsíc trvající válce s Íránem. Ten však zatím pouze svolil usednout k jednacímu stolu. Začíná křehké dvoutýdenní příměří. Trump si tak oddechl, kupuje si čas, nemusí vyhladit íránskou civilizaci, jak včera zahrozil, ropa citelně spadla, akcie dnes zřejmě znatelně porostou. Írán přitom nadále trvá na tom, že bude v Hormuzském průlivu vybírat mýto.
• Proč ubývá mladých řidičů, když jich přitom na venkově žije stále více? Mladých lidí ubylo obecně, nechtějí tolik přebírat zodpovědnost za svůj život a prchli na sítě
  Čeští řidiči stárnou, mladých lidí do 25 let za volantem ubývá, informuje dnes ČTK na základě dat ministerstva dopravy. Zatímco v roce 2014 vlastnilo řidičský průkaz asi 68 procent všech lidí od 18 do 25 let, nyní je to necelých 61 procent. Průměrný věk držitele řidičského průkazu v ČR je oproti roku 2014 o tři roky vyšší, a to přes 48 let.
• Proč Ukrajina sankcionuje jen jednu ruskou ropnou společnost, soukromý Lukoil, a ne také státní Rosněfť? Přitom Rosněfť vozí do své německé rafinérie ropu údajně z Kazachstánu, která může být ve skutečnosti ruská
  Houstnoucí střet mezi Maďarskem a Slovenskem na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé ohledně dovozu ruské ropy přes její území je pozoruhodný i z jednoho spíše přehlíženého důvodu. Ukrajina totiž nesankcionuje ruskou ropu jako takovou. Ukrajina sankcionuje pouze ropu jedné ruské společnosti, a to Lukoilu. To je podstatný rozdíl. Neboť ropa jiné ruské společnosti, Rosněfti, přes Ukrajinu ropovodem Družba v klidu teče dále. I když je to ropa ruská stejně jako ta od Lukoilu.
• Proč uprostřed energetické krize nestoupá cena ropy?
  Počet případů covidu-19 v Číně prudce roste a ceny ropy klesají. IEA varuje, že nejhorší energetická krize nás teprve čeká. Ropa WTI klesla o téměř 2 % a obchodovala se okolo 102 USD za barel. Medvědí nálada zjevně pronikla do komodit, protože v Číně vzrostl počet případů koronaviru. Také hrozící americká inflace přiživuje obavy ohledně výhledu poptávky. Pokračující růst dolaru zvýšil tlak, takže ropa byla pro investory méně atraktivní.
• Proč už je zlato nad hranicí 5 200 USD?
  Cena zlata vystřelila na nové historické maximum, překročila 5 200 USD za trojskou unci a pokračovala v růstu poháněném oslabováním pozice amerického dolaru.
• Proč Vánoce hýbou spotřebitelskými výdaji jako nic jiného, i když jsou spojeny s nezměrným plýtváním?
  Kdyby svět obydlovali pouze ekonomové, Santa ani Ježíšek by dávno neexistovali.
• Proč včera akcie ČEZ spadly nejvýrazněji za více než půldruhého roku? Obává se část trhu, že vláda se zestátněním počká, až se akcie ČEZ propadnou, až o třetinu, jak v konsensu prognózují analytici?
  Akcie ČEZ se včera propadly o 4,3 %, což představuje jejich největší jednodenní pokles od 27. 6. 2024. Za takto výrazným, dá se říci mimořádným propadem nelze hledat jen nepříznivé hodnocení banky Morgan Stanley nebo obecně negativní naladění trhů vůči evropským akciím kvůli hrozbě nového kola obchodní války Evropy s USA.
• Proč Velké ropné společnosti nevadí přísná regulace
  I když sliby Donalda Trumpa o zrušení regulací z období Joe Bidena mohou znít jako dobrá zpráva pro ropný průmysl, největším producentům ropy to nutně neprospívá. Regulace jako poplatek za metan, zavedený v rámci Inflation Reduction Act, ukládají pokuty za nadměrné emise metanu, počínaje částkou 900 USD za tunu v roce 2024 a zvyšující se na 1 500 USD v roce 2026. Zajímavé je, že velké společnosti jako Exxon Mobil a TotalEnergies tyto pravidla podpořily, protože přísnější regulace často zvýhodňují větší firmy, které si mohou dovolit splnit požadavky, což nutí menší společnosti odejít nebo se spojit.