Proč se řešení řeckého problému nedočkáme

Čtěte více

• Proč se Česku zlepšuje ratingový výhled? Hlavním důvodem není konsolidační balíček, nýbrž to, že stále ve velkém odebírá ruské energie
  Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.
• Proč se deváťáci hrnou na gymnázia, když v Česku chybí 100 000 řemeslníků a řemeslo má dnes skutečné dno ze zlata? Šikovný řemeslník dnes vydělává více než průměrný vysokoškolák
  Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.
• Proč se dolar udrží ve vedení
  Bezprecedentní a sílící útoky prezidenta Donalda Trumpa na Federální rezervní systém riskují opačný efekt – vliv na finanční trhy a ekonomiku prostřednictvím vyšších dlouhodobých nákladů na úvěry.
• Proč se Fed dal na holubičí cestu?
  roč to Fed udělal? Proč Fed ve středu vydal tak šokující holubičí prohlášení a předpovědi a překvapil ty z nás, kdo tak toužebně očekávali trochu víc jestřábí postoj?
• Proč se nákaza koronavirem šíří zrovna z Wu-chanu? Čína má jiné priority než hygienu, lidé si tam nedůvěřují
  Svět opět čelí hrozbě globální pandemie. Zatím si nákaza koronavirem vyžádala sedmnáct obětí, nakažených jsou však možná už tisíce. Šíří se z čínského města Wu-chan, které je technologickým hubem vnitrozemské Číny a sídlem jedné z neprestižnějších tamních technických univerzit. Je to město lidnatější než New York nebo Londýn a od dneška též město v karanténě. A v chaosu a v panice. Zůstává otázkou, zda se šíření nákazy podaří zastavit, či zda přeroste v potenciálně celosvětovou pandemii.
• Proč se na růst kryptoměny Cardano vyplatí počkat?
  Růst Cardana od jeho spuštění v roce 2015 provází nejistota. Ether (ETH-USD), blockchainový token Etherea, se tehdy v té době obchodoval za méně než 1 dolar za minci a v současné době má jednotkovou hodnotu 3 294 dolarů. ADA, token blockchainu Cardano (ADA-USD), má v současné době hodnotu pouhých 1,15 dolaru za jednotku po všech těch letech.
• Proč se poprvé od světové finanční krize roku 2009 loni nepodařilo naplnit zákonný limit státního rozpočtu? I proto, že vládě už nepomohly povodně jako o rok dříve
  Loňské hospodaření státního rozpočtu končí fiaskem. Maximální zákonný limit rozpočtového deficitu je totiž překročen o zhruba 50 miliard korun. Namísto 241 miliard činí schodek takřka 291 miliard.
• Proč se rozevírají nůžky mezi českým a německým průmyslem?
  Poslední dva měsíce se nálada v českém průmyslu podle průzkumů Českého statistického úřadu poměrně překvapivě vylepšila. Jak moc brát tato čísla vážně, by měl ukázat tento týden také výsledek zářijového indexu nákupních manažerů v českém průmyslu. Pokud ukáže i on podruhé v řadě vylepšení, půjde o zajímavý signál - Česko jako by začalo ignorovat setrvalý pokles nálady v německém průmyslu, kde nálada v září spadla do blízkosti ročních minim. Je to vůbec představitelné?
• Proč se rozevírají nůžky mezi ekonomikou USA a eurozónou a co s tím
  Globální ekonomická situace, jak ji prezentuje hospodářský výhled MMF, ukazuje na stabilní, ale utlumený růst v příštím roce. MMF tak předpovídá na rok 2025 celosvětový hospodářský růst ve výši 3,2 %. Ovšem s rozdílnou dynamikou. Zejména rozevírající se nůžky mezi Spojenými státy a Evropou budí u nás ekonomů rozpaky. Jaké jsou hlavní faktory tohoto vývoje? Kde se může vhodnými kroky podařit situaci zásadněji zlepšit?
• Proč se rozevírají nůžky mezi měnovou politikou v USA a v Evropě?
  Měnová politika Spojených států a eurozóny byla v posledních pěti letech nebývale sladěná. Bylo to do značné míry dané tím, že obě ekonomiky čelily podobnému šoku v podobě pandemie COVID-19, který na obou březích Atlantiku vyvolal dlouho nevyzkoušený nabídkový/produkční inflační šok.
• Proč se staly kovy velmi nedostatkovým zbožím?
  Řada problému otřásla trhy s kovy a opět zvýšila strach o křehkost skladovacích a přepravních sítí, které mají v průmyslovém hospodářství důležitou roli. Poslední události ovlivnily spoustu nejprestižnějších světových obchodních domů a odhalily nedostatky nad sklady, které jsou napojené na Londýnskou burzu kovů.
• Proč se stává japonský vládní dluh hrozbou?
  Japonské vládní zadlužení představuje jedno z nejvážnějších fiskálních rizik mezi vyspělými ekonomikami. Dluh země dlouhodobě přesahuje 260 % HDP, což je suverénně nejvyšší úroveň mezi členy OECD. Pro srovnání – zadlužení USA se pohybuje kolem 124 % HDP a Německa přibližně na 65 % HDP. Tento extrémní dluh je výsledkem desetiletí rozpočtových deficitů, stárnutí populace a dlouhodobé stimulace ekonomiky prostřednictvím fiskálních i měnových nástrojů.
• Proč se stříbro opět vrací do centra pozornosti investorů?
  Bank of America (BoA) stanovuje prognózu ceny stříbra pro rok 2026 na 309 USD za unci. V širším kontextu to podporuje i předchozí dynamika ceny, která se po 4 letech konsolidace výrazně změnila. Během roku 2025 došlo k posunu hodnoty tohoto drahého kovu z úrovní kolem 29 USD až nad hranici 74 USD za unci. Růstový trend výrazně překonal očekávání trhu a definitivně narušil vnímání stříbra jako pomalého či druhotného kovu v pozadí zlata. Co však stojí za odvážným tvrzením BoA?
• Proč se v rámci diverzifikace zaměřit na Asii?
  Asijské ekonomiky dnes zajišťují přibližně 60 % světového růstu HDP. Nabízejí přitom cykly, které nejsou korelované se Západem, rozmanité měny i sektorovou expozici, kterou na západních trzích nenajdeme.
• Proč se Warren Buffett mýlí, pokud jde o kryptoměny?
  Navzdory tomu, že mnoho lidí na poučení Warrena Buffetta o investování dá, je generální ředitel společnosti Berkshire Hathaway dlouhodobě kritizován krypto komunitou kvůli svému postoji k aktivům, jako je Bitcoin, o kterých prohlásil, že jim chybí vnitřní hodnota a jsou ,,jedem na krysy”.
• Proč se zlato obchoduje pod hranicí 4 000 dolarů?
  Zlato se nadále obchoduje těsně pod hranicí 4 000 dolarů za unci po ostrém výprodeji na začátku tohoto týdne, protože pokrok v obchodních jednáních mezi USA a Čínou oslabil poptávku po aktivech považovaných za bezpečné přístavy.
• Proč se zlato vrátilo k růstu
  Cena zlata se po výrazné korekci vrátila k růstu, protože obchodníci uvítali zprávy o dohodě mezi USA a Íránem o ukončení války, což částečně snížilo inflační rizika.
• Proč schválení Bitcoin ETF nebude událostí, která bude “prodávat zprávy”? 
  Kryptoměnoví nadšenci netrpělivě očekávají rozhodnutí Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) o Bitcoin ETF, což v komunitě vyvolalo vlnu spekulací.
• Proč si letos tolik připlatíme za rohlík, máslo a další potraviny? Vydejme se na „stopu zdražování“, skončíme u obvyklých podezřelých
  Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, teď trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba až na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí.
• Proč si lidé vlastně dávají dárky, nejen k Vánocům…? Jde o ryzí altruismus, nebo sledují vlastní zájem a není to náhodou v rozporu s tím, co pohání jednotlivé ekonomiky?
  Zdá se to být poněkud paradox. Motorem jakékoli tržní ekonomiky je to, že lidé v jejím rámci – v rámci trhu – sledují svůj vlastní zájem. Myslí na sebe a svůj užitek. Na svůj zisk. Pokud však nebudou poskytovat užitek ostatním, zisku nedosáhnou. Ti ostatní si svůj užitek kupují za peníze a ty tvoří zisk. Zákazníkův „užitek“ v podobě housky, která zažene hlad, představuje pekařův zisk. To ale ještě není ten paradox. Tím ovšem je to, že každoroční vrcholnou sezónu jakékoli západní tržní ekonomiky představují Vánoce.