Největší ekonomika Jižní Ameriky

25.08.2020 Vyšší konzumace alkoholu a antidepresiv, další kila na váze, absolutní vyčerpanost a nejistota, kdy omezení skončí. Takové jsou podle serveru BBC Mundo důsledky nejdelší karantény, kterou kvůli pandemii covidu-19 zažívají už pět měsíců miliony Argentinců. Nehledě na dopad na druhou největší ekonomiku Jižní Ameriky, která byla už před pandemií ve vleklé recesi. Vzhledem k rekordním nárůstům nakažených v posledních dnech, zejména v Buenos Aires, je konec karantény podle BBC v nedohlednu, ač zatím je v části země prodloužena do konce srpna.

13.12.2023 Argentina v úterý prudce devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence. Nový prezident Javier Milei, který se úřadu ujal v neděli a hned varoval před tvrdými opatřeními, chce šokovou metodou ozdravit strádající ekonomiku, kde inflace výrazně přesahuje 100 procent. Ministr hospodářství Luis Caputo v televizi oznámil devalvaci argentinského pesa o 54 procent na 800 pesos za jeden americký dolar. Argentina má druhou největší ekonomiku v Jižní Americe.

13.12.2023 1) Argentina v úterý prudce devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence. Nový prezident Javier Milei, který se úřadu ujal v neděli a hned varoval před tvrdými opatřeními, chce šokovou metodou ozdravit strádající ekonomiku, kde inflace výrazně přesahuje 100 procent. Ministr hospodářství Luis Caputo v televizi oznámil devalvaci argentinského pesa o 54 procent na 800 pesos za jeden americký dolar. Argentina má druhou největší ekonomiku v Jižní Americe.

04.08.2020 Argentina se dohodla se třemi skupinami věřitelů na restrukturalizaci státního dluhu v objemu více než 65 miliard USD (1,4 bilionu Kč). Dohoda prodlouží splatnost dluhu a znamená pro tuto jihoamerickou zemi významné oddlužení, oznámilo ministerstvo hospodářství. Věřitelské skupiny ale zatím dohodu nepotvrdily, uvedla dnes agentura Reuters. Argentina se potýká s vleklou hospodářskou recesí, kterou provází i velmi vysoká inflace.

30.09.2024 Reformy argentinského prezidenta Javiera Mileie vyvolávají vášnivé debaty o roli státu v ekonomice. Tento libertariánský ekonom sám rád mluví o léčbě šokem. Trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ).

04.02.2020 Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 %, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou zveřejnila OSN. OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright. Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko. Vyhlídky letošního oživení růstu může zhatit zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 %, varovala OSN. Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry. Evropa by měla růst o pouhých 1,6 %. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie a některé budou expandovat i o více než čtyři %. Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky. Světová banka předminulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 %.

24.06.2026 V polovině roku 2026 se pozornost finančních trhů soustředí na deeskalaci situace na Blízkém východě a na závod o dominanci v sektoru umělé inteligence, přičemž se zároveň stále častěji hovoří spíše o bublině než o dalším rozvoji. Paralelně se však v rovníkovém pásu Tichého oceánu vyvíjí klimatický jev, který má potenciál destabilizovat globální dodavatelské řetězce, zasáhnout produkci klíčových komodit a vyvolat další vlnu potravinové inflace. Meteorologická data z poloviny roku 2026 naznačují rychlý přechod oceánu z neutrální fáze do aktivní fáze El Niño. Prognózy amerického Climate Prediction Center (CPC) a Světové meteorologické organizace (WMO) stanovují pravděpodobnost přeměny tohoto jevu na takzvané Super El Niño do konce roku na 60 až 67 %. Pokud se tyto předpovědi naplní, nadcházející epizoda na přelomu let 2026 a 2027 by se mohla stát jednou z nejsilnějších teplotních anomálií zaznamenaných od roku 1950. Jak by tedy měli investoři z pohledu trhů reagovat?

29.06.2018 V návaznosti na nedávné omezení nákupu ETF na US burzách pro obyvatele EU jsme pro Vás připravili sumář k těm produktům, které jsou pro investory nejoblíbenější. Jedná se o průřez produkty, které zpravidla již mají na trhu nějakou historii, jsou regulovány a mohou tak investorům nahradit ty z USA.

31.07.2024 Současný brazilský real patří v historii měn této největší jihoamerické země k těm výdržnějším. Brazilská platidla se totiž v minulosti střídala jak na běžícím páse. Investoři to v zemi, která má zkušenosti s hyperinflací a těžkou korupcí, nemají jednoduché. Na osud brazilské měny se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.

21.01.2025 Očekávání od právě zahájeného druhého funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa se mezi ekonomickými experty výrazně liší podle regionu. Vyplývá to ze společného průzkumu Economic Experts Survey mnichovského ekonomického institutu Ifo a Institutu pro švýcarskou hospodářskou politiku. Obavy a pesimismus převládají zejména mezi severoamerickými a západoevropskými experty. Ekonomové v ostatních oblastech světa očekávají spíše malý negativní nebo neutrální dopad, někde se objevuje i optimismus, uvedl institut Ifo.