Izrael pokračuje v útoku na Írán, který odpálil na Izrael asi 150 raket

Izraelská armáda oznámila, že při dnešním rozsáhlém útoku na Írán zasáhla objekt v jaderném zařízení v Natanzu, v němž se nacházejí centrifugy pro obohacování uranu, a zabila špičky elitních revolučních gard, včetně jejich velitele Hosejna Salámího nebo velení jejich letectva. O život přišlo také několik íránských jaderných vědců a náčelník íránského generálního štábu. Údery, které začaly brzy ráno, podle armády pokračovaly i později. Íránská média informují o zhruba osmi desítkách mrtvých. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí útok označil za vyhlášení války a íránský duchovní vůdce Alí Chameneí Izraeli pohrozil "tvrdým trestem". Kvůli největšímu útoku, jakému islámská republika za poslední desítky let čelila, výrazně vzrostlo napětí na Blízkém východě a prudce zdražila ropa. Írán odpálil večer na Izrael asi 150 raket, píší izraelská média. Po celém Izraeli zněly sirény, záchranáři hlásí zraněné. Podle IRNA začala íránská odpověď na útok Izraele. O něco později agentury uvedly, že z Íránu byla vypuštěna druhá a poté také třetí vlna střel.

Izraelská armáda dnes kolem 18:00 SELČ uvedla, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle místních médií v Teheránu a okolí znějí výbuchy, státní televize tvrdí, že protivzdušná obrana střílí na izraelské rakety. Píší to agentury AFP a Reuters. Podle íránské agentury Fars byly dva silné výbuchy slyšet také v okolí jaderného zařízení Fordo. Počet zabitých Íránců během úderu se podle médií zvýšil na 96.

Izrael provedl úder na íránské jaderné zařízení v Isfahánu. Oznámil to dnes večer mluvčí izraelské armády Effie Defrin, uvedly agentury. Podle něj od dnešního brzkého rána izraelské síly udeřily na 200 cílů a míst v Íránu. Mezi zasaženými místy je i další jaderné zařízení v Natanzu. Podle agentur Reuters a AFP televizí přenášený brífink mluvčího náhle skončil kvůli oznámenému íránskému útoku.

"Jsme uprostřed války a jsme připraveni na to, že tažení potrvá řadu dní," řekl podle médií Defrin. Podle něj je jasné, že se Írán pokusí v příštích dnech zaútočit na Izrael. "Udeřili jsme na více než 200 cílů a pokračujeme," poznamenal Defrin. Podle něj má Írán stále kapacitu Izraeli významně ublížit. Krátce poté byl televizí přenášený brífink přerušen možnému kvůli íránskému útoku na střední Izrael, napsaly agentury. Izraelská armáda podle nich zaznamenala raketu vypálenou z Íránu na Izrael a dala pokyn k odchodu do krytů.

Írán večer odpálil na Izrael přibližně 150 raket, uvedla izraelská média s odkazem na armádu. Po celém Izraeli zněly sirény, záchranáři hlásí zraněné. Podle íránské agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok Izraele. O něco později agentury uvedly, že z Íránu byla vypuštěna druhá a poté také třetí vlna střel. Na jejich zneškodňování se podle zdrojů serveru Axios spolu s Izraelci podílely Spojené státy.

Podle svědka Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu a poté i v Jeruzalémě slyšet výbuchy. Na záběrech BBC byl mezi výškovými budovami v Tel Avivu vidět hustý tmavý kouř. Exploze podle izraelské armády způsobovalo buď zneškodňování střel, nebo dopady raket. Armáda vydala pokyn, aby se obyvatelé ukryli na chráněných místech a zůstali tam. Své doporučení po konci nebezpečí před 22:00 odvolala.

Izraelští záchranáři hlásili podle agentur nejméně 15 zraněných, většinou údajně lehce. Podle izraelských médií byly poškozeny některé budovy v Tel Avivu. Svědci zmiňovali hlasité zvuky explozí také v okolí Jeruzaléma, kde podle agentury AFP hasiči zasahovali u "velkých" incidentů.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že Írán útokem na civilní oblasti v Izraeli překročil červenou linii a Teherán za to draze zaplatí.

Íránské revoluční gardy podle Reuters oznámily, že v Izraeli útočily na desítky cílů. Íránský vysoký představitel agentuře řekl, že pomsta Íránu za zabití velitelů, vědců a dalších lidí právě začala a Izrael zaplatí za útok vysokou cenu. Nikde v Izraeli podle něj nebude bezpečno a pomsta bude židovský stát bolet.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že ranní údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. Varoval, že údery budou "pokračovat tak dlouho, jak bude k odstranění hrozby zapotřebí". Na operaci se podílelo 200 letounů izraelského letectva, které na přibližně 100 cílů shodily přes 330 kusů munice. Do dlouho připravované operace se zapojili také agenti tajné služby Mossad, kteří přímo na íránském území provedli sabotážní akce zaměřené na systémy protivzdušné obrany a infrastrukturu raket dlouhého doletu.

V jaderném zařízení v Natanzu ležícím asi 225 kilometrů jižně od Teheránu byla podle izraelské armády poškozena část, ve které je mimo jiné hala s centrifugami. Později íránská média informovala o novém útoku na Natanz.

Íránský jaderný úřad potvrdil, že na objektu v Natanzu jsou škody, oběti podle něho hlášeny nejsou a jeho okolí nevykazuje známky chemické nebo radioaktivní kontaminace. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) informovala, že úroveň radiace se tam nezvýšila. Šéf MAAE Rafael Grossi izraelskou operaci označil za velmi znepokojivou. "Na jaderná zařízení se nikdy nesmí útočit," zdůraznil. Vyzval všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se předešlo další eskalaci.

Izraelská armáda dnes odpoledne uvedla, že dokončila řadu úderů na íránské rakety země-země. Dodala, že údery pokračují během dne. Íránská média informovala, že v obytných čtvrtí v Teheránu zemřelo 78 lidí a další tři stovky byly zraněny. Na severu země u města Tabríz podle úřadů kvůli izraelským úderům zahynulo osm lidí.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir dnes večer podle serveru The Times of Israel řekl, že armáda pokračuje s údery "plnou silou, vysokou rychlostí". Podle něj Izrael pokračuje jak s útočnými údery tak také s přípravou obrany. "Nastanou těžké chvíle, a musíme se připravit na různé scénáře, na které jsme cvičili," uvedl izraelský generál.

Podle íránské agentury Fars, která je blízká revolučním gardám, v okolí jaderného zařízeni ve Fordo zazněly dvě silné exploze. Podle íránské státní televize protivzdušná obrana zničila u střediska izraelské drony. Fordo společně s Natanzem, který izraelské letectvo bombardovalo během noci, jsou dvě střediska, kde Írán obohacuje uran. Írán tento týden uvedl, že další středisko je blízko k spuštění.

Agentura AFP cituje íránská média, podle kterých bylo v Teheránu a okolních městech slyšet dnes večer několik výbuchů. Státní televize uvedla, že protivzdušná obrana zasahovala proti izraelským střelám.

Další íránská agentura Mehr tvrdí, že Izrael zaútočil i na posvátné město šíitských muslimů Kom.

Izrael už řadu let varuje, že nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň. Teherán sice tvrdí, že takové ambice nemá, ale tamní představitelé opakovaně naznačovali, že by ji vyrobit mohl.

Při izraelském útoku také zahynulo nejméně 20 vysoce postavených velitelů letectva íránských revolučních gard včetně šéfa vzdušných sil Amíra Alího Hádžízádího, uvedla s odvoláním na nejmenované zdroje agentura Reuters. Počet mrtvých podle íránských médií v provincii Východní Ázerbájdžán se dnes večer zvýšil na 18 lidí, zraněných je 25 lidí, píše agentura AFP. Podle íránského tisku při úderech na Teherán zemřelo 78 lidí a zraněno jich bylo přes 300. Mezi zraněnými je také přední poradce nejvyššího duchovního vůdce Chameneího.

Chameneí obvinil Izrael, že "rozpoutal zlý a krvavý zločin proti Íránu a odhalil svou podlou povahu". S odkazem na Izrael varoval, že si "sionistický režim tímto útokem připravil hořký osud". Také ministr zahraničí Arakčí varuje před "zdrcující reakcí". Podle vlády v Teheránu dnešní útoky dokládají, jak je pro Írán důležité pokročit v obohacování uranu a vývoji raket. Teherán požádal svolání Rady bezpečnosti OSN, která bude zasedat dnes večer.

Nejmenovaný izraelský vojenský činitel řekl, že všichni piloti, kteří se podíleli na útoku na Írán, se bezpečně vrátili. Izraelská armáda podle něho už zachytila mnoho dronů, které Írán vyslal proti židovskému státu. Dříve izraelské obranné síly informovaly, že Írán bezpilotních letounů vyslal více než sto. Izrael je připravený, že tato konfrontace potrvá několik dnů v závislosti na íránské odvetě.

Izraelci se během dneška připravovali na íránskou odvetu a z pultů obchodů mizela balená voda a potraviny. Nemocnice se rozhodly propustit pacienty, kteří nevyžadují akutní péči.

Americký prezident Donald Trump Íránu vzkázal, že má ještě čas předejít dalším útokům ze strany Izraele, a vyzval ho, aby se Spojenými státy uzavřel dohodu o svém jaderném programu a zachránil se. Šéf americké diplomacie Marco Rubio uvedl, že Spojené státy se na izraelské operaci nepodílely a nejvyšší prioritou je pro něj ochrana amerických vojáků v regionu.

S Trumpem se dnes chystá mluvit izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten chce hovořit i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Netanjahu už mluvil s lídry Německa, Francie a Indie, dodal jeho úřad. "Projevili pochopení pro potřebu Izraele bránit se hrozbě zničení ze strany Íránu," píše se v prohlášení kanceláře izraelského premiéra.

Západní politici, včetně britského premiéra Keira Starmera, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo německého kancléře Friedricha Merze, vyzvali Izrael i Írán ke zdrženlivosti. Podotkli, že eskalace by mohla ohrozit stabilitu celého Blízkého východu. Merz ovšem zdůraznil, že Německo podporuje právo Izraele se bránit. Šéf české diplomacie Jan Lipavský uvedl, že pro postup Izraele má velkou míru pochopení, protože směřuje k tomu, aby odvrátil výrobu jaderné bomby v regionu. K uklidnění situace vyzval i papež Lev XIV. a libanonský prezident Joseph Aún, kteří dnes jednali ve Vatikánu.

Útok Izraele proti Íránu důrazně odsoudily Katar, Saudská Arábie a Jordánsko. Tyto blízkovýchodní země Izrael viní z ohrožování stability v regionu, porušování suverenity Íránu a mezinárodního práva. Izrael za útok odsoudili také jemenští povstalci Húsíové podporovaní Íránem, libanonské militantní hnutí Hizballáh, které má rovněž úzké vazby na íránský režim, a Hamás.

Po zprávě o izraelském útoku na Írán prudce vzrostly ceny ropy. Severomořská ropa Brent se pod vlivem obav z narušení dodávek suroviny z regionu během noci vyšplhala na nejvyšší úroveň od 27. ledna.

Turbulentní dění na Blízkém východě přispělo ke komplikacím v letecké dopravě, kdy se aerolinky začaly vyhýbat vzdušnému prostoru nad Izraelem, Íránem, Irákem a Jordánskem. Letecké společnosti odklánějí a ruší lety, aby zajistily bezpečnost cestujících a posádek.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Times of Israel

Čtěte více

• IWH: Počet firemních bankrotů v Německu v srpnu klesl
  Počet firemních bankrotů v Německu v srpnu pokračoval v poklesu. Celkem vyhlásilo platební neschopnost 697 společností, o 22 procent méně než v červenci a o 26 procent méně než ve stejném měsíci loni. Vyplývá to ze studie německého výzkumného institutu IWH. Pokles způsobilo zmírnění pravidel insolvenčního práva kvůli koronavirové krizi.
• IWH: V Německu byl v listopadu nahlášen za letošek nejvyšší počet insolvencí
  V Německu byl v listopadu nahlášen za letošek nejvyšší počet insolvencí. Ve své dnešní zprávě to uvedl Leibnizův institut pro výzkum hospodářství v Halle (IWH). Insolvenci nahlásilo 808 veřejných obchodních společností a kapitálových firem, o 86 více než v říjnu. I přes mírný nárůst ale zůstává počet insolvencí v zemi na nízké úrovni a k žádné vlně bankrotů nedochází.
• IWH: V Německu v reakci na zpřísnění pravidel přibylo bankrotů
  V Německu v prosinci výrazně přibyly firemní bankroty, zjistila studie německého výzkumného institutu IWH. V platnost znovu vstoupila povinnost jejich nahlašování pozastavená kvůli koronavirové krizi. Počet firemních insolvencí se tak vrátil na úroveň před začátkem pandemie a odpovídá stavu z prosince 2019, napsala agentura DPA. Insolvenci minulý měsíc nahlásilo 912 firem, což je o třetinu více než průměr za předchozí tři měsíce.
• IW: Německé podnikatelské svazy vyhlížejí rok 2025 s obavami
  Německé podnikatelské svazy hodnotí současnou situaci hůře než před rokem a příští rok vyhlížejí s obavami. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Útlum německé ekonomiky pociťují i velké firmy s akciemi na burze, uvádí se podle agentury DPA v analýze poradenské společnosti EY.
• IW: Pandemie snížila hrubý domácí produkt Německa o 300 miliard eur
  Pandemie covidu-19 Německo připravila o 300 miliard eur (7,6 bilionu Kč) na hrubém domácím produktu (HDP), ekonomické škody se budou napravovat roky. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry dnes zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). Jen za letošní první pololetí pandemie podle odhadů sníží hrubý domácí produkt největší evropské ekonomiky o 100 miliard eur. Ačkoli zrychlené očkování vzbuzuje naděje, uzávěry se na hospodářství podepsaly.
• IW: Spotřebitelské výdaje v Německu loni kvůli pandemii výrazně klesly
  Spotřebitelé v Německu loni v důsledku pandemie vynaložili na soukromou spotřebu v průměru minimálně o 1250 eur (zhruba 32.000 Kč) méně než v předchozím roce. V součtu to znamenalo pokles spotřebitelských výdajů o 116 miliard eur (tři biliony Kč). Spotřeba se tak meziročně propadla o 6,1 procenta, což je nejvýrazněji za 70 let. Vyplývá to ze studie Institutu německého hospodářství (IW), na kterou dnes odkazuje agentura DPA.
• IW: Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla
  Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla. Německé přímé investice v zemi a obchodní deficit s Čínou dosáhly nových maxim, a to navzdory politickému tlaku na Berlín, aby se od Pekingu odklonil. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství (IW), o kterém dnes informovala agentura Reuters. Růst německého vývozu do Číny zároveň výrazně oslabil, uvedl institut s odvoláním na ekonomy, kteří poukazují na trend směřující k větší lokální produkci na čínském trhu.
• Izrael a Turecko chtějí rozšířit ekonomickou spolupráci
  Ministři zahraničí Izraele a Turecka dnes vyjádřili naději, že jejich země rozšíří ekonomickou spolupráci, píše agentura Reuters. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu je po 15 letech prvním takto vysoce postaveným politikem na návštěvě Izraele. V úterý šéf turecké diplomacie jednal s palestinskými představiteli na okupovaném Západním břehu Jordánu.
• Izrael kvůli koronaviru plánuje rozsáhlé stimulační výdaje
  Izraelská vláda dnes představila balík ekonomických opatření v hodnotě 80 miliard šekelů (zhruba 550 miliard Kč), který má v zemi pomoci zmírnit koronavirovou krizi. Ministr financí Moše Kahlon uvedl, že očekává postupné obnovování podnikatelské aktivity po židovském svátku Pesach, který se letos bude slavit od 8. do 16. dubna.
• Izrael očekává odvetu z Íránu za dnešní údery, řekl Netanjahu
  Izrael očekává řadu vln útoků z Íránu v reakci na své dnešní vojenské údery v této zemi. Podle agentury AFP to dnes večer řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj však Izrael nemohl díle otálet s operací, která byla původně naplánovaná už na duben. Izraelský premiér uvedl, že Írán po loňských izraelských úderech na svého spojence, libanonské hnutí Hizballáh, zrychlil svůj jaderný program a chystal se navýšit výrobu balistických střel.
• Izrael předběžně schválil těžbu plynu u Pásma Gazy, chce bezpečnostní záruky
  Izrael předběžně schválil rozvoj plynového pole u Pásma Gazy. Bude však vyžadovat bezpečnostní spolupráci s palestinskou samosprávou a sousedním Egyptem, uvedla včera agentura Reuters. Pokud by byla dohoda uzavřena, byla by významnou finanční podporou pro palestinskou ekonomiku.
• Izrael při útoku na Írán zasáhl stovku cílů
  Izrael při dnešních nočních útocích na Írán zasáhl více než stovku cílů. Do útoků se zapojilo na 200 stíhaček, uvedl mluvčí izraelské armády. Izraelský prezident Jicchak Herzog prohlásil, že Izrael spustil cílenou operaci, aby zneškodnil bezprostřední a existenční hrozbu pro svůj lid. Dodal, že Izrael má přirozené právo a povinnost se bránit, což bude i nadále činit se vší rozhodností, informovala agentura Reuters.
• Izraelská armáda propustí část rezervistů, chce pomoci ekonomice
  Izraelská armáda v době pokračující války v Pásmu Gazy propustí část rezervistů. Podle agentury Reuters to oznámila včera s tím, že chce tímto krokem pomoci izraelské ekonomice. Zároveň uvedla, že počítá s boji během celého příštího roku.
• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem snížila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos i příští rok zvýší o dvě procenta. V prognóze z minulého měsíce počítala s růstem o 2,3 procenta tento rok a o 2,8 procenta příští rok.
• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem zhoršila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka dnes v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos zvýší pouze o 2,3 procenta a v příštím roce o 2,8 procenta. V dřívější prognóze přitom pro oba roky předpovídala tříprocentní tempo růstu, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka snížila svůj základní úrok o čtvrt procentního bodu
  Izraelská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Snaží se tak podpořit domácí ekonomiku v době konfliktu s palestinským hnutím Hamás. Ke snížení úroků banka přikročila poprvé za téměř čtyři roky, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka varuje před dopady rostoucích armádních výdajů na ekonomiku
  Guvernér izraelské centrální banky Amir Jaron včera varoval, že rostoucí vojenské výdaje představují riziko pro domácí ekonomiku. Vyzval vládu k zodpovědné rozpočtové politice, která by růst vojenských výdajů kompenzovala úsporami v jiných oblastech. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters.
• Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na digitální měnu
  Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na případné zavedení digitální měny. Podle dnešního sdělení guvernéra Amira Jarona by měl digitální šekel zefektivnit platební systém.
• Izraelská ekonomika klesla ve čtvrtletí o 6,5 pct., analytici čekali růst
  Izraelská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla v ročním přepočtu o 6,5 procenta, analytici čekali naopak růst. Ekonomiku ovlivnila omezení související se snahou zastavit šíření nemoci covid-19, která skončila v březnu. Vyplývá to z údajů zveřejněných izraelským statistickým úřadem.
• Izraelská ekonomika loni kvůli covidu poprvé od roku 2002 klesla
  Izraelská ekonomika loni poprvé od roku 2002 klesla, pandemie nemoci covid-19 měla totiž negativní vliv na výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil o 2,4 procenta po růstu o 3,4 procenta v roce předchozím. Uvedl to dnes izraelský statistický úřad.