Izrael při útoku na Írán zasáhl stovku cílů

Izrael při dnešních nočních útocích na Írán zasáhl více než stovku cílů. Do útoků se zapojilo na 200 stíhaček, uvedl mluvčí izraelské armády. Izraelský prezident Jicchak Herzog prohlásil, že Izrael spustil cílenou operaci, aby zneškodnil bezprostřední a existenční hrozbu pro svůj lid. Dodal, že Izrael má přirozené právo a povinnost se bránit, což bude i nadále činit se vší rozhodností, informovala agentura Reuters.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že cílem izraelského útoku nazvaného Rising Lion je odvrátit íránskou hrozbu pro samotné přežití Izraele. Dodal, že to potrvá mnoho dní.

"Zasáhli jsme srdce íránského programu obohacování uranu," řekl Netanjahu v předem nahraném televizním projevu. "Zaměřili jsme se na hlavní íránské zařízení na obohacování uranu v Natanzu. Zaměřili jsme se na přední íránské jaderné vědce pracující na íránské bombě. Zasáhli jsme také jádro íránského programu balistických raket," dodal.

Netanjahu v projevu naznačil, že operace proti Íránu by mohla být dlouhá a obtížná. Uvedl také, že izraelští občané možná budou muset zůstat dlouhou dobu v chráněných oblastech, napsala agentura AP.

Útok na Írán přišel několik dní předtím, než se v Ománu mělo uskutečnit nové kolo americko-íránských rozhovorů zaměřených na nalezení diplomatického řešení patové situace ohledně íránského jaderného programu.

Izrael zaútočil na Írán, zabil velitele revolučních gard a jaderné vědce

Izrael v noci na dnešek zaútočil na Írán. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. Mezi oběťmi útoku je velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí, dva íránští jaderní vědci, jakož děti v rezidenční čtvrti v Teheránu, informovala íránská média. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí uvedl, že Izrael čeká "tvrdý trest". Podle americké diplomacie se Spojené státy na izraelských úderech nepodílely. Při útoku byl zabit náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí. Oznámila to íránská státní televize, kterou citovala agentura AP.

O útoku nejprve informoval izraelský ministr obrany Jisrael Kac, přičemž ho označil za preventivní a upozornil na hrozící odvetu ze strany Teheránu. Premiér Netanjahu mezitím oznámil, že izraelské údery budou "pokračovat tak dlouho, jak bude k odstranění hrozby zapotřebí".

Podle íránských médií bylo při útoku zasaženo mimo jiné velitelství revolučních gard v Teheránu, kde následně propukl mohutný požár. Íránské revoluční gardy brzy ráno SELČ potvrdily, že při útoku byl zabit jejich velitel Salámí, o jehož smrti krátce předtím informovala íránská televize. Gardy zároveň pohrozily Izraeli, že za útok zaplatí vysokou cenu. "Útok byl proveden s plným vědomím a podporou zlovolných vládců v Bílém domě a teroristického režimu USA,“ uvádí se v prohlášení revolučních gard.

Nad íránským jaderným provozem v Natanzu, kde se stejně jako v Teheránu ozvalo několik explozí, se podle AP vznáší hustý černý dým. Objekt má nadzemní a podzemní část a není jasné, jak vážné škody úder způsobil, poznamenala agentura.

Izrael uzavřel svůj vzdušný prostor a školy tam dnes budou zavřené. "Po preventivním úderu Izraele proti Íránu lze v nejbližší době očekávat raketový a dronový útok proti Izraeli a jeho civilnímu obyvatelstvu," uvedl Kac. V celém Izraeli se podle ToI rozezněly výstražné sirény. Podle Kace v Izraeli nyní platí nouzový stav a občané musejí dodržovat pokyny úřadů.

Írán rovněž uzavřel svůj vzdušný prostor a íránské vedení svolalo okamžitou schůzku bezpečnostních špiček. Íránský nejvyšší duchovní Chameneí v prohlášení zveřejněném státní agenturou IRNA pohrozil Izraeli tvrdým trestem a zároveň potvrdil smrt několika vrchních vojenských představitelů a vědců. "Sionistický režim dnes ráno rozpoutal svůj zlý a krvavý zločin proti Íránu a odhalil svou podlou povahu. Tímto útokem si sionistický režim připravil hořký osud," uvedl Chameneí s odkazem na Izrael.

Útok přichází na pozadí rostoucího napětí ohledně íránského jaderného programu. Izrael už řadu let varuje, že nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň. Írán sice tvrdí, že takové ambice nemá, ale tamní představitelé opakovaně naznačovali, že by ji vyrobit mohl, poznamenala agentura AP. Spojené státy již dříve tento týden s ohledem na možné zhoršení bezpečností situace stáhly některé své diplomaty z irácké metropole Bagdádu a nabídly dobrovolnou evakuaci rodin amerických vojáků rozmístěných na Blízkém východě

Americký prezident Donald Trump v době útoku podle agentury AP hovořil se zákonodárci před Bílým domem a nebylo bezprostředně jasné, zda byl v tu chvíli o úderech informován. Trump dříve uvedl, že vyzýval Netanjahua, aby prozatím upustil od jakékoli akce, zatímco americká vláda pokračuje v nepřímých rozhovorech s Íránem, připomněla agentura. Bílý dům nedlouho po útoku informoval, že se Trump dnes ráno washingtonského času (odpoledne SELČ) zúčastní schůzky Národní bezpečnostní rady Bílého domu. Americký ministr zahraničí Rubio mezitím uvedl, že USA nejsou do izraelského útoku na Írán zapojeny a že jejich hlavní prioritou nyní je ochránit americké vojáky na Blízkém východě. Izrael podle Rubia Spojeným státům sdělil, že údery v Íránu musí provést na svou obranu.

Při útoku byl zabit vrchní velitel armády Mohammed Bagherí

Při nočním izraelském útoku na Írán byl zabit náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí. Oznámila to íránská státní televize, kterou citovala agentura AP.

Íránská televizní stanice Press TV uvedla, že při izraelských náletech na rezidenční čtvrť v Teheránu zahynulo pět lidí a 20 dalších bylo zraněno. Izraelský útok na Írán také zapálil sídlo íránských polovojenských revolučních gard, informovala státní televize. Reportér ve vysílání uvedl, že se kvůli intenzitě požáru v hlavním městě nemohl dostat blíže.

Noční izraelské nálety byly podle AP zřejmě největší útok, jakému Írán čelil od války s Irákem v 80. letech 20. století.

Íránské revoluční gardy, které vznikly po islámské revoluci v roce 1979, jsou jedním z hlavních mocenských center teokracie v zemi. Kontrolují také íránský arzenál balistických raket, které byly dvakrát použity k útoku na Izrael během nynější války Izraele proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás.

Íránské vedení po smrti Salámího jmenovalo nového šéfa revolučních gard

Íránské vedení jen několik hodin po smrti Salámího jmenovalo jeho nástupce, informuje agentura DPA s odvoláním na íránská média. Stal se jím bývalý ministr vnitra Ahmad Vahídí.

DPA připomíná, že Vahídí působil ve vládě prezidenta Ebrahíma Raísího, který přišel o život loni v květnu při havárii vrtulníku.

Vahídí v minulosti působil jako důstojník revolučních gard, íránské elitní silové složky, která má v Íránu mnohem větší moc než regulérní armáda. V posledních letech revoluční gardy posilují nejen z hlediska výzbroje, upevnily si i společenský a mocenský vliv, uvádí DPA.

V íránském jaderném zařízení v Natanzu je po útoku radiace v normě, uvedla MAAE

V íránském jaderném zařízení v Natanzu se po izraelských útocích nezvýšila úroveň radiace. S odvoláním na informace z Íránu to uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

MAAE rovněž dodala, že jaderná elektrárna v Búšehru terčem izraelského útoku nebyla.

Zdroj: Reuters, ČTK, Press TV, AP, DPA

Čtěte více

• IWH: V Německu v reakci na zpřísnění pravidel přibylo bankrotů
  V Německu v prosinci výrazně přibyly firemní bankroty, zjistila studie německého výzkumného institutu IWH. V platnost znovu vstoupila povinnost jejich nahlašování pozastavená kvůli koronavirové krizi. Počet firemních insolvencí se tak vrátil na úroveň před začátkem pandemie a odpovídá stavu z prosince 2019, napsala agentura DPA. Insolvenci minulý měsíc nahlásilo 912 firem, což je o třetinu více než průměr za předchozí tři měsíce.
• IW: Německé podnikatelské svazy vyhlížejí rok 2025 s obavami
  Německé podnikatelské svazy hodnotí současnou situaci hůře než před rokem a příští rok vyhlížejí s obavami. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Útlum německé ekonomiky pociťují i velké firmy s akciemi na burze, uvádí se podle agentury DPA v analýze poradenské společnosti EY.
• IW: Pandemie snížila hrubý domácí produkt Německa o 300 miliard eur
  Pandemie covidu-19 Německo připravila o 300 miliard eur (7,6 bilionu Kč) na hrubém domácím produktu (HDP), ekonomické škody se budou napravovat roky. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry dnes zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). Jen za letošní první pololetí pandemie podle odhadů sníží hrubý domácí produkt největší evropské ekonomiky o 100 miliard eur. Ačkoli zrychlené očkování vzbuzuje naděje, uzávěry se na hospodářství podepsaly.
• IW: Spotřebitelské výdaje v Německu loni kvůli pandemii výrazně klesly
  Spotřebitelé v Německu loni v důsledku pandemie vynaložili na soukromou spotřebu v průměru minimálně o 1250 eur (zhruba 32.000 Kč) méně než v předchozím roce. V součtu to znamenalo pokles spotřebitelských výdajů o 116 miliard eur (tři biliony Kč). Spotřeba se tak meziročně propadla o 6,1 procenta, což je nejvýrazněji za 70 let. Vyplývá to ze studie Institutu německého hospodářství (IW), na kterou dnes odkazuje agentura DPA.
• IW: Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla
  Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla. Německé přímé investice v zemi a obchodní deficit s Čínou dosáhly nových maxim, a to navzdory politickému tlaku na Berlín, aby se od Pekingu odklonil. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství (IW), o kterém dnes informovala agentura Reuters. Růst německého vývozu do Číny zároveň výrazně oslabil, uvedl institut s odvoláním na ekonomy, kteří poukazují na trend směřující k větší lokální produkci na čínském trhu.
• Izrael a Turecko chtějí rozšířit ekonomickou spolupráci
  Ministři zahraničí Izraele a Turecka dnes vyjádřili naději, že jejich země rozšíří ekonomickou spolupráci, píše agentura Reuters. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu je po 15 letech prvním takto vysoce postaveným politikem na návštěvě Izraele. V úterý šéf turecké diplomacie jednal s palestinskými představiteli na okupovaném Západním břehu Jordánu.
• Izrael kvůli koronaviru plánuje rozsáhlé stimulační výdaje
  Izraelská vláda dnes představila balík ekonomických opatření v hodnotě 80 miliard šekelů (zhruba 550 miliard Kč), který má v zemi pomoci zmírnit koronavirovou krizi. Ministr financí Moše Kahlon uvedl, že očekává postupné obnovování podnikatelské aktivity po židovském svátku Pesach, který se letos bude slavit od 8. do 16. dubna.
• Izrael očekává odvetu z Íránu za dnešní údery, řekl Netanjahu
  Izrael očekává řadu vln útoků z Íránu v reakci na své dnešní vojenské údery v této zemi. Podle agentury AFP to dnes večer řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj však Izrael nemohl díle otálet s operací, která byla původně naplánovaná už na duben. Izraelský premiér uvedl, že Írán po loňských izraelských úderech na svého spojence, libanonské hnutí Hizballáh, zrychlil svůj jaderný program a chystal se navýšit výrobu balistických střel.
• Izrael pokračuje v útoku na Írán, který odpálil na Izrael asi 150 raket
  Izraelská armáda oznámila, že při dnešním rozsáhlém útoku na Írán zasáhla objekt v jaderném zařízení v Natanzu, v němž se nacházejí centrifugy pro obohacování uranu, a zabila špičky elitních revolučních gard, včetně jejich velitele Hosejna Salámího nebo velení jejich letectva. O život přišlo také několik íránských jaderných vědců a náčelník íránského generálního štábu.
• Izrael předběžně schválil těžbu plynu u Pásma Gazy, chce bezpečnostní záruky
  Izrael předběžně schválil rozvoj plynového pole u Pásma Gazy. Bude však vyžadovat bezpečnostní spolupráci s palestinskou samosprávou a sousedním Egyptem, uvedla včera agentura Reuters. Pokud by byla dohoda uzavřena, byla by významnou finanční podporou pro palestinskou ekonomiku.
• Izraelská armáda propustí část rezervistů, chce pomoci ekonomice
  Izraelská armáda v době pokračující války v Pásmu Gazy propustí část rezervistů. Podle agentury Reuters to oznámila včera s tím, že chce tímto krokem pomoci izraelské ekonomice. Zároveň uvedla, že počítá s boji během celého příštího roku.
• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem snížila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos i příští rok zvýší o dvě procenta. V prognóze z minulého měsíce počítala s růstem o 2,3 procenta tento rok a o 2,8 procenta příští rok.
• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem zhoršila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka dnes v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos zvýší pouze o 2,3 procenta a v příštím roce o 2,8 procenta. V dřívější prognóze přitom pro oba roky předpovídala tříprocentní tempo růstu, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka snížila svůj základní úrok o čtvrt procentního bodu
  Izraelská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Snaží se tak podpořit domácí ekonomiku v době konfliktu s palestinským hnutím Hamás. Ke snížení úroků banka přikročila poprvé za téměř čtyři roky, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka varuje před dopady rostoucích armádních výdajů na ekonomiku
  Guvernér izraelské centrální banky Amir Jaron včera varoval, že rostoucí vojenské výdaje představují riziko pro domácí ekonomiku. Vyzval vládu k zodpovědné rozpočtové politice, která by růst vojenských výdajů kompenzovala úsporami v jiných oblastech. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters.
• Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na digitální měnu
  Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na případné zavedení digitální měny. Podle dnešního sdělení guvernéra Amira Jarona by měl digitální šekel zefektivnit platební systém.
• Izraelská ekonomika klesla ve čtvrtletí o 6,5 pct., analytici čekali růst
  Izraelská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla v ročním přepočtu o 6,5 procenta, analytici čekali naopak růst. Ekonomiku ovlivnila omezení související se snahou zastavit šíření nemoci covid-19, která skončila v březnu. Vyplývá to z údajů zveřejněných izraelským statistickým úřadem.
• Izraelská ekonomika loni kvůli covidu poprvé od roku 2002 klesla
  Izraelská ekonomika loni poprvé od roku 2002 klesla, pandemie nemoci covid-19 měla totiž negativní vliv na výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil o 2,4 procenta po růstu o 3,4 procenta v roce předchozím. Uvedl to dnes izraelský statistický úřad.
• Izraelská ekonomika oslabila kvůli válce s Hamásem
  Izraelská ekonomika oslabila kvůli dopadům války s palestinským hnutím Hamás o něco více, než se čekalo. V loňském čtvrtém čtvrtletí odepsala v přepočtu na celý rok 21 procent. Ve svém zpřesněném odhadu to podle agentury Reuters dnes uvedl izraelský statistický úřad. Ten v únoru odhadoval, že hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s třetím kvartálem klesl o 19,4 procenta a minulý měsíc údaj opravil na 20,7 procenta.
• Izraelská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla
  Růst izraelské ekonomiky, která se potýká s negativními důsledky války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, ve druhém čtvrtletí zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle statistického úřadu v celoročním přepočtu zvýšil o 1,2 procenta, zatímco analytici v anketě agentury Reuters hospodářský růst odhadovali v průměru na 4,4 procenta.