Izrael a Írán porušily vzájemné příměří, které dnes vstoupilo v platnost. Před odletem na summit NATO to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump. Řekl také, že ani jedna země ho nepotěšila, ale že obzvláště nespokojen je s Izraelem. Následně na své sociální síti Truth Social vyzval židovský stát, aby přestal s bombardováním a stáhnul své piloty domů.

"Izraeli. Přestaň shazovat ty bomby," napsal Trump, který zároveň Izrael varoval, že další údery by znamenaly vážné porušení příměří. "Hned dostaň své piloty domů!" dodal v příspěvku s využitím velkých písmen.

Předtím novinářům sdělil, že není spokojen s Izraelem a ani Íránem. "Ale skutečně nespokojený jsem s Izraelem," poznamenal.

Dnes brzy ráno Trump, Írán a Izrael informovaly o zastavení bojů. Izrael poté podle místních médií zachytil nejméně jednu raketu vypálenou Íránem už po začátku klidu zbraní, který Trump oznámil. Írán vypálení rakety po příměří popřel, uvedla podle agentury Reuters íránská agentura ISNA. Teherán později uvedl, že Izrael dnes útočil na Írán i po vstupu příměří v platnost.

Izrael údery na Írán zahájil v pátek 13. června, zdůvodnil to snahou zabránit islámské republice získat jaderné zbraně. Teherán nicméně opakovaně tvrdil, že jeho nukleární program byl výhradně mírový.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes řekl, že Izrael dosáhl cílů odstranit jadernou a balistickou hrozbu, kterou Írán představoval. Trump dnes řekl, že Írán přišel o své jaderné kapacity a že tato země nikdy svůj jaderný program neobnoví.

Íránský úder zabil krátce před příměřím čtyři lidi na jihu Izraele

Íránská raketa zabila dnes ráno ve městě Beer Ševa na jihu Izraele nejméně čtyři lidi a přes 20 dalších zranila. Informoval web The Times of Israel (ToI) s odvoláním na zdravotníky. Írán podle izraelské armády vyslal na Izrael ráno šest salv raket v době, kdy mělo podle Trumpa začít platit po 12 dnech bojů příměří mezi oběma zeměmi. Íránská agentura SNN podle Reuters na konci série úderů uvedla, že šlo o poslední salvu před začátkem příměří.

Obě strany v noci na dnešek 12. dnem pokračovaly ve vzájemných vzdušných výpadech, které navazují na úvodní izraelský útok na Írán ze 13. června. Ráno pak íránská média ohlásila příměří a o klidu zbraní následně informoval i Trump. Podle Izraele i Spojených států bylo cílem úderů zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně, Írán ale popírá, že by jeho jaderný program měl vojenské účely.

Trump krátce po půlnoci SELČ oznámil, že zhruba za šest hodin začne platit časově neomezené příměří, až obě strany ukončí připravené útoky. Krátce po 7:00 SELČ Trump napsal na své síti Truth Social, že klid zbraní platí. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ke Trumpově prvnímu oznámení uvedl, že jeho země se k příměří nezavázala, ale ustane v úderech, pokud s nimi Izrael skončí do čtvrté hodiny teheránského času (2:30 SELČ). Arakčí následně poznamenal, že íránská armáda bojovala do poslední minuty.

Téměř dvě hodiny po tomto termínu hlásily izraelské ozbrojené síly zmíněné útoky, kvůli nimž na severu země a v některých dalších lokalitách zněly opakovaně sirény a podle svědků citovaných agenturou Reuters byly slyšet výbuchy například v Tel Avivu či Jeruzalémě. Podle ToI záchranná služba Magen David Adom nejprve nalezla v zasaženém domě ve městě Beer Ševa na jihu země dva mrtvé muže a jednu ženu, později zdravotníci ohlásili vyproštění těla další ženy, čímž počet mrtvých vzrostl na čtyři.

Další dva lidi převezli záchranáři do nemocnice se středně těžkými zraněními, dalších 20 lidí utrpělo lehká zranění.

Salva, kterou íránská agentura označila za poslední, na Izrael mířila již krátce poté, co mělo začít platit Trumpem ohlášené příměří. Po útocích Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že klid zbraní již platí. Zároveň vyzval k jeho dodržování.

Izraelské úřady po íránském útoku opět otevřely vzdušný prostor. Velitelství domácí fronty informovalo obyvatele Izraele, že již nemusí zůstávat v blízkosti krytů.

Již dříve během dnešní noci vydala izraelská armáda varování pro celkem tři oblasti Teheránu, z jedné z nich byly poté hlášeny výbuchy, zatím bez bližších podrobností. Na izraelském území zase sirény ohlásily poplach v oblasti Golanských výšin kvůli podezření na útok dronu. Írán od začátku bojů vyslal na Izrael více než tisícovku bezpilotních letounů, velkou většinu se však podařilo zlikvidovat, uvedl ToI.

Izraelské útoky dnes před příměřím zabily v Íránu devět lidí, uvádí místní média

Izraelské útoky dnes ráno na severu Íránu ještě před oznámením příměří zabily devět lidí a další tři desítky zranily. Zničeno bylo při nich několik obytných budov, informovala podle agentury AFP íránská média. Podle nich byl mezi oběťmi také jaderný vědec Mohammad Rezá Sedíkí. Izraelská armáda dnes podle deníku Haarec uvedla, že za posledních 24 hodin zasáhla několik cílů v Teheránu a potvrdila zabití jaderného vědce.

Nejméně devět lidí zahynulo při izraelských útocích na severu Íránu v pobřežní provincii Gílán, uvedla podle AFP agentura Fars a další místní média. Výbuchy podle nich zničily čtyři obytné budovy a mnoho sousedních domů bylo poškozeno. Podle íránských médií byl v noci na dnešek v provincii Gílán zabit Rezá Sedíkí v domě svých rodičů, kde o několik dnů dříve zemřel při izraelském úderu jeho 17letý syn. Mohammad Rezá Sedíkí byl podle AFP na americkém sankčním seznamu kvůli íránskému jadernému programu.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• IW: Čínské hospodářství je silně závislé na dovozu ze západních zemí
  Čínské hospodářství je silně závislé na dovozu ze západních zemí. U potravin, některých surovin, léků, automobilů a letadel by bylo pro Čínu velmi obtížné tento dovoz nahradit. Vyplývá to ze studie Institutu německého hospodářství (IW). "Obě strany - Čína a Západ - jsou na sobě vzájemně závislé," cituje ze studie agentura DPA.
• IWH: Počet firemních bankrotů v Německu byl ve čtvrtletí nejvyšší od r. 2009
  Počet firemních bankrotů v Německu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stoupl meziročně o 36 procent na 4215. To byl nejvyšší počet od finanční krize v polovině roku 2009. Bankroty způsobily ztrátu téměř 38.000 pracovních míst, což je o 17 procent více než předloni. Vyplývá to ze studie Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum (IWH).
• IWH: Počet firemních bankrotů v Německu v srpnu klesl
  Počet firemních bankrotů v Německu v srpnu pokračoval v poklesu. Celkem vyhlásilo platební neschopnost 697 společností, o 22 procent méně než v červenci a o 26 procent méně než ve stejném měsíci loni. Vyplývá to ze studie německého výzkumného institutu IWH. Pokles způsobilo zmírnění pravidel insolvenčního práva kvůli koronavirové krizi.
• IWH: V Německu byl v listopadu nahlášen za letošek nejvyšší počet insolvencí
  V Německu byl v listopadu nahlášen za letošek nejvyšší počet insolvencí. Ve své dnešní zprávě to uvedl Leibnizův institut pro výzkum hospodářství v Halle (IWH). Insolvenci nahlásilo 808 veřejných obchodních společností a kapitálových firem, o 86 více než v říjnu. I přes mírný nárůst ale zůstává počet insolvencí v zemi na nízké úrovni a k žádné vlně bankrotů nedochází.
• IWH: V Německu v reakci na zpřísnění pravidel přibylo bankrotů
  V Německu v prosinci výrazně přibyly firemní bankroty, zjistila studie německého výzkumného institutu IWH. V platnost znovu vstoupila povinnost jejich nahlašování pozastavená kvůli koronavirové krizi. Počet firemních insolvencí se tak vrátil na úroveň před začátkem pandemie a odpovídá stavu z prosince 2019, napsala agentura DPA. Insolvenci minulý měsíc nahlásilo 912 firem, což je o třetinu více než průměr za předchozí tři měsíce.
• IW: Německé podnikatelské svazy vyhlížejí rok 2025 s obavami
  Německé podnikatelské svazy hodnotí současnou situaci hůře než před rokem a příští rok vyhlížejí s obavami. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Útlum německé ekonomiky pociťují i velké firmy s akciemi na burze, uvádí se podle agentury DPA v analýze poradenské společnosti EY.
• IW: Pandemie snížila hrubý domácí produkt Německa o 300 miliard eur
  Pandemie covidu-19 Německo připravila o 300 miliard eur (7,6 bilionu Kč) na hrubém domácím produktu (HDP), ekonomické škody se budou napravovat roky. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry dnes zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). Jen za letošní první pololetí pandemie podle odhadů sníží hrubý domácí produkt největší evropské ekonomiky o 100 miliard eur. Ačkoli zrychlené očkování vzbuzuje naděje, uzávěry se na hospodářství podepsaly.
• IW: Spotřebitelské výdaje v Německu loni kvůli pandemii výrazně klesly
  Spotřebitelé v Německu loni v důsledku pandemie vynaložili na soukromou spotřebu v průměru minimálně o 1250 eur (zhruba 32.000 Kč) méně než v předchozím roce. V součtu to znamenalo pokles spotřebitelských výdajů o 116 miliard eur (tři biliony Kč). Spotřeba se tak meziročně propadla o 6,1 procenta, což je nejvýrazněji za 70 let. Vyplývá to ze studie Institutu německého hospodářství (IW), na kterou dnes odkazuje agentura DPA.
• IW: Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla
  Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla. Německé přímé investice v zemi a obchodní deficit s Čínou dosáhly nových maxim, a to navzdory politickému tlaku na Berlín, aby se od Pekingu odklonil. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství (IW), o kterém dnes informovala agentura Reuters. Růst německého vývozu do Číny zároveň výrazně oslabil, uvedl institut s odvoláním na ekonomy, kteří poukazují na trend směřující k větší lokální produkci na čínském trhu.
• Izrael a Turecko chtějí rozšířit ekonomickou spolupráci
  Ministři zahraničí Izraele a Turecka dnes vyjádřili naději, že jejich země rozšíří ekonomickou spolupráci, píše agentura Reuters. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu je po 15 letech prvním takto vysoce postaveným politikem na návštěvě Izraele. V úterý šéf turecké diplomacie jednal s palestinskými představiteli na okupovaném Západním břehu Jordánu.
• Izrael kvůli koronaviru plánuje rozsáhlé stimulační výdaje
  Izraelská vláda dnes představila balík ekonomických opatření v hodnotě 80 miliard šekelů (zhruba 550 miliard Kč), který má v zemi pomoci zmírnit koronavirovou krizi. Ministr financí Moše Kahlon uvedl, že očekává postupné obnovování podnikatelské aktivity po židovském svátku Pesach, který se letos bude slavit od 8. do 16. dubna.
• Izrael očekává odvetu z Íránu za dnešní údery, řekl Netanjahu
  Izrael očekává řadu vln útoků z Íránu v reakci na své dnešní vojenské údery v této zemi. Podle agentury AFP to dnes večer řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj však Izrael nemohl díle otálet s operací, která byla původně naplánovaná už na duben. Izraelský premiér uvedl, že Írán po loňských izraelských úderech na svého spojence, libanonské hnutí Hizballáh, zrychlil svůj jaderný program a chystal se navýšit výrobu balistických střel.
• Izrael pokračuje v útoku na Írán, který odpálil na Izrael asi 150 raket
  Izraelská armáda oznámila, že při dnešním rozsáhlém útoku na Írán zasáhla objekt v jaderném zařízení v Natanzu, v němž se nacházejí centrifugy pro obohacování uranu, a zabila špičky elitních revolučních gard, včetně jejich velitele Hosejna Salámího nebo velení jejich letectva. O život přišlo také několik íránských jaderných vědců a náčelník íránského generálního štábu.
• Izrael předběžně schválil těžbu plynu u Pásma Gazy, chce bezpečnostní záruky
  Izrael předběžně schválil rozvoj plynového pole u Pásma Gazy. Bude však vyžadovat bezpečnostní spolupráci s palestinskou samosprávou a sousedním Egyptem, uvedla včera agentura Reuters. Pokud by byla dohoda uzavřena, byla by významnou finanční podporou pro palestinskou ekonomiku.
• Izrael při útoku na Írán zasáhl stovku cílů
  Izrael při dnešních nočních útocích na Írán zasáhl více než stovku cílů. Do útoků se zapojilo na 200 stíhaček, uvedl mluvčí izraelské armády. Izraelský prezident Jicchak Herzog prohlásil, že Izrael spustil cílenou operaci, aby zneškodnil bezprostřední a existenční hrozbu pro svůj lid. Dodal, že Izrael má přirozené právo a povinnost se bránit, což bude i nadále činit se vší rozhodností, informovala agentura Reuters.
• Izraelská armáda propustí část rezervistů, chce pomoci ekonomice
  Izraelská armáda v době pokračující války v Pásmu Gazy propustí část rezervistů. Podle agentury Reuters to oznámila včera s tím, že chce tímto krokem pomoci izraelské ekonomice. Zároveň uvedla, že počítá s boji během celého příštího roku.
• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem snížila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos i příští rok zvýší o dvě procenta. V prognóze z minulého měsíce počítala s růstem o 2,3 procenta tento rok a o 2,8 procenta příští rok.
• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem zhoršila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka dnes v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos zvýší pouze o 2,3 procenta a v příštím roce o 2,8 procenta. V dřívější prognóze přitom pro oba roky předpovídala tříprocentní tempo růstu, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka snížila svůj základní úrok o čtvrt procentního bodu
  Izraelská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Snaží se tak podpořit domácí ekonomiku v době konfliktu s palestinským hnutím Hamás. Ke snížení úroků banka přikročila poprvé za téměř čtyři roky, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka varuje před dopady rostoucích armádních výdajů na ekonomiku
  Guvernér izraelské centrální banky Amir Jaron včera varoval, že rostoucí vojenské výdaje představují riziko pro domácí ekonomiku. Vyzval vládu k zodpovědné rozpočtové politice, která by růst vojenských výdajů kompenzovala úsporami v jiných oblastech. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters.