Energetické a potravinové komodity zdražily od invaze o desítky procent

Řada komodit zaznamenala od počátku ruské invaze na Ukrajinu před třemi měsíci dramatický nárůst ceny, nejvyšší tempo o desítky procent nabraly energetické komodity a potraviny. Naopak zlevnilo zlato, stříbro nebo platina. ČTK to dnes řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček

"Nejvyšší růst ceny od počátku války se týkal zemního plynu obchodovaného v USA. Jeho cena přidala 80 procent na nejvyšší úroveň od srpna 2008. Za růstem ceny stojí zvýšená poptávka evropských zemí, které snižují objednávky od Ruska," uvedl Tyleček.

Cena severomořské ropy Brent vzrostla za poslední měsíce o 15 procent, už před válkou se však pohybovala na vysokých úrovních. Hlavním důvodem je podle něj pokles nabídky na trhu. Produkce v Rusku klesla od začátku války o desetinu, protože západní země odmítají ve velkém importy z Ruska.

"Výraznějších vzestupů dosáhly ropné deriváty. Velkoobchodní ceny benzínu a dieselu v Evropě vzrostly o třetinu. Pohybují se v blízkosti 1100 dolarů za tunu. Obchodníci válčí s omezenou nabídkou na trhu. Dovozy z Ruska byly zastaveny a evropské rafinérie nestíhají pokrýt poptávku," upozornil Tyleček.

Obiloviny jsou podle něho skupinou zemědělských komodit, které od začátku války rostou nejvíce. "Kukuřice i pšenice prorazily v posledních týdnech historické rekordy. Pšenice vzrostla o 30 procent a kukuřice o 15 procent. Hlavním faktorem je omezená možnost exportů obilovin z Ukrajiny a také Ruska, které patří mezi největší světové producenty. Ze zemědělských komodit ztrácí nejvíce káva, která zlevnila o desetinu ceny. Káva však klesá z nejvyšších úrovní od 2011," připomněl Tyleček.

O desetinu zlevnil také hliník. Ještě o procento více podle něj ztrácí stříbro. "Průmyslové komodity trpí zpomalující ekonomikou Číny. Zlato nepotvrdilo roli bezpečného přístavu. Cena zlata na světových trzích během tří měsíců války na Ukrajině klesla o dvě procenta. Na začátku března přitom zlato atakovalo hranici 2050 dolarů, což znamenalo osmiprocentní nárůst. Poté se investoři uklidnili a cena žlutého kovu v posledních týdnech spíše klesá. Objemy obchodů nicméně rostou," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Platina podle něj ztratila 11 procent.

"Cena zlata začala v posledních týdnech klesat, investoři si už zvykli na vývoj na Ukrajině a spokojili se s tím, že se konflikt nešíří. Cenu kovů dále ovlivňuje také americká centrální banka. Očekávané zvýšení sazeb totiž hnalo investory k výběru zisků ze zlata a přesunu kapitálu do amerického dolaru. V důsledku toho došlo k výrazným pohybům napříč celým trhem, od cen komodit včetně zlata, cen akcií, až po výraznou rozkolísanost dluhopisů,“ vysvětlil Brávník.

Vývoj ceny zlata (4hodinový graf – H4):

Vývoj ceny stříbra (4hodinový graf – H4):

Vývoj ceny zemního plynu (4hodinový graf – H4):

Vývoj ceny ropy WTI (4hodinový graf – H4):

Vývoj ceny platiny (4hodinový graf – H4):

Vývoj ceny pšenice (4hodinový graf – H4):

Vývoj ceny kukuřice (4hodinový graf – H4):

Vývoj ceny kávy (4hodinový graf – H4):

Vývoj ceny hliníku (4hodinový graf – H4):

Zdroj: Reuters, ČTK, Golden Gate CZ, XTB, MT4

Čtěte více

• Elon Musk prodal další akcie automobilky Tesla, utržil za ně miliardu dolarů
  Zakladatel automobilky Tesla Elon Musk prodal dalších 934.091 akcií firmy, za které utržil 1,01 miliardy dolarů (22,8 miliardy Kč). Vyplývá to ze čtvrteční zprávy pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Celkem se tento nejbohatší člověk na světě už z daňových důvodů zbavil asi deseti milionů akcií své firmy, celkem za ně získal zhruba 11 miliard dolarů.
• Elon Musk se snaží ukončit soudní spor kvůli kryptoměně dogecoin
  Miliardář Elon Musk požádal amerického soudce, aby zamítl žalobu požadující odškodné 258 miliard USD (5,6 bilionu Kč), která ho obviňuje z provozování pyramidového systému na podporu kryptoměny dogecoin. Právníci Muska a jeho společnosti Tesla označili žalobu investorů do dogecoinu kvůli Muskovým "neškodným a často hloupým tweetům" o dogecoinu za smyšlenou historku, uvedla agentura Reuters.
• Elon Musk se stal nejbohatším člověkem světa, předstihl Bezose
  Šéf a spoluzakladatel americké společnosti Tesla Elon Musk se dnes stal nejbohatším člověkem světa. Jeho majetek podle agentury Bloomberg přesahuje 188 miliard dolarů (přes čtyři biliony Kč). Musk, který stojí i za úspěchem firmy SpaceX, v prvenství předstihl zakladatele internetového obchodu Amazon Jeffa Bezose. Ten se titulem nejbohatšího člověka světa podle žebříčku agentury Bloomberg pyšní od října 2017.
• Elon Musk těží z růstu akcií Tesly, je už třikrát bohatší než investor Buffett
  Hodnota majetku nejbohatšího člověka světa Elona Muska dál roste, dosáhla už trojnásobku hodnoty majetku legendárního amerického investora Warrena Buffetta. Informuje o tom agentura Bloomberg. Musk v poslední době těží z růstu ceny akcií automobilky Tesla, v jejímž čele stojí. V pondělí se hodnota Muskova majetku zvýšila o 24 miliard dolarů na 335,1 miliardy dolarů (zhruba 7,4 bilionu Kč), a to díky tomu, že akcie Tesly zpevnily o 8,5 procenta.
• El País: Rozpočtový deficit Španělska bude vyšší
  Rozpočtový deficit Španělska v letošním roce bude 6,7 procenta hrubého domácího produktu. Podle deníku...
• El País: Turecko těží z toho, že nemá sankce proti Rusku, Západu se to nelíbí
  Turecko ekonomicky těží z toho, že jako jediná země Severoatlantické aliance nezavedlo po ruském útoku na Ukrajinu sankce proti Rusku. V posledních měsících se tak výrazně zvýšila aktivita ruských podnikatelů v zemi a také turecký export do Ruska, napsal včera španělský deník El País. To se však moc nelíbí Spojeným státům a dalším západním zemím, které tureckým firmám pohrozily takzvanými druhotnými sankcemi.
• Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly
  Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly o deset procent, což je nejhlubší propad od znovusjednocení země roku 1990. Ekonomika oslabila, zatímco výroba ekologické energie vzrostla. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí (UBA) je země na dobré cestě splnit svůj klimatický cíl pro rok 2030, kdy chce snížit emise oproti roku 1990 o 65 procent.
• Emise z ekonomických aktivit se v EU dostaly nad úroveň před pandemií
  Emise skleníkových plynů z ekonomických aktivit podniků i domácností se v Evropské unii na konci loňského roku dostaly nad úroveň před pandemií covidu-19. Poprvé od konce roku 2019 emise překročily hranici jedné miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), ukazují údaje, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Po propadu v roce 2020 se objem emisí meziročně zvyšoval po celý loňský rok.
• Emisní skandál je rizikem pro německou ekonomiku
  Emisní skandál, který se týká německých výrobců automobilů, je rizikem pro největší evropskou ekonomiku. Zatím je však obtížné vyčíslit jeho dopad. Uvedlo to dnes německé ministerstvo financí ve své pravidelné měsíční zprávě. Ministerstvo označilo skandál, který vypukl před téměř dvěma lety poté, co Volkswagen přiznal, že podváděl se zkouškami emisí u vozů s naftovými motory v USA, za hrozbu pro Německo, spolu s rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii a ochranářskou obchodní politikou Spojených států.
• Energetická burza EEX loni dosáhla rekordních výsledků
  Energetická burza European Energy Exchange (EEX) sídlící v Lipsku dosáhla v loňském roce díky výkyvům na trzích s energií rekordních tržeb i zisku. Vyplývá to podle agentur Reuters a DPA z výsledkové zprávy podniku. Na burze EEX se tvoří také ceny českých velkoobchodních energetických produktů.
• Eni: Ropa by mohla zdražit na 200 USD
  Šéf italské energetické společnosti Eni Claudio Descalzi dnes vyzval Organizaci zemí vyvážejících ropu...
• EP a členské země se neshodly na podobě rozpočtu EU na rok 2019
  Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu (EP) se do půlnoci nedokázali dohodnout na kompromisní podobě návrhu rozpočtu EU na příští rok. Vyjednávání o stávajícím návrhu jsou tak u konce a Evropská komise (EK) musí oběma institucím předložit návrh nový. Plyne to z nočních tiskových zpráv Rady EU a EP.
• EP definitivně schválil rozpočet EU
  Evropský parlament dnes ve Štrasburku definitivně schválil víceletý rozpočtový rámec Evropské unie pro léta...
• EPH přesune svou EP Commodities kvůli dani z neočekávaných zisků do zahraničí
  Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.
• EP chce prosadit své priority při unijní záchraně ekonomik
  Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie a související fond pro oživení ekonomik po koronavirovém výpadku musí počítat s klimatickými závazky EU a dalšími dosavadními prioritami. Pomoc pro odvětví a regiony zasažené krizí by měla být co nejrozsáhlejší, zároveň by ale neměly přijít zkrátka studijní či vědecké programy. Požadují to poslanci Evropského parlamentu, kteří se na čtvrtečním plenárním jednání chystají přijmout usnesení k rozpočtu a fondu.
• Epiq: Počet bankrotů v USA pokračuje v poklesu
  Počet bankrotů ve Spojených státech letos překvapivě pokračuje v poklesu. V lednu se snížil o šest procent a v meziročním srovnání dokonce o 44 procent, plyne ze včerejší zprávy právní společnosti Epiq. Spojené státy podle této zprávy v lednu zaznamenaly 32.298 podnikových a nepodnikových bankrotů, což je nejnižší počet od února 2006.
• Epiq: Počet firemních bankrotů v USA letos zatím stoupl o třetinu
  Počet firemních bankrotů ve Spojených státech v prvních třech čtvrtletích letošního roku vrostl o 33 procent na 5529 případů, protože hospodářská recese způsobená pandemií covidu-19 těžce zasáhla řadu podniků. Vyplývá to z údajů společnosti Epiq. V samotném září se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil dokonce o 78 procent na 747 případů.
• EP schválil balík 672,5 miliardy eur na pokrizovou obnovu EU
  Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil baík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Vyplývá to z dnes oznámených výsledků úterního hlasování. Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.
• EP schválil koronavirovou pomoc zemím EU, podpořil dluhopisy
  Evropský parlament dnes schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.
• EP schválil přísnější kontrolu národních rozpočtů
  Evropský parlament (EP) včera velkou většinou hlasů schválil balík zákonů pro přísnější kontrolu národních...