EP bude hlasovat o rozpočtu a debatovat o migraci
O svém postoji k unijnímu rozpočtu na příští rok budou dnes hlasovat poslanci Evropského parlamentu. Na plenárním jednání ve Štrasburku je čeká také debata o migrační politice a o tom, jak nastavit mechanismy pro navracení neúspěšných žadatelů o azyl z EU zpět do jejich původních zemí.
Rozpočtový výbor, který už podobu unijního rozpočtu pro příští rok prodiskutoval, navrhuje neakceptovat škrty, které by v původním návrhu Evropské komise chtěly udělat členské země unie. Jimi navrhované snížení rozpočtu by se dotklo například programu Erasmus, který podporuje studijní a profesní pobyty v jiných členských státech, či programu Horizon Europe na podporu vědy a výzkumy.
Poté, co europarlament odsouhlasí svou podobu návrhu rozpočtu, budou mít zástupci obou evropských institucí tři týdny na vyjednávání o jeho kompromisní a pro Radu EU, tedy členské státy, i Evropský parlament přijatelné podobě. Pokud příslušný dohadovací výbor kompromis nenajde, musí Evropská komise přijít s novým návrhem podoby rozpočtu. Podle české europoslankyně Danuše Nerudové, která zasedá v rozpočtovém výboru, by tak mohlo hrozit rozpočtové provizorium. Taková situace by ale nastala až v případě, že se europarlament a členské státy na podobě rozpočtu neshodnou do začátku nového roku.
Členské státy svou pozici k návrhu rozpočtu pro rok 2025 přijaly už v září, počítají s celkovou částkou 191,53 miliardy eur (asi 4,8 bilionu Kč) v prostředcích na závazky a 146,21 miliardy eur (asi 3,69 bilionu Kč) v prostředcích na platby; v těchto částkách nejsou zahrnuty prostředky pro zvláštní nástroje mimo víceletý finanční rámec.
Europoslance dnes také čeká debata o stále horkém tématu evropské migrační politiky, totiž o řešení, jak efektivně vracet zpět domů neúspěšné žadatele o azyl v některé ze zemí evropského bloku. Debata se nejspíš dotkne také nově zavedeného italského systému, který počítá s umístěním části žadatelů o azyl do středisek v Albánii.
Europoslanci budou také hlasovat o tom, zda v případě ročního odkladu platnosti unijního nařízení na omezení odlesňování a ničení lesů použijí proceduru určenou pro rozhodování o naléhavých případech. Takový postup je kratší než běžná legislativní procedura, a umožnil by odklad schválit ještě před koncem letošního roku, kdy má nařízení podle původní úpravy vstoupit v platnost.
Roční odklad navrhuje Evropská komise po kritice například firem z potravinářského a zemědělského odvětví, a to také v České republice. Společnosti o odklad velmi usilují.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
El País: Rozpočtový deficit Španělska bude vyšší
Rozpočtový deficit Španělska v letošním roce bude 6,7 procenta hrubého domácího produktu. Podle deníku... -
El País: Turecko těží z toho, že nemá sankce proti Rusku, Západu se to nelíbí
Turecko ekonomicky těží z toho, že jako jediná země Severoatlantické aliance nezavedlo po ruském útoku na Ukrajinu sankce proti Rusku. V posledních měsících se tak výrazně zvýšila aktivita ruských podnikatelů v zemi a také turecký export do Ruska, napsal včera španělský deník El País. To se však moc nelíbí Spojeným státům a dalším západním zemím, které tureckým firmám pohrozily takzvanými druhotnými sankcemi. -
Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly
Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly o deset procent, což je nejhlubší propad od znovusjednocení země roku 1990. Ekonomika oslabila, zatímco výroba ekologické energie vzrostla. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí (UBA) je země na dobré cestě splnit svůj klimatický cíl pro rok 2030, kdy chce snížit emise oproti roku 1990 o 65 procent. -
Emise z ekonomických aktivit se v EU dostaly nad úroveň před pandemií
Emise skleníkových plynů z ekonomických aktivit podniků i domácností se v Evropské unii na konci loňského roku dostaly nad úroveň před pandemií covidu-19. Poprvé od konce roku 2019 emise překročily hranici jedné miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), ukazují údaje, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Po propadu v roce 2020 se objem emisí meziročně zvyšoval po celý loňský rok. -
Emisní skandál je rizikem pro německou ekonomiku
Emisní skandál, který se týká německých výrobců automobilů, je rizikem pro největší evropskou ekonomiku. Zatím je však obtížné vyčíslit jeho dopad. Uvedlo to dnes německé ministerstvo financí ve své pravidelné měsíční zprávě. Ministerstvo označilo skandál, který vypukl před téměř dvěma lety poté, co Volkswagen přiznal, že podváděl se zkouškami emisí u vozů s naftovými motory v USA, za hrozbu pro Německo, spolu s rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii a ochranářskou obchodní politikou Spojených států. -
Energetická burza EEX loni dosáhla rekordních výsledků
Energetická burza European Energy Exchange (EEX) sídlící v Lipsku dosáhla v loňském roce díky výkyvům na trzích s energií rekordních tržeb i zisku. Vyplývá to podle agentur Reuters a DPA z výsledkové zprávy podniku. Na burze EEX se tvoří také ceny českých velkoobchodních energetických produktů. -
Energetická burza EEX nekoupí obchody s elektřinou na severu Evropy
Evropská energetická burza (EEX) nepřevezme od americké burzovní společnosti Nasdaq její aktivity v obchodování s elektřinou v zemích na severu Evropy. Nasdaq to dnes uvedl v tiskové zprávě. Podrobnosti nejsou známy, ve svém oznámení se o nich nezmiňuje ani EEX. Německý obchodník měl převzít rovněž clearing, tedy aktivity související s vypořádáním transakcí. -
Energetické a potravinové komodity zdražily od invaze o desítky procent
Řada komodit zaznamenala od počátku ruské invaze na Ukrajinu před třemi měsíci dramatický nárůst ceny, nejvyšší tempo o desítky procent nabraly energetické komodity a potraviny. Naopak zlevnilo zlato, stříbro nebo platina. ČTK to dnes řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček -
Eni: Ropa by mohla zdražit na 200 USD
Šéf italské energetické společnosti Eni Claudio Descalzi dnes vyzval Organizaci zemí vyvážejících ropu... -
EP a členské země se neshodly na podobě rozpočtu EU na rok 2019
Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu (EP) se do půlnoci nedokázali dohodnout na kompromisní podobě návrhu rozpočtu EU na příští rok. Vyjednávání o stávajícím návrhu jsou tak u konce a Evropská komise (EK) musí oběma institucím předložit návrh nový. Plyne to z nočních tiskových zpráv Rady EU a EP. -
EP definitivně schválil rozpočet EU
Evropský parlament dnes ve Štrasburku definitivně schválil víceletý rozpočtový rámec Evropské unie pro léta... -
EPH přesune svou EP Commodities kvůli dani z neočekávaných zisků do zahraničí
Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj. -
EPH zahrnuje přes 70 společností v celé Evropě
Energetický a průmyslový holding (EPH), který byl zapsán do obchodního rejstříku před 15 lety, 10. srpna 2009, zahrnuje přes 70 společností po celé Evropě a je přední středoevropskou energetickou skupinou. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe. Majoritním vlastníkem skupiny je jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský. -
EP chce prosadit své priority při unijní záchraně ekonomik
Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie a související fond pro oživení ekonomik po koronavirovém výpadku musí počítat s klimatickými závazky EU a dalšími dosavadními prioritami. Pomoc pro odvětví a regiony zasažené krizí by měla být co nejrozsáhlejší, zároveň by ale neměly přijít zkrátka studijní či vědecké programy. Požadují to poslanci Evropského parlamentu, kteří se na čtvrtečním plenárním jednání chystají přijmout usnesení k rozpočtu a fondu. -
Epiq: Počet bankrotů v USA pokračuje v poklesu
Počet bankrotů ve Spojených státech letos překvapivě pokračuje v poklesu. V lednu se snížil o šest procent a v meziročním srovnání dokonce o 44 procent, plyne ze včerejší zprávy právní společnosti Epiq. Spojené státy podle této zprávy v lednu zaznamenaly 32.298 podnikových a nepodnikových bankrotů, což je nejnižší počet od února 2006. -
Epiq: Počet firemních bankrotů v USA letos zatím stoupl o třetinu
Počet firemních bankrotů ve Spojených státech v prvních třech čtvrtletích letošního roku vrostl o 33 procent na 5529 případů, protože hospodářská recese způsobená pandemií covidu-19 těžce zasáhla řadu podniků. Vyplývá to z údajů společnosti Epiq. V samotném září se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil dokonce o 78 procent na 747 případů. -
EP schválil balík 672,5 miliardy eur na pokrizovou obnovu EU
Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil baík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Vyplývá to z dnes oznámených výsledků úterního hlasování. Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů. -
EP schválil koronavirovou pomoc zemím EU, podpořil dluhopisy
Evropský parlament dnes schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické. -
EP schválil přísnější kontrolu národních rozpočtů
Evropský parlament (EP) včera velkou většinou hlasů schválil balík zákonů pro přísnější kontrolu národních... -
EP schválil rozpočet EU na příští rok, zelenou má i krizový fond
Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie dnes Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet EU na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna. Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování zásadní části mimořádného fondu obnovy ekonomik zasažených koronavirovou krizí.