EP chce zachovat rušení emisních povolenek

Europoslanci dnes schválili změnu dubnového návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Komise navrhla upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Nově by povolenky neměly být zneplatňovány v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho by měly zůstat v rezervě jako zásoba do budoucna. Poslanci ale na plenárním zasedání ve Štrasburku odhlasovali, že chtějí mechanismus zneplatňování zachovat a od 1. března 2027 jen zvýšit jeho práh na 650 milionů povolenek.

Plenární zasedání EP podpořilo tyto změny 367 hlasy (240 europoslanců bylo proti a 59 se zdrželo hlasování). Evropský parlament nyní zahájí jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy, o konečném znění právního předpisu.

Rezerva tržní stability snižuje nabídku emisních povolenek na trhu v případě jejich přebytku a naopak je uvolňuje při jejich nedostatku. Změna podle unijní exekutivy posiluje roli mechanismu MSR jako nárazníku a zlepšuje jeho schopnost reagovat na budoucí vývoj, včetně napětí na trhu nebo nadměrné proměnlivosti cen. Cílem je tedy zvýšit stabilitu a předvídatelnost, uvedla již dříve komise. Změnu systému emisních povolenek žádá mimo jiné český premiér Andrej Babiš.

Kromě dubnového návrhu týkajícího se rezervy tržní stability přišla EK v červenci s celkovou revizí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. V ní hovoří například o tom, že chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Jednání o těchto návrzích v Evropském parlamentu teprve začala.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 má být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028 a měl by se týkat silniční dopravy či vytápění budov.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Energetické a potravinové komodity zdražily od invaze o desítky procent
  Řada komodit zaznamenala od počátku ruské invaze na Ukrajinu před třemi měsíci dramatický nárůst ceny, nejvyšší tempo o desítky procent nabraly energetické komodity a potraviny. Naopak zlevnilo zlato, stříbro nebo platina. ČTK to dnes řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček
• Energiebilanzen: Spotřeba energie v Německu bude nejnižší od roku 1990
  Spotřeba energie v Německu bude v letošním roce nejnižší od znovusjednocení země v roce 1990. Ve svém výhledu to dnes uvedla výzkumná organizace AG Energiebilanzen. Německo má největší ekonomiku v Evropě, v posledních letech se ale potýká s hospodářským útlumem. Částečně je za ním pokles průmyslové výroby.
• Eni: Ropa by mohla zdražit na 200 USD
  Šéf italské energetické společnosti Eni Claudio Descalzi dnes vyzval Organizaci zemí vyvážejících ropu...
• EP a členské země se neshodly na podobě rozpočtu EU na rok 2019
  Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu (EP) se do půlnoci nedokázali dohodnout na kompromisní podobě návrhu rozpočtu EU na příští rok. Vyjednávání o stávajícím návrhu jsou tak u konce a Evropská komise (EK) musí oběma institucím předložit návrh nový. Plyne to z nočních tiskových zpráv Rady EU a EP.
• EP bude hlasovat o rozpočtu a debatovat o migraci
  O svém postoji k unijnímu rozpočtu na příští rok budou dnes hlasovat poslanci Evropského parlamentu. Na plenárním jednání ve Štrasburku je čeká také debata o migrační politice a o tom, jak nastavit mechanismy pro navracení neúspěšných žadatelů o azyl z EU zpět do jejich původních zemí.
• EP čeká debata o amerických clech, emisích aut či rozpočtu EU
  Evropský parlament bude dnes dopoledne debatovat o reakci Evropské unie na dovozní cla, která vyhlásil a posléze na 90 dnů pozastavil americký prezident Donald Trump. Podobně pozastavena jsou do poloviny července protiopatření EU.
• EP definitivně schválil rozpočet EU
  Evropský parlament dnes ve Štrasburku definitivně schválil víceletý rozpočtový rámec Evropské unie pro léta...
• EPH přesune svou EP Commodities kvůli dani z neočekávaných zisků do zahraničí
  Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.
• EPH zahrnuje přes 70 společností v celé Evropě
  Energetický a průmyslový holding (EPH), který byl zapsán do obchodního rejstříku před 15 lety, 10. srpna 2009, zahrnuje přes 70 společností po celé Evropě a je přední středoevropskou energetickou skupinou. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe. Majoritním vlastníkem skupiny je jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský.
• EP chce prosadit své priority při unijní záchraně ekonomik
  Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie a související fond pro oživení ekonomik po koronavirovém výpadku musí počítat s klimatickými závazky EU a dalšími dosavadními prioritami. Pomoc pro odvětví a regiony zasažené krizí by měla být co nejrozsáhlejší, zároveň by ale neměly přijít zkrátka studijní či vědecké programy. Požadují to poslanci Evropského parlamentu, kteří se na čtvrtečním plenárním jednání chystají přijmout usnesení k rozpočtu a fondu.
• Epiq: Počet bankrotů v USA pokračuje v poklesu
  Počet bankrotů ve Spojených státech letos překvapivě pokračuje v poklesu. V lednu se snížil o šest procent a v meziročním srovnání dokonce o 44 procent, plyne ze včerejší zprávy právní společnosti Epiq. Spojené státy podle této zprávy v lednu zaznamenaly 32.298 podnikových a nepodnikových bankrotů, což je nejnižší počet od února 2006.
• Epiq: Počet firemních bankrotů v USA letos zatím stoupl o třetinu
  Počet firemních bankrotů ve Spojených státech v prvních třech čtvrtletích letošního roku vrostl o 33 procent na 5529 případů, protože hospodářská recese způsobená pandemií covidu-19 těžce zasáhla řadu podniků. Vyplývá to z údajů společnosti Epiq. V samotném září se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil dokonce o 78 procent na 747 případů.
• EP schválil balík 672,5 miliardy eur na pokrizovou obnovu EU
  Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil baík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Vyplývá to z dnes oznámených výsledků úterního hlasování. Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.
• EP schválil koronavirovou pomoc zemím EU, podpořil dluhopisy
  Evropský parlament dnes schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.
• EP schválil možnost rychlého přijetí návrhu ulehčit automobilovému průmyslu
  Evropský parlament (EP) dnes dal zelenou možnosti urychleně schválit návrh Evropské komise (EK) poskytnout automobilkám více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Navrhované změny podle EK umožní výrobcům aut vyhnout se placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos. Konečné hlasování o návrhu bude následovat ve čtvrtek. Část europoslanců, včetně českých, se hodlá ještě pokusit prosadit prodloužení zmíněného období ze tří na pět let.
• EP schválil přísnější kontrolu národních rozpočtů
  Evropský parlament (EP) včera velkou většinou hlasů schválil balík zákonů pro přísnější kontrolu národních...
• EP schválil rozpočet EU na příští rok, zelenou má i krizový fond
  Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie dnes Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet EU na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna. Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování zásadní části mimořádného fondu obnovy ekonomik zasažených koronavirovou krizí.
• EP schválil sedmiletý rozpočet EU i spojení peněz a vlády práva
  Evropský parlament dnes schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.
• EP schválil unijní záruky na podporu investic stovek miliard eur
  Evropský parlament včera schválil vyhrazení 26 miliard eur (asi 681 miliard korun), které budou v začínajícím sedmiletém období sloužit k podpoře investic do hospodářského oživení. Garance ve fondu nazvaném InvestEU by měly aktivovat veřejné a soukromé investice v celkové výši až 400 miliard eur. Cílem fondu má být mimo jiné podpora projektů v oblastech zdravotnictví, digitalizace či klimaticky šetrných technologií.
• EP schválil vznik fondu na boj proti koronaviru
  Evropský parlament včera jasnou většinou schválil trojici návrhů, které mají státům Evropské unie či firmám pomoci v boji proti koronaviru a jeho ekonomickým následkům. Poslanci podpořili mimo jiné vznik investičního fondu, který umožní členským zemím přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion korun) ze strukturálních fondů do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Česko z tohoto balíku dostane téměř 1,2 miliardy eur (326 miliard Kč).