AP: V Kanadě dnes začíná summit G7

Když byl americký prezident Donald Trump naposledy v Kanadě kvůli summitu skupiny G7, vznikla fotografie, na které sedí se vzdorovitě založenýma rukama, zatímco se na něj tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová upřeně dívá, píše agentura AP. Pokud existuje společná mise pro summit G7, který začíná dnes v kanadských Skalnatých horách, je to hlavně snaha omezit jakékoliv přestřelky v době velmi silného napětí mezi lídry.

Summit v roce 2018 skončil tím, že Trump při odletu v prezidentském speciálu Air Force One a zároveň na sociálních sítích kritizoval kanadské hostitele. Uvedl také, že nařídil americkým činitelům, kteří v Québeku zůstali, aby odmítli společné prohlášení G7 podpořené lídry Japonska, Francie, Spojeného království, Itálie, Německa a Kanady.

"Dal jsem pokyny naší americké reprezentaci, aby nepodpořila prohlášení, protože se zabýváme cly na auta, která zaplavují americký trh!" napsal tehdy Trump na sociální síť známou v té době jako Twitter.

Před letošním setkáním už Trump uvalil na několik desítek zemí rozsáhlá cla, kvůli kterým hrozí zpomalení světové ekonomiky. Nenastal téměř žádný pokrok ve snahách o vyřešení konfliktů na Ukrajině a v Pásmu Gazy a také nového a eskalujícího sporu mezi Izraelem a Íránem ohledně jaderného programu Teheránu. K tomu lze přidat problémy se změnou klimatu, migrací, pašováním drog, novými technologiemi, jako například umělou inteligencí, a také pokračující převahou Číny ve výrobě a její kontrolou klíčových dodavatelských řetězců.

Na dotaz, zda plánuje na zasedání G7 oznámit nějaké obchodní dohody, Trump při nedělním odletu z Bílého domu odpověděl: "Máme naše obchodní dohody. Vše, co musíme udělat, je poslat dopis, 'Tohle je to, co budete muset zaplatit.' Ale myslím, že budeme mít málo nových obchodních dohod."

V sázce bude možná i samotné přežití skupiny G7. Setkání se koná v době, kdy Trumpova vláda zatím vysílala smíšené signály ohledně prezidentovy přítomnosti na listopadové schůzce skupiny G20 v Jihoafrické republice.

Trump odmítal na summitu v roce 2018 v Québeku nejen kritiku amerických cel, ale také snahu o vytváření aliancí zemí se společnými standardy, které by měly za cíl utvářet společné politiky. "Velký spor představovaly v Québeku odkazy na mezinárodní řád založený na pravidlech a odtud pochází známá fotka," popsal Peter Boehm, kanadský poradce na summitu G7 v roce 2018 a veterán ze šesti summitů G7. "Myslím, že to všem vnuklo myšlenku, že zasedání G7 už nejsou taková, jak bylo doteď normální," doplnil.

Německá, anglická, japonská a italská vláda předznamenaly, že přátelský vztah jejich lídrů s Trumpem může letos snížit pravděpodobnost emotivních výbuchů. "Mám s prezidentem Trumpem dobré vztahy, a to je důležité," uvedl v sobotu při odletu do Kanady britský premiér Keir Starmer.

Letos není vydání společného prohlášení lídrů G7 v plánu, což je známka toho, že Trumpova vláda nevidí potřebu budovat konsenzus s ostatními demokraciemi. Je možné, že vnímá podobná prohlášení jako protiklad svých cílů zavést nová cla, zvýšit produkci fosilních paliv a mít Evropu, která je méně závislá na americké armádě.

"Trumpova vláda téměř určitě věří, že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda," uvedla Caitlin Welshová, ředitelka Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), institutu, jehož zástupci byli součástí Trumpova týmu pro summity G7 v prvním prezidentském období.

Bílý dům se rozhodl nezveřejnit své cíle pro summit G7. Toto mezivládní fórum vzniklo v roce 1973 jako setkání ministrů financí s cílem najít řešení ropné krize. Postupně se vyvinulo v každoroční summit, který má podporovat osobní vztahy mezi světovými lídry a řešit globální problémy. Skupina G7 se dokonce na krátkou dobu rozšířila na G8 s přijetím Ruska jako dalšího člena. Rusko bylo ale v roce 2014 vyloučeno po anexi ukrajinského poloostrova Krymu a vytvoření pozice na Ukrajině, která předcházela plnohodnotné invazi do této země v roce 2022.

Trump má v průběhu summitu v Kanadě v plánu nejméně tři bilaterální setkání, která začnou dnes ráno schůzkou s kanadským premiérem Markem Carneym. Americký prezident se má podle vládního činitele setkat také s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Americký prezident zavedl cla ve výši 25 procent na ocel, hliník a auta, což neúměrně zasáhlo Japonsko. Trump také uvalil desetiprocentní cla na dovoz z většiny zemí a je možné, že je dále zvedne 9. července po uplynutí devadesátidenního období na vyjednávání, které vyhlásil.

Spojené království si vyjednalo obchodní rámec, který zahrnuje kvóty na částečnou ochranu proti některým dodatečným americkým clům. Ale desetiprocentní základ má zůstat, protože Trumpova vláda počítá s tím, že příjmy z něj pomohou pokrýt náklady na škrty v daních z příjmů.

Kanada a Mexiko čelí dalším clům ve výši až 25 procent, která Trump zavedl pod záminkou zastavení pašování fentanylu. Některé zboží má být přitom zahrnuto do obchodní dohody mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou podepsané v roce 2020 za Trumpova prvního prezidentství.

Trumpova vláda trvá na tom, že její rozsáhlá cla povedou k vytvoření obchodních dohod, které vyřadí Čínu z boje. Není ale jasné, jak má znepřátelení obchodních partnerů vést k tomu, že budou chtít posílit svou závislost na Americe. Kanadský lídr Carney se nechal veřejně slyšet, že jeho země už nemůže vnímat Spojené státy jako stálého přítele.

Trumpovi by pak nakonec mohl zbýt nepříjemný úkol snažit se zachovat cla a zároveň přesvědčit ostatní země, že je pro ně lepší postavit se za Spojené státy spíše než na stranu Číny.

"Trump se pokusí koordinovat skupinu ke společné akci proti čínskému ekonomickému nátlaku," popsal v analýze Josh Lipsky, vedoucí oddělení mezinárodní ekonomie v think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council). "Ale ostatní lídři se možná proti Trumpovi postaví. Mohou říct, že taková koordinace, která je ostatně základem fungování G7, by byla jednodušší bez uvalování cel na spojence," doplnil.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP

Čtěte více

• Apple se stal první firmou, jejíž tržní hodnota vystoupila na tři biliony dolarů
  Americká technologická společnost Apple se včera stala prvním podnikem na světě, jehož tržní hodnota dosáhla tří bilionů dolarů (zhruba 66 bilionů Kč). Informovala o tom agentura Reuters. Cena akcií Applu se při včerejším obchodování vyšplhala na rekordních 182,88 dolaru za kus. Investoři věří, že spotřebitelé budou nadále ochotni utrácet za produkty Applu, mezi které patří například chytré telefony iPhone či služby Apple TV a Apple Music, píše Reuters.
• Apple snížil prognózu tržeb kvůli horšímu odbytu v Číně
  Americký technologický gigant Apple snížil prognózu tržeb v prvním fiskálním čtvrtletí 2019 (do 29. prosince). Hlavním důvodem jsou oproti očekávání slabší prodeje v Číně, ale také menší zájem lidí o modernější přístroje. V dopise investorům to ve středu oznámil šéf firmy Tim Cook. Apple nyní očekává, že za kvartál vykáže tržby na úrovni 84 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč), zatímco původně předpovídal 89 až 93 miliard.
• Apple v USA slibuje 20.000 nových pracovních míst a investice za půl bilionu USD
  Americká technologická společnost Apple se chystá v příštích čtyřech letech vytvořit ve Spojených státech 20.000 pracovních míst a investovat v zemi nejméně 500 miliard USD (12 bilionů Kč). Firma to uvedla v oznámení. Součástí plánů je také otevřít v příštím roce nový závod na výrobu serverů pro umělou inteligenci (AI) v Houstonu ve státě Texas.
• AP: Při odložení brexitu bude hospodářství dál vězněm nejistoty
  Odchod Británie z Evropské unie by mohl být tento týden opět odložen, možná dokonce až o rok. Britské hospodářství by tak ale zůstalo vězněm nejistoty, která podrývá důvěru v něj, napsala agentura AP. Zatímco o přínosu brexitu se během brexitové politické krize, která rozdělila společnost, různé tábory vytrvale přely, nikdo nepopírá, že nejasnost panující kolem odchodu z EU hospodářství poškodila. Loni rostla britská ekonomika nejpomaleji od roku 2012, jen o 1,4 procenta.
• AP: Republikáni propagují krizové programy, ačkoli je v Kongresu nepodpořili
  Když se v americkém Kongresu na přelomu února a března hlasovalo o stimulačním balíčku na zmírnění dopadů koronavirové krize, nepodpořil jej jediný zákonodárce Republikánské strany. To ale nezabránilo mnohým z nich propagovat vybrané prvky směrem k voličům, napsala dnes agentura AP. Někteří republikáni při tom podpůrné programy podávají jako výsledek své práce.
• AP: Ruští spotřebitelé jsou v úzkých kvůli přetrvávající vysoké inflaci
  Ruští spotřebitelé se dostávají do úzkých kvůli přetrvávající vysoké inflaci. Regály moskevských supermarketů jsou plné ovoce a zeleniny, sýrů a masa. Mnozí nakupující se však na nabídku dívají s hrůzou, protože kvůli růstu cen jsou jejich peněženky prázdné, napsala agentura AP.
• AP: Trump hraje golf na Floridě, stimulační balíček je nejistý
  Americký prezident Donald Trump vánoční svátky tráví na Floridě, kde už druhý den hraje golf. Ještě před odletem z Washingtonu ale stihl svým požadavkem na zvýšení jednorázového příspěvku pro Američany zasažené koronavirovou krizí ohrozit osud celého stimulačního balíčku, o jehož podobě se republikáni a demokraté přeli několik měsíců, stejně jako osud federálního rozpočtu. Informovala o tom dnes agentura AP.
• AP: USA zmrazily financování takřka veškeré zahraniční pomoci
  Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci. Informovaly o tom v pátek agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat.
• AP: válka donutila mnoho firem odejít z Ruska, odhalila i rizika podnikání
  Dodávky automobilů se zastavily, pivo přestalo téct, přístavy neobsluhují nákladní lodě a těžařské společnosti zavřely ropovody. Invaze ruských vojsk na Ukrajinu vyvolala zmatek v podnikatelských plánech mnoha firem a řadu těch nejznámějších, jako je Apple, Mercedes-Benz nebo BP, donutila k odchodu z Ruska. Firmy se snaží zachovat si dobrou pověst a dostát svým závazkům korporátní zodpovědnosti.
• AP: V Angole vytěžili růžový diamant o hmotnosti 170 karátů, největší za 300 let
  V Angole našli růžový diamant o hmotnosti 170 karátů. Jde o největší drahokam tohoto druhu, jaký se vytěžil za posledních 300 let, uvedla agentura AP. Kámen dostal název Lulo Rose, a to podle dolu, kde byl vytěžen, oznámila dnes australská společnost Lucapa Diamond Company, která důl vlastní. V dole Lulo už se v minulosti vytěžily diamanty mimořádné kvality.
• AP: Zahraniční firmy zjišťují, že není jednoduché opustit Rusko
  Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu mnoho globálních společností oznámilo, že plánují opustit Rusko, nebo tam alespoň omezit své aktivity. Ukázalo se však, že odchod z Ruska je obtížnější, než se původně zdálo. Ruská vláda zavedla překážky, vyžaduje schválení odchodu a ukládá daně a slevy z prodejní ceny. Firmy se tak ocitají v situaci, kdy se pohybují mezi západními sankcemi a veřejným míněním na straně jedné a snahou Ruska od odchodů odrazovat na straně druhé, uvedla agentura AP.
• AP: Život Rusů se z ekonomického hlediska příliš nezměnil, hospodářství se drží
  Západní sankce zasáhly ruské banky, bohaté jednotlivce nebo dovoz technologií. Po roce rozsáhlých omezení, jejichž cílem bylo oslabit válečný fond Moskvy, se ale ekonomický život pro běžné Rusy příliš neliší od toho, který vedli před ruskou invazí na Ukrajinu. Žádná masová nezaměstnanost a propad měny se nekonají. Nejsou tu žádné krachující banky, před kterými se tvoří dlouhé fronty. Nabídka v supermarketech se příliš nezměnila, zahraniční zboží je stále dostupné, nebo jeho místo zaujaly místní ekvivalenty, píše agentura AP.
• Arabský měnový fond poskytne Jemenu jednu miliardu USD na ekonomické reformy
  Arabský měnový fond poskytne jemenské vládě, kterou podporuje Rijád, jednu miliardu dolarů (23,4 miliardy Kč) na podporu ekonomických reforem. S odvoláním na saúdskoarabská státní média o tom dnes informovala agentura Reuters. Fond sídlí v Abú Zabí a sdružuje země Blízkého východu a severní Afriky. Poskytnuté finanční prostředky mají sloužit ke stabilizaci jemenské ekonomiky v letech 2022 až 2025.
• Aramco chce letos na domácím trhu nabídnout procento akcií
  Saúdská Arábie plánuje nabídnout akcie ropné firmy Saudi Aramco na domácím trhu v letošním a příštím roce. Nabídnout by měla v obou letech jedno procento akcií. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Firma je ve státním vlastnictví, už několik let se ale mluví o uvedení jejích akcií na burzu. Aramco nyní plánuje uskutečnit mezinárodní primární veřejnou nabídku v příštím či přespříštím roce.
• Aramco je první firmou s tržní kapitalizací dva biliony USD
  Saúdskoarabská ropná firma Saudi Aramco se druhý den na burze stala první společností na světě, jejíž tržní kapitalizace překonala dva biliony USD (45,8 bilionu Kč). Po zahájení dnešního obchodování akcie firmy stouply o deset procent, později však část zisků smazaly, uvedla agentura Reuters. Primární nabídka Aramco byla největší na světě a firma je nyní rovněž největší společností na světě podle tržní kapitalizace.
• Aramco - nejziskovější společnost i největší ropná firma světa
  Saudi Aramco je největší ropnou společností světa. Zajišťuje zhruba deset procent světové produkce ropy a její rezervy této suroviny v objemu kolem 270 miliard barelů se podílejí na celkovém objemu ověřených světových zásob asi 15 procenty. Společnost loni denně vytěžila 10,3 milionů barelů ropy.
• Aramco prodá 1,5 procenta akcií po osmi až 8,5 USD
  Ropná firma Aramco včera oznámila, že nabídne k prodeji 1,5 procenta podílu, tedy kolem tří miliard akcií. Cena jedné akcie by se v této primární nabídce měla pohybovat mezi 30 až 32 rijály (osm až přes 8,5 USD), informovala agentura Reuters. Konečnou cenu Aramco oznámí 5. prosince, kdy skončí investorské upisování akcií.
• ARD: Britové si mohli vybrat třešničky na dortu
  Britové si přes opakované ujišťování evropských politiků o opaku nakonec v dohodě o brexitu přeci jen mohli vybrat pomyslné třešničky na dortu, je přesvědčen komentátor německé veřejnoprávní televize ARD. Zdaleka ne všechna německá média ale dohodu, kterou už potvrdila britská vláda, hodnotí tak kriticky.
• Argentina a Brazílie plánují společnou měnu, připojit by se mohly další země
  Brazílie a Argentina plánují vytvořit společnou měnu, připojit by se k ní mohly i další země regionu. Informují o tom místní média v souvislosti s návštěvou brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva v Argentině. Jde o první zahraniční cestu Luly od jeho nástupu do úřadu začátkem ledna, v Buenos Aires se Lula také v úterý zúčastní summitu Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).
• Argentina dokončila rekordní výměnu domácího dluhu
  Argentina dokončila největší výměnu svého domácího dluhu, čímž snížila krátkodobé závazky splatné v příštích třech měsících o více než 30 miliard USD (659,1 miliardy Kč) a posunula splátky na dobu po volbách, které se uskuteční koncem letošního roku. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo hospodářství. Výměna dluhu se uskutečnila v době, kdy jsou veřejné finance stále napjatější a situaci zhoršuje trojciferná inflace.