AP: Zahraniční firmy zjišťují, že není jednoduché opustit Rusko

Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu mnoho globálních společností oznámilo, že plánují opustit Rusko, nebo tam alespoň omezit své aktivity. Ukázalo se však, že odchod z Ruska je obtížnější, než se původně zdálo. Ruská vláda zavedla překážky, vyžaduje schválení odchodu a ukládá daně a slevy z prodejní ceny. Firmy se tak ocitají v situaci, kdy se pohybují mezi západními sankcemi a veřejným míněním na straně jedné a snahou Ruska od odchodů odrazovat na straně druhé, uvedla agentura AP.

Některé podniky se rozhodly v Rusku zůstat, a to z různých důvodů. Například kvůli odpovědnosti vůči akcionářům, zaměstnancům nebo kvůli zákonným povinnostem. Jiné argumentují tím, že poskytují základní potřeby, jako jsou potraviny a léky. Některé neříkají nic. A některé mezinárodní značky, jako je Coca-Cola či Apple, se do země dostávají oklikou přes třetí země, přestože se rozhodly z Ruska odejít.

V čele počátečního odchodu byly velké automobilky, ropné a technologické firmy a rovněž poskytovatelé profesionálních služeb. BP, Shell, ExxonMobil a Equinor ukončily společné podniky nebo odepsaly podíly v hodnotě miliard dolarů, McDonald's prodal svých 850 restaurací místnímu franšízantovi a francouzský Renault získal za svůj většinový podíl v největší ruské automobilce AvtoVAZ symbolický jeden rubl.

Další firmy, které nebyly součástí první vlny odchodů, buď vyčkávají, chtějí se zbavit svého majetku nebo se snaží podnikat jako obvykle. Podle databáze Yaleovy univerzity více než 1000 zahraničních společností veřejně prohlásilo, že dobrovolně omezují podnikání v Rusku nad rámec toho, co vyžadují sankce.

Kreml však stále přidává další požadavky. Nedávno třeba "dobrovolnou" desetiprocentní daň z odchodu, kterou získává přímo vláda, a k tomu dohodu, že firmy se budou prodávat s 50procentní slevou. Ruský prezident Vladimir Putin také nedávno oznámil, že vláda převezme aktiva finské energetické společnosti Fortum a německé Uniper, aby zabránil prodeji a kompenzoval případné snahy Západu zabavit další ruská aktiva v zahraničí.

Firmy se ztrácejí v "bermudském trojúhelníku mezi sankcemi EU, sankcemi USA a sankcemi Ruska", uvedl výkonný ředitel německé podnikatelské asociace zaměřené na východní země OA Michael Harms. Podniky musejí najít partnera, na kterého Západ nemůže uvalit sankce. V Rusku jsou významnými podnikateli často lidé, kteří mají dobré kontakty s vládou. Firmy tak musejí prodávat s velkou slevou nebo se téměř vzdát majetku a pak jít za lidmi, kteří mají blízko k režimu, dodal Harms.

Záludná je pak desetiprocentní daň z odchodu, kterou nařídilo Rusko. Americké firmy by k jejímu zaplacení musely získat povolení ministerstva financí, jinak by se dostaly do rozporu s americkými sankcemi, uvedla odbornice na sankce z Mezinárodního institutu strategických studií Maria Shaginová.

Stovky firem se rozhodly zůstat. Některé o důvodu svého rozhodnutí mlčí. Z dalších firem generální ředitel německé obchodí firmy Metro Steffen Greubel řekl, že firma válku odsuzuje, ale že rozhodnutí bylo motivováno odpovědností za 10.000 místních zaměstnanců a v zájmu zachování hodnoty firmy pro její akcionáře. Rusko se na ročních tržbách Metra podílí zhruba deseti procenty. Své obchody nechal otevřené i Globus, aby zajistil zásobování lidí potravinami, drasticky ale omezil nové investice.

V Rusku se rozhodl zůstat i německý Bayer, což je dodavatel léků, zemědělských chemikálií a osiva. "Zadržování základních zdravotnických a zemědělských produktů pro civilní obyvatelstvo - jako jsou léky na rakovinu či kardiovaskulární onemocnění, zdravotnické produkty pro těhotné nebo děti - stejně jako osivo pro pěstování potravin, by jen znásobilo válečné ztráty na lidských životech," uvedla firma.

Vedoucí databáze Yaleovy univerzity Jeffrey Sonnefeld tvrdí, že odchod byl jediným správným rozhodnutím. Odkazuje na průzkum, podle kterého ceny akcií stouply, když firma oznámila odchod. "Společnosti, které odešly, za to byly odměněny. Pro akcionáře není dobré být spojován s Putinovou válečnou mašinerií," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP

Čtěte více

• Apple je největší firmou na světě podle tržní kapitalizace
  Akcie americké společnosti Apple v pátek díky příznivým čtvrtletním výsledkům hospodaření posílily o více než deset procent na nový rekord. Výrobce iPhonů tak překonal saúdskoarabskou ropnou firmu Saudi Aramco a stal se největší firmou na světě podle tržní kapitalizace, uvedla agentura Reuters.
• Apple představil soupravu pro rozšířenou virtuální realitu Apple Vision Pro
  Americká technologická společnost Apple včera představila dlouho očekávanou soupravu pro rozšířenou virtuální realitu Apple Vision Pro. Podle agentury Reuters jde o první velký vstup firmy do nové produktové kategorie od představení chytrých hodinek Apple Watch před devíti lety.
• Apple se stal první firmou, jejíž tržní hodnota vystoupila na tři biliony dolarů
  Americká technologická společnost Apple se včera stala prvním podnikem na světě, jehož tržní hodnota dosáhla tří bilionů dolarů (zhruba 66 bilionů Kč). Informovala o tom agentura Reuters. Cena akcií Applu se při včerejším obchodování vyšplhala na rekordních 182,88 dolaru za kus. Investoři věří, že spotřebitelé budou nadále ochotni utrácet za produkty Applu, mezi které patří například chytré telefony iPhone či služby Apple TV a Apple Music, píše Reuters.
• Apple snížil prognózu tržeb kvůli horšímu odbytu v Číně
  Americký technologický gigant Apple snížil prognózu tržeb v prvním fiskálním čtvrtletí 2019 (do 29. prosince). Hlavním důvodem jsou oproti očekávání slabší prodeje v Číně, ale také menší zájem lidí o modernější přístroje. V dopise investorům to ve středu oznámil šéf firmy Tim Cook. Apple nyní očekává, že za kvartál vykáže tržby na úrovni 84 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč), zatímco původně předpovídal 89 až 93 miliard.
• AP: Při odložení brexitu bude hospodářství dál vězněm nejistoty
  Odchod Británie z Evropské unie by mohl být tento týden opět odložen, možná dokonce až o rok. Britské hospodářství by tak ale zůstalo vězněm nejistoty, která podrývá důvěru v něj, napsala agentura AP. Zatímco o přínosu brexitu se během brexitové politické krize, která rozdělila společnost, různé tábory vytrvale přely, nikdo nepopírá, že nejasnost panující kolem odchodu z EU hospodářství poškodila. Loni rostla britská ekonomika nejpomaleji od roku 2012, jen o 1,4 procenta.
• AP: Republikáni propagují krizové programy, ačkoli je v Kongresu nepodpořili
  Když se v americkém Kongresu na přelomu února a března hlasovalo o stimulačním balíčku na zmírnění dopadů koronavirové krize, nepodpořil jej jediný zákonodárce Republikánské strany. To ale nezabránilo mnohým z nich propagovat vybrané prvky směrem k voličům, napsala dnes agentura AP. Někteří republikáni při tom podpůrné programy podávají jako výsledek své práce.
• AP: Ruští spotřebitelé jsou v úzkých kvůli přetrvávající vysoké inflaci
  Ruští spotřebitelé se dostávají do úzkých kvůli přetrvávající vysoké inflaci. Regály moskevských supermarketů jsou plné ovoce a zeleniny, sýrů a masa. Mnozí nakupující se však na nabídku dívají s hrůzou, protože kvůli růstu cen jsou jejich peněženky prázdné, napsala agentura AP.
• AP: Trump hraje golf na Floridě, stimulační balíček je nejistý
  Americký prezident Donald Trump vánoční svátky tráví na Floridě, kde už druhý den hraje golf. Ještě před odletem z Washingtonu ale stihl svým požadavkem na zvýšení jednorázového příspěvku pro Američany zasažené koronavirovou krizí ohrozit osud celého stimulačního balíčku, o jehož podobě se republikáni a demokraté přeli několik měsíců, stejně jako osud federálního rozpočtu. Informovala o tom dnes agentura AP.
• AP: válka donutila mnoho firem odejít z Ruska, odhalila i rizika podnikání
  Dodávky automobilů se zastavily, pivo přestalo téct, přístavy neobsluhují nákladní lodě a těžařské společnosti zavřely ropovody. Invaze ruských vojsk na Ukrajinu vyvolala zmatek v podnikatelských plánech mnoha firem a řadu těch nejznámějších, jako je Apple, Mercedes-Benz nebo BP, donutila k odchodu z Ruska. Firmy se snaží zachovat si dobrou pověst a dostát svým závazkům korporátní zodpovědnosti.
• AP: V Angole vytěžili růžový diamant o hmotnosti 170 karátů, největší za 300 let
  V Angole našli růžový diamant o hmotnosti 170 karátů. Jde o největší drahokam tohoto druhu, jaký se vytěžil za posledních 300 let, uvedla agentura AP. Kámen dostal název Lulo Rose, a to podle dolu, kde byl vytěžen, oznámila dnes australská společnost Lucapa Diamond Company, která důl vlastní. V dole Lulo už se v minulosti vytěžily diamanty mimořádné kvality.
• AP: Život Rusů se z ekonomického hlediska příliš nezměnil, hospodářství se drží
  Západní sankce zasáhly ruské banky, bohaté jednotlivce nebo dovoz technologií. Po roce rozsáhlých omezení, jejichž cílem bylo oslabit válečný fond Moskvy, se ale ekonomický život pro běžné Rusy příliš neliší od toho, který vedli před ruskou invazí na Ukrajinu. Žádná masová nezaměstnanost a propad měny se nekonají. Nejsou tu žádné krachující banky, před kterými se tvoří dlouhé fronty. Nabídka v supermarketech se příliš nezměnila, zahraniční zboží je stále dostupné, nebo jeho místo zaujaly místní ekvivalenty, píše agentura AP.
• Arabský měnový fond poskytne Jemenu jednu miliardu USD na ekonomické reformy
  Arabský měnový fond poskytne jemenské vládě, kterou podporuje Rijád, jednu miliardu dolarů (23,4 miliardy Kč) na podporu ekonomických reforem. S odvoláním na saúdskoarabská státní média o tom dnes informovala agentura Reuters. Fond sídlí v Abú Zabí a sdružuje země Blízkého východu a severní Afriky. Poskytnuté finanční prostředky mají sloužit ke stabilizaci jemenské ekonomiky v letech 2022 až 2025.
• Aramco chce letos na domácím trhu nabídnout procento akcií
  Saúdská Arábie plánuje nabídnout akcie ropné firmy Saudi Aramco na domácím trhu v letošním a příštím roce. Nabídnout by měla v obou letech jedno procento akcií. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Firma je ve státním vlastnictví, už několik let se ale mluví o uvedení jejích akcií na burzu. Aramco nyní plánuje uskutečnit mezinárodní primární veřejnou nabídku v příštím či přespříštím roce.
• Aramco je první firmou s tržní kapitalizací dva biliony USD
  Saúdskoarabská ropná firma Saudi Aramco se druhý den na burze stala první společností na světě, jejíž tržní kapitalizace překonala dva biliony USD (45,8 bilionu Kč). Po zahájení dnešního obchodování akcie firmy stouply o deset procent, později však část zisků smazaly, uvedla agentura Reuters. Primární nabídka Aramco byla největší na světě a firma je nyní rovněž největší společností na světě podle tržní kapitalizace.
• Aramco - nejziskovější společnost i největší ropná firma světa
  Saudi Aramco je největší ropnou společností světa. Zajišťuje zhruba deset procent světové produkce ropy a její rezervy této suroviny v objemu kolem 270 miliard barelů se podílejí na celkovém objemu ověřených světových zásob asi 15 procenty. Společnost loni denně vytěžila 10,3 milionů barelů ropy.
• Aramco prodá 1,5 procenta akcií po osmi až 8,5 USD
  Ropná firma Aramco včera oznámila, že nabídne k prodeji 1,5 procenta podílu, tedy kolem tří miliard akcií. Cena jedné akcie by se v této primární nabídce měla pohybovat mezi 30 až 32 rijály (osm až přes 8,5 USD), informovala agentura Reuters. Konečnou cenu Aramco oznámí 5. prosince, kdy skončí investorské upisování akcií.
• ARD: Britové si mohli vybrat třešničky na dortu
  Britové si přes opakované ujišťování evropských politiků o opaku nakonec v dohodě o brexitu přeci jen mohli vybrat pomyslné třešničky na dortu, je přesvědčen komentátor německé veřejnoprávní televize ARD. Zdaleka ne všechna německá média ale dohodu, kterou už potvrdila britská vláda, hodnotí tak kriticky.
• Argentina a Brazílie plánují společnou měnu, připojit by se mohly další země
  Brazílie a Argentina plánují vytvořit společnou měnu, připojit by se k ní mohly i další země regionu. Informují o tom místní média v souvislosti s návštěvou brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva v Argentině. Jde o první zahraniční cestu Luly od jeho nástupu do úřadu začátkem ledna, v Buenos Aires se Lula také v úterý zúčastní summitu Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).
• Argentina dokončila rekordní výměnu domácího dluhu
  Argentina dokončila největší výměnu svého domácího dluhu, čímž snížila krátkodobé závazky splatné v příštích třech měsících o více než 30 miliard USD (659,1 miliardy Kč) a posunula splátky na dobu po volbách, které se uskuteční koncem letošního roku. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo hospodářství. Výměna dluhu se uskutečnila v době, kdy jsou veřejné finance stále napjatější a situaci zhoršuje trojciferná inflace.
• Argentina je v platební neschopnosti
  Argentina se podruhé za téměř 13 let ocitla v platební neschopnosti, nedokázala totiž ve stanovené lhůtě...