Argentina a Brazílie plánují společnou měnu, připojit by se mohly další země

Brazílie a Argentina plánují vytvořit společnou měnu, připojit by se k ní mohly i další země regionu. Informují o tom místní média v souvislosti s návštěvou brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva v Argentině. Jde o první zahraniční cestu Luly od jeho nástupu do úřadu začátkem ledna, v Buenos Aires se Lula také v úterý zúčastní summitu Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).

O společné měně Brazílie a Argentiny hovoří už delší dobu, nyní by ale podle agentury Europa Press mohl plán dostat jasnější obrysy, jelikož obě země mají levicové prezidenty. Nová měna by mohla v budoucnu nahradit brazilský real a argentinské peso a jmenovat by se měla sur, zpočátku by ale fungovala současně s národními měnami.

"Nechci vytvářet falešná očekávání, jde o první krok na dlouhé cestě, kterou musí Latinská Amerika ujít," řekl deníku Financial Times argentinský ministr hospodářství Sergio Massa. Dodal, že Evropě trvalo řadu let, než zavedla společnou měnu. I k ní vedla dlouhá a postupná cesta - od roku 1979 byla zavedena společná zúčtovací jednotka ECU, v 90. letech EU vytvořila euro, které se zprvu používalo jen v bezhotovostním styku, a pak současně s ním byly načas v oběhu i národní měny. Plně do oběhu bylo euro zavedeno v roce 2002.

Někteří analytici mají obavy z toho, že by se společnou měnou provázala největší latinskoamerická ekonomika, tedy ta brazilská, s ekonomikou argentinskou, které v předchozích letech několikrát hrozil státní bankrot a která je výrazně zadlužená.

Brazilský prezident Lula da Silva přiletěl do Argentiny v neděli, dnes se tam setká mimo jiné s prezidentem Albertem Fernándezem. Deník El País připomněl, že tito dva levicoví politici mají velmi dobré osobní vztahy. Fernández mimo jiné Lulu v roce 2019, tehdy jako prezidentský kandidát, navštívil v brazilském vězení, kde byl Lula kvůli korupci. Nejvyšší soud ale později verdikty nad Lulou zrušil kvůli předpojatosti soudce.

Argentina a Brazílie obnovují vztahy poté, co je před několika lety zmrazil tehdejší krajně pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro. Ten také po nástupu do úřadu v roce 2019 oznámil odchod Brazílie ze sdružení CELAC, jehož členy jsou tři desítky zemí a které vzniklo v prosinci 2011.

Zdroj: Reuters, ČTK, Financial Times, El País

Čtěte více

• AP: válka donutila mnoho firem odejít z Ruska, odhalila i rizika podnikání
  Dodávky automobilů se zastavily, pivo přestalo téct, přístavy neobsluhují nákladní lodě a těžařské společnosti zavřely ropovody. Invaze ruských vojsk na Ukrajinu vyvolala zmatek v podnikatelských plánech mnoha firem a řadu těch nejznámějších, jako je Apple, Mercedes-Benz nebo BP, donutila k odchodu z Ruska. Firmy se snaží zachovat si dobrou pověst a dostát svým závazkům korporátní zodpovědnosti.
• AP: V Angole vytěžili růžový diamant o hmotnosti 170 karátů, největší za 300 let
  V Angole našli růžový diamant o hmotnosti 170 karátů. Jde o největší drahokam tohoto druhu, jaký se vytěžil za posledních 300 let, uvedla agentura AP. Kámen dostal název Lulo Rose, a to podle dolu, kde byl vytěžen, oznámila dnes australská společnost Lucapa Diamond Company, která důl vlastní. V dole Lulo už se v minulosti vytěžily diamanty mimořádné kvality.
• AP: Zahraniční firmy zjišťují, že není jednoduché opustit Rusko
  Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu mnoho globálních společností oznámilo, že plánují opustit Rusko, nebo tam alespoň omezit své aktivity. Ukázalo se však, že odchod z Ruska je obtížnější, než se původně zdálo. Ruská vláda zavedla překážky, vyžaduje schválení odchodu a ukládá daně a slevy z prodejní ceny. Firmy se tak ocitají v situaci, kdy se pohybují mezi západními sankcemi a veřejným míněním na straně jedné a snahou Ruska od odchodů odrazovat na straně druhé, uvedla agentura AP.
• AP: Život Rusů se z ekonomického hlediska příliš nezměnil, hospodářství se drží
  Západní sankce zasáhly ruské banky, bohaté jednotlivce nebo dovoz technologií. Po roce rozsáhlých omezení, jejichž cílem bylo oslabit válečný fond Moskvy, se ale ekonomický život pro běžné Rusy příliš neliší od toho, který vedli před ruskou invazí na Ukrajinu. Žádná masová nezaměstnanost a propad měny se nekonají. Nejsou tu žádné krachující banky, před kterými se tvoří dlouhé fronty. Nabídka v supermarketech se příliš nezměnila, zahraniční zboží je stále dostupné, nebo jeho místo zaujaly místní ekvivalenty, píše agentura AP.
• Arabský měnový fond poskytne Jemenu jednu miliardu USD na ekonomické reformy
  Arabský měnový fond poskytne jemenské vládě, kterou podporuje Rijád, jednu miliardu dolarů (23,4 miliardy Kč) na podporu ekonomických reforem. S odvoláním na saúdskoarabská státní média o tom dnes informovala agentura Reuters. Fond sídlí v Abú Zabí a sdružuje země Blízkého východu a severní Afriky. Poskytnuté finanční prostředky mají sloužit ke stabilizaci jemenské ekonomiky v letech 2022 až 2025.
• Aramco chce letos na domácím trhu nabídnout procento akcií
  Saúdská Arábie plánuje nabídnout akcie ropné firmy Saudi Aramco na domácím trhu v letošním a příštím roce. Nabídnout by měla v obou letech jedno procento akcií. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Firma je ve státním vlastnictví, už několik let se ale mluví o uvedení jejích akcií na burzu. Aramco nyní plánuje uskutečnit mezinárodní primární veřejnou nabídku v příštím či přespříštím roce.
• Aramco je první firmou s tržní kapitalizací dva biliony USD
  Saúdskoarabská ropná firma Saudi Aramco se druhý den na burze stala první společností na světě, jejíž tržní kapitalizace překonala dva biliony USD (45,8 bilionu Kč). Po zahájení dnešního obchodování akcie firmy stouply o deset procent, později však část zisků smazaly, uvedla agentura Reuters. Primární nabídka Aramco byla největší na světě a firma je nyní rovněž největší společností na světě podle tržní kapitalizace.
• Aramco - nejziskovější společnost i největší ropná firma světa
  Saudi Aramco je největší ropnou společností světa. Zajišťuje zhruba deset procent světové produkce ropy a její rezervy této suroviny v objemu kolem 270 miliard barelů se podílejí na celkovém objemu ověřených světových zásob asi 15 procenty. Společnost loni denně vytěžila 10,3 milionů barelů ropy.
• Aramco prodá 1,5 procenta akcií po osmi až 8,5 USD
  Ropná firma Aramco včera oznámila, že nabídne k prodeji 1,5 procenta podílu, tedy kolem tří miliard akcií. Cena jedné akcie by se v této primární nabídce měla pohybovat mezi 30 až 32 rijály (osm až přes 8,5 USD), informovala agentura Reuters. Konečnou cenu Aramco oznámí 5. prosince, kdy skončí investorské upisování akcií.
• ARD: Britové si mohli vybrat třešničky na dortu
  Britové si přes opakované ujišťování evropských politiků o opaku nakonec v dohodě o brexitu přeci jen mohli vybrat pomyslné třešničky na dortu, je přesvědčen komentátor německé veřejnoprávní televize ARD. Zdaleka ne všechna německá média ale dohodu, kterou už potvrdila britská vláda, hodnotí tak kriticky.
• Argentina dokončila rekordní výměnu domácího dluhu
  Argentina dokončila největší výměnu svého domácího dluhu, čímž snížila krátkodobé závazky splatné v příštích třech měsících o více než 30 miliard USD (659,1 miliardy Kč) a posunula splátky na dobu po volbách, které se uskuteční koncem letošního roku. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo hospodářství. Výměna dluhu se uskutečnila v době, kdy jsou veřejné finance stále napjatější a situaci zhoršuje trojciferná inflace.
• Argentina je v platební neschopnosti
  Argentina se podruhé za téměř 13 let ocitla v platební neschopnosti, nedokázala totiž ve stanovené lhůtě...
• Argentina kvůli finančním problémům zavádí měnové kontroly
  Argentinská vláda zavedla měnovou kontrolu ve snaze stabilizovat trhy v době, kdy čelí prohlubující se finanční krizi a domácí měna peso prudce klesá. Firmy nyní musí požádat centrální banku o povolení, pokud chtějí koupit zahraniční měny či převádět peníze do zahraničí. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vládní vyhlášku zveřejněnou v úředním věstníku.
• Argentina kvůli korupčnímu skandálu a Turecku zvyšuje úroky
  Argentinská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu na 45 procent z dosavadních 40 procent. Reaguje tak na propad domácí měny peso kvůli korupčnímu skandálu a měnové krizi v Turecku.
• Argentina nesplatila úroky dluhu za více než 500 milionů USD
  Argentina má opět problémy se splácením svého dluhu. V pátek promeškala termín splacení úroků z dluhopisů ve výši více než 500 milionů USD (12,5 miliardy Kč). Země nyní jedná s věřiteli o restrukturalizaci svého zahraničního dluhu 65 miliard USD. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na věřitele a ratingovou agenturu.
• Argentina požádala MMF o dřívější uvolnění peněz z půjčky
  Argentinská vláda požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o dřívější uvolnění peněz ze záložního úvěru 50 miliard USD (1,1 bilionu Kč), který fond schválil zemi v červnu. Oznámil to dnes argentinský prezident Mauricio Macri. Argentinské peso se dnes propadlo na nové rekordní minimum vůči americkému dolaru.
• Argentina prudce devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence
  Argentina v úterý prudce devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence. Nový prezident Javier Milei, který se úřadu ujal v neděli a hned varoval před tvrdými opatřeními, chce šokovou metodou ozdravit strádající ekonomiku, kde inflace výrazně přesahuje 100 procent. Ministr hospodářství Luis Caputo v televizi oznámil devalvaci argentinského pesa o 54 procent na 800 pesos za jeden americký dolar. Argentina má druhou největší ekonomiku v Jižní Americe.
• Argentina se dohodla s věřiteli na restrukturalizaci dluhu
  Argentina se dohodla se třemi skupinami věřitelů na restrukturalizaci státního dluhu v objemu více než 65 miliard USD (1,4 bilionu Kč). Dohoda prodlouží splatnost dluhu a znamená pro tuto jihoamerickou zemi významné oddlužení, oznámilo ministerstvo hospodářství. Věřitelské skupiny ale zatím dohodu nepotvrdily, uvedla dnes agentura Reuters. Argentina se potýká s vleklou hospodářskou recesí, kterou provází i velmi vysoká inflace.
• Argentina se vrátila na trh dluhopisů
  Argentina se v úterý po patnáctiletém vyloučení triumfálně vrátila na mezinárodní trh dluhopisů. Emise...
• Argentina se vrátí na dluhopisové trhy
  Argentina příští týden zahájí po 15 letech svůj návrat na mezinárodní dluhopisové trhy. V pondělí se zástupci...