Týdenní zpráva o koruně: Na obzoru vyšší sazby Fedu

Po zhruba měsíci stability jsme tento týden na koruně viděli větší pohyby kurzu. Česká měna v prvních dnech slábla, aby své ztráty následně korigovala. Za oslabením nestála nová data. Deflace ve výrobních cenách byla za únor nepatrně větší oproti odhadům, reakci však nevyvolala. Podobné to bylo s běžným účtem, který naopak značně překonal očekávání lednovým přebytkem skoro 26 miliard.

Na korunu mohl doléhat odliv dividend a to jak jejich faktická konverze, tak očekávání. Škoda Auto tento týden oznámila, že ze zisku vyplatí na dividendách 200 milionů euro.

Blíží se také jednání ČNB, které by ale změny přinést nemělo. Sazby i cíl pro korunu zůstanou beze změny. Centrální banka pravidelně opakuje, že úroveň cíle by měnila nerada a spíše bude upravovat dobu, po kterou současný režim ponechá. Letos by návrat k normálu ještě přijít neměl, nejvíce to vypadá na první kvartál příští rok. Makroekonomická prognóza byla zveřejněna minule. Celkově to tedy vypadá na jednání s pouze malým vlivem na trh.

Česká měna si tento týden vedla hůře než zbytek regionu, když forint nakonec stagnuje a zlotý si drží zisky. Na polskou měnu nezapůsobila slova guvernéra NBP. Belka uvedl, že jsou zde dobré důvody se domnívat, že úrokové sazby zůstanou beze změny až do konce roku. To by bylo déle, než banka uvádí v oficiálním výhledu. Forint čeká příští týden jednání centrální banky, které stále může přinést další snížení sazeb, a tedy vyšší zranitelnost měny. Nyní se však forint kvůli tomu pod tlak nedostává.

S měnami v regionu, tedy kromě koruny, která znovu reagovala minimálně, opět hýbaly zprávy o Ukrajině. Vstup do nového týdne navzdory obavám nebyl poznamenán referendem na Krymu. Trhy naopak ocenily fakt, že proces ruské anexe poloostrova se zatím obešel bez násilí.

Pozornost se rychle přesunula k sankcím, které měly ze strany západních zemí podle předchozích příslibů následovat. Tak se také stalo, ale v této fázi jde pouze o sankce proti konkrétním osobám, které nejsou zásadní pro ekonomiky. Trhy se rovněž nechaly uklidnit prohlášením ruského prezidenta, že Rusko nechce rozpad Ukrajiny a nemá v úmyslu obsazovat její další části. Stoupá tak naděje, že v oblasti nedojde k vojenskému konfliktu. Ruská odplata za sankce je zatím mírná a podle Putina by se země měla zatím odvety zdržet.

Sankce Západu se ještě mohou rozšiřovat. Problém je ale na straně EU, která je rozdělena různými zájmy vůči Rusku a těžko hledá jednotný hlas. Strach ze zásadních ekonomických opatření na trzích ustoupil, otupil se i tlak na ruská aktiva, která ale předchozí ztráty příliš nekorigují. Zprávy o pohybu ruských vojsk v blízkosti ukrajinských hranic nebo přestřelce v Simferopolu se s vážnou reakcí nesetkala.

Vedle Ukrajiny bylo důležitým tématem zasedání Fedu a nakonec nebylo tak nezajímavé, jak se předpokládalo. Výsledkem bylo podle očekávání další omezení nákupů aktiv v rámci QE a příslib, že program bude postupně utlumován do konce roku. Co ale překvapilo, byl výhled pro sazby. Janet Yellenová ve svém komentáři naznačila, že by úrokové sazby mohly začít růst kolem poloviny příštího roku. Mělo by se tak podle ní totiž stát asi šest měsíců po skončení měnového stimulu. Navíc mezi centrálními bankéři stoupla očekávání ohledně úrovně úrokových sazeb. Na konci příštího roku by měla základní sazba být na 1 procentu, na konci roku 2016 pak na úrovní 2,25 procenta. Cílovou úroveň pro nezaměstnanost už Fed dál neuvádí a odkazuje se na posouzení širší škály informací.

Jestřábí tóny v rétorice Fedu nepříjemně překvapily akcie, americké dluhopisy značně ztratily a naopak dolaru se dostalo slušného impulsu k posílení. Zatímco akcie i dluhopisy se z tohoto vlivu rychle otřepaly, eurodolar pokračoval ještě níž.

Nepřičinila se o to ale americká data, ačkoli pozitivně překvapil index průmyslové aktivity ve filadelfské oblasti. Začátkem týdne překonala odhady průmyslová výroba, naopak za odhady zaostal newyorský index průmyslové aktivity. V Německu zklamal index ZEW, který se v březnu nečekaně silně propadl především kvůli obavám spojeným s vývojem na Ukrajině.

Příští týden se kalendář nových událostí zaplní hlavně v Evropě. Vyjdou předběžné index nákupních manažerů. Konsensus je nastaven na mírný pokles, ale rizikem je, že na náladu respondentů dolehla Ukrajina. Podobné je to s německým indexem Ifo. Bez zajímavosti jistě nebude ani předběžná inflace v Německu. ECB sice naznačila stabilitu, co se týče budoucí politiky, ale údaje o inflaci nebo síla eura mohou otázku měkčí politiky vrátit na stůl. Ze Spojených států jsou na programu objednávky zboží dlouhodobé spotřeby a obě spotřebitelské důvěry.