Týdenní zpráva o koruně: Opatrné přešlapování

Česká měna svou pozici lehce pod 26,00 drží a vychýlení kurzu oběma směry jsou pouze přechodná. Tentokrát se o ně postarali centrální bankéři a data z eurozóny. Výkonnostně je na tom koruna stejně jako rovněž stagnující zlotý. Maďarský forint oslabil znovu kvůli lokálním zprávám.

Guvernér Singer zopakoval závazek držet úrokové sazby nízko relativně dlouho do budoucna. Navíc by mu prý nevadily ani výrazně uvolněnější měnové podmínky, čímž znovu přiživil myšlenku devizových intervencí. Člen bankovní rady Lubomír Lízal se krátce poté přidal, když uvedl, že měnové podmínky jsou pravděpodobně příliš utažené. Impulsy pro ekonomické zotavení nevidí a poskakování po dně podle něj může být dlouhodobější. Koruna po komentářích přechodně oslabila nad 26,00.

ČNB má měnové jednání příští čtvrtek. Pro korunu zřejmě půjde o důvod k opatrnosti, takže kurz by se neměl pouštět příliš výrazně pod 26,00. I na této hranici sice banka může mluvit o potřebě volnějších podmínek, ale ta by neměla být tak výrazná, aby přesvědčila většinu bankovní rady ke spuštění intervencí. Riziko intervencí by případně snížila i dobrá data z domova či eurozóny. Jedním takovým je český PMI. Na korunu by tento údaj měl mít vliv, ale je otázkou, jestli ovlivní i průběh jednání ČNB, neboť vyjde těsně před ním. Naopak zvýšit riziko může nová prognóza.

Další zprávy z domova tento týden na korunu dojem neudělaly. Týká se to průzkumu ekonomické důvěry i zprávy Moody´s, která potvrdila České republice rating a přidala pozitivní komentář ke státním financím.

Zajímavé věci se opět děly v Maďarsku. Tamní centrální banka podle očekávání dál snížila úrokové sazby, tentokrát ale rozhodnutí netypicky doplnila i dalšími informacemi na tiskové konferenci. MNB začala poskytovat výhled pro sazby podobně jako Fed nebo nově ECB. Uvedla, že by mělo pokračovat jejich snižování menšími kroky až na 3 až 3,5 procenta. To by mohlo znamenat až deset měsíců dalšího setrvalého poklesu sazeb. Reakce forintu byla negativní, ale velké ztráty nakonec maďarská měna neutrpěla. Ke korekci jí navíc následně pomohla slova jednoho ze zástupců MNB o tom, že banka nestanovila žádné spodní pásmo pro sazby a že nevylučuje přestávku v jejich snižování.

Tématem, které vyvolává dál nervozitu, je plán maďarské vlády na pomoc domácnostem s úvěry v cizích měnách. Ten by mohl případně značně dolehnout na banky. Zatím jsme se podrobnosti ale nedozvěděli. Premiér Orbán pouze uklidňoval, že vláda usiluje o klidné jednání s bankami a řešení, které by nepoškodilo finanční systém.

Zprávy ze světa byly celkově příznivé. Na přelomu týdne to byly výsledky japonských voleb, závěry schůzky G20, pozitivní komentář z Číny o vyhlídkách ekonomiky i snížení rizika pádu portugalské vlády. Později se přidal údaj o poklesu portugalského rozpočtového deficitu a o překvapivém snížení nezaměstnanosti ve Španělsku.

Také data vyšla celkově dobře. Zklamáním byl pouze index nákupních manažerů v Číně, který se posunul dál pod padesátku a poskytl tak signál o zpomalování ekonomiky. Naopak předběžné PMI v Německu, Francii i celé eurozóně se zlepšily nad očekávání a index za eurozónu se těsně dostal nad padesátku. Jde o velmi dobrou zprávu. Oživení ekonomiky si dávalo na čas, ale zlepšení PMI včetně dílčího indexu nových zakázek dává naději, že třetí kvartál přinese konec recese. Nad očekávání dobrý byl také index nákupních manažerů v USA (ovšem ten sledovanější PMI od ISM vyjde teprve příští týden). Německý index podnikatelského klimatu Ifo těsně překonal konsensus, po lepším PMI ale pozitivní reakci nevyvolal. Další čísla z americké ekonomiky byla smíšená.

Eurodolar využil situace k navýšení zisků. Kurz těsně nepřekonal hranici 1,3300. Dařilo se rovněž evropským akciím, americké indexy naopak celkově klesly. Zde ovšem do hry promlouval bohatý příděl firemních výsledků. Dobře se nevedlo dluhopisům, když výnosy na hlavních trzích stouply.

Druhá půlka příštího týdne přinese značné množství událostí s velkým potenciálem ovlivnit trhy. Měnové jednání má americký Fed. Rétorika jeho představitelů je v poslední době převážně holubičí, což pomohlo k uklidnění na trzích. Na tomto jednání by žádné změny v nastavení sazeb či QE neměly přijít. Pokud ale má Fed začít se zmenšováním QE v září, jak se převážně čeká, měl by pokračovat v přípravě trhů na tento krok. Vypadá to, že dluhopisy tím trochu počítají. Na druhou stranu klid na eurodolaru či akciích ukazuje, jako by se zde očekávání ústupu z QE přesouvala ze září na říjen či ještě pozdější termín.

Jenže Fed není jedinou blížící se událostí, která může ovlivňovat obchodování. Jednat bude rovněž ECB. Ta sazby ponechá beze změny, když důvody pro další snížení se od minula zmírnily. Banka by mohla trochu vylepšit své hodnocení vývoje ekonomiky, ze které přišly signály o ukončování recese. Pravděpodobně ale uslyšíme i o připravenosti politiku dál uvolnit, pokud to bude třeba.

Z nových dat stojí v čele čísla z amerického trhu práce. Tvorba pracovních míst by podle odhadů měla oproti předchozím měsícům zvolnit. To by odpovídalo zastavení sestupného trendu u žádostí o dávky. Na druhou stranu slušné výsledky průzkumů v průmyslu a mezi spotřebiteli ukazují, že i přes zpomalení by tvorba míst měla zůstat slušná. Od nezaměstnanosti se čeká mírný pokles. Index ISM by měl doložit lepšící se situaci v americkém průmyslu na přelomu pololetí.