Týdenní zpráva o koruně: Maďarsko rozladilo investory

Česká měna za tento týden oslabila a znovu tak změnila směr. Za ztrátami, jež koruna nasbírala v prvních dnech, stojí negativní vliv Maďarska, částečně domácích zpráv. Naopak vývoj na hlavních trzích byl celkově pozitivní. Akcie během týdne stoupaly a eurodolaru se podařilo smazat přechodné ztráty.

Negativní zprávy z domácí ekonomiky přinesl hlavně vývoj inflace, a to jak spotřebitelské, tak té výrobní. Ceny rostou pomaleji, než se předpokládalo, a trh tak zůstává ve střehu, co se týče další politiky ČNB. Guvernér ČNB Miroslav Singer zopakoval, že banka diskutuje o potřebě devizových intervencí v neprospěch koruny. Česká ekonomika by podle něj mohla ve druhém pololetí potřebovat mírně slabší korunu. Na druhou stranu Singerovy poznámky k vývoji ekonomiky byly lehce pozitivní.

Kromě inflace byla v ČR zveřejněna řada dalších statistik, ale jejich vliv byl vesměs neutrální, snad kromě maloobchodních tržeb, které klesly v lednu méně, než se čekalo. Zpřesněná data o HDP, běžný účet nebo průmysl nechaly trh v klidu.

Hlavním tématem v regionu bylo Maďarsko a další neortodoxní kroky tamní vlády. Poté, co vláda dosadila do centrální banky své lidi včetně nového guvernéra, jehož pravomoci navíc posílila, protlačila parlamentem také změny ústavy. Ty kromě jiného omezují pravomoci ústavního soudu. Premiér Orbán se vedle toho opřel do vysokého podílu zahraničních vlastníků v bankovním sektoru, který je podle něj třeba snížit. Navíc pak ještě naznačil, že by centrální banka mohla použít devizové rezervy na konverzi dluhů v zahraniční měně. Cílem by bylo získání flexibility, co se týče kurzu forintu, který by pak tolik neomezoval centrální banku v podpoře ekonomiky.

Zprávy z Maďarska doléhaly na forint v první polovině týdne a vliv se neomezil jen na tuto měnu. Také koruna se zlotým pociťovaly tlak, což svědčí o širších obavách zahraničních investorů z vývoje v Maďarsku. V druhé půlce týdne pak negativní vliv opadal a forint své ztráty dokonce korigoval. Pozitivním podnětem bylo prohlášení maďarského ministra zahraničí o tom, že vláda nemá plán na oslabení forintu. Rakouský zástupce v ECB pak uvedl, že byl maďarskou centrální bankou ujištěn, že se neplánuje žádné zestátňování.

Ztráty zlotého jsou v rámci regionu nejmenší. Nová data sice byla horší ve srovnání s odhady, ale očekávání o budoucí měnové politice by měla být nyní stabilní. Guvernér NBP Belka uvedl, že je příliš brzy zvažovat další snižování sazeb a banka vyčká, co se se bude dít v ekonomice.

Euru se podařilo za tento týden posílit, a to bez podpory nějaké výrazně příznivé zprávy. Dat z eurozóny na programu příliš nebylo. Lehce pozitivní mohla být očekávání před summitem EU, ale ani to nelze považovat za nějaký silný faktor. V pátek vyšly některé slabší statistiky ze zámoří, ale reakce kurzu velká nebyla. Naopak negativně se na kurzu během týdne projevila překvapivě dobrá statistika maloobchodních tržeb z USA, která zvýraznila kontrast mezi vývojem ekonomik a tendencemi v měnové politice na obou stranách Atlantiku. Pokles ale byl nakonec jen přechodný. Pro akcie vyznívá tento týden pozitivně, ačkoli si svou bilanci v pátek postupně kazí.

Začátkem nadcházejícího týdne může ještě trh reagovat na závěry summit EU, zvláště co se týče rozhodnutí o Kypru a rozpočtových úsporách. V dalších dnech pak budou v centru pozornosti měkké průmyslové indikátory především z evropské strany. Očekává se jejich další mírné zlepšování hlavně zásluhou Německa. Na programu je také jednání Fedu, které má potenciál pokazit náladu na trzích případnou zmínkou o omezení QE. Prozatím ale Fed spíše ujišťoval o pokračování podpůrné politiky a to i při lepšících se informacích z ekonomiky. Téma americké fiskální politiky zůstávalo prozatím mimo hlavní pozornost, ale s blížícím se termínem 27. března může vliv (zatím neúspěšných) politických vyjednávání narůstat.

Z Česka žádná zajímavá data na programu nejsou, ale centrální bankéři by ještě mohli využít prostor k vyjádření o měnové politice týden před měnovým jednáním bankovní rady.