Týdenní zpráva o koruně: Bankéři a spekulace

Koruna ani tento týden nezůstala bez pohybu, o což se tentokrát nezasloužila nová data, ale zástupci centrální banky. Přechodné ztráty česká měna sice dokázala korigovat, ale i tak končí ve srovnání s minulým týdnem slabší.

Člen bankovní rady Lubomír Lízal v rozhovoru pro Patrii uvedl, že scénář zvýšení cílového kurzu na 28,0 není "nijak dramatický či nerealistický". Reakcí byl růst kurzu až na 27,37 za euro. Zástupci centrální banky od spuštění nového kurzového režimu dělají vše proto, aby předpoklad dlouhodoběji slabé měny (a rostoucích cen) promítli do očekávání nejen devizového trhu, ale také ekonomických subjektů. V tomto duchu se nesou také Lízalova slova. Na přímou otázku mohl Lízal možnost posunu cíle těžko vyloučit. Na trh ovšem komentář zafungoval jako slovní intervence - do představ o stabilním kurzu vnesl nejistotu a vedl tak k jeho pohybu. Spekulace o zvýšení cíle se začaly objevovat už po překvapivě slabém HDP za třetí kvartál.

Na následný komentář Vladimíra Tomšíka koruna příliš nereagovala. Viceguvernér ČNB uvedl, že česká ekonomika možná míří zpět do recese a bez intervencí by v lednu jistě začala deflace.

Proti spekulacím o posunu kurzového cíle se postavil až guvernér Singer. Ten prohlásil, že ČNB neplánuje žádný další posun cíle pro korunu na 28,00. Koruna jeho slova přijala s povděkem, ale její posílení nedokázalo nahradit předchozí ztráty.

Nejen doma, ale i ve světě byl tento týden hlavně o spekulacích o politice centrálních bank. Jejich zástupci spekulace vyvolávali, někdy naopak proti nim vystupovali. To je případ ECB. Během týdne se objevily zprávy, že v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky banka zváží snížení depozitní sazby na -0,1 procenta. Záporná depozitní sazba je jednou z alternativních možností, o kterých se hovoří v souvislosti s dalším uvolněním politiky ECB. Diskutovalo se o ní už na listopadovém jednání. Euro tak na zprávu zareagovalo celkem hodně a oslabilo. Druhý den si však slovo vzal prezident ECB Draghi. Prohlásil, že od minulého jednání žádné další debaty o záporných sazbách nebyly, a vzkázal trhu, aby si o této možnosti nic nedomýšlel. Zakročením proti spekulacím rozvíjejícím se tímto směrem tak pomohl euru ztráty korigovat.

V USA zůstáváme u obligátní debaty, zda ústup z QE dříve, či později. Co se týče změn očekávání na tomto poli, vyznívá končící týden prakticky nerozhodně. Zápis z posledního jednání Fedu o možnosti zmenšení stimulu hovoří a to v případě příznivých makrodat. Dva ze zástupců, Bullard a Lockhart, uvedli, že podle něj bude omezení QE na stole už na nadcházejícím jednání. Prezident chicagského Fedu Evans by však s omezením nákupu aktiv nespěchal a předseda Bernanke řekl, že úrokové sazby pravděpodobně zůstanou nízko ještě dlouho poté, co skončí nákupy aktiv a co se nezaměstnanost dostane pod 6,5procentní cíl. Uvedl také, že trh práce vykázal významné zlepšení a že ekonomika postoupila kupředu, ale stále se nenachází tam, kde by měla.

Smíšeně vyzněla také nová makrodata. Na jednu stranu příznivě překvapil růst maloobchodních tržeb, na stranu druhou průzkum z okolní Filadelfie tlumil optimismus, co se týče výkonu průmyslu. Výrobní i spotřebitelská inflace zůstává nízko a nijak netlačí na Fed, aby se stimulem končil.

Evropská data byla celkově vzato dobrá, ale především díky tomu, že přicházela hlavně z Německa. Průzkumy ZEW, Ifo i PMI ukázaly, že především v německém průmyslu je oživení na postupu a že optimismus narůstá. Horší je to se sektorem služeb, který podle PMI na tempu ztratil. Jiný příběh je potom Francie, ze které dostáváme další špatné zprávy, a horší je zřejmě také vývoj na periferii. Vzhledem k tomu růst celé eurozóny pravděpodobně zůstane i nadále velmi slabý. Co se týče tržní reakce, euru pomoh výš pouze německý index Ifo, vliv ostatních dat byl nevýznamný.

Příští týden mohou být stále aktivní zástupci české centrální banky. Většina jejich komentářů je o vysvětlování a zdůvodňování intervencí a nemá na trh vliv. Hrozby posunutím cíle pro kurz už po vystoupení guvernéra Singera nevidíme v dohledné době jako pravděpodobné. Koruna by tak měla dostat možnost se posunout blíž k 27,0.

V Evropě se bude sledovat hlavně předběžný údaj o inflaci za listopad. Nízké říjnové číslo bylo důležitým impulsem, který ECB následně přiměl k akci. Tentokrát se čeká mírný nárůst inflace. V USA je na programu chicagský index nákupních manažerů, který bude důležitou indikací pro průmyslový index ISM. Ten by podle dosavadních informací měl v listopadu klesnout. Vedle toho máme v kalendáři oba indexy spotřebitelské důvěry. Nálada spotřebitelů by se měla trochu zvednout po říjnu, kdy na ni dolehla politika.