Týdenní zpráva: Inflace ve světě i přes silnou spotřebu zpomaluje

Inflační data zveřejněná tento týden v eurozóně a v USA ukáží na slabou inflaci, i když čísla o soukromé spotřebě zůstávají nadále silná. Předstihové indikátory za eurozónu i za samotné Německo by měly zaznamenat zpomalení a měly by se tak přiblížit rozumnějším hodnotám. Čtvrteční zasedání ČNB by mělo naznačit, že sazby se nebudou zvyšovat ve druhém čtvrtletí, jak ukazuje prognóza centrální banky, ale že si Bankovní rada počká s tímto rozhodnutím až na listopadové zasedání. 

Předstihové indikátory pro eurozónu zpomalují

Ifo index v květnu dosáhnul na svou historicky nejvyšší hodnotu a naznačuje tak, že německá ekonomika má našlápnuto k dalšímu slušnému růstu ve druhém čtvrtletí. My se nicméně domníváme, že hodnoty, na kterých se index v tuto chvíli nachází, jsou příliš optimistické a červen by měl přinést alespoň mírnou korekci. I přes toto snížení by Ifo ukazoval na růst německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 0,5 % q/q, což pro naši prognózu představuje riziko vyššího růstu.

Údaje o objednávkách dlouhodobé spotřeby i kapitálových statků zatím tento rok ukazují na velmi pozvolný růst investiční aktivity ve Spojených státech. I květen by měl přinést umírněný růst. Vyšší objednávky letadel by měly být kompenzovány nižší poptávkou po ostatních dopravních prostředcích. Dynamika objednávek zahrnující dopravní prostředky by se tak měla vyrovnat tempu růstu objednávek očištěné o tuto položku. 

V úterý vystoupí hned tři zástupci FOMC. Projevy jejich kolegů minulý týden ukázaly na neshody v hlavním tělese amerického Fedu. I tento týden budeme hlavně sledovat pohled amerických centrálních bankéřů na zpomalující inflaci.  

Ukazatel důvěry v ekonomiku eurozóny by měl zaznamenat další mírné zhoršení. Celkový indikátor je podporovaný spotřebitelskou důvěrou, která podle již zveřejněných čísel vyskočila na své šestnáctiroční maximum. Naopak složky služeb a průmyslu by měly zaznamenat zhoršení.

Německá cenová hladina by v červnu podle ekonomů SG měla meziměsíčně klesnout o 0,2 %. Celková inflace by měla zpomalit z květnových 1,4 % na 1,1 %. Za zpomalením stojí zejména složka energií. Jejich ceny sráží nižší ceny ropy na světových trzích a v meziročním srovnání navíc působí silný efekt statistické základny. Slabší by měla zůstat i jádrová inflace, na kterou tlačí zrušení poplatků za roaming v rámci EU. Ve zbytku roku by podle nás německá inflace měla znovu zrychlit a v průměru za celý letošní rok vykázat 1,7 %.    

Zvolnění meziročního cenového růstu by měla ukázat i čísla z Francie, a to se spolu se slabými německými čísly projeví v inflaci za celou eurozónu. Ta se podle odhadu ekonomů SG dostane na svou nejnižší letošní hodnotu. V nadcházejících měsících by inflace měla znovu pomalu zrychlovat.

Inflace ve Francii zpomaluje navzdory silné domácí spotřebě. Silná spotřebitelská důvěra spolu s údaji o registraci automobilů naznačují, že v květnu francouzská spotřeba znatelně zrychlila.

Roste i spotřeba Američanů. Údaje za květen by měly ukázat, že zpomalení, které jsme zaznamenali v prvním čtvrtletí, je již dávno pryč. Reálné osobní výdaje by totiž měly již druhý měsíc v řadě vzrůst o 0,2 % m/m. Ale ani ve Spojených státech není soukromá spotřeba s to podpořit dynamiku cen. Kvůli nízkým cenám ropy by se deflátor osobní spotřeby měl mírně snížit a zpomalit by měl i v meziročním vyjádření. Jádrový deflátor sice zůstane meziměsíčně podle našeho odhadu beze změny, ale v meziročním srovnání o desetinu procentního bodu zpomalí.      
 

Fed nemá jednotný pohled na inflaci ani sazby

Začátek uplynulého týdne byl ve znamení prázdného kalendáře ekonomických čísel. Nedostatek statistik kompenzovaly politické události a vystoupení amerických centrálních bankéřů. Zahájeno bylo jednání o brexitu, kde byly ustaveny pracovní skupiny a domluvena pravidla schůzek. Američtí centrální bankéři ukázali, že v rámci FOMC panují ohledně dalšího utahování měnové politiky velmi rozdílné názory. Zatímco Ch. Evans z chicagského Fedu se obává pomalého cenového růstu a s dalším zvyšováním sazeb by byl opatrný, E. Rosengren z bostonského Fedu vidí v nízkých tržních sazbách rizika pro finanční stabilitu. 

Data zveřejněná ke konci týdne ukázala, že spotřebitelská důvěra v eurozóně roste, když se její indikátor měřený Evropskou komisí dostal na své více než desetileté maximum. Nicméně předstihové indikátory PMI za eurozónu zaznamenaly zhoršení. I tak se ale tyto předstihové indikátory pohybují na úrovních, které slibují slušný ekonomický růst. PMI jsou nyní podle nás v souladu s růstem ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 0,6 % q/q. To je podle nás ale příliš optimistické. Ekonomové SG odhadují, že hospodářská dynamika eurozóny dosahuje ve druhém kvartále pouze 0,4 %. PMI tak představují riziko pro rychlejší růst ekonomiky eurozóny.

Euro mělo v první polovině týdne tendenci proti dolaru oslabovat, když se v úterý dostalo z pondělních 1,1200 EUR/USD na 1,1120 EUR/USD. Ve zbytku týdne však své ztráty korigovalo a tento týden zahajuje znovu velmi blízko hladiny 1,1200 EUR/USD.

ČNB naznačí, že sazby v létě ještě zvedat nebude

Domácí indikátory důvěry by měly potvrdit současnou velmi dobrou ekonomickou situaci v Česku. Slušný ekonomický růst se z prvního čtvrtletí přelil i do druhého kvartálu. Silná by měla zůstat zejména důvěra spotřebitelů, protože domácnosti těží z rekordně nízké míry nezaměstnanosti, se kterou souvisí i strmý růst mezd.

Polská míra nezaměstnanosti za květen by se měla dostat na svou historicky nejnižší hodnotu. Do konce roku by se měla dokonce přiblížit 7 %. 

Na svém čtvrtečním měnově politickém zasedání se Bankovní rada podle nás vymezí proti současné prognóze, která indikuje, že centrální banka bude zvyšovat sazby ve třetím čtvrtletí letošního roku. Naznačila to nedávná vyjádření centrálních bankéřů, která shodně sdělují, že ČNB bude raději déle držet sazby nízko, než aby zvyšovala sazby předčasně a posléze byla nucena své rozhodnutí korigovat. Posilující kurz koruny zatím dělá dost práce za centrální banku, když koruna od konce intervencí posílila o přibližně 2,9 %, což zhruba odpovídá utažení měnových podmínek jako zvýšení sazeb na 0,75 %. Prudší posílení koruny představuje riziko nadměrného zpřísnění měnových podmínek. Bankovní rada vezme podle nás tato rizika v potaz a odsune první zvýšení sazeb až do posledního čtvrtletí roku.  

Finální statistiky českého HDP by měly potvrdit skvělý vstup ekonomiky do letošního roku. Sektorové účty by zase měly ukázat, že stále více z vytvořeného produktu je rozdělováno směrem k zaměstnancům, a to na úkor zisků. To naznačila i čísla o mzdovém růstu, která za první čtvrtletí vykázala velmi silnou dynamiku.

Polská inflace by v červnu měla výrazně zpomalit. Očekáváme její pokles zejména ve složce energií, ale přidat by se měly ceny jídla. Podobně jako v dalších evropských zemích svou roli bude hrát i zrušení roamingu na území Evropské unie.

Za oslabením středoevropských měn stojí pokles cen ropy

Středoevropské měny se v uplynulém týdnu vydaly ke slabším hodnotám. Ztrácely zejména v úterý a za jejich oslabením stála klesající cena ropy. Ta v první řadě podrazila nohy ruskému rublu, který v průběhu týdne proti euru ztratil přibližně 3,2 %. To na trhu zapříčinilo odklon od rizikových aktiv, mezi které investoři počítají i měny rozvíjejících se trhů (včetně koruny). Cena severomořské ropy Brent se v druhé polovině týdne stabilizovala kolem 45,3 dolarů za barel.  Česká měna v průběhu týdne ztratila přibližně 0,4 % a její kurz páteční obchodování zakončil blízko hladiny 26,27 CZK/EUR. Polský zlotý od ztrát neuchránila ani solidní data z domácí ekonomiky a polská měna se propadla o více jak půl procenta na 4,233 PLN/EUR. O něco méně oslabil maďarský forint, který ztratil přibližně 0,4 % na 309,1 HUF/EUR, i když centrální banka v úterý vyslala holubičí signál. Snížila totiž limit pro vstup do depozitní facility z 500 mld. HUF na 300 mld. HUF a navíc revidovala svou inflační prognózu směrem dolů.

Zdroj: Komerční banka