Orientovat se v Trumpově celní válce je náročná disciplína. Tak jen ve zkratce. V dubnu americký prezident pohrozil světu tvrdými cly, nakonec je povětšinou odložil na začátek července. Když měly začít platit, Trump je opět posunul, tentokrát na začátek srpna.
S dalším posunutím deadlinu ale informoval, že jednotlivé státy brzy začnou dostávat dopisy, ve které je bude americká administrativa informovat o nové obchodní politice.
Řada států dostala svůj dopis už zkraje minulého týdne, Evropská unie ale na osudné číslo dlouho čekala. Nyní už ho známe – Trump plánuje 30procentní clo, které by se až na výjimky týkalo dovozu veškerého unijního zboží.
I když Trump svými triky a roztodivnými strategiemi trhy trochu unudil, takže už tolik nereagují na jeho plány, postoj k Evropské unii je přesto trochu šok. A to jak pro vyjednavače Bruselu, tak i pro akcionáře evropských firem.
Evropská unie totiž po prvním odložení cel s Trumpovou administrativou intenzivně jednala a měla se blížit finální dohodě. Původně Brusel usiloval o nulová cla, později se začal smiřovat s desetiprocentním clem. O vyšších cifrách se nemluvilo, proto je nové rozhodnutí americké vlády pro EU studenou sprchou.
„Tato 30% celní sazba je překvapením, protože zdroje z EU uváděly, že jednání se soustředila na 10% celní sazbu s některými odvětvovými výjimkami,“ uvedl Raphael Brun-Aguerre, hlavní ekonom společnosti JPMorgan.
Unijní akciový index Eurostoxx 50 tak v pondělí otevřel v červených číslech. Na kontinentu ožívá hrozba, že Trump evropskou ekonomiku cíleně zbrzdí. Jenže nová cla mají platit až za několik dní a do té doby se Brusel s Trumpovou administrativou klidně může domluvit na lepších podmínkách. Pravděpodobnost, že republikán opět blafuje, je totiž znovu vysoká.
Filip Kalčák
