Týdenní zpráva o koruně: Hlasování o intervencích

Domácí měně tento týden přinesl návrat na hladinu 26,00 za euro, kde byla naposledy před deseti dny. K tomuto oslabení přispělo jednání ČNB, ale přičinil se i pohyb regionu. Také zlotý s forintem během týdne oslabovaly. Pro korunu však nakonec šlo pouze o přechodný výkyv, na konci týdne zvládla ztráty vymazat, znovu při pohybu spolu s celým regionem.

Jednání ČNB znamenalo potvrzení úrokových sazeb na současné úrovni, což se všeobecně čekalo. Doprovodný komentář pak na korunu dolehl. Banka uvedla, že poprvé hlasovala o devizových intervencích proti domácí měně, které však neprošly. ČNB v nové prognóze předpokládá nižší inflaci, letos by podle ní měla ekonomika klesnout výrazněji, příští rok ale naopak rychleji růst. Prognóza také počítá se slabší korunou. Vedle toho guvernér Singer řekl, že se pravděpodobnost intervencí dál zvýšila.

Reakce koruny byla sice negativní, ale žádné prudké oslabení se nekonalo. Bance se nadále daří celkem dobře usměrňovat korunu slovně a v zájmu toho už sahá po silnějších vyjádřeních. Na současných úrovních to nevypadá, že by ČNB potřebovala korunu nějak výrazně oslabit, aby tak splnila potřebu volnějších podmínek. Navíc přibývá dobrých zpráv svědčících o vystupování české ekonomiky z recese a lepšícím se výhledu. Naposledy to byl index nákupních manažerů, který se dál zlepšil, navíc tažen novými objednávkami naznačujícími udržitelnost tohoto zlepšení. Pozitivních signálů přibylo rovněž z eurozóny. Potřeba volnějších měnových podmínek by tak měla už spíše klesat. ČNB ale nechce umožnit koruně při lepších číslech posilovat a zhoršit tak měnové podmínky. Rizikem je vedle toho také zadrhnutí oživení v eurozóně.

Z domácí ekonomiky příští týden přijde hlavní část srpnové sady makrodat. U průmyslu se čeká zhruba stejný pokles jako v přechozím měsíci, podobný by měl být i přebytek obchodní bilance, u maloobchodu se čeká zhoršení. Jenže data opticky zhorší fakt, že červen měl o jeden pracovní den méně než loni. I kdyby data vyšla dobře, případné posilování koruny by měly hodně omezit právě obavy z ČNB, která by se při větší odchylce kurzu dolů od 26,00 pravděpodobně ozvala.

Ve světě byla na programu řada důležitých událostí. Růst amerického HDP ve druhém čtvrtletí podle předběžných čísel překonal odhady, ekonomika ale rostla z nižšího základu, růst v 1Q byl totiž revidován značně dolů. K tomu přišly revize hluboko do historie, ze kterých mimo jiné vyplývá, že oživení americké ekonomiky od recese v roce 2009 bylo silnější, než bylo dříve uváděno. Díky tomu a díky vyšší dynamice v posledním kvartále lze data hodnotit pozitivně.

Jednání Fedu k žádné změně politiky podle očekávání nevedlo a doprovodné prohlášení se dál neslo v hodně holubičím duchu. Fed podpořil spekulace, že k začátku omezování QE dojde spíše později. Slovní hodnocení ekonomiky se trochu zhoršilo. Bylo zmíněno riziko, které pro ekonomiku představuje vzestup hypotečních sazeb, což odkazuje na obavy z přílišné tržní reakce na změny v politice či rétorice. Dále Fed také uvedl, že i inflace trvale pod dvouprocentním cílem představuje riziko pro výkon ekonomiky. Žádný náznak termínu, kdy by mělo začít omezování QE, nepřišel. Celkové vyznění tak bylo možná ještě o trochu mírnější, než se většinou čekalo.

Americká data přicházející během týdne pozitivně překvapovala. Velmi dobrý byl především index ISM, který stoupl nejvýš za více než dva roky a naznačil zrychlení průmyslu. Dojem však zkazil páteční report z trhu práce. Menší přírůstek pracovních míst, sestupná revize předchozích dat, pokles hodinové mzdy i celkového objemu mezd, to bylo zvláště po předchozích příznivých indikacích nemilé překvapení. Pokles míry nezaměstnanosti byl sice výraznější oproti konsensu, ale nezaměstnaní zhruba z poloviny nemířili do práce, ale mimo trh. Nakonec tedy data znovu posunují očekávání směrem k tomu, že ústup z QE začne později, případně bude pomalejší.

V Evropě se nejvíce sledovalo jednání Evropské centrální banky, které ale nepřekvapilo. Sazby byly podle očekávání ponechány beze změny a prezident Draghi v komentáři naznačil, že se stabilita dá čekat i pro příští období. Zopakován byl výhled sazeb, které by se měly pohybovat na současných či nižších úrovních po delší dobu. Tuto dobu určuje tlumená inflace, nízká dynamika úvěrů a slabá ekonomika, konkrétní určení nepadlo.

Zmíněné události měly nevýrazný vliv na obchodování s korunou až na páteční data. Ta poslala vzhůru eurodolar, čehož se chytly také středoevropské měny a posílily. Předtím se eurodolar posunoval zvolna dolů, vzhledem ke zprávám překvapivě pomalu. Ale opatrnost byla nakonec namístě a o to menší pokles musel kurz následně korigovat.

Začátkem příštího týdne nás čeká americký index ISM v sektoru služeb, data ze zámoří si ale pak vezmou přestávku. Přestože otázka politiky Fedu zůstává velmi důležitá, pozornost by se měla o něco více upřít na eurozónu a Čínu. Vyjdou nové údaje z německého průmyslu, které ukáží, zda se postupné oživení promítá i do tvrdých dat. Očekávání s tím počítají. Čínská ekonomika se pro trhy stává jedním z hlavních rizik, když oživení v Japonsku a USA pokračuje a Evropa se začíná také vzpamatovávat. Odhady pro růst čínského průmyslu a maloobchodu však počítají s udržením tempa i v červenci, obrat zahraničního obchodu by měl znovu začít růst.