20 let v regionu: Polsko jako lídr, Česko ztrácí tempo, zbytek zaostává

Česká republika zůstává co do HDP na obyvatele stále nejvýkonnější zemí střední Evropy, její náskok se však zmenšuje. Potenciál ekonomiky roste jen pomalu a s ním i životní úroveň. Vliv na to má drahé bydlení i energie a slabá investiční aktivita. Tygrem regionu se stalo Polsko, které dokázalo nejen lépe využít zdroje z EU, ale také vlastní dluhové financování. Plyne to z rozsáhlého srovnání skupiny CREDITAS mezi zeměmi bývalé V4 v oblastech financí, bydlení a energií.

Poláci v příjmech předběhli Čechy
 
Za poslední dvě dekády se ze sledovaných zemí regionu nejrychleji přibližovalo průměru EU a německé úrovni Polsko. Rychlý hospodářský růst táhne mzdy nahoru, zlepšuje se kupní síla a Poláci dnes v příjmech už předbíhají Čechy.

„Zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 %, Češi jen o desetinu. Je to méně i v porovnání se Slováky (17 %) a Maďary (15 %). Efekt rychlejšího růstu ekonomiky je vidět i ve vývoji mezd. Zatímco česká průměrná mzda zůstává stále pod polovinou německé, polská už dosáhla 52 %. S ohledem na vyšší dostupnost bydlení a nižší ceny zboží, především potravin, se dá říct, že v Polsku se nyní žije výhodněji než v Česku,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.

Ukazuje se také, že pouze HDP na obyvatele nemusí být zrovna nejvěrnějším ukazatelem životní úrovně. “Zjednodušeně se dá říct, že Polsko se stalo hospodářským lídrem regionu, Česko zůstává nejvyspělejší, ale ztrácí tempo, Slovensko stagnuje a Maďarsko zaostává,“ uzavírá Petr Dufek.

Slovensko jako jediné z postsocialistických zemí středu Evropy vsadilo na euro, které mu mělo pomoci rychleji dohánět Německo. Efekt eura se ovšem ukázal jako krátkodobý a brzy vyprchal.

Nedostupné vlastní bydlení x nejvýhodnější nájmy

Vlastní bydlení je v celém regionu stále méně dostupné. Naprostý extrém představuje Praha, která je z pohledu cen a příjmů městem s nejnižší dostupností vlastního bydlení. Ve Varšavě došlo ke zlepšení díky nižším cenám a dynamické výstavbě; příznivější ceny panují i v Budapešti. Dostupnost bydlení ovšem postupně klesá i v Berlíně, s ohledem na příjmy je však stále dostupnější než u nás.

Hlavním důvodem snižující se dostupnosti bydlení je slabá bytová výstavba. Zatímco loni se v Polsku na 100 tisíc obyvatel postavilo 4,4 bytu, na Slovensku 2,8 a v Německu 2,6. V Česku to bylo jen 2,4. Horší situace byla už jen v Maďarsku s 1,6 (to ale stavělo víc v minulých letech i s pobídkami).

„Velkou překážkou pro rozvoj bytové výstavby je v Česku extrémní délka stavebního řízení, to je osmkrát delší než v Polsku a čtyřikrát oproti Maďarsku či Slovensku,“ říká obchodní ředitel CREDITAS Real Estate Borek Simandl.

Polsko je sice lídrem bytové výstavby, avšak vzhledem k vysokým úrokovým sazbám stojí hypotéka ve Varšavě více než v Praze. „Finanční dostupnost bydlení se v Polsku týká hlavně těch, kdo mají hotovost. Cena proti platu je příznivá, ale hypotéka vzhledem k vysokým sazbám už ne. Když vezmeme 55metrový byt v hlavním městě a hypotéku na 25 let s 80 % LTV, bude Polák měsíčně splácet cca 134 % průměrné čisté mzdy, Čech 115 %, Slovák 102 % a Maďar 99 % a pro srovnání Němec jen 56 %,“ vypočítává Simandl.

I přes vysoké ceny nových bytů je v ČR nájemní bydlení překvapivě levné. Za dvoupokojový byt v metropoli Češi vydají cca 80 % průměrné čisté mzdy. To je nejlepší číslo ze všech postsocialistických zemí regionu. Nejhůř je na tom Slovensko se 122 %, následuje Maďarsko se 118 %. Polsko má 93 % a Německo 64 %.

„Hraje v tom často roli regulace, která sice snižuje cenu, ale s tím i nabídku. Nikdo nebude stavět na nájem, když to nebude dávat ekonomicky smysl. To se týká zejména Berlína, ale podobné nápady občas vidíme i tady. Obecně lze čekat, že rostoucí ceny nemovitostí se postupně promítnou do výše nájmů a ty v ČR porostou,“ upřesňuje Borek Simandl.

Češi mají nejdražší elektřinu široko daleko

Velkoobchodní ceny elektřiny v regionu se nepromítají přímo do cen pro domácnosti, výjimkou je Česko. Polsko, Maďarsko, Slovensko mají regulované ceny (price cap). Maďarsko a Slovensko navíc využívají státní zásahy k ochraně zákazníků. Maďarsko tak má sice velkoobchodní cenu o 25 % vyšší než Německo, ale pro domácnosti jsou nejlevnější. Na Slovensku zase stát zajišťuje nízké ceny dodavatelům. Česko má cenu vyšší než Německo o 10 % a celá se přenáší na spotřebitele.

„Důsledkem je, že Češi platí za 1 kWh elektřinu 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ říká Václav Skoblík, obchodní ředitel UCED. A to ještě ponecháváme stranou porovnání podle parity kupní síly.

V rámci V4 máme nejdražší potraviny a nejlevnější benzín

Přestože v Česku rostly ceny potravin pomaleji než jinde, zůstává jednou z nejdražších zemí regionu. Naopak Polsko a Slovensko si drží pozici nejlevnějšího trhu s potravinami. Regionální rozdíly v cenách se navzdory konvergenci stále výrazně liší.

Česká republika má aktuálně téměř nejnižší ceny benzínu v regionu, ale v poměru ke kupní síle jsou stále vysoké (2x víc než v Německu). Stabilní daňové zatížení a silná měna pomáhají držet ceny dole. Nová evropská regulace EU ETS II může situaci zásadně změnit.

Německo – meta, ke které všichni vzhlíží?

Dlouhou dobu bylo vzorem, k němuž se všichni chtěli přiblížit, Německo. Poslední dekády ukazují, že jeho hospodářský zázrak uváznul na mrtvém bodě a náskok Německa se začal snižovat. Ale ani to nedokázaly všechny země v regionu využít rovnoměrně. „Nejvíce se díky své hospodářské politice dařilo přibližovat Polsku, nejméně naopak Česku, i když příznivější startovní podmínky po roce 1989 hrály právě v jeho prospěch. Tento náskok byl ale promrhán. Pokud země nenajde růstový impuls a nezačne cíleně řešit drahé bydlení a energie, Polsko časem předběhne Česko nejen v příjmech, ale i v kvalitě života,“ uzavírá Petr Dufek.