Studie: Koronavirus sníží letos emise leteckého průmyslu o 38 pct.

Čtěte více

• Studie Forvis Mazars: Česká republika má nejnižší základní sazbu DPH ve V4, ale patří k zemím s vyšší sníženou sazbou v regionu CEE
  Většina zemí střední a východní Evropy v posledních letech přistoupila k postupnému zvyšování základních sazeb DPH a k omezování rozsahu snížených sazeb. Česká republika si i po letošních úpravách v okolních státech zachovává standardní sazbu DPH ve výši 21 %, která je v rámci zemí V4 aktuálně nejnižší. Naopak tuzemská snížená sazba 12 % zůstává v rámci V4 nad úrovní hlavních snížených sazeb v Polsku a Maďarsku a v rámci sledovaného vzorku 25 zemí střední a východní Evropy a střední Asie patří k vyšším sníženým sazbám. Vyplývá to z aktuální studie „CEE Tax Guide 2026“ poradenské společnosti Forvis Mazars.
• Studie Forvis Mazars: V ČR narostla průměrná mzda o 4 %, v dalších zemích Visegrádu rostla mezi 10 % a 12 %
  Průměrná mzda v soukromém sektoru v Česku činí 1 849 EUR (46 557 Kč), což je druhou nejvyšší hodnotou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Před Českou republiku se již v loňském roce dostalo Polsko a letos svou pozici s průměrnou mzdou 1 988 EUR (50 057 Kč) udrželo. Nadále platí, že absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 5 009 EUR (126 125 Kč).
• Studie Forvis Mazars: V ČR narostla průměrná mzda o 9 %, stále však zůstává pod úrovní Polska
  Průměrná mzda v soukromém sektoru v Česku činí 2 024 EUR (48 967 Kč*), což je druhá nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Česká republika tak meziročně posílila o 9 %**, stále však zaostává za Polskem, kde průměrná mzda vzrostla na 2 156 EUR (52 154 Kč). V Maďarsku se průměrná mzda zvýšila na 1 948 EUR (47 122 Kč) a na Slovensku na 1 569 EUR (37 954 Kč); meziroční růst ve V4 se pohyboval od 3 % na Slovensku až po 9 % v České republice a Maďarsku, v Polsku činil 8 %. Tato data vyplývají z každoroční studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars, která stejně jako v předchozím roce sleduje nejen nominální mzdy, ale i jejich kupní sílu po přepočtu pomocí parity kupní síly (PPP).
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR se již 3. rokem nemění, sazby v regionu zůstávají stabilní, mění se spíše pravidla a pobídky
  Obecná sazba daně z příjmů právnických osob zůstává pro rok 2026 v České republice 21 %. V rámci ostatních zemí Visegrádské čtyřky (V4) v roce 2026 nedošlo k žádným změnám sazeb daně z příjmů právnických osob. V Maďarsku zůstává sazba daně na úrovni 9 %, v Polsku nadále platí dvě sazby daně, základní sazba 19 % a snížená ve výši 9 % pro malé podniky.
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR už není v rámci zemí V4 nejvyšší, Slovensko zavedlo 24% sazbu
  Obecná sazba daně z příjmů právnických osob je už druhým rokem v České republice 21 %. V rámci Visegrádské čtyřky (V4) došlo letos k největší změně u zdanění příjmů firem na Slovensku, kde z původních dvou sazeb 15 % a 21 % byla pro rok 2025 zavedena i sazba 10 % pro firmy s menšími výnosy a rovněž sazba 24 % pro firmy s výnosy nad 5 milionů EUR. V Maďarsku zůstala obecná sazba zachovaná na 9 % a v Polsku na 9 % a 19 %. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, žádný další stát daňové sazby nesnížil, naopak ke zvýšení sazeb došlo vedle zmíněného Slovenska i v Litvě a v Estonsku.
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR vzrostlo, v rámci zemí V4 zůstává nejvyšší
  Sazba daně z příjmů právnických osob se od ledna 2024 v České republice zvýšila z 19 na 21 procent. Už 19procentní sazba byla nejvyšší obecnou sazbou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), její nová hodnota tak tuto pozici jen potvrdila. Na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku zůstaly obecné sazby zachované na loňských úrovních. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, snížilo daň z příjmu právnických osob jenom Rakousko.
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů fyzických osob zůstává v rámci V4 podobné jako v minulých letech
  Země Visegrádské čtyřky (V4) preferují progresivní zdanění příjmů fyzických osob. V České republice se daň z příjmů fyzických osob uplatňuje v progresivních sazbách 15 % a 23 % ze všech druhů příjmů, na Slovensku činí sazba daně z příjmů fyzických osob 19 % a 25 %, Polsko uplatňuje 12% a 32% sazbu a jediné Maďarsko má paušální daň ve výši 15 %. Sazbu daně ve výši 15 % pak v určitých specifických případech (příjem ze samostatné činnosti nepřesahující 100 000 EUR za rok) uplatňuje také Slovensko. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, došlo ke zvýšení progresivních sazeb v Německu a Lotyšsku. Svou sazbu paušální daně zvýšilo Estonsko. Naopak v Chorvatsku došlo u marginální sazby ke snížení. Celkově tak lze (s drobnými odchylkami) sledovat trend zachování konstantní míry zdanění.
• Studie: Investoři porazili inflaci v USA, v Evropě naopak pohořeli
  I po zohlednění inflace se za posledních 25 let zvýšila hodnota investic do akcií (S&P 500) v USA téměř 2,5krát. Naopak v Eurozóně inflace stoupala rychleji než akcie (Stoxx 600), a to o 18 % (1999-2023). Investoři do pražské burzy na tom jsou za poslední čtvrtletí o trochu lépe, jelikož hodnota jejího indexu PX převýšila inflaci o 77 %.
• Studie ke 35 letům inflace v Česku a na Slovensku: smrštění úspor a zisk na akciových indexech
  Od počátku uvolňování cen v Československu zbylo z tisícovky v matraci 125 korun. Prodělalo se také na spořících, respektive termínovaných vkladech, a to jak v Česku, tak na Slovensku. Mírně nad inflaci dosáhly státní dluhopisy. V případě investice do akciového indexu S&P se však střadateli za posledních 35 let rozrostla jedna tisícikoruna na téměř 11 tisíc korun českých v reálné výši, tedy po odečtení inflace.
• Studie: Koronavirová krize ovlivní investice do startupů minimálně
  Vklad financí do startupů navzdory koronavirové krizi dál plánuje až 84 procent investorů. Nejperspektivnější budou e-commerce, vývoj on-line nástrojů pro výuku na dálku, zdravotnictví a výzkum, nanotechnologie a IT. Naopak současný stav zasáhne hlavně začínající startupy a dále startupy z cestovního ruchu, gastronomie či automobilového oboru. Na základě studie Startup Report 2019/2020 to zjistila mezinárodní advokátní kancelář DLA Piper.
• Studie Mastercard: Většina Čechů chce v digitální době vědomě zpomalit a trávit více času offline
  Češi chtějí zpomalit a vracet se k reálným zážitkům. Nová studie společnosti Mastercard ukazuje, že více než polovina lidí letos plánuje omezit čas strávený online a naopak se více věnovat osobním setkáním, cestování nebo kultuře a sportu. V době, kdy do každodenního života stále více vstupuje digitalizace a umělá inteligence, tak sílí potřeba skutečných, sdílených zkušeností.
• Studie Mazars: V ČR narostla průměrná mzda o 10 %, je nejvyšší ze zemí Visegrádu
  Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1 683 eur (40 324 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemích však aktuálně nabízí lidem Rakousko, a to 4 497 eur (107 746 Kč). Rakousko se tak dostalo před Německo, kde průměrná mzda poklesla o 2 procenta na 4 045 eur (96 917 Kč). Nejnižší průměrná mzda 377 eur (9 033) je v Kyrgyzstánu, v Kosovu a současně i Uzbekistánu 400 eur (9 584 Kč) a na Ukrajině 469 eur (11 237 Kč). Vyplývá to z každoroční studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích.
• Studie Mazars: Zdanění příjmů firem je v ČR nejvyšší ze zemí V4
  Sazba daně z příjmů právnických osob činí v České republice 19 %. To je nejvyšší obecná sazba ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Pokud však zohledníme další specifika daňových systémů zemí V4, zdanění právnických osob nemusí v Česku vycházet nejdráž. Například Maďarsko má sice nejnižší obecnou sazbu ve výši 9 %, v některých odvětvích však může celková sazba daně ze zisku dosahovat až 50 %.
• Studie MetLife v USA: 61 % zaměstnanců se bojí rizik spojených s AI, v Česku ji berou spíš jako partnera
  Umělá inteligence (AI) se během posledních let stala neoddělitelnou součástí pracovního života. S rostoucím využíváním ale sílí i obavy zaměstnanců. Nejnovější studie MetLife o trendech v oblasti zaměstnaneckých benefitů v USA (EBTS) ukazuje, že důvěra v AI neroste stejným tempem jako její využívání – naopak. Podle ní má již 61 % zaměstnanců obavy z etických a bezpečnostních rizik spojených s umělou inteligencí a jejich obava meziročně narostla o 5 procentních bodů!
• Studie: Mnozí investoři nakupují akcie takřka naslepo – proč bychom měli výzkumu věnovat více než průměrných 6 minut?
  Představte si, že přijdete do autobazaru a okamžitě koupíte nejnablýskanější vystavené auto, aniž byste se s ním vůbec projeli, zkontrolovali najeté kilometry, nebo nakoukli pod kapotu. Na první pohled může vypadat skvěle, ale nemáte nejmenší ponětí, jaké problémy se skrývají uvnitř a jak se mohou prodražit. To zní celkem riskantně, nebo ne? Podle překvapivého nového výzkumu však právě tak přistupuje mnoho drobných investorů k nákupu akcií. A u akcií obecně platí, že skrytá rizika mohou stát více než mechanické problémy.
• Studie objednaná českou vládou „slibuje“ až sedmkrát nižší cenu emisní povolenky pro domácnosti, než jakou prognózuje instituce financovaná vládou německou
  Česká vláda si u poradenské společnosti PwC objednala studii, která zjevně má tuzemskou veřejnost uklidnit, že emisní povolenky pro domácnosti (EU ETS2) zvýší náklady domácností v ČR „jen“ o stokoruny měsíčně. Studie ovšem vychází z odhadu průměrné ceny povolenky EU ETS2 v letech 2027 až 2032 (45, maximálně 70 eur), který hrubě podstřeluje mezinárodní tržní a akademický konsensus.
• Studie: Plán EK odložit aukce povolenek připraví rozpočty zemí CEE včetně ČR o 1,9 miliardy eur
  Státy Evropské unie v regionu střední a východní Evropy mohou přijít o stovky milionů eur do svých rozpočtů v případě...
• Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech dosáhla 1849 eur, rostla nejpomaleji ve V4
  Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o čtyři procenta na 1849 eur (46.557 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegradské skupiny (V4) kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. České mzdy zůstávají ve V4 druhé nejvyšší po Polsku. Ze sousedních zemí je průměrná mzda v soukromém sektoru nejvyšší v Rakousku, kde dosahuje 5009 eur (126.125 korun). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
• Studie Spiegelu potvrzuje, že Rusko loni zažívalo prudký růst vývozu
  Rusko loni navzdory západním balíčkům sankcí za válku na Ukrajině zvýšilo vývoz o téměř 20 procent. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie německého týdeníku Der Spiegel, který se odvolává na analýzu kolínského Institutu pro hospodářský výzkum (IW). List uvádí, že válečnou pokladnu ruského prezidenta Vladimira Putina loni naplnily příjmy z vývozu ve výši v přepočtu přibližně 330 miliard amerických dolarů (7,1 bilionu Kč).
• Studie: Starší byty ve 3. čtvrtletí zdražily meziročně o čtvrtinu
  Téměř o čtvrtinu stouply ve třetím čtvrtletí letošního roku oproti loňsku průměrné prodejní ceny starších bytů v Česku. Vyplývá to z údajů realitní skupiny European Housing Services, které má ČTK k dispozici. Nejdražší jsou starší byty v Praze s průměrnou cenou za metr čtvereční skoro 113.000 korun. Praha má také nejvyšší nájmy, v průměru za 272 korun za metr čtvereční. Nejlevněji se prodávají byty v Ústeckém kraji s cenou asi 29.000 korun za metr. Nájmy jsou nejnižší v Karlovarském kraji se 155 korunami za metr. Nájemné se zvýšilo oproti loňsku o 1,22 procenta.