Studie: Firmy z Evropy a USA přesunují výrobu zpět ze zahraničí

Čtěte více

• Studená válka 2.0? Co konflikt na Ukrajině znamená pro investory
  Jsem už kompletně šedivý a na trzích jsem zažil leccos. Ale válku s účastí jedné z mocností pár set kilometrů od hranic druhé velmoci, tak taková zkušenost mi dosud chyběla. I proto jsem si vědom toho, že třeba i blízká budoucnost může řadu věcí změnit a to, co si nyní myslím, se ukáže jako velice naivní názor. Co ale může znamenat nynější konflikt na Ukrajině pro investory?
• Studená zima = jarní a letní doplňování plynových zásob bude dražší než obvykle
  Zatímco minulé dvě zimy měla Evropa velké štěstí na teplé počasí, tentokrát je tomu jinak a topná sezóna je v plném proudu. S vyšší spotřebou plynu dochází zároveň k rychlejšímu čerpání zásobníků – jejich aktuální naplněnost odpovídá v Evropské unii 60 %, zatímco v minulém roce to bylo 74 %. V Česku jsme nyní na úrovni 57 %, zhruba o 20procentních bodů níže než loni touto dobou.
• Studené počasí žene cenu plynu vzhůru
  Cena zemního plynu na evropském trhu se včera vyšplhala nad 150 EUR/MWh. Ještě před měsícem se přitom evropský plynový benchmark TTF obchodoval lehce pod 100 EUR/MWh, k čemuž významnou měrou přispěl neobvykle teplý nástup topné sezóny. Začátek prosince však již přinesl – pro toto období typické – nízké teploty, což se odráží i na vyšší spotřebě plynu.
• Studentská firma roku přišla na nový koncept odívání mladých, chce dobýt Evropu
  „Nosit značku, řídit značku.“ To je slogan vítězného týmu Dystopia Clo, který v soutěži JA Studentská firma roku 2023/24 zabodoval s neotřelým pojetím streetwearové módy. Úspěšní byznysmeni z pražské Střední školy automobilní a informatiky budou v červenci reprezentovat Česko na evropském klání studentských firem na Sicílii.
• Studenty vysokých škol sužuje výrazný růst nákladů. Měsíčně dnes už běžně vydají přes 17 000 korun - za bydlení, jídlo, dopravu či učební materiály
  Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
• Studený máj pro české stavebníky
  Před měsícem jsme se radovali ze silných dat, kterými čeští stavebníci vstoupili do druhého čtvrtletí, květnové statistiky náš však vrátily zpátky na zem. Po dubnovém meziměsíčním růstu o 3,6 % (WDSA) totiž za květen stavební produkce reálně klesla o výrazných 5,1 %. K poklesu přispěly obě složky: inženýrské stavitelství se propadlo o 8,8 %, pozemní se snížilo o 2,9 %. Z meziročního pohledu se tak propad prohloubil z dubnových -0,2 % až na -6,8 % v květnu.
• Studia Disney a Universal žalují firmu Midjourney kvůli autorským právům
  Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv, uvedla dnes agentura Reuters.
• Studie: Brněnský byt již stojí stejně, jako stál pražský před pandemií
  Brněnské starší byty dosáhly stejné prodejní ceny, jakou měl pražský byt těsně před vypuknutím pandemie. V loňském 4. čtvrtletí stouply meziročně v celé ČR ceny prodávaných starších bytů o 19 procent na 46.119 korun za metr čtvereční. Vyplývá to ze studie realitní skupiny European Housing Services (EHS), kterou má ČTK k dispozici.
• Studie: Byty v největších městech v ČR nadále zdražují
  Byty v největších městech Česka ve třetím čtvrtletí nadále zdražovaly. Ceny meziročně nejvíce stouply v Hradci Králové (o 22,1 procenta), Ostravě (o 21,8 procenta) a Ústí nad Labem (o 20,6 procenta). Nejdražší byty byly v Praze s průměrnou cenou 105.307 korun za metr čtvereční, nejlevnější v Ústí nad Labem s cenou 26.163 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z analýzy společnosti FérMakléři.cz, kterou má ČTK k dispozici. Porovnávala ceny bytů v osmi největších městech z devíti, údaje za Liberec nejsou k dispozici.
• Studie Fidelity International ukazuje, že investoři zůstávají oddaní „E“, „S“ i „G“, nicméně přetrvávají překážky
  Společnost Fidelity International (Fidelity) odhalila klíčové závěry ze svého průzkumu „Professional Investor DNA Survey“, který provedla ve spolupráci s Crisil Coalition Greenwich. Cílem bylo zjistit ochotu investorů začlenit ESG aspekty při alokaci svého portfolia. Do studie se zapojilo přes 120 institucionálních investorů a zprostředkovatelů z Evropy a Asie.
• Studie Forvis Mazars: Česká republika má nejnižší základní sazbu DPH ve V4, ale patří k zemím s vyšší sníženou sazbou v regionu CEE
  Většina zemí střední a východní Evropy v posledních letech přistoupila k postupnému zvyšování základních sazeb DPH a k omezování rozsahu snížených sazeb. Česká republika si i po letošních úpravách v okolních státech zachovává standardní sazbu DPH ve výši 21 %, která je v rámci zemí V4 aktuálně nejnižší. Naopak tuzemská snížená sazba 12 % zůstává v rámci V4 nad úrovní hlavních snížených sazeb v Polsku a Maďarsku a v rámci sledovaného vzorku 25 zemí střední a východní Evropy a střední Asie patří k vyšším sníženým sazbám. Vyplývá to z aktuální studie „CEE Tax Guide 2026“ poradenské společnosti Forvis Mazars.
• Studie Forvis Mazars: V ČR narostla průměrná mzda o 4 %, v dalších zemích Visegrádu rostla mezi 10 % a 12 %
  Průměrná mzda v soukromém sektoru v Česku činí 1 849 EUR (46 557 Kč), což je druhou nejvyšší hodnotou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Před Českou republiku se již v loňském roce dostalo Polsko a letos svou pozici s průměrnou mzdou 1 988 EUR (50 057 Kč) udrželo. Nadále platí, že absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 5 009 EUR (126 125 Kč).
• Studie Forvis Mazars: V ČR narostla průměrná mzda o 9 %, stále však zůstává pod úrovní Polska
  Průměrná mzda v soukromém sektoru v Česku činí 2 024 EUR (48 967 Kč*), což je druhá nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Česká republika tak meziročně posílila o 9 %**, stále však zaostává za Polskem, kde průměrná mzda vzrostla na 2 156 EUR (52 154 Kč). V Maďarsku se průměrná mzda zvýšila na 1 948 EUR (47 122 Kč) a na Slovensku na 1 569 EUR (37 954 Kč); meziroční růst ve V4 se pohyboval od 3 % na Slovensku až po 9 % v České republice a Maďarsku, v Polsku činil 8 %. Tato data vyplývají z každoroční studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars, která stejně jako v předchozím roce sleduje nejen nominální mzdy, ale i jejich kupní sílu po přepočtu pomocí parity kupní síly (PPP).
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR se již 3. rokem nemění, sazby v regionu zůstávají stabilní, mění se spíše pravidla a pobídky
  Obecná sazba daně z příjmů právnických osob zůstává pro rok 2026 v České republice 21 %. V rámci ostatních zemí Visegrádské čtyřky (V4) v roce 2026 nedošlo k žádným změnám sazeb daně z příjmů právnických osob. V Maďarsku zůstává sazba daně na úrovni 9 %, v Polsku nadále platí dvě sazby daně, základní sazba 19 % a snížená ve výši 9 % pro malé podniky.
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR už není v rámci zemí V4 nejvyšší, Slovensko zavedlo 24% sazbu
  Obecná sazba daně z příjmů právnických osob je už druhým rokem v České republice 21 %. V rámci Visegrádské čtyřky (V4) došlo letos k největší změně u zdanění příjmů firem na Slovensku, kde z původních dvou sazeb 15 % a 21 % byla pro rok 2025 zavedena i sazba 10 % pro firmy s menšími výnosy a rovněž sazba 24 % pro firmy s výnosy nad 5 milionů EUR. V Maďarsku zůstala obecná sazba zachovaná na 9 % a v Polsku na 9 % a 19 %. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, žádný další stát daňové sazby nesnížil, naopak ke zvýšení sazeb došlo vedle zmíněného Slovenska i v Litvě a v Estonsku.
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR vzrostlo, v rámci zemí V4 zůstává nejvyšší
  Sazba daně z příjmů právnických osob se od ledna 2024 v České republice zvýšila z 19 na 21 procent. Už 19procentní sazba byla nejvyšší obecnou sazbou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), její nová hodnota tak tuto pozici jen potvrdila. Na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku zůstaly obecné sazby zachované na loňských úrovních. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, snížilo daň z příjmu právnických osob jenom Rakousko.
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů fyzických osob zůstává v rámci V4 podobné jako v minulých letech
  Země Visegrádské čtyřky (V4) preferují progresivní zdanění příjmů fyzických osob. V České republice se daň z příjmů fyzických osob uplatňuje v progresivních sazbách 15 % a 23 % ze všech druhů příjmů, na Slovensku činí sazba daně z příjmů fyzických osob 19 % a 25 %, Polsko uplatňuje 12% a 32% sazbu a jediné Maďarsko má paušální daň ve výši 15 %. Sazbu daně ve výši 15 % pak v určitých specifických případech (příjem ze samostatné činnosti nepřesahující 100 000 EUR za rok) uplatňuje také Slovensko. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, došlo ke zvýšení progresivních sazeb v Německu a Lotyšsku. Svou sazbu paušální daně zvýšilo Estonsko. Naopak v Chorvatsku došlo u marginální sazby ke snížení. Celkově tak lze (s drobnými odchylkami) sledovat trend zachování konstantní míry zdanění.
• Studie: Investoři porazili inflaci v USA, v Evropě naopak pohořeli
  I po zohlednění inflace se za posledních 25 let zvýšila hodnota investic do akcií (S&P 500) v USA téměř 2,5krát. Naopak v Eurozóně inflace stoupala rychleji než akcie (Stoxx 600), a to o 18 % (1999-2023). Investoři do pražské burzy na tom jsou za poslední čtvrtletí o trochu lépe, jelikož hodnota jejího indexu PX převýšila inflaci o 77 %.
• Studie ke 35 letům inflace v Česku a na Slovensku: smrštění úspor a zisk na akciových indexech
  Od počátku uvolňování cen v Československu zbylo z tisícovky v matraci 125 korun. Prodělalo se také na spořících, respektive termínovaných vkladech, a to jak v Česku, tak na Slovensku. Mírně nad inflaci dosáhly státní dluhopisy. V případě investice do akciového indexu S&P se však střadateli za posledních 35 let rozrostla jedna tisícikoruna na téměř 11 tisíc korun českých v reálné výši, tedy po odečtení inflace.
• Studie: Koronavirová krize ovlivní investice do startupů minimálně
  Vklad financí do startupů navzdory koronavirové krizi dál plánuje až 84 procent investorů. Nejperspektivnější budou e-commerce, vývoj on-line nástrojů pro výuku na dálku, zdravotnictví a výzkum, nanotechnologie a IT. Naopak současný stav zasáhne hlavně začínající startupy a dále startupy z cestovního ruchu, gastronomie či automobilového oboru. Na základě studie Startup Report 2019/2020 to zjistila mezinárodní advokátní kancelář DLA Piper.