Češi stále častěji nakupují online. V Evropě patří mezi nejaktivnější zákazníky

Čtěte více

• Češi si od příštího roku za plynu připlatí i 2000 korun, kvůli poloprázdným plynovodům Net4Gas
  Regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent, zdražení dopadne hlavně na ty, kteří si cenu plynu fixovali – i tak se fixace na další období může vyplatit.
• Češi si příští rok „utáhnou opasky“ dost možná nejvíce od 90. let. Více než šestiprocentní inflace zmírní zdražování realit, úrok na hypotékách totiž vylétne k úrovni pěti a více procent
  Proti polskému zlotému je koruna dnes nejsilnější v historii, i tak čeká Čechy ekonomicky jeden z nejobtížnějších roků novodobé historie. Jejich kupní síla bude klesat nebývalým tempem.
• Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek
  Koruna včera obchodování uzavřela na své nejsilnější úrovni vůči euru od konce října 2008. Uzavírací kurs činí podle Bloombergu 23,98 koruny za euro. Podle expertů je málo pravděpodobné, že by koruna vydržela pod hladinou 24,00 za euro delší dobu. Za měsíc touto dobou se podle analytické předpovědi, jak ji zveřejňuje agentura Bloomberg, bude euro nejpravděpodobněji prodávat za 24,20. Ke konci března to má být dokonce 24,55.
• Češi si v rekordní míře „zlevňují“ hypotéku. Přecházení ke konkurenci připravuje banky o miliardy, klientům se vyplatí nenechat si nic líbit
  V historicky nevídané míře si Češi v těchto dnech takzvaně „zlevňují“ hypotéku. Činí tak přechodem ke konkurenci, od banky k bance. Objem refinancovaných hypoték totiž raketově narůstá, jak zachycuje graf České národní banky níže. Podle nejnovějších údajů – únorových – překonal poprvé v historii měření měsíční objem hypotečního refinancování sumu sedmi miliard korun. Konkrétně dosáhl 7,4 miliardy korun. Ještě loni v únoru to přitom byly jen necelé tři miliardy.
• Češi si v roce 2018 za paliva mírně připlatí
  Spotřebitelé v Česku se musí po novém roce připravit na další zdražování pohonných hmot i zemního plynu, a to navzdory meziročnímu zhodnocení koruny díky ukončení intervencí ČNB. Právě i díky kurzu koruny bude nárůst cen těchto energií nejspíš jen pozvolný, vyplývá z analýzy xPartners.
• Češi si začínají šetřit na horší časy, koruna se toho nebojí
  Český statistický úřad dnes zveřejnil třetí odhad růstu HDP za poslední kvartál loňského roku. Podle něho domácí ekonomika nakonec ve srovnání s předchozím čtvrtletím přidala 0,8 %, v meziročním srovnání pak 2,6 %. Struktura růstu ukázala, že hlavním tahounem byl zahraniční obchod, spotřeba se naopak příliš nepředvedla. Obrázek dokreslily i informace ze sektorových účtů. Podle nich domácnosti již více šetří, naopak mzdy rostou pomalejším tempem. I tak ale ukrajují ze ziskových marží podniků.
• Češi splácí hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá smysl, aby jim stát se splácením pomáhal – na úkor chudých – zohledněním splátek v příspěvku na bydlení
  Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
• Češi spoří, ale skoro polovina přiznává slabší finanční gramotnost
  Každý druhý Čech si v posledním roce pravidelně odkládal finance stranou. Nejčastěji šetří mladí (25–34 let) a starší (45–64 let). Naopak sebejistota ve finanční gramotnosti Čechů je v mezinárodním srovnání horší. Přes 40 % občanů si není jisto, že se vyzná v nabídce finančních služeb a produktů na trhu. Přes 42 % spoluobčanů se zároveň muselo za svůj život potýkat s tíživou finanční situací. Vyplývá to z online průzkumu společnosti IPSOS MORI, který si nechala zpracovat britská skupina International Personal Finance (IPF), jež v České republice působí pod značkou Provident Financial.
• Češi spoří jako nikdy, což pomáhá krotit inflaci. Ta je teď v Česku jedna z nejnižších v EU, i když setrvání při koruně ji dle zastánců eura údajně mělo zvedat na nejvyšší úrovně v EU
  Málokdy v novodobé historii Češi spořili tolik jako loni. Tím překvapivější je, že česká ekonomika se nakonec loni nepropadla až tak, jak se myslelo. Na druhou stranu, tím méně ovšem překvapuje, že inflace nyní zase klesá rychleji – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávnými předpoklady.
• Češi spoří jako život, ekonomika proto stojí. Ve druhém čtvrtletí rostla jen o 0,6 procenta, potvrdili statistici
  Český statistický úřad dnes potvrdil údaj k meziročnímu růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí, a to na úrovni 0,6 procenta. Zlepšil však údaj o růstu mezičtvrtletním, a to z dosavadního, předběžného odhadu 0,3 procenta na nynější 0,4 procenta. Koruna vůči euru v reakci mírně oslabila. Část trhu zjevně sázela na možné výraznější zlepšení údajů k ekonomickému růstu, které by snížilo naléhavost další redukce úrokových sazeb v podání České národní banky. Takové zlepšení se však nedostavilo, tudíž právě koruna oslabila.
• Češi stále hodně spoří, i proto ekonomika roste jen slabě. Příliš spoří, málo investují, a to i kvůli málo rozvinutému akciovému investování v Česku
  Český statistický úřad dnes potvrdil, že tuzemská ekonomika loni přidala jedno procento, když v posledním čtvrtletí stoupla meziročně o 1,8 procenta. Stěžejním tahounem ekonomiky byla spotřeba domácností, která však mohla být ještě znatelně výraznější – a růst celé české ekonomiky jakbysmet. Jenže Češi stále spoří až přespříliš.
• Češi stále neutrácejí ani tolik, kolik před pandemií, přes údajně „narvaná nákupní centra“. Také loni v listopadu byly maloobchodní tržby poměrně slabé, slabší než se čekalo
  Listopadové maloobchodní tržby mírně zaostaly za očekáváním. Meziročně přidaly 4,3 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů čekali vzestup o 4,5 procenta. Slabší než očekávané maloobchodní tržby, které navíc trvaleji citelně zaostávají za svojí předpandemickou úrovní, představují určitý tlumič spotřebitelské inflace. Ta by tak letos měla zpomalit z loňské průměrné úrovně 2,4 na 2,3 procenta, a to při pokračujícím snižování základních úrokových sazeb ČNB. Spotřeba domácností je stále o zhruba pět procent nižší než roku 2019, což nepotvrzuje zkratkovité teze o bujaré spotřebitelské náladě Čechů, kterou mají dokládat plná parkoviště před nákupními centry anebo návaly v horských střediscích – ty však vždy odrážejí chování jen určité výseče české společnosti, a to ještě nijak detailně.
• Češi šetří na potravinách, jinak ale v únoru celkově nakupovali více, než se čekalo, své útraty zvýšili třeba za oděvy a obuv. Jejich nákupní náladu podporuje uklidnění situace kolem cen energií a teplé počasí
  Únorové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o rovných sedm procent, avšak nakonec pokles činí „jen“ 6,4 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.
• Češi teď mají díky daňovému balíčku a zrušení superhrubé mzdy více peněz. Do čeho je budou investovat - do nemovitostí, nebo do akcií?
  Na pražské burze se včera začalo obchodovat s novým titulem, největším zprostředkovatelem směny deviz v Česku, společností SAB Finance. Jde o nejnovější důkaz toho, že pandemie zájem o tuzemský kapitálový trh nesnižuje. Loni to byly emise Zbrojovky nebo on-line lékárny Pilulka, letos se na burzu chystá například řetězec italských restaurací Coloseum.
• Češi teprve začínají ochutnávat Green Deal EU a už „prskají“. Výrazné zdražení regulované ceny elektřiny je prvním z hmatatelných důsledků zelené agendy EU
  V téhle zemi Green Deal zjevně nemá šanci. Ještě ani pořádně nezačal a celý národ – lidi i firmy – už brečí, že zdraží elektřina. A hněvem lidu vystrašení politici svolávají mimořádné tiskovky. Tak znova: cílem Green Dealu je masivní umělé zdražení „špinavých“ energií, kterých je většina. Takové, jež podnítí přechod na zelené energie, které ale potřebují vyšší míru flexibility elektrizační soustavy, a zejména fosilní, případně jadernou zálohu, pročež jsou celkově výrazně dražší. To teď právě mají Češi začít pociťovat na vlastní peněžence.
• Češi trpí fetišem vlastnického bydlení, které je a bude stále hůře dostupné
  Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
• Češi utrácejí za luxusní zážitky více než kdy dřív. Největším trendem jsou wellness resorty, ukazují data Mastercard
  Češi stále častěji upřednostňují jedinečné zážitky před materiálními nákupy, přičemž jedním z nejrychleji rostoucích segmentů je wellness. Nová data Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard (Mastercard Economics Institute, MEI) ukazují, že výdaje ve wellness resortech u nás meziročně vzrostly o 1,9 procentního bodu, což Česko řadí na druhé místo mezi sledovanými zeměmi, hned za Thajskem. Celkově výdaje na luxusní zážitky vzrostly v Česku meziročně o 1,8 procentního bodu.
• Češi utráceli méně, než se čekalo, už před říjnovým nouzovým stavem. Bojí se budoucnosti
  Češi v září v obchodech utráceli trochu méně, než se čekalo. Jejich slabší než předpokládaná ochota ke spotřebním výdajům ale sama o sobě nepředstavuje výraznější potíž, pokud by nedošlo na právě probíhající závažnou druhou vlnu pandemie koronaviru a s ní spjatá protiopatření.
• Češi utrácí méně, než se čekalo; stále se bojí zhoršení ekonomické situace. Šetří na elektronice i oblečení
  Maloobchodní tržby se v Česku v srpnu propadly více, než se čekalo, a to meziročně o 2,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 1,9 procenta. Tvrdá data ke spotřebě domácností tak potvrzují to, co zachytila šetření jejich nálady. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se totiž v srpnu po červencovém zlepšení zhoršila.
• Češi utrácí v Česku méně a v zahraničí více, třeba i za potraviny. Stát tak přichází o peníze z daní
  Maloobchodní tržby se v Česku v září propadly více, než se čekalo, a to meziročně o rovná čtyři procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 3,7 procenta.