Češi utráceli méně, než se čekalo, už před říjnovým nouzovým stavem. Bojí se budoucnosti

Čtěte více

• Češi spoří jako nikdy, což pomáhá krotit inflaci. Ta je teď v Česku jedna z nejnižších v EU, i když setrvání při koruně ji dle zastánců eura údajně mělo zvedat na nejvyšší úrovně v EU
  Málokdy v novodobé historii Češi spořili tolik jako loni. Tím překvapivější je, že česká ekonomika se nakonec loni nepropadla až tak, jak se myslelo. Na druhou stranu, tím méně ovšem překvapuje, že inflace nyní zase klesá rychleji – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávnými předpoklady.
• Češi spoří jako život, ekonomika proto stojí. Ve druhém čtvrtletí rostla jen o 0,6 procenta, potvrdili statistici
  Český statistický úřad dnes potvrdil údaj k meziročnímu růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí, a to na úrovni 0,6 procenta. Zlepšil však údaj o růstu mezičtvrtletním, a to z dosavadního, předběžného odhadu 0,3 procenta na nynější 0,4 procenta. Koruna vůči euru v reakci mírně oslabila. Část trhu zjevně sázela na možné výraznější zlepšení údajů k ekonomickému růstu, které by snížilo naléhavost další redukce úrokových sazeb v podání České národní banky. Takové zlepšení se však nedostavilo, tudíž právě koruna oslabila.
• Češi stále častěji nakupují online. V Evropě patří mezi nejaktivnější zákazníky
  Záliba Čechů nakupovat online zůstává nadále vysoká. Nová data společnosti Mastercard ukazují, že devět z deseti spotřebitelů nakupuje online, v průměru třikrát až čtyřikrát měsíčně, což převyšuje evropský průměr. Dominantní platební metodou při těchto nákupech zůstává platební karta – platí s ní téměř tři čtvrtiny zákazníků. Současně ale ubývá těch, kteří manuálně zadávají číslo karty do platební brány, a roste zájem o digitální peněženky. Stále oblíbenější je univerzální metoda Click to Pay, kterou už vyzkoušelo 19 procent českých zákazníků. Na popularitě získávají i nákupy přes mobilní aplikace obchodníků, které využívá 43 procent lidí. Vyplývá to ze dvou nejnovějších průzkumů společnosti Mastercard.
• Češi stále hodně spoří, i proto ekonomika roste jen slabě. Příliš spoří, málo investují, a to i kvůli málo rozvinutému akciovému investování v Česku
  Český statistický úřad dnes potvrdil, že tuzemská ekonomika loni přidala jedno procento, když v posledním čtvrtletí stoupla meziročně o 1,8 procenta. Stěžejním tahounem ekonomiky byla spotřeba domácností, která však mohla být ještě znatelně výraznější – a růst celé české ekonomiky jakbysmet. Jenže Češi stále spoří až přespříliš.
• Češi stále neutrácejí ani tolik, kolik před pandemií, přes údajně „narvaná nákupní centra“. Také loni v listopadu byly maloobchodní tržby poměrně slabé, slabší než se čekalo
  Listopadové maloobchodní tržby mírně zaostaly za očekáváním. Meziročně přidaly 4,3 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů čekali vzestup o 4,5 procenta. Slabší než očekávané maloobchodní tržby, které navíc trvaleji citelně zaostávají za svojí předpandemickou úrovní, představují určitý tlumič spotřebitelské inflace. Ta by tak letos měla zpomalit z loňské průměrné úrovně 2,4 na 2,3 procenta, a to při pokračujícím snižování základních úrokových sazeb ČNB. Spotřeba domácností je stále o zhruba pět procent nižší než roku 2019, což nepotvrzuje zkratkovité teze o bujaré spotřebitelské náladě Čechů, kterou mají dokládat plná parkoviště před nákupními centry anebo návaly v horských střediscích – ty však vždy odrážejí chování jen určité výseče české společnosti, a to ještě nijak detailně.
• Češi šetří na potravinách, jinak ale v únoru celkově nakupovali více, než se čekalo, své útraty zvýšili třeba za oděvy a obuv. Jejich nákupní náladu podporuje uklidnění situace kolem cen energií a teplé počasí
  Únorové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o rovných sedm procent, avšak nakonec pokles činí „jen“ 6,4 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.
• Češi teď mají díky daňovému balíčku a zrušení superhrubé mzdy více peněz. Do čeho je budou investovat - do nemovitostí, nebo do akcií?
  Na pražské burze se včera začalo obchodovat s novým titulem, největším zprostředkovatelem směny deviz v Česku, společností SAB Finance. Jde o nejnovější důkaz toho, že pandemie zájem o tuzemský kapitálový trh nesnižuje. Loni to byly emise Zbrojovky nebo on-line lékárny Pilulka, letos se na burzu chystá například řetězec italských restaurací Coloseum.
• Češi teprve začínají ochutnávat Green Deal EU a už „prskají“. Výrazné zdražení regulované ceny elektřiny je prvním z hmatatelných důsledků zelené agendy EU
  V téhle zemi Green Deal zjevně nemá šanci. Ještě ani pořádně nezačal a celý národ – lidi i firmy – už brečí, že zdraží elektřina. A hněvem lidu vystrašení politici svolávají mimořádné tiskovky. Tak znova: cílem Green Dealu je masivní umělé zdražení „špinavých“ energií, kterých je většina. Takové, jež podnítí přechod na zelené energie, které ale potřebují vyšší míru flexibility elektrizační soustavy, a zejména fosilní, případně jadernou zálohu, pročež jsou celkově výrazně dražší. To teď právě mají Češi začít pociťovat na vlastní peněžence.
• Češi trpí fetišem vlastnického bydlení, které je a bude stále hůře dostupné
  Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
• Češi utrácejí za luxusní zážitky více než kdy dřív. Největším trendem jsou wellness resorty, ukazují data Mastercard
  Češi stále častěji upřednostňují jedinečné zážitky před materiálními nákupy, přičemž jedním z nejrychleji rostoucích segmentů je wellness. Nová data Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard (Mastercard Economics Institute, MEI) ukazují, že výdaje ve wellness resortech u nás meziročně vzrostly o 1,9 procentního bodu, což Česko řadí na druhé místo mezi sledovanými zeměmi, hned za Thajskem. Celkově výdaje na luxusní zážitky vzrostly v Česku meziročně o 1,8 procentního bodu.
• Češi utrácí méně, než se čekalo; stále se bojí zhoršení ekonomické situace. Šetří na elektronice i oblečení
  Maloobchodní tržby se v Česku v srpnu propadly více, než se čekalo, a to meziročně o 2,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 1,9 procenta. Tvrdá data ke spotřebě domácností tak potvrzují to, co zachytila šetření jejich nálady. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se totiž v srpnu po červencovém zlepšení zhoršila.
• Češi utrácí v Česku méně a v zahraničí více, třeba i za potraviny. Stát tak přichází o peníze z daní
  Maloobchodní tržby se v Česku v září propadly více, než se čekalo, a to meziročně o rovná čtyři procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 3,7 procenta.
• Češi utrácí více, než se čekalo. S nástupem podzimu a nástupem topné sezóny překvapivě navýšili své spotřební výdaje, zatímco v létě je snižovali
  Lidé v Česku v září utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby tak překonaly všechny expertní odhady. Meziročně sice stále vykazují pokles, o 5,6 procenta, ten je však citelně nižší, než se čekalo. Čeští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů, že maloobchodní tržby vykážou za září meziroční pokles 7,8 procenta.
• Češi utrácí za elektroniku více než před rokem, navzdory koronaviru. Jejich spotřební apetýt ale v srpnu přesto poněkud ochladl
  Maloobchodní tržby vykázaly v srpnu slabší výkon než v červenci. Růst výkonu maloobchodu, který byl patrný po skončení jarní vrcholné fáze koronavirové uzavírky podstatné části ekonomiky, tak ustal. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní činil červencový meziroční růst tržeb v maloobchodě 1,8 procenta, zatímco v srpnu 1,6 procenta. Stále jde o poměrně solidní výkon, vzhledem k míře, v jaké se lidé v ČR v srpnu obávali zhoršení své vlastní i obecné ekonomické situace.
• Češi utratili v Polsku za cigarety 6 miliard korun. Letos koupí 70 milionů krabiček
  „Češi letos za nákupy polských cigaret utratí nejméně 6 miliard korun, z toho 5 miliard korun bude inkasovat polský státní rozpočet na polské spotřební dani a na polské DPH. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo České sdružení pro značkové výrobky z kontinuálního průzkumu odhozených prázdných krabiček cigaret v českých koších. V něm konstatuje, že se polské cigarety podílejí na celkové spotřebě cigaret v České republice z devíti procent, což znamená, že Češi v Polsku letos nakoupí zhruba 70 milionů krabiček cigaret,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Češi už mají doma víc zlata, než národní banka v trezorech
  Který národ vede v nákupech investičního zlata? Němci, kteří v přepočtu na osobu vládnou světovému žebříčku. Podle nejnovějšího přehledu marketingové organizace World Gold Council (WGC), která sdružuje nejvýznamnější těžaře zlata, na jednoho Němce včetně kojenců připadl vloni nákup přes 1,4 gramu zlata.
• Češi v červenci utráceli málem jako před koronavirem, výjimkou jsou třeba auta. Trpí také segment ubytování, notně závislý na výdajích zahraničních návštěvníků
  Maloobchodní tržby vykázaly v červenci poměrně solidní výkon. Poprvé od letošního února meziročně rostly jak ve vyjádření očištěném o kalendářní vlivy, tak ve vyjádření neočištěném. Neočištěně vzrostly o tři procenta, tedy nejvýrazněji od letošního února. Po očištění si polepšily o 1,9 procenta.
• Češi více spoří a budují finanční jistotu, ukazuje průzkum Home Creditu
  Nejnovější průzkum společnosti Home Credit ukazuje, že Češi si začínají více uvědomovat důležitost finanční rezervy, navyšují ji a více spoří. Přesto však část domácností, zejména s nižšími příjmy, žije stále bez dostatečné finanční jistoty. Podle šetření* Home Creditu si více než 5 000 Kč měsíčně odkládá 33 % domácností, což je o 5 % více než v minulém roce. Na druhou stranu si 11 % domácností stále neodkládá vůbec nic a dalších 11 % dokáže ušetřit méně než 1 000 Kč měsíčně. Nejvíce se s úsporami potýkají domácnosti s příjmem do 25 000 Kč, z nichž si 21 % neodkládá vůbec nic a 30 % jen velmi málo. Pozitivní zpráva je, že domácnosti s příjmem nad 60 000 Kč a mladí lidé ve věku 18–26 let si často odkládají více než 10 000 Kč měsíčně. Tyto statistiky ukazují, že přístup k úsporám se výrazně liší v závislosti na příjmech, vzdělání i věku.
• Češi v květnu překvapivě silně utráceli, hlavně za elektroniku či domácí potřeby. Koronavirus jako by se jich netýkal, ovšem to vše hlavně jen na dluh
  Češi v květnu v obchodech utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu se tak meziročně propadly pouze o 0,7 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s poklesem tržeb o 6,4 procenta.
• Češi vlastní zlato za miliardy. S každým poklesem ceny přikupují další
  Trh se zlatem se mění a mění se i způsob, jakým Češi drahý kov kupují a uchovávají. I když Češi své zlaté úspory navyšují, meziročně maloobchodní poptávka po drahém kovu klesla. Podle ekonomů je vzhledem k přetrvávající vysoké poptávce ze stran centrálních bank a jiných významných hráčů pokles ceny pod 48 tisíc korun za burzovní cenu unce nepravděpodobný.