Češi si v rekordní míře „zlevňují“ hypotéku. Přecházení ke konkurenci připravuje banky o miliardy, klientům se vyplatí nenechat si nic líbit

Čtěte více

• Češi si berou rekordně velké hypotéky, jejich výrazného zdražení se ale bát nemusí
  Průměrná výše nově poskytnuté hypotéky překročila letos v lednu poprvé v historii ČR úroveň 2,6 milionu korun. Tento nárůst odráží pokračující vzestup cen nemovitostí. Celkový objem poskytnutých hypoték ovšem oproti prosinci 2019 poklesl.
• Češi si možná připlatí za lékaře, navrhuje to část vládní koalice. Daň z mimořádných zisků totiž nic neřeší
  Daň z mimořádných zisků, kterou zvažuje vláda, problém veřejných financí neřeší. Ten tkví v jejich trvalé schodkovosti. A mimořádné zisky jsou z definice dočasné, ne trvalé. Jinak by to byly zisky řádné. Vláda se tak nezodpovědně snaží skutečné ozdravení veřejných financí odsunout.
• Češi si myslí, že země bankrotuje, ratingová agentura Standard & Poor’s ale říká, že veřejné finance jsou v solidním stavu. Kdo má pravdu?
  Jako příslovečná lesní včela musí být nyní zmatena ta část veřejnosti, která uvěřila řečem řady politiků, že české veřejné finance jsou v rozvratu, ba dokonce spějí k bankrotu. Renomovaná ratingová agentura Standard & Poor's totiž říká něco docela jiného.
• Češi si nechávají ujet vlak levných nemovitostí, zbylý čas se počítá na jednotky týdnů
  Poslední čísla o realitním trhu, která vydala skupina European Housing Services, hlásí stagnaci pražského trhu a propady v cenách středočeského i jihomoravského. Jakkoli mohou dávat naději, že dostupné ceny bydlení je možné vyčekat, opak je pravdou. Nejedná se o nic jiného než poslední pokles před pořádným nadechnutím, které už počítáme na jednotky týdnů. A s ním i konec nadějí na výhodný nákup. Tedy pokud se zájemci k situaci nepostaví chytře. A letos poprvé stojí možnosti trhu tak trochu i díky nám na jejich straně.
• Češi si oblíbili bezkontaktní platby i blockchain. Zástupci centrálních bank však zůstávají k popularitě digitálních aktiv obezřetní
  V České republice signifikantně stoupá od roku 1992 počet digitálních plateb. Absolutní vrchol přitom představoval rok 2017, kdy se objem bezkontaktních plateb vyšplhal až k bezmála 2,5 bilionům korun za den. Roste však také kryptoměnový trh v Česku – do konce roku 2028 se odhaduje růst jeho hodnoty na 137,3 milionů dolarů.
• Češi si od příštího roku za plynu připlatí i 2000 korun, kvůli poloprázdným plynovodům Net4Gas
  Regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent, zdražení dopadne hlavně na ty, kteří si cenu plynu fixovali – i tak se fixace na další období může vyplatit.
• Češi si od příštího roku za plynu připlatí i 2000 korun, kvůli poloprázdným plynovodům Net4Gas
  Regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent, zdražení dopadne hlavně na ty, kteří si cenu plynu fixovali – i tak se fixace na další období může vyplatit.
• Češi si příští rok „utáhnou opasky“ dost možná nejvíce od 90. let. Více než šestiprocentní inflace zmírní zdražování realit, úrok na hypotékách totiž vylétne k úrovni pěti a více procent
  Proti polskému zlotému je koruna dnes nejsilnější v historii, i tak čeká Čechy ekonomicky jeden z nejobtížnějších roků novodobé historie. Jejich kupní síla bude klesat nebývalým tempem.
• Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek
  Koruna včera obchodování uzavřela na své nejsilnější úrovni vůči euru od konce října 2008. Uzavírací kurs činí podle Bloombergu 23,98 koruny za euro. Podle expertů je málo pravděpodobné, že by koruna vydržela pod hladinou 24,00 za euro delší dobu. Za měsíc touto dobou se podle analytické předpovědi, jak ji zveřejňuje agentura Bloomberg, bude euro nejpravděpodobněji prodávat za 24,20. Ke konci března to má být dokonce 24,55.
• Češi si v investicích vysloužili ostruhy, dění na Blízkém východě sledují s respektem, nikoli s panikou
  Čtyři z deseti Čechů pociťují obavy o své finance kvůli aktuálnímu dění na Blízkém východě. Třetina dokonce očekává, že v důsledku současného vývoje na finančních trzích může hodnota jejich úspor klesnout o více než desetinu. Přestože konflikt na Blízkém východě vyvolává u investorů ostražitost, ve srovnání s počátkem války na Ukrajině je současná míra obav výrazně nižší. Tuzemští investoři zůstávají klidní, vyhýbají se unáhleným reakcím a soustředí se spíše na dlouhodobou hodnotu svých portfolií.
• Češi si v roce 2018 za paliva mírně připlatí
  Spotřebitelé v Česku se musí po novém roce připravit na další zdražování pohonných hmot i zemního plynu, a to navzdory meziročnímu zhodnocení koruny díky ukončení intervencí ČNB. Právě i díky kurzu koruny bude nárůst cen těchto energií nejspíš jen pozvolný, vyplývá z analýzy xPartners.
• Češi si začínají šetřit na horší časy, koruna se toho nebojí
  Český statistický úřad dnes zveřejnil třetí odhad růstu HDP za poslední kvartál loňského roku. Podle něho domácí ekonomika nakonec ve srovnání s předchozím čtvrtletím přidala 0,8 %, v meziročním srovnání pak 2,6 %. Struktura růstu ukázala, že hlavním tahounem byl zahraniční obchod, spotřeba se naopak příliš nepředvedla. Obrázek dokreslily i informace ze sektorových účtů. Podle nich domácnosti již více šetří, naopak mzdy rostou pomalejším tempem. I tak ale ukrajují ze ziskových marží podniků.
• Češi splácí hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá smysl, aby jim stát se splácením pomáhal – na úkor chudých – zohledněním splátek v příspěvku na bydlení
  Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
• Češi spoří, ale skoro polovina přiznává slabší finanční gramotnost
  Každý druhý Čech si v posledním roce pravidelně odkládal finance stranou. Nejčastěji šetří mladí (25–34 let) a starší (45–64 let). Naopak sebejistota ve finanční gramotnosti Čechů je v mezinárodním srovnání horší. Přes 40 % občanů si není jisto, že se vyzná v nabídce finančních služeb a produktů na trhu. Přes 42 % spoluobčanů se zároveň muselo za svůj život potýkat s tíživou finanční situací. Vyplývá to z online průzkumu společnosti IPSOS MORI, který si nechala zpracovat britská skupina International Personal Finance (IPF), jež v České republice působí pod značkou Provident Financial.
• Češi spoří jako nikdy, což pomáhá krotit inflaci. Ta je teď v Česku jedna z nejnižších v EU, i když setrvání při koruně ji dle zastánců eura údajně mělo zvedat na nejvyšší úrovně v EU
  Málokdy v novodobé historii Češi spořili tolik jako loni. Tím překvapivější je, že česká ekonomika se nakonec loni nepropadla až tak, jak se myslelo. Na druhou stranu, tím méně ovšem překvapuje, že inflace nyní zase klesá rychleji – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávnými předpoklady.
• Češi spoří jako život, ekonomika proto stojí. Ve druhém čtvrtletí rostla jen o 0,6 procenta, potvrdili statistici
  Český statistický úřad dnes potvrdil údaj k meziročnímu růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí, a to na úrovni 0,6 procenta. Zlepšil však údaj o růstu mezičtvrtletním, a to z dosavadního, předběžného odhadu 0,3 procenta na nynější 0,4 procenta. Koruna vůči euru v reakci mírně oslabila. Část trhu zjevně sázela na možné výraznější zlepšení údajů k ekonomickému růstu, které by snížilo naléhavost další redukce úrokových sazeb v podání České národní banky. Takové zlepšení se však nedostavilo, tudíž právě koruna oslabila.
• Češi stále častěji nakupují online. V Evropě patří mezi nejaktivnější zákazníky
  Záliba Čechů nakupovat online zůstává nadále vysoká. Nová data společnosti Mastercard ukazují, že devět z deseti spotřebitelů nakupuje online, v průměru třikrát až čtyřikrát měsíčně, což převyšuje evropský průměr. Dominantní platební metodou při těchto nákupech zůstává platební karta – platí s ní téměř tři čtvrtiny zákazníků. Současně ale ubývá těch, kteří manuálně zadávají číslo karty do platební brány, a roste zájem o digitální peněženky. Stále oblíbenější je univerzální metoda Click to Pay, kterou už vyzkoušelo 19 procent českých zákazníků. Na popularitě získávají i nákupy přes mobilní aplikace obchodníků, které využívá 43 procent lidí. Vyplývá to ze dvou nejnovějších průzkumů společnosti Mastercard.
• Češi stále hodně spoří, i proto ekonomika roste jen slabě. Příliš spoří, málo investují, a to i kvůli málo rozvinutému akciovému investování v Česku
  Český statistický úřad dnes potvrdil, že tuzemská ekonomika loni přidala jedno procento, když v posledním čtvrtletí stoupla meziročně o 1,8 procenta. Stěžejním tahounem ekonomiky byla spotřeba domácností, která však mohla být ještě znatelně výraznější – a růst celé české ekonomiky jakbysmet. Jenže Češi stále spoří až přespříliš.
• Češi stále neutrácejí ani tolik, kolik před pandemií, přes údajně „narvaná nákupní centra“. Také loni v listopadu byly maloobchodní tržby poměrně slabé, slabší než se čekalo
  Listopadové maloobchodní tržby mírně zaostaly za očekáváním. Meziročně přidaly 4,3 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů čekali vzestup o 4,5 procenta. Slabší než očekávané maloobchodní tržby, které navíc trvaleji citelně zaostávají za svojí předpandemickou úrovní, představují určitý tlumič spotřebitelské inflace. Ta by tak letos měla zpomalit z loňské průměrné úrovně 2,4 na 2,3 procenta, a to při pokračujícím snižování základních úrokových sazeb ČNB. Spotřeba domácností je stále o zhruba pět procent nižší než roku 2019, což nepotvrzuje zkratkovité teze o bujaré spotřebitelské náladě Čechů, kterou mají dokládat plná parkoviště před nákupními centry anebo návaly v horských střediscích – ty však vždy odrážejí chování jen určité výseče české společnosti, a to ještě nijak detailně.
• Češi šetří na potravinách, jinak ale v únoru celkově nakupovali více, než se čekalo, své útraty zvýšili třeba za oděvy a obuv. Jejich nákupní náladu podporuje uklidnění situace kolem cen energií a teplé počasí
  Únorové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o rovných sedm procent, avšak nakonec pokles činí „jen“ 6,4 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.