Česká ekonomika jde nahoru

Čtěte více

• Česká e-commerce pomalu snižuje ztrátu, Češi ale nakupují víc. Jak si mohou naši obchodníci opět získat jejich pozornost?
  Vánoční sezona a povánoční výprodeje jsou za námi a zázrak nepřišel. Dle očekávání skončila v roce 2023 česká e-commerce opět v propadu – 6 %. A leden zatím nenaznačuje, že by došlo k nějaké výrazné změně. Češi přitom neutráceli méně, ba naopak, i po započtení inflace útrata mírně vzrostla. Kam se tedy poděly české peníze? Tam, kde zákazníci dostali lepší poměr ceny a výkonu. Pohltily je marketplaces a zahraniční obchodníci – podle našich dat dosáhly zahraniční transakce skoro pětiny celkového objemu. Takže je potřeba si přiznat – je to new normal a obchodníci, kteří nechtějí bojovat cenou, na to musí jít chytře – získat si zákazníka službami tak kvalitními, že hodnotou překonají ušetřené peníze. Největší potenciál pro zlepšení je v logistice, platbě a co největší personalizaci.
• Česká e-commerce před největší příležitostí za 20 let, promění ji jen někteří
  Do roku 2003 většina e-commerce odborníků věřila, že čínský e-commerce trh bude brzy patřit hráčům s americkým kapitálem. eBay zde podporoval EachNet, zkušenosti lokálních firem s B2C e-commerce byly mizivé. Jenže pak se „něco stalo“. A pár měsíců poté se dominantním hráčem čínské e-commerce trhu stala Alibaba, původně B2B obchodní společnost, následovaná do té doby málo známou společností JD.com, která ještě nedávno prodávala cédéčka a vypalovačky. To něco byla epidemická krize způsobená první vlnou SARS. Onemocnělo jí 5000 lidí a po sobě zanechala 350 mrtvých.
• Česká ekonomika a hranice možností
  Bankovní asociace v polední době zhoršila odhad růstu hospodářství a tvrdí, že příští rok spadne pod 3 %. Půjde o 3,3 % z dubnových 3,6 %.
• Česká ekonomika byla i loni „jako cedník“. Z okolních zemí zůstala jedinou, z níž lidmi vytvořené bohatství masivně mizelo bez náhrady do zahraničí, vyplývá z dat Světové banky
  Loňský rok jednoznačně potvrdil postavení české ekonomiky jako vysoce „odtokového“ hospodářství. Objem vytvořeného bohatství, které z České republiky bez náhrady mizí do zahraničí, je v posledních letech tak značný, že zemi náleží nelichotivé přední příčky ve světovém žebříčku podle právě rozsahu odtoku bohatství.
• Česká ekonomika dál na hraně recese
  České HDP bylo po vzoru německého v prvním kvartále revidováno směrem dolů a nakonec pouze stagnovalo (0 % mezikvartálně a -0,4 % meziročně). Skončilo tak lehce za naším odhadem i za poslední květnovou prognózou ČNB (+0,1 % mezikvartálně). Technicky vzato se tak česká ekonomika dál pohybuje na hraně recese. Z pohledu centrální banky je to zpráva, která by měla spíše tlumit obavy jestřábů v bankovní radě ČNB. A to ne pouze kvůli revizi HDP směrem dolů, ale i kvůli jeho struktuře. Za slabým výkonem hospodářství na začátku roku je dál domácí poptávka.
• Česká ekonomika dál roste díky spotřebě a investicím
  Česká ekonomika si v poslední době nevede špatně. HDP za druhý kvartál byl revidován vzhůru na 2,6 % meziročně (z 2,4 %). Mezikvartální dynamika sice lehce zpomalila na +0,5 % z +0,7 % na začátku roku a z +0,8 % na konci roku 2024. I tak je to výsledek, který lehce překonal naše očekávání (2,4 %) a potvrzuje, že česká ekonomika jede dál na vzestupné vlně. Mezikvartální růst jde primárně za opětovnou akcelerací spotřebních výdajů (+1 % q/q), postupně se zlepšující investiční aktivitou (+0,5 % q/q) a doplňováním zásob.
• Česká ekonomika – dobrý start do 2022...ale
  Český statistický úřad vydal předběžný odhad vývoje české ekonomiky v Q1´22. Výsledek je dobrý: +0,7 % k/k oproti mediánu odhadu +0,4 %. V meziročním srovnání se jedná o svižný růst o 4,6 %, ovšem zde výsledek pozdvihuje nízká srovnávací základna ze začátku loňského roku. Problém ale je, že dobře našlápnuté ekonomice už stojí v cestě negativní dopady spojené s válkou na Ukrajině, a takto vysoké HDP číslo letos pravděpodobně už neuvidíme.
• Česká ekonomika chřadne. Hospodářský růst ztrácí sílu
  „Období vysokého růstu příjmů státního rozpočtu pomalu končí. Politici by se s tím měli smířit a adekvátně k tomu přizpůsobit výdaje státního rozpočtu. Určitě by se měli vyvarovat navyšování daní, které by hospodářský růst ještě více utlumilo. Naopak je vhodné zaměřit se na snižování zbytných výdajů státního rozpočtu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika i nadále roste
  „Zpřesněné údaje o vývoji hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí letošního roku, které dnes zveřejnil Český statistický úřad, v podstatě potvrdily to, co naznačoval již předběžný odhad z konce dubna. Podle zpřesněného odhadu vzrostl HDP očištěný o cenové vlivy a sezónnost v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 %, v porovnání se stejným obdobím předchozího roku pak o 0,2 %. Předběžný odhad počítal s nárůstem mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 0,4 %. Zatímco v loňském roce česká ekonomika klesla o 0,2 %, poslední čtvrtletí 2023 už přineslo mírný růst HDP (meziročně o 0,2 % a mezičtvrtletně o 0,4 %). Trend růstu si tak naše ekonomika drží i v letošním roce,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Česká ekonomika jasně zpomalila
  Zpřesněná data o HDP potvrdila, že česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila a toto zpomalení bylo nepatrně menší, než ukazovala předběžná data. Ekonomika zpomalila na mezičtvrtletní tempo růstu 0,4 % z předchozího růstu o 0,6 %. V meziročním srovnání ekonomika zpomalila na 2,5 % z předchozího tempa 2,7 %, což ukazoval už předběžný odhad.
• Česká ekonomika jede vpřed slušným tempem, kde je nový normál?
  Po všech revizích HDP česká ekonomika na začátku roku 2025 vypadá velmi slušně. Ekonomika pozvolna přidávala plyn celý rok 2024 – z 0,2% mezikvartálního růstu na začátku roku 2024 až na 0,8% růst na jeho konci. Začátek roku 2025 byl ve znamení jen kosmetického snížení růstového momenta (na 0,7 % mezikvartálně), a to zejména kvůli pozvolnějšímu růstu spotřeby domácností (dosavadní motor oživení).
• Česká ekonomika je dle analýzy Bloombergu nejvíce v Evropě ohrožena výpadky čínské výroby způsobené koronavirem. I proto letos ČR poroste nejpomaleji ze zemí Visegrádu
  Česká ekonomika loni rostla druhým nejpomalejším tempem ze zemí Visegrádské skupiny. Přidala 2,4 procenta, jak plyne z dnes zpřesněných údajů ČSÚ. Slovensko rostlo tempem 2,3 procenta, Polsko ale zato přidalo 4,1 procenta, a Maďarsko dokonce 4,9 procenta. Letos poroste velmi prevděpodobně dokonce nejpomaleji ze zemé Visegrádu, právě i kvůli koronaviru, který celkovou relativní ekonomickou pozici Česka v rámci dané skupiny zemí ještě dále zhoršuje.
• Česká ekonomika je ještě závažněji nemocná, než se dosud myslelo. Její výkon se propadá nad očekávání hluboko
  Německý deník Die Welt nedávno označil českou ekonomiku za „nemocného muže Evropy“. To ale ještě jeho novináři neměli k dispozici data, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se tuzemské hospodářství v letošním třetím čtvrtletí propadlo meziročně o 0,7 procenta a mezičtvrtletně pak o 0,5 procenta. Jedná v obou případech o hlubší propad, než jaký drtivá většina analytiků čekala. Česko je tudíž ještě „nemocnějším mužem Evropy“, než se dosud mínilo. Koruna proto v důsledku zveřejnění zpřesněných údajů k HDP oslabila.
• Česká ekonomika je na cestě k zotavení. Mírný optimismus firem nesdílí jen stavební sektor
  Důvěra firem v ekonomiku se v březnu ve srovnání s předchozím měsícem zvýšila, a to nejvíce v oblasti obchodu. Naopak ve stavebnictví důvěra klesá. Může za to opožděný vliv vysoké úrokové sazby nastavené Českou národní bankou, který poptávku po stavebních pracích sráží dolů.
• Česká ekonomika je stále „jako cedník“. Z okolních zemí zůstává jedinou, z níž lidmi vytvořené bohatství masivně mizí bez náhrady do zahraničí, vyplývá z dat Světové banky
  Aktuální data jednoznačně potvrzují postavení české ekonomiky jako vysoce „odtokového“ hospodářství. Objem vytvořeného bohatství, které z České republiky bez náhrady mizí do zahraničí, je v posledních letech tak značný, že zemi náleží nelichotivé přední příčky ve světovém žebříčku podle právě rozsahu odtoku bohatství.
• Česká ekonomika je venku z recese
  Podle předběžného odhadu Česko na začátku roku 2023 vystoupilo z recese - HDP podle dnes zveřejněných čísel vzrostl o 0,1 % mezikvartálně (náš odhad -0,2 %) a meziročně tak poklesl pouze o 0,2 % (náš odhad -0,55 % a odhad ČNB -0,9 %). Pokud to potvrdí i zpřesněné odhady, Česko se nakonec o něco rychleji, než jsme očekávali my (i centrální banka), staví na nohy. Než však uvidíme detailnější strukturu HDP, je možná předčasné hovořit o výraznějším optimismu.
• Česká ekonomika je ve výborné kondici
  Trh drží zejména automobilky, ale i další silné průmyslové obory. Z pohledu výroby i zakázek, které naznačují, že dobrá čísla nekončí, svůj pozitivní vývoj zaznamenává i stavebnictví, i když jsou jeho rezervy stále velké. Výstavba infrastruktury stagnuje, i když jej podle státního rozpočtu nebrzdí nedostatek financí. Výstavba komerčních a bytových nemovitostí stále zažívá boom. Zajímavá jsou i data v maloobchodu potvrzující kupní sílu spotřebitelů. Rostoucí mzdy a rekordní zaměstnanost udržuje české spotřebitele v ochotě zvyšovat svou spotřebu. Obchodníci tak nemusí snižovat marže.
• Česká ekonomika je v recesi, ta ale nepotrvá dlouho
  Český statistický úřad dnes zveřejnil předběžný odhad hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrtý kvartál. Ekonomika podle nových dat poklesla mezikvartálně o 0,3 % a meziročně o 0,4 %. Česká republika tak upadla do mírné technické recese.
• Česká ekonomika klesá výrazněji, … sazby dolů již v prosinci?
  Česká ekonomika ve třetím kvartále poklesla o 0,5 % (původní odhad -0,3 %) a překvapila trh i ČNB opět horším výsledkem. Kosmeticky byl sice revidován směrem vzhůru odhad za předešlý kvartál, i tak však meziroční propad zesílil na -0,7 % (versus náš odhad a odhad ČNB na -0,6 %).
• Česká ekonomika kvůli stagnující výstavbě administrativních ploch přichází ročně minimálně o 80 miliard Kč
  Během panelové diskuze konané pod záštitou Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (dále ARTN) na téma „Rozbouřené vody nájmů administrativních budov“ se hovořilo o současném problému stagnace výstavby kancelářských budov. Zásadním důvodem je dle odborníků z oblasti komerčního developmentu především výše bankovních úroků, zdlouhavý proces stavebního povolení a stavební náklady, které se pojí s požadavky na enviromentální a sociální udržitelnost (ESG).