Nedávno jsem jel po cyklostezce, na svém stále ještě tradičním kole a u jedné z „občerstvovacích stanic“ jsem viděl člověka, ve věku okolo padesátky, jak se v tom nejpěknějším, možná nejdražším cyklistickém oblečení připravoval nasednout na svoje kolo a vyrazit ke svému určenému cíli. Když si nasazoval přilbu, na rukách cyklistické rukavice, na sobě dres a dokonce i cyklistickou obuv, myslel jsem, že je to ten závodník, který na Tour de France vozí červenou lucernu a který zabloudil až k nám. Když by ho někdo viděl, řekl by si, že takhle má vypadat cyklista, který se tomuto sportu věnuje. No ale projel jsem okolo něho a říkal jsem si, že bych se měl vydat do obchodu a něco nového nakoupit na sebe, abych ve svých běžeckých kraťasech a tričku nedělal na stezce ostudu. Ujel jsem půl kilometru, možná kilometr a uslyšel za sebou takový ten šustivý zvuk odvalující se pneumatiky. První co mě napadlo, bylo to, že mě dostihl onen sportovec, a že dokonce uvidím i ten jeho „stroj“, který v té přehršli ostatních před chvilkou nebylo možné rozeznat. Jenže jak se to šustění blížilo, uslyšel jsem ještě jeden zvuk, vzdáleně připomínající trolejbus. Moje zklamání z toho, že to není závodník ale nějaký důchodce, který mi to zase nandá na elektrokole, bylo docela velké a tak jsem se myšlenkami vrátil do obchodu s cyklistickým oblečením a v duchu už jsem zase vybíral. Jenže netrvalo dlouho a na tom elektrokole mě předstihl právě onen závodník! Musím říci, že moje zklamání nebralo konce. Toho člověka to muselo tolik stát, aby vypadal jako cyklista a na konec z něj je „Babetista“. Na druhou stranu jsem měl alespoň o čem přemýšlet a nemusel jsem se v duchu trápit tím, že ty cyklistické kalhoty s vycpávkou prostě nechci.
A teď k tradingu. Jeho výhodou a také nevýhodou je, že si musíme všechno odpracovat sami. Úspěchy i neúspěchy jsou jen naše a vyrovnávání se s nimi nás posiluje a nutí, abychom na sobě pracovali. Neúnavně a nekonečně. Já vím, je to nepohodlné, někdy to i fyzicky bolí, ale úspěch si vyžaduje překonat i tyto nepříjemnosti. V tradingu neexistují zkratky vedoucí k cíli, nestane se z nás trader jen kvůli tomu, že si koupíme ten nejlepší počítač, 4 monitory a nejlepší tablet. Ne, tady nám nepomůže elektrokolo, abychom předjížděli všechny ty zoufalce, kteří se rozhodli dobrat se k cíli vlastními silami. Tady musíte skutečně odšlapat každý metr i centimetr. Jenže to je právě to, co mnoho lidí nedokáže. Nedokáží být trpěliví, pracovití a systematičtí. Chtějí všechno hned a na té cyklostezce chtějí každého předjíždět od prvního výšlapu. Jenže pozor pánové a dámy. To jde na cyklostezce, ale nejde to v tradingu. A kdo si tohle neuvědomí, bude zklamán a možná i zahořklý.
Pracovitost v dnešní době není příliš oblíbené slovo. Oblíbenější jsou úspěch a zábava. Odpovězte si sami na otázku, jak ta slova chcete seřadit. Ale věřte mi, pořadí „zábava – úspěch – práce“, to není vítězná kombinace. Ale pořadí otočte a ke svému cíli se dostanete.
Michal Uma
P.S. Jednou si to elektrokolo koupím také, líbí se mi to.
