Česká ekonomika klesá výrazněji, … sazby dolů již v prosinci?

Čtěte více

• Česká ekonomika jasně zpomalila
  Zpřesněná data o HDP potvrdila, že česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila a toto zpomalení bylo nepatrně menší, než ukazovala předběžná data. Ekonomika zpomalila na mezičtvrtletní tempo růstu 0,4 % z předchozího růstu o 0,6 %. V meziročním srovnání ekonomika zpomalila na 2,5 % z předchozího tempa 2,7 %, což ukazoval už předběžný odhad.
• Česká ekonomika jde nahoru
  Úvodní odhad růstu české ekonomiky ve čtvrtém kvartále loňského roku dopadl v souladu s naší prognózou. Tuzemské hospodářství si i na konci roku udrželo dynamiku, kterou nabralo ve třetím kvartále a opět vzrostlo o 0,5 %. Ve srovnání s posledními třemi měsíci roku 2023 pak ekonomika zrychlila své tempo z 1,4 % na 1,6 %. Za celý minulý rok tak podle předběžného odhadu vzrostla česká ekonomika o 1 %. V průběhu minulého roku se predikce posouvaly dolů právě k této hranici.
• Česká ekonomika jede vpřed slušným tempem, kde je nový normál?
  Po všech revizích HDP česká ekonomika na začátku roku 2025 vypadá velmi slušně. Ekonomika pozvolna přidávala plyn celý rok 2024 – z 0,2% mezikvartálního růstu na začátku roku 2024 až na 0,8% růst na jeho konci. Začátek roku 2025 byl ve znamení jen kosmetického snížení růstového momenta (na 0,7 % mezikvartálně), a to zejména kvůli pozvolnějšímu růstu spotřeby domácností (dosavadní motor oživení).
• Česká ekonomika je dle analýzy Bloombergu nejvíce v Evropě ohrožena výpadky čínské výroby způsobené koronavirem. I proto letos ČR poroste nejpomaleji ze zemí Visegrádu
  Česká ekonomika loni rostla druhým nejpomalejším tempem ze zemí Visegrádské skupiny. Přidala 2,4 procenta, jak plyne z dnes zpřesněných údajů ČSÚ. Slovensko rostlo tempem 2,3 procenta, Polsko ale zato přidalo 4,1 procenta, a Maďarsko dokonce 4,9 procenta. Letos poroste velmi prevděpodobně dokonce nejpomaleji ze zemé Visegrádu, právě i kvůli koronaviru, který celkovou relativní ekonomickou pozici Česka v rámci dané skupiny zemí ještě dále zhoršuje.
• Česká ekonomika je ještě závažněji nemocná, než se dosud myslelo. Její výkon se propadá nad očekávání hluboko
  Německý deník Die Welt nedávno označil českou ekonomiku za „nemocného muže Evropy“. To ale ještě jeho novináři neměli k dispozici data, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se tuzemské hospodářství v letošním třetím čtvrtletí propadlo meziročně o 0,7 procenta a mezičtvrtletně pak o 0,5 procenta. Jedná v obou případech o hlubší propad, než jaký drtivá většina analytiků čekala. Česko je tudíž ještě „nemocnějším mužem Evropy“, než se dosud mínilo. Koruna proto v důsledku zveřejnění zpřesněných údajů k HDP oslabila.
• Česká ekonomika je na cestě k zotavení. Mírný optimismus firem nesdílí jen stavební sektor
  Důvěra firem v ekonomiku se v březnu ve srovnání s předchozím měsícem zvýšila, a to nejvíce v oblasti obchodu. Naopak ve stavebnictví důvěra klesá. Může za to opožděný vliv vysoké úrokové sazby nastavené Českou národní bankou, který poptávku po stavebních pracích sráží dolů.
• Česká ekonomika je stále „jako cedník“. Z okolních zemí zůstává jedinou, z níž lidmi vytvořené bohatství masivně mizí bez náhrady do zahraničí, vyplývá z dat Světové banky
  Aktuální data jednoznačně potvrzují postavení české ekonomiky jako vysoce „odtokového“ hospodářství. Objem vytvořeného bohatství, které z České republiky bez náhrady mizí do zahraničí, je v posledních letech tak značný, že zemi náleží nelichotivé přední příčky ve světovém žebříčku podle právě rozsahu odtoku bohatství.
• Česká ekonomika je venku z recese
  Podle předběžného odhadu Česko na začátku roku 2023 vystoupilo z recese - HDP podle dnes zveřejněných čísel vzrostl o 0,1 % mezikvartálně (náš odhad -0,2 %) a meziročně tak poklesl pouze o 0,2 % (náš odhad -0,55 % a odhad ČNB -0,9 %). Pokud to potvrdí i zpřesněné odhady, Česko se nakonec o něco rychleji, než jsme očekávali my (i centrální banka), staví na nohy. Než však uvidíme detailnější strukturu HDP, je možná předčasné hovořit o výraznějším optimismu.
• Česká ekonomika je ve výborné kondici
  Trh drží zejména automobilky, ale i další silné průmyslové obory. Z pohledu výroby i zakázek, které naznačují, že dobrá čísla nekončí, svůj pozitivní vývoj zaznamenává i stavebnictví, i když jsou jeho rezervy stále velké. Výstavba infrastruktury stagnuje, i když jej podle státního rozpočtu nebrzdí nedostatek financí. Výstavba komerčních a bytových nemovitostí stále zažívá boom. Zajímavá jsou i data v maloobchodu potvrzující kupní sílu spotřebitelů. Rostoucí mzdy a rekordní zaměstnanost udržuje české spotřebitele v ochotě zvyšovat svou spotřebu. Obchodníci tak nemusí snižovat marže.
• Česká ekonomika je v recesi, ta ale nepotrvá dlouho
  Český statistický úřad dnes zveřejnil předběžný odhad hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrtý kvartál. Ekonomika podle nových dat poklesla mezikvartálně o 0,3 % a meziročně o 0,4 %. Česká republika tak upadla do mírné technické recese.
• Česká ekonomika kvůli stagnující výstavbě administrativních ploch přichází ročně minimálně o 80 miliard Kč
  Během panelové diskuze konané pod záštitou Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (dále ARTN) na téma „Rozbouřené vody nájmů administrativních budov“ se hovořilo o současném problému stagnace výstavby kancelářských budov. Zásadním důvodem je dle odborníků z oblasti komerčního developmentu především výše bankovních úroků, zdlouhavý proces stavebního povolení a stavební náklady, které se pojí s požadavky na enviromentální a sociální udržitelnost (ESG).
• Česká ekonomika letos jede lépe, než se čekalo. Neskolil ji ani celosvětový výpadek v dodávkách čipů
  V letošním prvním čtvrtletí se tuzemské ekonomice dařilo nad očekávání dobře. Hrubý domácí produkt České republiky klesl meziročně reálně o 2,1 procenta, ačkoli se obecně čekal spíše propad o přibližně tři procenta. Důvodem poklesu je to, že letošní první tři měsíce roku byly dopady pandemie poznamenány zcela, zatímco období ledna až března roku loňského v zásadě jen ze zhruba jedné šestiny. Zmíněný údaj za letošním první kvartál je předběžný a vzhledem k velké míře nejistoty, dané pandemickou situací, se může ještě výrazněji, než je běžné, měnit oběma směry v rámci dalších jeho zpřesnění ze strany ČSÚ. Tudíž je třeba jej brát s větší než obvyklou rezervou. I tak však ale ukazuje na příznivější než předpokládaný vývoj.
• Česká ekonomika letos poroste o 0,2 procenta, očekává Saxo Bank
  Mads Koefoed, hlavní makroekonomický stratég Saxo Bank. Česká ekonomika v roce 2013 poroste podle odhadu...
• Česká ekonomika letos roste mírně nad očekávání. Lidé se zbavili strachu z drahých energií, inflace i konsolidačního balíčku, celoročně však ekonomiku budou táhnout dolů zásoby
  Dnes zveřejněné předběžné údaje k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí signalizují, že hospodářství rostlo mírně výrazněji, než se čekalo. Meziročně přidalo 0,4 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 0,3 procenta. Mezičtvrtletní pak růst činil 0,5 procenta, kdežto očekávání cílila nejčastěji na úroveň 0,4 procenta.
• Česká ekonomika loni koncem roku rostla nečekaně rychle, „nakoply“ ji Vánoce a související nákupy domácností
  Česká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla nečekaně rychle. Mezičtvrtletně přidala 0,7 procenta, plyne z dnešních zpřesněných údajů ČSÚ. Předběžný odhad měl za to, že to bylo o 0,5 procenta. Ale i to by byl celkem solidní výsledek, potvrzující poměrně silný výkon tuzemského hospodářství v celém loňském druhém pololetí. Meziročně pak česká ekonomika loni od října do prosince přidala reálně 1,8 procenta, kdežto předběžný odhad měl za to, že to bylo jen 1,6 procenta.
• Česká ekonomika loni od července do září rostla rychleji, než se dosud myslelo. Vláda totiž více utrácela
  Český statistický úřad dnes v rámci zpřesnění zlepšil odhad výkonu české ekonomiky v loňském třetím čtvrtletí. Podle nových údajů rostla meziročně o 1,4 procenta, namísto dosavadní 1,3 procenta. O desetinu procentního bodu zlepšil ČSÚ také mezičtvrtletní odhad. Klíčovým důvodem zlepšení je vyšší růst vládních výdajů, než jaký ČSÚ zahrnul do svého předchozího odhadu. Tehdy, koncem listopadu 2024, předpokládal navýšení vládních výdajů meziročně o rovná tři procenta, aktuálně už však zahrnul jejich nárůst hned o 3,3 procenta. V září loňského roku, tedy ještě ve třetím čtvrtletí, zasáhly Česko ničivé povodně. V reakci na ně musela vláda novelizovat státní rozpočet a navýšit jeho schodek, loni o 30 miliard korun, letos pak o dalších deset miliard. Navýšené vládní výdaje, jež šly na pomoc zasaženým oblastem, by se ale měly projevit spíše až ve čtvrtém čtvrtletí 2024.
• Česká ekonomika loni podala lepší výkon, než se myslelo. I přesto, že lidé se nebývale silně zdráhali utrácet
  Česká ekonomika nakonec loni podala lepší výkon, než se myslelo. Jde o pozitivní překvapení, které upevňuje předpoklad, že letos by tuzemské hospodářství mělo růst dokonce i nad rámec takzvané černé nuly.
• Česká ekonomika loni rostla více, než se čekalo
  Česká ekonomika v loňském roce podle předběžného dohadu vzrostla o 3,3 procenta. V zásadě tak spíše pozitivně nepřekvapila. Připomeňme totiž, že ministerstvo financí v lednu 2021 prognózovalo, že ekonomika přidá 3,1 procenta, zatímco Česká národní banka v prognóze zveřejněné začátkem únoru 2021 předvídala růst čítající pouze 2,2 procenta.
• Česká ekonomika loni zklamala, letos její růst může být kvůli koronaviru i výrazně nižší než dvouprocentní
  Česká ekonomika svým výkonem za celý rok 2019 zklamala. Vyplývá to z dnes zpřesněného odhadu ČSÚ, který se však může stále ještě změnit. V posledních třech měsících roku 2019 přidala podle dnešních údajů 1,8 procenta, což je desetinu procentního bodu příznivější výsledek, než jaký jí přisuzoval předběžný odhad z poloviny února. Je to také příznivější výsledek, než jaký ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali analytici oslovení v minulých dnech – tedy už po zveřejnění předběžného dohadu – agenturou Bloomberg.
• Česká ekonomika má konstantu - nízkou míru nezaměstnanosti
  „Navzdory všem turbulencím má česká ekonomika jednu konstantu – nízkou míru nezaměstnanosti. Ta v dubnu podle dat Úřadu práce opět poklesla o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Nezaměstnanost klesala již v březnu na 3,7 procenta, předtím osm měsíců v řadě rostla nebo stagnovala.