Ranní okénko - Bude budoucnost německé ekonomiky nadále vnímána s optimismem?

Čtěte více

• Ranní okénko - Americký trh práce ukazuje první střípky zpomalení
  Dnes ekonomický kalendář pokračuje daty z tuzemské ekonomiky. Po včerejších číslech z maloobchodu dorazí duo průmyslu a zahraničního obchodu. U průmyslu je trhem očekáván mírný meziroční růst, my počítáme pouze se stagnací. V kladných číslech se patrně podruhé v řadě udrží i saldo zahraničního obchodu. Již ráno překvapila německá průmyslová produkce, která meziměsíčně rostla o 2,0 %, zatímco trh čekal výsledek okolo nuly. Navázala tak na včerejší silná čísla ohledně továrních objednávek. Z globálního pohledu budou investoři ještě zpracovávat včerejší data ohledně počtu vzniklých pracovních míst ve Spojených státech od agentury ADP. V pátek sice dorazí více sledovaná oficiální statistika, americký trh ale bude uzavřený a reakce se tak naplno projeví až začátkem příštího týdne.
• Ranní okénko - Americký výrobní sektor si drží dobrou kondici
  Americká Sněmovna reprezentantů včera vyhověla prezidentu Trumpovi, když schválila změnu v záchranném ekonomickém balíčku, podle které by přímá finanční pomoc jednotlivým Američanům měla narůst z původně navrhovaných 600 na 2000 dolarů. Úprava nyní poputuje do Senátu, kde se čeká odpor významné části Trumpových republikánských spolustraníků. Pokud by přesto byla schválena, znamenala by dodatečné výdaje ve výši přes 450 mld. dolarů.
• Ranní okénko - Američtí zpracovatelé dál hlásí silnou expanzi
  Dnes na programu mnoho významnějších makroekonomických událostí není a jedinou výjimkou bude sada informací o vývoji v eurozóně. Její bilance zahraničního obchodu by v březnu podle odhadů měla prakticky zopakovat únorový výsledek a dosáhnout přebytku 18,7 mld. EUR. Dočkáme se i zpřesněného odhadu vývoje hrubého domácího produktu. Ten podle první informace vykázal v prvním čtvrtletí letošního roku mezikvartální pokles o 0,6 % a za loňskem tak zaostal o 1,8 %.
• Ranní okénko - Američtí zpracovatelé dál šlapou na plyn
  Prvním dnešním makroekonomickým indikátorem bude v dopoledních hodinách průzkum ekonomické důvěry v eurozóně za měsíc březen. Souhrnný index by podle odhadu trhu měl přinést mírné zlepšení z únorových 93,4 na 96 bodů, přičemž kromě průmyslu, který téměř bez přestávky roste již od loňské jarní vlny pandemie, by se měly pomalu přidávat i služby. I pokud by se tržní očekávání naplnila, celkový index by i nadále zůstal poměrně hluboko pod předkrizovou úrovní poblíž 104 bodů i pod pětiletým průměrem, který činí 103,3. Zkušenosti z minulého týdne, kdy příjemně překvapily výsledky německého indexu nákupních manažerů i IFO indexu, ovšem dávají naději na překonání odhadů i tentokrát. Mezi evropskými podnikateli se totiž navzdory zádrhelům v procesu očkování populace evidentně šíří opatrný optimismus.
• Ranní okénko - Ani v týdnu bez klíčových ekonomických dat není finanční trh v klidu
  Na akciovém trhu včera zavládla pesimistická nálada. Investoři analyzovali reportované výsledky firem a akcie klesaly v USA i Evropě. Pozornost zaujala především americká banka First Republic, jejíž akcie odepsaly 27 % poté, co reportované výsledky banky vedly ke ztrátě investorské důvěry. To zvyšuje vnímaná rizika pro americké regionální banky. Naopak na ostatních trzích se situace ohledně bankovního sektoru zklidňuje, když centrální banky hlásí, že se operace s dolarovou likviditou navrací k normálu.
• Ranní okénko - Boj s inflací se odkládá na neurčito, trh sází na prudký pokles sazeb
  Dnes vychází v USA únorová inflace. Ta bude jedním z posledních dílků před zasedáním Fedu, které je naplánované na příští týden. Po turbulentním dění v americkém bankovním sektoru ale na výsledné cifře patrně bude záležet méně, než se původně čekalo. Inflační tlaky v americké ekonomice sice setrvávají a meziměsíční růst dosáhne hodnoty okolo 0,4 %. Trh přesto v posledních několika dnech výrazně posunul svá očekávání a namísto původně předpokládaného vrcholu sazeb poblíž 5,8 % nyní očekává vrchol o procentní bod nižší.
• Ranní okénko - Brexitové drama pokračuje
  Týden zahájí pondělní informace o prosincové spotřebitelské důvěře v eurozóně. Ta se po jarním drtivém propadu stačila během léta zotavit jen částečně a s příchodem druhé vlny pandemie pochopitelně začala opět ztrácet. Poslední údaj z listopadu činil -17,6 bodu a pro prosinec trh očekává přibližnou stagnaci. Naši vídeňští kolegové jsou pak ještě mírně pesimističtější, když vyhlížejí pokles indexu na -18,2 bodů. Vzhledem ke zpoždění mezi sběrem dat a jejich zveřejněním je pak vysoce pravděpodobné, že skutečná nálada evropských spotřebitelů je ještě o něco chmurnější, jelikož průzkum nebude reflektovat nejčerstvější vlnu ekonomických omezení, které před Vánoci přibývají napříč evropskými zeměmi.
• Ranní okénko - Britská dolní komora Johnsonovi kývla
  Dnes se dozvíme výsledek zářijového ZEW indexu z Německa a eurozóny. V Německu trh vyhlíží obrat v předchozím stoupajícím trendu, když si od složky očekávání slibuje pokles ze srpnových 71,5 na 69,5 bodu. Naopak hodnocení současné situace by se mělo citelně zlepšit přibližně o 9 bodů, což by ovšem znamenalo nadále bídných -72,0 bodu.
• Ranní okénko - Britský parlament dnes zřejmě schválí brexit
  Poté co členské státy Evropské unie jednomyslně odsouhlasily podobu dohody o brexitu se zdá, že tato dostane zelenou i v britském parlamentu. Tamnímu premiérovi Borisi Johnsonovi se podařilo získat na svou stranu i radikálnější křídlo v rámci konzervativní strany a dnešní hlasování by tak mělo rozvodový taneček formálně završit.
• Ranní okénko - Březnová data ucelí pohled na první kvartál
  Sada dat HDP ze závěru minulého týdne přinesla příjemné překvapení. Ekonomika ČR se v prvním čtvrtletí propadla o 0,3 % k/k a předčila tak konsensus tržního odhadu (-0,8 % k/k). Povzbudivá by měla být i várka tuzemských ekonomických dat za březen (průmysl a maloobchod) v tomto týdnu. Za poslední dobu jsme si zvykli na záporná čísla, teď už ale lze počítat až s dvouciferným růstem. Půjde však o statistický efekt nízké srovnávací základny z minulého roku, a ne o zlepšení situace. Přeci jen byla ekonomika v březnu nadále zužována restrikcemi.
• Ranní okénko - Bude dnešních 75bb Fedu posledních?
  Fed dnes s největší pravděpodobností zvýší úrokové sazby o 75bb, čímž se posunou do rozmezí 3,75-4,00 %. Tím ale Fed není u konce. Vysoká a neústupná inflace a odolnost trhu práce jsou argumenty pro pokračování ve zvyšování sazeb. Pokud Fed historie něco učí, tak to, že existuje riziko v předčasném otočení kormidla holubičím směrem.
• Ranní okénko - Celková a jádrová inflace na rozcestí
  Následující dny nás čeká hned několik důležitých tuzemských dat včetně únorové míry inflace. Nudit nebude ani ekonomický kalendář eurozóny. K jednacímu stolu zasedne ECB a dorazí také údaje z průmyslu. Finanční trh bude nadále bedlivě sledovat růst dluhopisových státních výnosů, který se nevyhnul ani těm domácím.
• Ranní okénko - Celková inflace v USA stoupla, jádrová jen mírně klesla. Co na to Fed?
  Tržby maloobchodních prodejců v ČR se v reálném vyjádření meziročně snižují bez přestání již rok a půl. Hlavním důvodem stále nízké spotřeby domácností je vysoká inflace, kterou nedokázalo kompenzovat tempo růstu nominálních mezd, a tak si zaměstnanci mohou za své peníze koupit méně statků. Zároveň vzhledem k nejistotě ohledně výše plateb za spotřebu energií či dopadů konsolidačního balíčku na rodinné rozpočty zůstávají Češi ostražití a odkládají zbytné nákupy. Očekáváme, že především z těchto důvodů i v listopadu maloobchodní tržby poklesly, a to zhruba o 2 %. Oživení v maloobchodním sektoru přijde v roce 2024 s tím, jak reálné mzdy domácností po více než dvou letech vzrostou.
• Ranní okénko - Celní spor EU-USA pokračuje
  Letošní makroekonomický kalendář zakončíme pohledem na stav amerického trhu práce. V týdnu končícím 26. prosince by se na něm podle tržních odhadů mělo objevit 835 tisíc nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti, tedy o přibližně 30 tisíc více než v týdnu předchozím. Pokračujících žádostí by pak mělo být evidováno 5,39 milionu, což by také představovalo mezitýdenní nárůst. Na americké poměry astronomické počty nezaměstnaných jsou pochopitelně způsobeny pandemií a jejich předchozí optimistický klesající trend se v poslední době pozastavil úměrně opětovnému zhoršování epidemické situace. Pro srovnání, koncem roku 2019 přibývalo nových žadatelů v jednom týdnu zhruba 220 tisíc, a pokračujících žádostí bylo 1,7 milionu.
• Ranní okénko - Cena ropy na 130 USD/barel - reaguje na odříznutí od ruských dodávek
  Sankce proti Rusku dosahují dalšího milníku. Včera USA oznámily pozastavení ruských dovozů ropy a zemního plynu. Částečně se přidala i Velká Británie, která bude postupně snižovat odběr. Evropské státy, které jsou na dodávkách z Ruska více závislé, jako například Německo, se zatím nepřipojily. Tyto informace rozkolísaly cenu ropy.
• Ranní okénko - Cena ropy opět roste, EU by mohla odříznout ropu a nechat plyn
  Dnes budou pokračovat jednání na úrovni EU ohledně možných omezení na ruské energie. Z nejbližšího okolí v rámci dne budou vycházet data ohledně stavební produkce a běžného účtu platební bilance v eurozóně. Prudké zvyšování sazeb má na pořadu dne maďarská centrální banka a spíše méně významná data dorazí ze Spojených států. Včera finanční trhy postrašil předseda Fedu Jerome Powell, když uvedl, že v případě potřeby je Fed připravený zvyšovat sazby i o 50 bb a přivést úroky na restriktivní úroveň. Posunul tak očekávání trhů směrem k mírně rychlejšímu zvyšování v rámci tohoto roku, ale ve výsledku neřekl nic, co by se alespoň částečně nečekalo.
• Ranní okénko - Cenové tlaky na straně nabídky dále polevují
  Dnešní den bude tím nejnabitějším v tomto týdnu, když bude nejdříve v Německu zveřejněn výsledek průzkumu instituce ZEW týkající se hodnocení aktuální ekonomické situace včetně budoucích očekávání finančními analytiky. Současná ekonomická situace je hodnocena stále velmi negativně, kdy trh očekává nejhorší výsledek v rámci tohoto roku a není se čemu divit, jelikož všechny významné instituce predikují v letošním roce pokles německé ekonomiky jako jediné z vyspělých ekonomik. Budoucnost je sice vnímána pozitivněji, jelikož by v příštím roce mělo dojít k oživení největší evropské ekonomiky, ale bude opravdu velmi pozvolné. Rizika jsou značná, německá ekonomika stojí před velkými výzvami a je otázkou, jak se s nimi naši západní sousedé vypořádají, což vzhledem k provázanosti s naší ekonomikou budeme v České republice se zájmem pozorovat.
• Ranní okénko - Cenové tlaky ve výrobním sektoru sílí
  Týden zahájíme německým Ifo indexem pro měsíc únor. Trh ani RBI nepočítá s výraznějším pohybem jak v subindexu hodnocení aktuální situace, tak ani ve vpředhledící složce. Důvodem je, že index slučuje data ze sektoru služeb i průmyslu, jejichž protichůdný vývoj by měl konečný výsledek vybalancovat.
• Ranní okénko - Cenový PCE index tažen nabídkovými i poptávkovými vlivy
  Závěru týdne budou dominovat data z USA. Dorazí dubnová statistika osobních příjmů a výdajů a cenový index PCE – centrální bankou preferovaný ukazatel inflace. Trh bude dále bedlivě sledovat dění v tamní politice. Prezident Biden předloží návrh rozpočtu na příští rok, který bude obsahovat rekordně vysoké výdaje. Nicméně finální verze rozpočtu je ještě vzdálena. Lze očekávat opozici mezi republikány. Evropský kalendář nabídne sentiment a inflační očekávání.
• Ranní okénko - Ceny německých výrobců rekordně vzrostly
  Před necelou hodinou zveřejnil německý statistický úřad údaj o zářijovém vývoji cen výrobců. Ty překvapily výrazně větším zdražením. Meziměsíčně přidaly 2,3 % po srpnových 1,5 %, přičemž se čekal růst o 1,1 %. Meziročně jsou tak na 14,2 % z 12,0 %. Největší podíl měly ceny energií. Pro ČR je to signálem, že ceny importu v dohledné době nepoleví. Dále nás dnes čeká finální číslo pro zářijovou spotřebitelskou inflaci v eurozóně. Ta měla dosáhnout na meziročních 3,4 %, nejvýše od roku 2008. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a potravin, ale měla činit 1,9 %, což je ale také nejvíce od roku 2008. Nicméně nižší jádrová, než celková inflace naznačuje, že ve srovnání s vývojem v Česku hrají v eurozóně přímo v ekonomice „vytvořené“ poptávkové cenové tlaky prozatím menší roli a vyšší inflace odráží spíše externí s covidem spojené nákladové faktory, jako růst cen energií a pohonných hmot, zdražování výrobního materiálu, či reakce německé vlády (dočasné snížení sazby DPH a její následné navrácení na původní úroveň). Obě míry inflace (jádrová i celková) se přitom v eurozóně odrážely na začátku roku od podobně nízké úrovně poblíž nuly.