Cena bitcoinu je dnes v korunách nejvyšší v dějinách, činí více než 1,5 milionu korun

V dolarech dnes překonává úroveň 65 000 a roste k historickému rekordu. Stoupá navzdory varování z Evropské centrální banky, že jde o „měnu zločinu“, jejíž vnitřní hodnota je nulová. 

Cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa, bitcoinu, dnes dopoledne středoevropského času dosáhla historicky nejvyšší korunové ceny, kolem 1 520 000 korun. Překonala tak dosavadní rekord z listopadu 2021 (viz graf analytické platformy CoinGecko níže). V dolarech dnes bitcoin překonal rovněž psychologickou úroveň, 65 000 dolarů. Po jejím prolomení nyní může být jen otázkou času, než překoná dosavadní historický rekord, takřka 69 000 dolarů, jehož dosáhl rovněž v listopadu 2021. Stalo by tak navzdory četným varováním z oficiálních míst, včetně z Evropské centrální banky.

Nutno však říci, že kvůli inflačnímu vývoji cena 69 000dolarů z listopadu před třemi lety v současnosti, v únoru 2024, odpovídá zhruba 77 000 dolarů. Reálně, po zohlednění inflačního znehodnocení dolaru, tak bitcoinu chybí k pokoření rekordu ještě „zdolat“ dalších zhruba 12 000 dolarů.

Jen od začátku letošního roku ovšem i tak bitcoin přidává výrazných takřka 54 procent.

Za vzestupem dolarové ceny bitcoinu bezprostředně stojí mocný růst technologických akcií. Bitcoin a další kryptoměny jsou podstatnou částí investorů vnímány jako svého druhu právě technologická akcie. Ukazatel Nasdaq Composite, vysoce zaměřený právě na technologické akcie, na sklonku minulého týdne překonal svůj historický rekord rovněž z listopadu 2021 – v pátek uzavřel vůbec nejvýše v dějinách. Technologické akcie žene vzhůru zejména optimismus ohledně vyhlížených možností umělé inteligence. Na této vlně se tedy vezou i kryptoměny v čele s bitcoinem.

To však není jediný důvod růstu ceny bitcoinu. Počátkem letošního ledna úřady v USA po více než deseti letech schválily první tamní bitcoinové fondy. Ty umožňují drobným investorům v USA investovat do bitcoinu konvenční cestou, jak jsou zvyklí, skrze právě fond zaštítěný zavedenou finanční institucí typu BlackRock či Fidelity.

Zejména právě bitcoinové fondy BlackRocku a Fidelity zaznamenávají masivní přísun prostředků investorů. Bitcoinový fond od BlackRocku je vůbec nejúspěšnějším burzovně obchodovaným fondem (ETF) historie. Po sedmi týdnech od debutu spravuje deset miliard dolarů. To se žádnému jinému ETF fondu nepodařilo. A to se jejich historie píše od ledna 1993, kdy vznikl první; a dnes jich globálně existuje přes 11 500.

Paradoxem přitom je, že koncem nultých let zrodil s étosem určité vzpoury ve vínku – vzpoury proti zavedeným finančníkům typu těch z BlackRocku, ač tehdy symbolizovaných spíše jejich kolegy z Goldman Sachs. Zrodil se v době vrcholící globální finanční krize jako alternativa k systému nekrytých, manipulovatelných peněz, v němž si zisky privatizují právě zavedení finančníci, zatímco ztráty, nejen z inflačního znehodnocení, leč i z morálního hazardu bankéřů, se zespolečenšťují. Dnes je pro tyto zavedené finančníky bitcoin zatím rozhodně ne postrachem, to spíše zlatým dolem...

Současný boom bitcoinu prakticky nedoprovází – na rozdíl od předešlých zásadních vzestupů – růst internetového vyhledávání slova „bitcoin“, vyplývá z analýzy Bloomberg na základě dat Google Trends. To by mohlo naznačovat, že boom je nyní mnohem více než ty minulé opřený o poptávku poučenějších a institucionálních investorů, a o poptávku skrze nové ETF fondy v USA, tedy že je jaksi fundamentálnější a trvalejší. Pročež cenu bitcoinu může vynést dost výrazně nad úroveň zmíněného dosavadního rekordu, necelých 69 000 dolarů, i když třeba rozvážnějším, tedy pozvolnějším tempem.

Za současným růstem ceny bitcoinu stojí i povážlivé zrychlování zadlužování Spojených států, uvádí Bank of America, druhá největší tamní banka. Každých necelých sto dnů nyní americký dluh nabobtnává o další bilion dolarů (23,4 bilionu korun). Každý den tak dluh USA v současnosti narůstá o v přepočtu zhruba 250 miliard korun. Probíhající i vyhlížené znehodnocování dolaru tímto bleskurychlým zadlužováním podle Bank of America zvyšuje sháňku po bitcoinu, ale i zlatu coby uchovatelích hodnoty. Spojené státy se zadlužují stále rychleji kvůli nákladným opatřením v rámci boje s dopady covidu i ve snaze o odvrácení recese, ale také kvůli válkám, které vedou v zámoří.

Ovšem podle jiné banky, JP Morgan, vůbec největší v USA, bitcoin po opadnutí současné euforie z blížícího se, dubnového „půlení“ spadne na úroveň 42 000 dolarů. Vyhlížené „půlení“, neboli „halving“, je podle některých analýz dalším důvodem růstu cen bitcoinu.

Pád na úroveň 42 000 dolarů, o zhruba 23 000 dolarů oproti nynější ceně, podle JP Morgan může odvrátit jen opravdu masivní příliv nových peněz do zmíněných nových bitcoinových fondů v USA.

Dubnové „půlení“ sníží počet denně vytěžených bitcoinů na polovinu, tedy na zhruba 450 kusů. Toto omezení nabídky nových bitcoinů je jedním z často uváděných klíčových důvodů jejich nynějšího cenového růstu. Cena bitcoinu podle JP Morgan historicky po „půlení“ stoupá. Dosavadní „půlení“ nastala v letech 2012, 2016 a 2020. Náklady na vytěžení jednoho bitcoinu dle banky představují spodní hranici jeho cenového vývoje. Nyní stojí vytěžení jednoho bitcoinu 26 500 dolarů. Po dubnovém „půlení“ to má být 53 000 dolarů.

JP Morgan předpokládá, že někteří, hlavně menší těžaři po „půlení“ ukončí svoji činnost, neboť těžba bitcoinu se stane energeticky ještě náročnější. Takže náklady na vytěžení jednoho bitcoinu v účetnictví zvláště právě menších těžařů mohou převýšit jejich příslušný zisk. Celková těžební kapacita v bitcoinové sféře proto poklesne o zhruba 20 procent, v duchu trendu nastalého po předchozích „půleních“. Což podle JP Morgan sníží náklady na vytěžení jednoho bitcoinu na 42 000 dolarů. K této úrovni se tedy bude jeho cena ubírat po letošním dubnu, po opadnutí oné nynější euforie. Pokud ale přetrvá nynější příliv peněz do zmíněných bitcoinových fondů, znatelně rostoucí cena bitcoinu zajistí dostatečnou ziskovost právě i menším těžařům a pokles celkové těžební kapacity nenastane. A stejně tak pak tedy nenastane ani pokles jeho ceny k oněm 42 000 dolarů.

Celková tržní hodnota všech kryptoměn, nejen bitcoinu, v minulém týdnu poprvé od dubna 2022 překonala psychologickou úroveň dvou bilionů dolarů, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Podíl bitcoinu na této tržní kapitalizaci vzrostl v období od listopadu 2022 do dneška ze zhruba 38 na více než 52 procent. Což znamená, že bitcoin si upevňuje pozici i mezi dalšími několika tisíci kryptoměn. Jedním z důvodů je právě možnost investovat do něj prostřednictvím konvenčních fondů, kterou letos tedy mohou využívat také právě řadoví investoři v USA.

Do daných amerických bitcoinových fondů zatím v čistém vyjádření od první poloviny letošního ledna do minulého týdne přiteklo zhruba 6,1 miliardy dolarů, tedy přibližně 143 miliard korun. Tento příliv nového kapitálu do bitcoinu podporuje růst jeho ceny, a to i ve srovnání s dalšími kryptoměnami.

Akciím obecně, a technologickým zvláště, tedy i kryptoměnám, pak svědčí sázka trhů na zahájení snižování úrokových sazeb v podání americké centrální banky. K němu by mělo dojít v polovině letošního roku. Pokles sazeb zpravidla prospívá takzvaným růstovým a také rizikovějším aktivům, neboť se zvyšuje dostupnost jejich financování a zároveň klesá výnosnost bezpečných aktiv typu vládních dluhopisů.

Cena bitcoinu roste navzdory varování institucí typu centrálních bank. Experti Evropské centrální banky například v předminulém týdnu publikovali studii, podle níž bitcoin vykazuje nulovou vnitřní hodnotu. Kryptoměna prý také představuje riziko pro společnost a životní prostředí. Její stále poměrně vysoká cena je podle pracovníků ECB odrazem manipulací na neregulovaném trhu, živné to půdě různým šarlatánům. Poměrně vysokou cenu bitcoinu vysvětlují tím, že v rostoucí míře obsluhuje kriminální aktivity a stala se z něj „měna zločinců“, přičemž úřady zkratují ve svém úsudku, když nad tím přivírají oči. Tržní kapitalizace bitcoinu, nyní tedy opět výrazně rostoucí, prý vlastně jen určuje rozsah společenské škody, k níž dojde, až se celý příslušný domeček z karet zhroutí, uzavírají pracovníci ECB.

Lukáš Kovanda
Trinity Bank